Případová studie Beletrion: zpřístupňování webových knih čtenářům

Ladislava Zbiejczuk Suchá¹, Jan Martinek¹, Josef Kocurek¹, Lukáš Porsche¹, Matěj Málek¹, Vojtěch Vojtíšek²

Úvod

Knihovny lze považovat za infrastruktury (Newman et al. 2010; Jerkov et al. 2015, Mattern 2014), které jsou schopny nabízet služby podporující rozličné komunity (Williment 2020), přičemž často využívají inovativní technologie (Ylipulli et al. 2017). K takovým technologiím patří již dlouhou dobu i webové knihy. Webové knihy, přístupné prostřednictvím internetové sítě, existují v několika podobách – některé jen jako textová stránka, která umožňuje rolování (scrollování), některé kopírují strukturu papírové knihy tím, že obsahují prvky, jako jsou obsah, poznámky pod čarou či čísla stránek, jiné se blíží spíše webovým stránkám a zahrnují funkce typické pro web, například fulltextové vyhledávání (Wilson a Landoni 2001). V praxi se uplatňuje mnoho knihovních iniciativ využívajících a podporujících webové knihy, zejména ve volné doméně (např. projekt Gutenberg, Bartleby.com, Internet Public Library). V roce 2020 začala Městská knihovna v Praze (MKP), která spravuje rozsáhlý fond elektronických knih (Prokop a Stejskal 2021), pracovat s novou technologií webových knih – formátem next-book. V našem článku chceme ukázat, jak tato knihovna ve spolupráci s Masarykovou univerzitou (MUNI) experimentovala s novými technologiemi v době celosvětové pandemie COVID-19, aby zpřístupnila knihy novým skupinám čtenářů bez ohledu na umístění svých poboček.

Pro pochopení kontextu potřeby experimentování s novými typy zpřístupňování knih je zapotřebí vrátit se k roku 2020, ve kterém začal projekt MKP a MUNI s názvem Redesign knihovních služeb 2020: webové knihy. Pandemie onemocnění COVID-19 v letech 2020 a 2021 přiměla knihovny, aby přehodnotily podobu interakcí s uživateli (Jarolímková a Drobíková 2021) a znovu promyslely, jak mohou digitální technologie podpořit změnu role knihoven a jaké nové problémy mohou nastat. Během epidemie byla řada knihoven nucena uzavřít své pobočky a budovy, což uživatelům dočasně znemožnilo přístup ke knihám, studijním materiálům, digitálním technologiím a prostoru pro práci. Knihovny hledaly cesty, jak nově zpřístupňovat své sbírky knih, videí, zvukových nahrávek, novin a časopisů (Jones 2020). V České republice se podařilo zpřístupnit dočasně řadu elektronických knih a e-zdrojů.

Pozornost autorů této studie se v tomto kontextu zaměřila na několik dílčích aspektů podpory online čtenářství:

