Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2023 / 01 Informace a konference Ochrana osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech

Ochrana osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech

Mgr. Dorota Müllerová, Mgr. Pavlína Nimrichtrová, Mgr. Karolína Šimůnková / Národní archiv České republiky

 

Úvodem

V květnu 2018 nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), známé pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation) (dále jen „Nařízení“). Toto Nařízení korigovalo dosavadní právní rámec ochrany osobních údajů v procesech správy a zpracování osobních údajů včetně archivní praxe.

Základní právní úpravu nakládání s osobními a citlivými osobními údaji v archiváliích a archivních souborech v České republice představuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové služby (dále jen „Zákon“), který ve svých ustanoveních upravuje proces výběru archiválií včetně archiválií s osobními či citlivými osobními údaji, ale také následné ryze archivní procesy, jako je jejich zpracování a zpřístupňování.

Problematika nakládání a ochrany osobních a citlivých osobních údajů v archivních souborech při výběru archiválií, zpracování a zpřístupňování představují minimálně v poslední dekádě skutečnou výzvu pro archivy i odborné archiváře.1 Nejjednodušší část právní úpravy představují ta ustanovení archivního zákona, která se týkají výběru archiválií. Pokud se v procesu výběru archiválií objevují dokumenty, které obsahují osobní či dokonce citlivé údaje žijících osob, ustanovení zákona umožňují výběr dokumentů s osobními a citlivými osobními údaji k trvalému archivnímu uložení bez omezení. Stávající právní úprava v ustanovení § 13 odst. 3 Zákona („K výběru archiválií z dokumentů obsahujících osobní údaje a k jejich trvalému uchovávání se nevyžaduje souhlas fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu.“) výběr k trvalému uložení umožňuje, a to bez souhlasu subjektu údajů a je tak zcela konzistentní s úpravou čl. 17 Nařízení.

Je však důležité zdůraznit, že uložením do veřejného archivu se archiválie, a to ani archiválie s osobními či citlivými osobními údaji, nestávají automaticky veřejnými.

K vlastní implementaci Nařízení do archivních procesů je nutné uvést, že archivy jako správci osobních údajů zavedly pravidla Nařízení do svých procesů před nabytím jeho účinnosti, a to zejména v oblasti provozní. Zpracovaly Záznamy o činnostech zpracování podle čl. 30 Nařízení, určily své pověřence, přijaly potřebné interní předpisy, přizpůsobily své weby a učinily zadost informačním a dalším povinnostem plynoucím z přímo účinného Nařízení, např. z čl. 13 Nařízení. Hned v úvodní fázi implementace Nařízení se archivy spolu s Ministerstvem vnitra soustředily na eliminaci negativního vlivu mediálně zkratkovité interpretace čl. 17 Nařízení (právo být zapomenut), a to zejména směrem k původcům, kdy jednoznačně na veřejných fórech či v pracovních skupinách kladly důraz na úplnost interpretace uvedeného článku, který v případě „práva být zapomenut“ upravuje výslovně výjimku z tohoto práva právě pro účely archivnictví.2 Ve spolupráci archivů a Ministerstva vnitra byla připravena a vydána metodika „Ochrana osobních údajů při výkonu spisové služby, zejména v informačních systémech spravujících dokumenty u veřejnoprávních původců“3. Důsledná implementace do celého procesu zpracování archiválií si však vyžádala další úsilí včetně nepřetržité a dodnes neskončené pravidelné edukace odborných archivářů včetně oborových nováčků pro udržení vysokého standardu a v zájmu pokračování snahy o odhalení slabých a kolizních míst v archivních procesech. Jednoznačné ztížení představuje komplikovanější úprava ochrany osobních a citlivých osobních údajů žijících osob versus výjimky z ní definované v Zákoně z důvodu přístupnosti archivních souborů pro účely vyrovnávání se s totalitní minulostí. O tom, o jak komplikovaný proces se jedná, ostatně svědčí i sám fakt, že proces zpřístupňování archiválií a výjimka z ochrany osobních a citlivých osobních údajů se dokonce staly předmětem přezkumu Ústavním soudem.4

