Editorial 2023/1

Vážení přátelé,

předkládáme vám naše první jarní číslo, které je tematicky velmi rozmanité a naplněné informacemi. Na konci minulého a začátkem tohoto roku jsme se bohužel museli rozloučit se dvěma osobnostmi našeho oboru. Na konci roku 2022 skonal PhDr. Jan Sobotka, který s malou přestávkou pracoval v Národní knihovně od roku 1979. Člověk, který vedle své knihovnické práce, ve které se stal erudovaným znalcem starých map a mapových atlasů, byl také významným hudebním publicistou a muzikantem. Vzpomínka na Jana Sobotku je z pera Renáty Modrákové.

Druhou osobností, která odešla do knihovnického nebe, je PhDr. Milan Sobotík, jeden ze zakladatelů opavských knihovnických studií. Vzpomínkový medailonek napsala Jindra Planková. PhDr. Sobotíkovi bych jako jeho někdejší žačka tímto chtěla poděkovat za péči, kterou nám studentům věnoval. Vždy zůstane v mých vzpomínkách okamžik, kdy dr. Sobotík vešel do studovny plné studentů čekajících na jeho výuku španělštiny. Podíval se na nás, usmál se a řekl: „Tolik studentů španělštiny? Cervantes by měl radost!“

V tomto roce si připomínáme sté výročí založení hudebního oddělení Národní knihovny České republiky. Vznik, historii a osobnosti s tímto oddělením spjaté si připomeneme v článku Zuzany Petráškové a Pavla Kordíka.

Autorka Anna Horecká představuje zajímavou problematiku zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací a možnosti jejich dalšího využití v publikační oblasti.

V části Informace a konference je zpráva z konference Do černého, která se konala na začátku tohoto roku v Městské knihovně v Praze. Případová studie projektu Beletrion nás seznamuje s fenoménem zpřístupňování webových knih čtenářům.

Michaela Bežová a Vojtěch Halama napsali článek o Národní strategii digitalizace novodobých knihovních fondů, kterou na podzim 2022 zveřejnila Národní knihovna České republiky. Strategie považuje za obecný cíl digitalizace novodobých knihovních fondů v ČR zpracování národní produkce a bohemikálních dokumentů v tom nejširším slova smyslu. Strategie pracuje s vlastní typologií knihoven, poukazuje na jejich specifika i digitalizační potenciál, a také vymezuje typy dokumentů vhodných pro digitalizaci. V článku jsou mj. představeny různé metody výběru titulů pro převod do digitálního formátu, a také návrh dalšího postupu v oblasti digitalizace pro jednotlivé typy knihoven.

Následující článek se zabývá ochranou osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech (autorky jsou z Národního archivu České republiky, téma zaznělo na konferenci Archivy, knihovny a muzea v digitálním věku 2022). V článku se například dozvíme o problematice nakládání a ochrany osobních a citlivých osobních údajů v archivních souborech při výběru archiválií apod.

Přinášíme také rozhovor s trenérkou paměti Monikou Oravovou pracující v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Trenérka paměti nám prozradila, jak se k trénování paměti dostala, v čem je jeho podstata, pro koho je určeno a mnoho jiného zajímavého.

V čísle najdete recenze na dvě publikace: na metodickou příručku určenou „začínajícím vedoucím/ředitelům knihoven“ s názvem Jak řídit knihovnu a na publikaci (také příručkového typu) E-maily a jejich (ne)pravidla.

Již tradičně jsou v čísle dvě rubriky – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.