Podpora plynulého čtení na webu a sociálních aspektů online čtenářství
Elektronické knihy jsou často považovány za produkt nižší kvality, odvozený od tištěných knih nebo dokonce produkovaný na základě primárně vyráběných tištěných verzí a zbavený jedinečných vizuálních charakteristik. Vědecký a populární diskurz, který rámuje „válku“ elektronických knih jako dichotomii mezi papírem a obrazovkou (Fontaine et al. 2021), opomíjí širší kontext – namísto toho, abychom se soustředili pouze na individuální čtenářský zážitek, je třeba uchopit mnohem komplexnější a významnější změnu, kterou do čtení přinášejí změny v distribuci informací. Vzhledem k intenzivní monopolizaci vydávání elektronických knih dochází jen k malému rozvoji čtenářských a manipulačních praktik s knihami – možnosti pro manipulaci s textem jsou většinou omezeny nebo odstraněny, nebo zachovány v podobě, která se velmi podobá papírové knize. Standardizace může čtenářům pomoci při přechodu na digitální čtení. Pomáhá však také stabilizovat trh pro distributory (e-)knih (Bogost 2021). Vzhledem k tomu, že na trh s elektronickými knihami se obtížně dostávají alternativní formáty, předpokládáme, že mezi potenciálem forem digitálního čtení a skutečnou čtenářskou praxí existuje velká propast, a to jak v individuálním, tak v sociálním rozměru čtení. Taková změna perspektivy nám umožňuje přeskočit od zaměření na srovnání hardwaru (papír, e-ink, tablety, telefony, hlasové čtečky atd.) k analýze a vývoji softwaru (interakce a možnosti čtení, analytika, změna chování atd.), a to za předpokladu, že široce používaný hardware (telefony, tablety a počítače s kvalitními displeji) jsou životaschopná čtecí zařízení. Tato změna také umožňuje nemonopolním poskytovatelům webových knih – tedy např. knihovnám – přinést změnu na většinou konsolidované trhy s elektronickými knihami.
Technologické možnosti webových knih a formát next-book
V roce 2021 začala MKP používat pro svou kolekci elektronických knih nový otevřený formát next-book (Next-book 2021). Next-book je platforma, která umožňujevytvářet knihy publikované nativně v otevřeném webovém prostředí. Čtení v prostředí webu je však náchylné k distrakcím (rozptýlení pozornosti) a bývá nesoustředěné. Liu (2021) dokonce uvádí, že značná část čtenářů se vrací k papírové verzi knihy právě proto, že se chtějí na obsah knihy lépe koncentrovat. Základním principem webové knihy založené na formátu next-book je optimalizace pro soustředěné čtení knih. Aplikace vychází z přijatých webových standardů, využívá aktuální standardy vyvinuté konsorciem W3C (manifest EPUB) a využívá pokročilé webové nástroje (React, Hugo, Node. Aj.). Elektronické knihy vždy používaly webové technologie: buď otevřeně (EPUB), nebo v uzavřeném prostředí (formáty používané společnostmi Amazon, Apple atd.). Buď kvůli jejich proprietární povaze, nebo kvůli omezeným možnostem hardwaru v prvním desetiletí 21. století byly tyto technologie omezené a oddělené od primárních standardů samotného webu. I když se od té doby EPUB posunul směrem k webovým standardům (W3C Community group, n.d.), standardní webový prohlížeč se pro e-knihy nestal běžným zobrazovacím a čtecím zařízením. Jednou z nejdůležitějších ambicí next-booku je tedy překlenout propast mezi čtením fyzických a elektronických knih s velkým důrazem na estetické, typografické, sociální a uživatelské hledisko. Typografické a estetické hledisko představuje několik výzev. Omezující faktory jsou především technologické – HTML a CSS jsou robustní nástroje, ale při konfrontaci s požadavky knižní typografie se potýkají s problémy, například s nespolehlivostí a nestabilitou sazby – text se musí přetvářet a přizpůsobovat různým velikostem obrazovky a zařízení, což vytváří neúměrně vysoké hardwarové nároky (Etemad et al. 2022). Next-book proto ve své současné verzi využívá pouze text zarovnaný vlevo a implementuje co nejvíce typografických pravidel, aby text vypadal příjemně a eliminoval většinu rušivých prvků. To považujeme za dostatečnou výchozí úroveň pro čtenářský zážitek, která by měla být a bude rozšiřována, kdykoli to bude možné. Next-book nabízí podobné vizuální přístupy k estetické úrovni, jaké jsou k dispozici v tištěném prostředí. Díky tomu, že next-book je ve své podstatě webová stránka, lze definovat styly textu, nadpisů a dalších textových prvků, včetně písma, velikosti, odsazení, okrajů atd. To dovoluje přizpůsobit identitu knihy od titulní strany až po vnitřní strukturu a styly podobně, jako u knihy tištěné, včetně vytvoření elektronické verze tištěné knihy s identickým designem. Next-book navíc neodrazuje od použití interaktivních nebo animovaných prvků, což je je možné díky rozsáhlé škále výtvarného vyjádření, které může nahradit materialitu tištěných knih. Dalším aspektem této problematiky je společenská funkce knih. Next-book umožňuje v blízkých budoucích verzích začlenit nástroje pro sociální čtení, tedy čtení poskytující společenské interakce (Gárcia a kol. 2013), včetně sdílených anotací a zvýraznění. Rozhraní next-booku je přizpůsobeno pro různé způsoby čtení. Ve výchozím nastavení poskytuje uživateli možnost plynule přepínat mezi režimy čtení rolováním a stránkováním (např. text je rozdělen na obrazovky podobné stránkám, kterými může uživatel listovat). Mezi pokročilé funkce patří psaní poznámek a zvýrazňování atd. Nastavení nabízí také několik možností pro zpřístupnění – nastavení velikosti písma, barvy a kontrastu. Přenesením knih na otevřený web – např. pomocí otevřeně standardizovaných webových technologií a zacílením na prohlížeče na různých zařízeních jako portály pro čtení knih – chce next-book poskytnout předvídatelnou, tvárnou a rychle se rozvíjející platformu, která usnadňuje experimentovat s formou knih, čtenářskými praktikami, distribucí knih, psaním a publikováním a dalšími souvisejícími praktikami (veřejné knihovny, festivaly, čtenářské a sdílené knihovny, nakupování a vystavování v osobním i digitálním prostředí, výzkum atd.).
Měnící se role knihoven na poli zpřístupňování knih: od důrazu na knižní jednotku k důrazu na holistickou digitální službu
Podle mnoha autorů pandemie COVID-19 ještě více zdůraznila potřebu knihoven vytvářet a zpřístupňovat digitální sbírky (Warren 2020). Během první vlny pandemie vzrostl počet stažení elektronických knih z Městské knihovny v Praze o více než 400 % oproti stejnému období předchozího roku (zdroj informací: statistiky MKP). Nárůst zájmu o elektronické knihy přinesl potřebu řešit nové problémy, s nimiž se uživatelé této technologie potýkají, zejména omezenou dostupnost formátů elektronických knih, které jsou závislé na specializovaném softwaru a hardwaru, a nedostatek služeb podporujících komunity v digitálním čtení. V návaznosti na výsledky průzkumu provedeného v roce 2020 mezi uživateli MKP může být nedostupnost zařízení pro čtení elektronických knih významnou překážkou pro používání digitálních knih (Stejskal et al. 2021) a typ zařízení ovlivňuje zážitek ze čtení (Prokop & Stejskal, 2021). Zařízení pro čtení elektronických knih se odlišuje i podle věkových skupin uživatelů knihoven. Mládež čte elektronické knihy pomocí chytrých telefonů, tabletů, notebooků nebo osobních počítačů, přičemž na posledním místě je elektronická čtečka (Stejskal et al. 2021). MKP tak stála před výzvou poskytovat svým uživatelům nejen elektronické knihy, ale také dostupné, použitelné a hodnotné digitální služby.