Právní úprava a ochranná lhůta

Zpřístupnění pro nahlížení a s tím související ochrana osobních a citlivých osobních údajů jsou řešeny v § 37 archivního Zákona. V ustanovení § 37 odst. 1 jde o obecnou třicetiletou lhůtu pro předkládání archiválií k nahlížení, nestanoví-li zákon jinak.5 Podmínkou uplatnění ochranné třicetileté lhůty je, že se nejedná o archiválie již zveřejněné nebo se nejedná o archiválie, které byly zveřejněné jako dokumenty. V případě těchto výjimek by uplatnění 30leté ochrany nedávalo smysl, jestliže by se jednalo o informace již předtím zveřejněné. Ochranná třicetiletá lhůta nepředstavuje úpravu s přímým vlivem na ochranu osobních či citlivých osobních údajů žijících osob. Ve skutečnosti se ochrana osobních či citlivých osobních údajů k ochranné třicetileté lhůtě jen mimoděk připojuje, ale i bez existence tohoto ustanovení o ochranné třicetileté lhůtě by byly osobní či citlivé osobní údaje žijících osob chráněny, protože opora pro jejich ochranu se nachází v jiných ustanoveních Zákona a také v dalších právních předpisech včetně Nařízení.

Právní úprava a souhlas subjektu údajů6

Další části téhož ustanovení (§ 37 odst. 2, 3 a 5, 6 Zákona)7 obsahují speciální právní úpravu pro procesy k získání souhlasu osoby, které se osobní nebo citlivé osobní údaje uvedené v archiváliích týkají. S tím souvisí také určité disonantní využívání pojmu osobní a citlivý osobní údaj v národní legislativě a v Nařízení, se kterým se musela česká národní úprava při implementaci Nařízení vyrovnat. To, co evropské právo definuje jako osobní údaj, národní právo člení jemněji na osobní a citlivý osobní údaj, přičemž na první a druhou definici národního pojmosloví váže v Zákoně různé procesní postupy související s ochranou osobního údaje / citlivého osobního údaje žijící osoby v archiváliích. Zatímco u „obyčejného“ osobního údaje (údaj, kterým lze identifikovat konkrétní osoby) se lze za určitých okolností spolehnout na pasivní souhlas (vyvěšení informace o tom, že archiválie s osobními údaji žijící osoby bude zpřístupněna konkrétnímu badateli, a pokud se dotčená osoba nevyjádří, má se za to, že se zpřístupněním pro nahlížení souhlasí; pokud se dotčená osoba vyjádří negativně, archiválii samozřejmě nelze zpřístupnit). U citlivého osobního údaje je situace přesně opačná: pokud se dotčená osoba nevyjádří, pak platí, jako by vyjádřila s nahlížením nesouhlas. Celou situaci pak pro archivní zpracování komplikuje správná úprava procesů souvisejících s archivním zpracováním, jak je formulován v čl. 89 Nařízení.

„Zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely podléhá v souladu s tímto nařízením vhodným zárukám práv a svobod subjektu údajů. Tyto záruky zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření, zejména s cílem zajistit dodržování zásady minimalizace údajů. Tato opatření mohou zahrnovat pseudonymizaci za podmínky, že lze tímto způsobem splnit sledované účely. Pokud mohou být sledované účely splněny dalším zpracováním, které neumožňuje nebo které přestane umožňovat identifikaci subjektů údajů, musí být tyto účely splněny tímto způsobem.“

Archivy se v souvislosti s tímto článkem v poslední fázi implementace Nařízení zaměřily na činnosti a procesy zpracování s cílem zavést vhodná technická a organizační opatření (včetně případné minimalizace či pseudonymizace, či speciálních postupů při zpracování).

V roce 2019 schválilo Ministerstvo vnitra ČR výzkumný projekt z programu bezpečnostního výzkumu „Analýza zpracování osobních údajů v archiváliích“. Mezi sledované cíle projektu patřila ochrana osobních a citlivých osobních údajů žijících osob a její výjimky pro účely poznání a vyrovnání se s totalitní minulostí, zpřístupňování versus zveřejňování, zpřístupňování online versus in situ, anonymizace versus pseudonymizace a procesy ochrany „by design“/při vzniku nebo v archivu při archivním zpracování. Pro získání zdrojových údajů, na základě kterých došlo k dílčí právní úpravě a vzniku mj. dvou metodik, vznikly v roce 2019 při řešení projektu dotazníky, jejichž smyslem bylo získat data k procesům ochrany osobních údajů z jednotlivých archivů či k jednotlivým konkrétním archivním souborům. První dotazník, zaměřený na informace z obecných procesů ochrany v archivech, byl strukturován do následujících bloků:

Blok obecného managementu archivů

  • Existence interních pokynů a metodik pro oblast ochrany osobních údajů

Blok procesů skartačního řízení / výběr archiválií

  • Evidence osobních údajů již při skartačním řízení.
  • Archivní soubory tradičně vybírané k trvalému uložení bez trvalé hodnoty.
  • Archivní soubory tradičně nevybírané k trvalému uložení, které by k trvalému uložení vybírány být měly.
  • Anonymizace původcem a její využití.

Blok procesů zpracování archivních souborů

  • Evidence existence osobních údajů v archivních souborech.
  • Vliv existence osobních údajů v archivních souborech na zpracování.
  • Procesy při zpracování a rozdílnost postupů u archiválií tzv. born digital (dokumentů digitálních původem) a digitalizátů.
  • Anonymizace versus pseudonymizace.
  • Atypické badatelské žádosti na celé archivní soubory s osobními údaji (kartotéky, jmenné evidence, bloky agend).

Blok nahlížení/využívání

  • Specifické postupy podle typu archiválií a badatelů.
  • Vědecké nahlížení a jak s ním archivy nakládají.
  • Vazba na registry a využívání zákonného mechanismu získávání souhlasu.
  • Atypické badatelské žádosti na celé archivní soubory s osobními údaji (kartotéky, jmenné evidence, bloky agend).
  • Dálkové nahlížení/využití elektronické identity badatele.
  • Existence monitoringu v archivu.
  • Neoprávněné zveřejnění osobních údajů žijících osob badatelem.

Blok budoucí politika archivu

  • Návrhy, pravidla pro zpracování, co archivům chybí, jak s digitalizací, dálkové nahlížení atd.

Druhý dotazník se pak zaměřil na typologii archivních souborů obsahujících osobní a citlivé osobní údaje zejména žijících osob, a to dotazy směřovanými ke konkrétním vytypovaným archivním souborům ve struktuře:

  • základní údaje o archivním souboru (časový rozsah, evidenční číslo, metráž, zpracovanost, zveřejnění, zvláštní režim uložení, uzavřenost archivního souboru),
  • zákonné parametry zpřístupňování (30letá ochranná lhůta, výjimka z ochrany, pravidlo pro statistické operáty, smlouva, jiné),
  • existence osobních a citlivých osobních údajů žijících osob v archivním souboru,
  • kategorizace osobních údajů,
  • anonymizace versus pseudonymizace,
  • badatelé – účel nahlížení (soukromé/veřejné včetně úředních agend), počty nahlížení a detaily – rešerše, témata/agendy,
  • případy zneužití známé archivu z jeho činnosti,
  • rizikovost archivních souborů z hlediska ochrany osobních údajů při nahlížení pohledem archiváře,
  • opatření přijatá archivem při archivních činnostech,
  • anonymizace archivních souborů původcem před předáním do archivu k trvalému uložení.

Dotazníky se zaměřily také na slovně popsané situace a zkušenosti odborných správců archivních souborů, a to nejen v současnosti, ale také v minulosti, a dále na komplex činností od akvizice archivního souboru přes zpracování ke zpřístupňování a na rizika v jednotlivých fázích.

Pro dotazníkovou akci zaměřenou na konkrétní archivní soubory byly vytypovány soubory podle evidence archivních souborů v ČR – PEvA, a to tak, aby obsahovaly dokumenty a činnosti sloužící ke shromažďování osobních údajů jako např. osobní spisy, členské kartotéky politických stran, chorobopisy, badatelské listy, sčítací operáty, spisy kádrové a personální, soudní a rehabilitační agendy.

Následně pak byla v druhém kole přidána další kritéria, a to:

  • soubor obsahuje archiválie s osobními údaji,
  • soubor není starší 100 let – preferovány soubory vzniklé po 2. světové válce,
  • soubor je přístupný k badatelskému nahlížení.

Aby, i přes uvedený výběr, nedošlo k opominutí některých podstatných archivních souborů, byly po konzultaci se státními oblastními a okresními archivy doplněny fondy územní samosprávy jako národní výbory / obecní úřady, školy, podnikové fondy a osobní fondy, a dále Archiv bezpečnostních složek navrhl sbírku Správy vyšetřování StB – vyšetřovací spisy, Hlavní správu rozvědky SNB – svazky, Personální spisy příslušníků ministerstva vnitra; specializované archivy přispěly dle svého zaměření archivními soubory jako např. spisy poslanců, studentů a úvěrovými spisy. Výsledný výběr se promítl ve srovnání s ostatními archivními soubory v zúčastněných archivech takto (tab 1).

 

 

Archivní soubory v analýze a jejich podíl na celkovém archivním fondu dle zúčastněných archivů

Archiv v analýze

Počet fondů v analýze

% z celkového počtu fondů

bm v analýze

bm v archivu celkem

% fondů v analýze z celkového počtu fondů v archivu

Národní archiv

29

12 %

11737,48

131355,1

9 %

SOA Praha–centrála

76

33 %

5842,845

84254,73

7 %

Archiv bezpečnostních složek

3

1 %

4778,74

20257,71

24 %

Archiv hlavního města Prahy

3

1 %

550,3

24340,17

2 %

SOA Hradec Králové/Zámrsk

5

2 %

166,76

72376,16

0 %

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR

3

1 %

38,96

5775,01

1 %

Archiv Poslanecké sněmovny

1

0 %

2,88

1031,92

0 %

Archiv ČNB

7

3 %

347,43

7354,84

5 %

Archiv Pražského hradu

3

1 %

313,31

986,91

32 %

Archiv Senátu

1

0 %

1,2

318,53

0 %

Archiv ČVUT

95

41 %

955,19

2233,1

43 %

KPR

3

1 %

500,13

1448,84

35 %

MZA

4

2 %

237,9

129784,2

0 %

Celkem

233

100 %

25473,13

481517,2

5 %

Tab 1 (vysvětlivky: SOA = státní oblastní archiv, KPR = Kancelář prezidenta republiky, MZA = Moravský zemský archiv)

Vzhledem k tomu, že záměrem bylo sledovat zejména archivní soubory, kterými procházejí osobní a citlivé osobní údaje žijících osob, v celkovém objemu uložených archivních souborů se množství sledovaných archivních souborů projevilo tak, jak ukazuje obrázek 1.

 

Obr.1 Graf znázorňující množství sledovaných fondů v poměru k celkovému počtu archivních souborů v jednotlivých archivech

 

Časový rozsah sledovaných archivních souborů odpovídal záměru, tj. jednalo se o fondy obsahující osobní a citlivé osobní údaje žijících osob, jak ukazuje následující obrázek.

Obr. 2 Časový rozsah analyzovaných archivních fondů (Data nezahrnují archivní soubory ČVUT)

 

Obecné 30leté ochranné lhůtě podléhaly sledované archivní soubory v tomto poměru (viz obr 3).

 

 

Obr. 3 Celkové množství i procentuální zastoupení fondů podléhajících či nepodléhajících 30leté ochranné lhůtě u zkoumaných souborů

 

V rámci dotazníkové akce byly archivům položeny předem připravené otázky týkající se digitalizace, opatření k ochraně údajů, interních předpisů, případně konkrétní rizikové situace. Výběrově lze představit některé z výstupů:

 

Na otázku: „Zaznamenali jste případy neoprávněného zveřejnění osobních údajů z archiválií badatelem nebo archivem (příklad: historik pro svoji publikaci si neopatřil souhlas dotčených osob)?“ – odpověděly archivy v pěti případech pozitivně.

 

Na připravenou dotazníkovou otázku: „Přijali jste nějaká specifická opatření již během procesu zpřístupňování (zpracování) archiválií?“ – odpověděly archivy u sledovaných archivních souborů takto:

 

Souhrn jednotlivých odpovědí

Počet

NE – fond není zpracovaný, nepředkládá se, není přístupný

122

ANO – upozornění na výskyt osobních a citlivých osobních údajů v agendě v inventáři, manipulačním seznamu, řádné označování materiálu

4

ANO – přístup jen po souhlasu dárce pozůstalosti

72

ANO – pokud se jedná o období 40. let a výše, ověříme si životní data subjektu údajů (jestli nežije)