Obr. 1 Zobrazení titulní strany vybrané knihy na mobilním telefonu

Hlavními designovými výzvami vyplývajícími z výše uvedených kontextů jsou následující otázky:

- Jak zpřístupnit webové knihy v prostředí internetu cílovým skupinám tak, aby forma přístupu ke knize odpovídala kontextu jejich každodenních aktivit a zároveň nekladla překážky a poskytovala komfortní uživatelský zážitek ze služby?

K zodpovězení této otázky jsme se rozhodli využít metodiky designu zaměřeného na člověka a výzkumu prostřednictvím designérského přístupu. Výchozím nástrojem výzkumu byla samotná webová kniha (přesněji platforma next-book). Tato technologie nám umožnila experimentovat s rozličnými formami přístupu k elektronickým knihám.

Metodologie

Metodologický rámec této studie vychází z principů designového myšlení (Razzouk & Shute 2012) a přístupu k výzkumu prostřednictvím designu („Research through Design, RtD“, Zimmerman et al. 2007). Designové myšlení je často označováno za způsob, jak nalézt a efektivně řešit problémy (Bell 2018; Culén & Gasparini 2015). V praxi přístup designového myšlení znamená, že na služby knihoven lze nahlížet jako na nekonečnou řadu prototypů a jejich zlepšování sloužících komunitě čtenářů a uživatelů (Bech-Petersen, 2020). S designovým myšlením souvisí i koncept designu služeb. Design služeb nahlíží na službu jako na systém složený z touchpointů, tj. prvků kontaktu služby s uživatelem a procesů, které mohou být pro uživatele neviditelné. Z pohledu designu služeb se knihovní procesy jeví spíše jako systémy než jako jednotlivé součásti služby.

Metodologie designu zahrnují různé metody, od experimentálních výzkumných metod po analýzu, idealizaci, prototypování a testování. Tyto fáze bývají označovány různými způsoby; například model designového myšlení nazvaný Double Diamond (Design Council, n.d.) pracuje s fázemi nazvanými 1. objevování, 2. definování, 3. vývoj, 4. dodání. Společnost IDEO (2015) vytvořila metodiku přizpůsobenou knihovnám, v níž označuje jednotlivé fáze jako 1. inspirace, 2. ideace a 3. iterace. V odborné literatuře se pro tyto přístupy k designu objevuje termín „výzkum prostřednictvím designu“ (Research through Design, Zimmerman et al., 2007). Clarke (2019) provedla analýzu a syntézu epistemologických prvků designových přístupů a ukazuje, že využívání těchto prvků je charakteristické i pro knihovnictví a že je tedy nutné hovořit o designové epistemologii jako o základním kognitivním východisku knihovnictví. Podle Clarke (2019, s. 28) je potřeba posunout narativ od „knihovní vědy“ ke „knihovnímu designu“. Souhlasíme s tím, že při vývoji nových služeb pro knihovny poskytuje přístup výzkumu prostřednictvím designu lepší možnost popsat a pochopit proces vytváření nové služby v prostředí knihoven.

Vodítkem celého designového procesu byla hlavní výzkumná otázka (nebo lépe designová výzva): Jak zpřístupnit webové knihy v prostředí internetu cílovým skupinám tak, aby forma přístupu ke knize odpovídala kontextu jejich každodenních aktivit a zároveň nekladla překážky a poskytovala komfortní uživatelský zážitek ze služby?

Jako hlavní metodologický rámec, kterým se designový výzkum řídil, jsme zvolili tzv. dvojitý diamant (Design Council, n.d.) – především kvůli jeho systematičnosti a také proto, že již byl použit v kontextu akademického výzkumu (Martins 2017; Banbury et al. 2021; Pyykkö et al., 2021).

Výzkumně návrhářský proces byl realizován v několika fázích:

Rozhovory s interními zainteresovanými stranami. Bylo provedeno šest hloubkových rozhovorů s klíčovými informátory MKP. Konkrétně se jednalo o projektového manažera e-knihovny, komunikačního pracovníka, vedoucího oddělení digitalizace, hlavního technického pracovníka, metodika pro kulturně vzdělávací činnost a pracovníka s odbornou způsobilostí pro editaci obsahu a licencování. Tito lidé byli zaměstnanci nebo spolupracovali s MKP. Rozhovory nám pomohly pochopit, jak lze z pohledu knihoven vylepšit webové knihy a související digitální komunitní knihovní služby.
Rozhovory s uživateli a čtenáři MKP, testování katalogu a testování webových knih. Rozhovorů a testování se zúčastnilo jedenáct respondentů, nábor probíhal prostřednictvím komunikačních kanálů MKP. Rozhovory byly vedeny online a účastníci používali notebook či telefon a svá obvyklá čtecí zařízení. Výzkumu se zúčastnilo osm žen a tři muži. V sedmi případech účastníci používali systém Android, ve dvou případech Linux, v jednom případě Windows a v jednom případě MacOS. Testování bylo prováděno prostřednictvím aplikace Lookback (https://www.lookback.com) a analyzováno v aplikaci Dovetail (https://dovetailapp.com). Rozhovory byly polostrukturované – zpočátku obsahovaly otázky týkající se čtenářského chování, čtenářských návyků a návyků v oblasti digitálního čtení. Rozhovor byl přepsán a analyzován. Při analýze bylo použito otevřené kódování a cílené kódování. V druhé polovině výzkumného sezení jsme zařadili uživatelské testování současné podoby online katalogu MKP a next-booku. Tato část byla nahrána jako video a následně byl spolu s videem analyzován přepis. Byla použita kombinace strukturovaného, otevřeného a cíleného kódování.
Pilotní nasazení webových knih a nastavení analytik. Webová analytika je kvantitativní metoda, která umožňuje výzkumníkům shromažďovat údaje o chování pomocí aplikace, jež zaznamenává chování uživatelů na webových stránkách (Jansen 2009), v našem případě webových knihách. Dokud knihovna nabízela elektronické knihy pouze ve formátech PDF, EPUB a podobných, mohla sledovat pouze základní metriky, jako je počet stažení knihy nebo počet otevření souboru PDF v prohlížeči. V létě 2021 jsme pro účely pilotního testování webových knih v knihovně spustili stránku https://capek.mlp.cz, která zpřístupňovala dvě testovací webové knihy. Testování nám poté umožnilo získat množství požadavků a podnětů pro vývoj samotného formátu webové knihy, pro grafiku i pro nastavení analytik tak, aby knihy umožňovaly sběr dat o čtenářském chování uživatelů webových knih.
Analytické a ideové workshopy založené na předchozích fázích. Na výsledky výzkumu z předchozí fáze navázala série tří workshopů – nejprve s interním projektovým týmem a poté s rozšířeným týmem zahrnujícím rozhodující zúčastněné strany z knihovny. První workshop byl především analytický a jeho cílem bylo dát smysl předchozím rozhovorům a údajům z uživatelského testování. Druhý workshop byl ideový a po něm následoval třetí – skicovací a prototypovací workshop. Workshopů se zúčastnilo patnáct lidí – zástupců výzkumníků, designérů, rozhodovacích orgánů a zásadních zainteresovaných stran. Výsledkem série workshopů byl koncept nové služby. Workshopy probíhaly také online v prostředí MS Teams a Miro.
Uživatelské testování nového konceptu služby. Skici nové služby byly následně dopracovány do podoby interaktivního prototypu v programu Figma. Ke dni odevzdání textu byl testován důkaz konceptu se čtyřmi interními zainteresovanými stranami z MKP a pěti čtenáři. Testování probíhalo v prostředí MS Teams a analýza byla zpracována v programu Dovetail.

Výsledky

Poznatky z interních rozhovorů

Během rozhovorů jsme identifikovali tři různé aspekty vnímání elektronických a webových knih a digitální knihovny v kontextu MKP. Za prvé, digitální knihy mohou podpořit knihovnu při plnění jejího tradičního a komplexnějšího institucionálního poslání, kterým je zpřístupňování kulturních statků a „ [...] poskytování co nejširšímu okruhu čtenářů co největšího počtu titulů s co nejmenšími překážkami“ (anonymní respondent). Kromě toho mohou webové knihy podpořit i aktivity zaměřené na ochranu, neboť knihovny obecně umožňují občanům přístup k publikacím, které již nemusí mít komerční využití, ale jsou stále žádané. V tomto tradičním přístupu jsou knihy považovány především za obsah a uživatelé jsou většinou představováni jako jednotliví pasivní příjemci, kteří mají zájem pouze knihy vyhledávat a číst.

Za druhé, respondenti vyjadřovali svůj zájem o využití digitálních knih k rozvoji interaktivnějších vztahů knihovny s komunitami. Knihovna již disponuje různým digitálním obsahem, většinu českých děl s volnou licencí si již lze stáhnout z webových stránek knihovny. Jeden z respondentů ale současně zdůraznil, že cílem knihovny je „najít nový způsob, jak knihy lidem představit“ (anonymní respondent). Jak zdůraznil jiný anonymní respondent, e-knihovna MKP nemůže nabízet jiné (komunitní) služby, než pouze umožnit čtenářům stahovat elektronické knihy ve vybraném formátu. Z tohoto důvodu je třeba si představit interakci s uživateli a komunitami, která nekončí samotným stažením, ale obsahuje různé sociální interakce.

Za třetí, digitální knihovna byla představována jako platforma umožňující interakci s knihami. Jedním z cílů elektronické knihovny mělo být nabídnout uživatelům místo, kde je zaručena kvalita knih (z hlediska zpracování a vizuální stránky). Někteří respondenti zdůraznili možnost představit si e-knihovnu jako vydavatele neznámých nebo nových autorů. Podobně další respondent uvedl, že e-knihovna by měla fungovat jako samostatná značka – vydavatel a distributor. V těchto případech je e-knihovna představována jako infrastruktura, která pracuje s e-knihami jako s artefakty a kde se uživatelé mohou stát producenty těchto artefaktů, jejichž realizace by mimo tento kontext nebyla možná.

Druhý a třetí typ reprezentace elektronických knih a digitální knihovny MKP nejlépe odpovídá rozšířeným možnostem formátů webových knih a next-booku, proto byly tyto reprezentace elektronických knih použity jako výchozí body v dalších fázích vývoje služby.

Poznatky z rozhovorů s uživateli a čtenáři MLP a z testování webových knih

Hloubkové rozhovory se čtenáři a uživateli elektronických knih se týkaly čtenářského chování, čtenářských návyků a návyků v oblasti digitálního čtení. V odpovědích jsme identifikovali pět základních aspektů čtenářského chování souvisejících s používáním elektronických knih.

Za prvé, čtenáři v mnoha případech považují elektronické knihy za cenově nejdostupnější a nejpřístupnější možnost. Elektronické knihy jsou čtenářům velmi snadno a rychle dostupné prostřednictvím různých služeb (včetně platforem pro stahování) nebo sdílených úložišť: „Mobilní telefon mám vždy po ruce, mám ho v malé kabelce, knihu si tam mohu kdykoli stáhnout, kdykoli mohu začít číst. To je pro mě asi nejdůležitější“ (anonymní respondent). Vlastnit čtecí zařízení, ať už elektronickou čtečku, nebo mobilní telefon, navíc znamená vybrat si knihu bezprostředně před čtením podle své nálady a rozpoložení. Nemusí číst jen tu knihu, kterou mají právě u sebe. „Když mě napadne nějaký autor nebo něco jiného, prostě si to vyhledám, stáhnu a můžu hned číst“ (anonymní respondent). Dostupnost elektronických knih také znamená, že v některých případech jsou elektronické knihy vnímány jako knihy na vyzkoušení: „Třeba si stáhnu knihu, o které vůbec nevím, co je zač, kterou mi někdo doporučil, a pokud se mi líbí a je to opravdu něco, co budu číst víckrát, pořídím si papírovou verzi“ (anonymní respondent).

Za druhé, čtení probíhá v mnoha kontextech, včetně těch, které jsou výrazně limitované časem i prostorem. Respondenti uváděli, že čtou cestou do práce, před spaním a ve všech volných chvílích. V takových případech je nutné přizpůsobit formy čtení situaci a kontextu, jak ukazuje příklad našeho dalšího respondenta: „V práci si čtu trochu tajně. Mám takový mobilní telefon, který schovávám“ (anonymní respondent).

Za třetí, čtení je epizodický proces a často probíhá na různých zařízeních. Jeden z respondentů popisuje velmi podobnou situaci: „Když jsem byl ve vlaku, četl jsem si na Kindlu, na tom jsem četl nejvíc, a když jsem neměl Kindle u sebe a byl jsem někde delší dobu, tak jsem si otevřel mobil“ (anonymní respondent). Takové přizpůsobení a přepínání zařízení však může způsobit i technické problémy a vyžaduje od uživatele pokročilou znalost formátů.

Za čtvrté, i digitální čtení obsahuje sociální prvky. Naši respondenti uváděli situace, kdy doporučují nebo přímo sdílejí knihy: „Knihu jsem získal výměnou, protože mám nějaké kontakty, kde si knihy vyměňujeme“ (anonymní respondent).

Páté zjištění z našich rozhovorů se týká spíše popisované skutečnosti, že elektronické knihy neuspokojují všechny smysly. Respondenti postrádali například kvalitnější ilustrace, fyzickou materialitu knihy, emoce spojené s listováním knihou a další obsah, který je v elektronické podobě přehlížen: „To všechno dohromady, citáty nebo podobné věci na obálce, to dělá z [papírové] knihy příjemnější pocit, člověk si ji tak nějak víc užije“ (anonymní respondent).

Poznatky z testování katalogu e-knihovny MKP

Samostatně jsme vyhodnocovali testování průchodu katalogem MKP. Testovány byly dva scénáře – vyhledávání knihy na základě obecnějších kritérií a vyhledávání konkrétní knihy. Vizualizace průchodu uživatele katalogu ve formě tzv. cesty službou umožnila formulovat celkem 19 doporučení pro katalog MKP týkající se menu stránek, konkrétních stránek, popisy stránek, vyhledávání, filtrace i pohybu ve výsledcích vyhledávání.

Testování ukázalo, že přístup k elektronickým knihám prostřednictvím běžného knihovního katalogu má řadu výhod, ale také z pohledu uživatele může být matoucí orientace a rozlišení mezi tištěnými a elektronickými knihami.