13

ANO – vystavení výpůjčního reverzu pro původce

1

ANO – probíhá pseudonymizace osobních/citlivých osobních údajů

1

ANO – přístup k archivní pomůcce má jen správce fondu

2

NE – nedochází ke klasickému archivnímu zpracování – využívají se původní pomůcky původce

2

Tab 2

Pokud šlo o zavedení specifických opatření v archivech, výsledky odpovědí byly následující (Obr. 4):

 

Obr. 4 Výsledky odpovědí jednotlivých archivů pro specifická opatření při nahlížení

 

V otázce návrhů na řešení situace archivy preferovaly zejména přenesení odpovědnosti za osobní a citlivé osobní údaje žijících osob v archivních souborech na badatele. Ostatní způsoby, jako získání souhlasu subjektu údajů před zpřístupnění archivem, případně anonymizace / pseudonymizace, preferenčně značně ztrácely, jak ukazuje obrázek 5.

 

 

Obr. 5 Návrhy na řešení sledovaných problémů - celkové množství i procentuální poměr

 

V zásadě se ve svých názorech představených v obou dotaznících shodli účastníci na nezbytnosti přijetí

1) archivní obci i badatelům srozumitelné a aplikovatelné realistické právní úpravy (např. legislativní znemožnění získat archivním nahlížením celé datové sady, jejichž jádrem jsou konkrétní subjekty a jejich osobní údaje, důsledná aplikace jen osobního nahlížení identifikovaným badatelem, přesnější vyhodnocení a cílenější struktura ochranných lhůt po vzoru okolních států, cílené modelování zpřístupňování podle stavu zpracování archivního souboru, stáří archiválie, účelu nahlížení a typu badatele, vypracování srozumitelného „manuálu“ pro badatele pro jejich lepší orientaci při využití získaných informací včetně osobních a citlivých osobních údajů třetích osob),

2) přenesení odpovědnosti na badatele a rozvinutí závěru Ústavního soudu, že zpřístupnění není totéž, co zveřejnění,

3) zásady kvalitního zpracování archivních souborů včetně kvalitního popisu archivních entit (např. zaznamenání přítomnosti osobních údajů v archivním souboru do evidence PEvA, připojení archivů na základní registry veřejné správy),

4) principů důsledného zabezpečení informačních systémů (archivní zpracování, digitální archivy),

5) průběžné proškolování archivářů / správců fondů o procesech souvisejících se zpracováním archivních souborů a jejich zpřístupňováním.

Kromě uvedené analýzy, která přinesla konkrétní zjištění z archivních procesů z pohledu archivářů, proběhly v rámci výše uvedeného výzkumného projektu z programu bezpečnostního výzkumu „Analýza zpracování osobních údajů v archiváliích“ také dva workshopy za účasti širší veřejnosti. První byl uspořádán ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy na téma „Právní aspekty ochrany osobních údajů v kontextu jejich uchovávání a zpřístupňování“8, druhý navazující workshop ve spolupráci s Filozofickou fakultou Masarykovy Univerzity s názvem „Prameny mlčí... naší vinou? Perspektivy výzkumu serielních pramenů v kontextu ochrany osobních údajů“9. Dále byla uspořádána mezinárodní konference s názvem „Osobní údaje v archivech: soukromí a otevřenost v informačním věku“ za účasti předních odborníků na toto téma.10 Dále byla publikována závěrečná knižní monografie11 a řada odborných studií.12

Analýza a data z ní získaná posloužily také jako podklad k přípravě dvou metodik, publikovaných ve Věstníku Ministerstva vnitra (VMV). První metodika je obecným posouzením vlivu zpracování osobních údajů v archivech podle čl. 35 Nařízení (DPIA) a je publikována ve VMV 91/2022[13]. Druhá zveřejněná metodika s názvem „Ochrana osobních a citlivých osobních údajů v archivní praxi“ (VMV 92/2022)14 se zaměřuje na procesy archivního zpracování archivních souborů s osobními údaji žijících osob, a to v celém životním cyklu archiválie od posouzení hodnoty dokumentu ve skartačním a mimo skartační řízení, přes převzetí k trvalému uložení, zpracování včetně archivního popisu až po zpřístupnění pro nahlížení a posouzení rizikovosti archivních souborů podle časového a obsahového kritéria.