Obr. 2 Cesta službou – vyhledání elektronické knihy na webu MKP

Obr. 3 Cesta službou – vyhledání elektronické knihy na webu MKP

Poznatky z pilotního nasazení webových knih a nastavení analytik

Se zavedením formátu webové knihy získala knihovna možnost sledovat další metriky a získat odpovědi na nové otázky, například kolik uživatelů otevřelo webovou knihu? Jak dlouho strávil čtenář s elektronickou knihou? Kolik stránek čtenáři přečetli? Kolik uživatelů opustilo knihu, aniž by ji začali číst? Pohybují se v textu pomocí klávesnice, pohybů prstů na obrazovce nebo dávají přednost tlačítkům? Vytvářejí si v elektronické knize poznámky a anotace? Jaké nastavení barev si při čtení knihy přejí? Listují v knize? Jak se v knize pohybují tam a zpět?

Nejčastějším způsobem pohybu v knize bylo vertikální scrollování (celkem 91,67 %), následované horizontálním posouváním (33,33 %). Pohyb prostřednictvím klávesnice uživatelé využívali minimálně (5,56 %). Anotace vytvářelo 13,33 % čtenářů, zatímco poznámku vytvořil pouze jeden uživatel (0,56 %). Z funkcí uživatelského rozhraní byly nejvíce využívány funkce změny velikosti písma a otevírání nabídek. Během testovacího období nikdo nepoužíval navigační tlačítka pro pohyb v knihách. Pro tvůrce příštích knih to může znamenat, že tato tlačítka jsou zbytečná a mohou být z rozhraní dokonce odstraněna. Pilotní nasazení metody tedy potvrdilo, že metriky čtení webových knih založené na službě Google Analytics jsou vhodné pro měření čtenářského chování uživatelů webových knih. Pomohly odpovědět na výzkumné otázky týkající se samotného čtení a designovému týmu přinesly řadu poznatků o chování čtenářů při čtení knihy včetně používání jednotlivých funkcí.

Obr. 4 Cesta službou – vyhledání elektronické knihy na webu MKP

Poznatky z analytického a ideového workshopu a designová výzva

Elektronická podoba knih přináší nové možnosti čtení obecně. Zjištění na základě rozhovorů se čtenáři MKP, kteří používají elektronické knihy, nám dále pomohla přemýšlet o zkušenostech s elektronickým čtením v kontextu webových knih (formát next-book), s nimiž MKP v současné době experimentuje.

Identifikace zásadních možností a nápadů proběhla v rámci analytického a ideového workshopu za účasti zástupců univerzity, knihovny a dalších odborníků a zástupců uživatelů. Během analytického workshopu jsme identifikovali velké množství příležitostí, které jsme rozdělili do pěti hlavních kategorií:

ucelená kolekce doporučené školní četby ve formě elektronických knih;
virtuální čtenářský klub podporující společné čtení v online prostředí;
webový portál literárních knih pro konkrétní cílovou skupinu s možností tematického výběru;
čtení krátkých úryvků literatury ve volných chvílích přímo v mobilním telefonu;
obohacení knih o další multimédia, odkazy a kurátorské komentáře pomáhající s výběrem knih v rámci katalogu elektronických knih MKP.

Objevené příležitosti jsme hodnotili podle náročnosti a očekávaného dopadu. Výsledkem analytického workshopu bylo rozhodnutí vyvinout službu umožňující čtení krátkých úryvků z literatury v kombinaci s rolí knihovníka jako kurátora.

Nový koncept služby a jeho uživatelské testování

Na základě analytických a koncepčních workshopů byl definován koncept nové služby, která by měla splňovat následující parametry:

čtení na mobilním zařízení;
čtení krátkých úryvků (do 15 minut);
využití obsahu digitální knihovny MKP – knih licencovaných knihovnou a volných děl (především současné české a slovenské beletrie a klasické literatury) a propojení se stávajícími službami MKP, zejména webovými knihami v podobě next-book.

Služba by pak měla čtenářům nabídnout:

odbornou pomoc knihovníků s výběrem beletrie;
možnost využít ke čtení jakoukoli chvíli (např. při čekání na MHD);
čtení zdarma, bez registrace, na jedno kliknutí (princip mít knihovnu všude).

Obr. 5 Uživatelské scénáře pro službu Beletrion

Obr. 6 Uživatelské scénáře pro službu Beletrion

Koncept s názvem Beletrion byl postupně rozpracován do prototypů: od jednoduchých uživatelských scénářů prezentovaných formou storyboardů až po interaktivní makety v prostředí pro návrh uživatelského rozhraní Figma (https://figma.com). Makety byly postupně testovány uživateli i knihovníky, aby byla zajištěna jak užitečnost, přístupnost a uživatelský zážitek, tak provozuschopnost a udržitelnost služeb na straně knihovny.

Obr. 7 Prototyp (wireframe) konceptu komunitní služby založené na webových knihách

Obr. 8 Funkční prototyp čtenářské služby

V současnosti probíhá uživatelské testování prototypů a vyhodnocování pilotního provozu služby Beletrion.

Závěr

V článku jsme představili postupný proces navrhování a vývoje nové knihovní služby Beletrion, který byl založen na uživatelských potřebách i možnostech technologie webových knih ve formátu next-book. Služba je nyní dostupná na stránkách www.beletrion.cz. Návrh a vývoj nové služby byl řízen metodikou založenou na designovém myšlení. Domníváme se, že v souladu s přístupem výzkumu prostřednictvím designu je užitečné podobné případové studie sdílet, aby mohlo docházet k vzájemnému obohacování a sdílení zkušeností s vývojem nových knihovních služeb. Na tento článek, jenž shrnuje dříve publikované výsledky projektu, by měla navázat série dalších publikací, které představí podrobnější výsledky uživatelského testování nové služby nebo přinesou podrobnější pohled na kurátorství jejího obsahu.