Cílem projektu a provedeného analytického sběru dat bylo v návaznosti na původní řešení v analogovém prostředí popsat problém ochrany osobních a citlivých osobních údajů v nových souvislostech při zakotvení České republiky do evropského právního prostředí a ve stejně tak novém prostředí digitálního světa, a dále ukázat odborné i laické veřejnosti toto téma v detailu archivních procesů a nelehkost jeho řešení při střetávajících se či přímo kolizních společenských zájmech otevřeného přístupu k informacím souběžně s ochranou osobnosti zejména v prostředí expanze sociálních sítí a digitálního sdílení informací. Tato práce projektem nikterak nekončí.

 

Poznámky

1 Souhrnně v mezinárodním kontextu k ochraně osobních údajů, osobnostních práv a soukromí ve vztahu k archivům a správě dokumentů srv. ČTVRTNÍK, Mikuláš. Archives and Records – Privacy, Personality Rights, and Access. Palgrave Macmillan, Cham (Switzerland) 2023. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-031-18667-7.

2 K „právu být zapomenut“ v českém a mezinárodním kontextu srv. ČTVRTNÍK, Mikuláš. Archives and Records – Privacy, Personality Rights, and Access. Palgrave Macmillan, Cham (Switzerland) 2023. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-031-18667-7; ČTVRTNÍK, Mikuláš. Právo být (ne)zapomenut. Výmazy dějin, inflace historických pramenů, ochrana soukromí, vy(zne)užívání dat a prekérní situace archivů v mladém 21. století ‒ podněty k diskusi. Archivní časopis 68, 2018, č. 3, s. 266–297; ČTVRTNÍK, Mikuláš. Přístup k dokumentům, archiváliím a informacím. Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 2022.

3 Ochrana osobních údajů při výkonu spisové služby, zejména v informačních systémech spravujících dokumenty u veřejnoprávních původců [online]. In: Ministerstvo vnitra, 4. 12. 2017 [cit. 2023-02-10]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/gdpr/clanek/metodicka-podpora-a-konzultace-spisova-sluzba-spisova-sluzba.aspx.

4 Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/14 [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2017/Pl._US_3_14_vcetne_disentu.pdf. Ústavní soud zamítl v nálezu návrhu na zrušení ustanovení, které prolamuje ochranu osobních a citlivých osobních údajů v archivních souborech, a postavil se na stranu veřejného zájmu v poznávání totalitní minulosti, nicméně v nálezu zdůraznil, že nahlížení do archiválií není totéž, co zveřejnění. Badatel je tedy zavázán respektovat ochranu osobních a citlivých osobních údajů, a to i přes to, nebo právě proto, že mu byly na základě výjimky z ochrany poskytnuty k volnému nahlížení. V nálezu však zůstala nedořešena otázka přenesené odpovědnosti na badatele a nemožnost uplatnit zákonné postupy podle Zákona v některých situacích (např. získání souhlasu fyzické osoby – cizince, na kterého nelze získat kontakt, zahraniční studenti, emigrace atd.).

5 K ochranným lhůtám včetně jejich historického vývoje srv. ČTVRTNÍK, Mikuláš. Closure periods for access to public records and archives. Comparative-historical analysis. Archival Science 21(4), 2021, s. 317–351. DOI: https://doi.org/10.1007/s10502-021-09361-4; ČTVRTNÍK, Mikuláš, Ochranné lhůty pro přístupnost k veřejným archiváliím a dokumentům. Komparativně-historická analýza. Archivní časopis 69, 2019, č. 4, s. 341–370.

6 ŠIMŮNKOVÁ, Karolína. Ochrana osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech: sběr dat ve veřejných archivech české republiky v roce 2020 ve vytipovaných archivních souborech a jejich analýza. Slovenská archivistika [online]. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky – Odbor archívov a registratúr Ministerstva vnútra Slovenskej republiky a Slovenský národný archív, 2022, 52(1), 46–64 [cit. 2023-02-11].

7 Ve znění od 1. 2. 2022, ve znění do 31. 1. 2022 se jednalo o odstavce 2, 3 a 11, 12 § 37 Zákona.

8 Prezentace z workshopu dostupné online: https://digi.nacr.cz/pravniaspekty/. Záznam workshopu Právní aspekty ochrany osobních údajů v kontextu jejich uchovávání a zpřístupňování [online]. In: Právnická fakulta UK [cit. 2023-02-10]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=bYHlVco4RGU (2,1 tis. shlédnutí).

9 Stránky a odkazy na akci https://digi.nacr.cz/pramenymlci; Záznam z workshopu Prameny mlčí... naší vinou? [online]. In: Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU [cit. 2023-02-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=64LHH-LnCHA (563 shlédnutí).

10 Webové stránky akce a záznamy z ní: Konference Osobní údaje v archivech [online]. In: Národní archiv [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://www.nacr.cz/konference-a-seminare/osobni-udaje-v-archivech.

11 ČTVRTNÍK, Mikuláš. Archives and Records – Privacy, Personality Rights, and Access. Palgrave Macmillan, Cham (Switzerland) 2023. DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-031-18667-7.

12 Mimo jiné jde o následující studie: ČTVRTNÍK, Mikuláš. Public versus private status of records and archives and analysis of the implications for their access. An example demonstrating top political representatives of political power in the United States, France and Germany. Archival Science 22(4), 2022 (Published: 02 November 2021), s. 437–464. DOI: https://doi.org/10.1007/s10502-021-09375-y; Mikuláš ČTVRTNÍK, Classified Records and the Archives. Archival Science 22(2), 2022 (Published: 18 October 2021), s. 129–165. DOI: https://doi.org/10.1007/s10502-021-09370-3; Mikuláš ČTVRTNÍK, Closure periods for access to public records and archives. Comparative-historical analysis. Archival Science 21(4), 2021 (Published: 03 April 2021), s. 317–351. DOI: https://doi.org/10.1007/s10502-021-09361-4; Mikuláš ČTVRTNÍK, Ochrana osobnosti a test veřejného zájmu ve Spojeném království. Slovenská archivistika 50, 2020, č. 1, s. 123–145. https://www.minv.sk/swift_data/source/verejna_sprava/odbor_archivov_a_registratur/archivnictvo/slovenska_archivistika/Slovenska%20archivistika_1-2020.pdf; Mikuláš ČTVRTNÍK, Přístup k archiváliím ve Francii a nástroje pro otevírání přístupu k uzavřeným archiváliím. Archivní časopis 70, 2020, č. 3, s. 229–251; Mikuláš ČTVRTNÍK, Právně jisté – Archivy a jejich právní rámec. Německý archivní sjezd v Suhlu v roce 2019. Archivní časopis 71, 2021, č. 1, s. 49–76; Mikuláš ČTVRTNÍK, Otevřené archivy. Konference „Offene Archive“ ve Stasi-Zentrale v Berlíně v roce 2019. Archivní časopis 70, 2020, č. 4, s. 382–394.

13 VMV čá. 91/2022 na webových stránkách Ministerstva vnitra, In: Ministerstvo vnitra [cit. 2023-02-11]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-ministerstva-vnitra-vestnik-ministerstva-vnitra.aspx.

14 VMV čá. 92/2022 na webových stránkách Ministerstva vnitra, In: Ministerstvo vnitra [cit. 2023-02-11]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-ministerstva-vnitra-vestnik-ministerstva-vnitra.aspx.

01.09.2023




Vyhledávání
Proč vám všechny knihy nepůjčíme

Termín: 22. 3. 2024 - 31. 5. 2024

Místo: Galerie Klementinum, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

nepujcime_plakat.png

Svět knihy 2024

23. - 26. 5. 2024

Výstaviště Praha Holešovice

Svet_knihy.jpg

Kulturní aktivity žen ve středověku: královny - šlechtičny - měšťanky

Termín: 17. 5. - 29. 6. 2024

Místo: výstavní chodba, přízemí, Klementinum, Praha 1

holocaust.jpg

Cena MARK 2024

Cílem soutěže MARK 2024 je podpořit a ocenit mimořádné tvůrčí aktivity mladých pracovníků/pracovnic knihoven, prdagogů a studentů/studentek oboru ve věku do 35 let a ohodnotit jejich konkrétní mimořádný přínos  oboru v období od června 2023 do května 2024.

Nominace do krajského kola je možné podávat pomocí formuláře do 31. 5. 2024 včetně.

Podrobnosti o soutěži včetně úplného znění pravidel a podmínek najdete na webu SKIP.

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text