Poznámka

Článek popisuje výzkum realizovaný v projektu „Redesigning Library Services 2020: Web-books“. Projekt (TL04000391) je podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu Eta.

Text článku vychází z dříve publikovaných i nepublikovaných textů, které vznikaly při řešení projektu Redesign knihovních služeb 2020: webové knihy (Porsche a kol., 2022; Zbiejczuk Suchá a kol., 2022)

Autoři dále děkují Městské knihovně v Praze, Anetě Nejezchlebové a Jakubu Tesařovi, kteří umožnili nasazení nového formátu webových knih v elektronické knihovně; Richardu Olehlovi, Janě Trnobranské, Jitce Řehákové a dalším, kteří se podíleli na designových workshopech a setkáních; Robertu Cibinovi, Jitce Bartošové, Kristíně Ježíkové, Daniele Luňáčkové a Alexandře Jakabové za účast na návrhu webu, uživatelském výzkumu, designových workshopech a uživatelském testování.

Literatura

BANBURY, Annie, Sonja PEDELL, Lynne PARKINSON a Louise BYRNE, 2021. Using the Double Diamond model to co-design a dementia caregivers telehealth peer support program. Journal of Telemedicine and Telecare [online]. 27(10), 667–673 [vid. 2022-04-17]. Dostupné z: doi:10.1177/1357633X211048980.

BECH-PETERSEN, Sidsel, 2020. Design Thinking as a Framework for Innovation in Libraries. Bibliothek Forschung und Praxis [online]. 44(1), 7–11 [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.1515/bfp-2020-0009.

BELL, steven, 2018. Design Thinking + User Experience = Better-Designed Libraries [online]. [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.17613/M60Z70W60.

BOGOST, Ian, 2021. Ebooks Are an Abomination. The Atlantic [online]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/books/archive/2021/09/why-are-ebooks-so-terrible/620068/.

CLARKE, Rachel Ivy, 2019. From „Library Science“ to „Library Design“: Recasting the Narrative of Academic Librarianship. In: Proceedings of the Association for College and Research Libraries [online]. Dostupné z: https://www.ala.org/acrl/sites/ala.org.acrl/files/content/conferences/confsandpreconfs/2019/FromLibraryScienceLibraryDesign.pdf.

CORDÓN-GARCÍA, José Antonio, Julio ALONSO-ARÉVALO, Raquel GÓMEZ-DÍAZ a Daniel Peter LINDER, 2013. Social reading: platforms, applications, clouds and tags. Oxford: Chandos Publishing. Chandos information professional series. ISBN 9781843347262.

CULÉN, Alma L. a Andrea GASPARNI, 2015. HCI and design thinking: Effects on innovation in the academic library. In: Proceedings of the international conference on interfaces and human computer interaction 2015. s. 3–10.

DESIGN COUNCIL, [b.r.]. Design methods for developing services [online]. B.m.: Design Council. Dostupné z: https://www.designcouncil.org.uk/sites/default/files/asset/document/Design%20methods%20for%20developing%20services.pdf.

ETEMAD, Erika J., Koji ISHII, Alan STEARNS a Florian RIVOAL, 2022. CSS Text Module Level 4. W3C Working Draft.

FONTAINE, Guillaume, Ivry ZAGURY-ORLY, Marc-André MAHEU-CADOTTE, Alexandra LAPIERRE, Nicolas THIBODEAU-JARRY, Simon de DENUS, Marie LORDKIPANIDZÉ, Patrice DUPONT a Patrick LAVOIE, 2021. A Meta-Analysis of the Effect of Paper Versus Digital Reading on Reading Comprehension in Health Professional Education. American Journal of Pharmaceutical Education [online]. 85(10), 8525 [vid. 2022-05-01]. Dostupné z: doi:10.5688/ajpe8525.

GRUNING, Jane, 2018. Displaying Invisible Objects: Why People Rarely Re-read E-books. In: CHI ’18: CHI Conference on Human Factors in Computing Systems: Proceedings of the 2018 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems [online]. Montreal QC Canada: ACM, s. 1–12 [vid. 2022-04-16]. ISBN 9781450356206. Dostupné z: doi:10.1145/3173574.3173713.

LIU, Ziming, 2022. Reading in the age of digital distraction. Journal of Documentation [online]. 78(6), 1201–1212 [vid. 2022-10-14]. Dostupné z: doi:10.1108/JD-07-2021-0130.

JANSEN, Bernard J., 2009. Understanding user-web interactions via web analytics. San Rafael, Calif.: Morgan & Claypool. Synthesis lectures on information concepts, retrieval, and services, 6. ISBN 9781598298512.

JAROLÍMKOVÁ, Adéla a Barbora DROBÍKOVÁ, 2021. Knihovny v České republice v době pandemie Covid-19: výsledky kvalitativní studie. ProInflow [online]. 13(2) [vid. 2022-08-15]. Dostupné z: doi:10.5817/ProIn2021-2-2.

JERKOV, Aleksandar, Adam SOFRONIJEVIC a Dejana Kavaja STANISIC, 2015. Smart and Sustainable Library: Information Literacy Hub of a New City. In: Serap KURBANOGLU, Joumana BOUSTANY, Sonja ŠPIRANEC, Esther GRASSIAN, Diane MIZRACHI a Loriene ROY, ed. Information Literacy: Moving Toward Sustainability [online]. Cham: Springer International Publishing, s. 22–30 [vid. 2022-04-16]. ISBN 9783319281964. ISBN 9783319281971. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-28197-1_3.

MARTINS, Ricardo, 2017. Analysis of Available Design Implementation Methods. A Study About Scarcity of Implementation Methods. The Design Journal [online]. 20(sup1), S4730–S4733 [vid. 2022-04-17]. Dostupné z: doi:10.1080/14606925.2017.1352974.

MATTERN, Shannon, 2014. Library as Infrastructure. Places Journal [online]. (2014) [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.22269/140609.

NEWMAN, Lareen Ann, Katherine Rebecca BIEDRZYCKI a Fran BAUM, 2010. Digital Technology Access and Use among Socially and Economically Disadvantaged Groups in South Australia. The Journal of Community Informatics [online]. 2010(6). Dostupné z: doi:10.15353/joci.v6i2.2554.

NEXT-BOOK, 2021. Working with Municipal Library in Prague and Masaryk University [online]. Dostupné z: https://www.next-book.info/articles/project/.

PROKOP, Viktor a Jan STEJSKAL, 2021. E-books in the Czech Republic: Analysis of demand and readers’ behaviour. IFLA Journal [online]. 034003522198936 [vid. 2021-11-26]. Dostupné z: doi:10.1177/0340035221989366.

PYYKKÖ, Harri, Mari SUOHEIMO a Stefan WALTER, 2021. Approaching Sustainability Transition in Supply Chains as a Wicked Problem: Systematic Literature Review in Light of the Evolved Double Diamond Design Process Model. Processes [online]. 9(12), 2135 [vid. 2022-04-17]. Dostupné z: doi:10.3390/pr9122135.

RAZZOUK, Rim a Valerie SHUTE, 2012. What Is Design Thinking and Why Is It Important? Review of Educational Research [online]. 82(3), 330–348 [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.3102/0034654312457429.

STEJSKAL, Jan, Petr HAJEK a Viktor PROKOP, 2021. The role of library user preferences in the willingness to read and pay for e-books: case of the Czech Republic. The Electronic Library [online]. 39(4), 639–660 [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.1108/EL-01-2021-0001.

W3C COMMUNITY GROUP, [b.r.]. EPUB 3.2 [online]. Dostupné z: https://www.w3.org/publishing/epub3/index.html.

WARREN, Scott, 2020. Community-building without a Building: Can Libraries Resume Their Place as the Academic Hearts of their Campuses?: Reflections on the Consequences of Corona from the Perspective of the Syracuse University Libraries. Bibliothek Forschung und Praxis [online]. 44(2), 183–186 [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.1515/bfp-2020-2093.

WILLIMENT, Ken, 2020. It Takes a Community to Create a Library. Public Library Quarterly [online]. 39(5), 410–420 [vid. 2022-04-16]. Dostupné z: doi:10.1080/01616846.2019.1590757.

WILSON, Ruth a Monica LANDONI, 2001. Evaluating Electronic Textbooks: A Methodology. In: Panos CONSTANTOPOULOS a Ingeborg T. SØLVBERG, ed. Research and Advanced Technology for Digital Libraries [online]. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, s. 1–12 [vid. 2022-10-14]. ISBN 9783540425373 9783540447962. Dostupné z: doi:10.1007/3-540-44796-2_1.

YLIPULLI, J., A. LUUSUA a T. OJALA, 2017. On Creative Metaphors in Technology Design: Case „Magic“. In: C&T ’17: Communities and Technologies 2017: Proceedings of the 8th International Conference on Communities and Technologies [online]. Troyes France: ACM, s. 280–289 [vid. 2022-04-16]. ISBN 9781450348546. Dostupné z: doi:10.1145/3083671.3083691.

ZBIEJCZUK SUCHÁ, Ladislava et al. From undistracted to instant reading and back. Qualitative and Quantitative Methods in Libraries, [S.l.], v. 11, n. 3, p. 553–572, oct. 2022. ISSN 2241-1925. Dostupné z: http://www.qqml-journal.net/index.php/qqml/article/view/791.

ZIMMERMAN, John, Jodi FORLIZZI a Shelley EVENSON, 2007. Research through design as a method for interaction design research in HCI. In: CHI07: CHI Conference on Human Factors in Computing Systems: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems [online]. San Jose California USA: ACM, s. 493–502 [vid. 2022-04-16]. ISBN 9781595935939. Dostupné z: doi:10.1145/1240624.1240704.

Poznámky

1 Katedra informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

2 Městská knihovna v Praze

Nahoru Tisk

01.09.2023