Vliv zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací na možnosti jejich užití
Mgr. Anna Horecká / Ústřední knihovna Univerzity Karlovy v Praze
Zveřejňovací povinnost dle zákona o vysokých školách
Problematika povinného zveřejňování kvalifikačních prací studentů vysokých škol je poměrně kontroverzní již od novely zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jen zákon o VŠ), účinné od 1. 1. 2006, která tuto povinnost vysokých škol zavedla. Důvodem pro zavedení výše zmíněné povinnosti byl zejména veřejný zájem na zjednodušení přístupu veřejnosti k výsledkům vědeckého bádání, dále veřejný zájem na transparentnosti při hospodaření vysokých škol s veřejnými prostředky a při procesu udělování vysokoškolských titulů. Na druhou stranu se však ozývají hlasy těch, kteří ve zveřejňovací povinnosti spatřují nepřiměřený zásah do autorského práva studentů, případně se obávají možných nepříznivých důsledků zveřejnění prací pro třetí osoby, jako je např. neoprávněné zveřejnění osobních údajů. Cílem tohoto článku však není porovnání plusů a mínusů novely zákona o VŠ, ale popis praktických dopadů novely na možnosti užití kvalifikačních prací.
Současná úprava zákona o VŠ tedy vysokým školám konkrétně stanovuje povinnost nevýdělečně zveřejnit bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje.1 Práce disertační a habilitační pak musí být zveřejněna způsobem dle zákona o VŠ pouze za předpokladu, že dosud nebyla zveřejněna jiným způsobem, např. vydána u komerčního vydavatele.2 Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona o VŠ, a to bez ohledu na výsledek obhajoby.3 Před účinností novely zákona o VŠ kvalifikační práce povinně zveřejňovány nebyly, a proto mohlo k jejich zveřejnění dojít pouze na základě oprávnění (licence) uděleného jejím autorem.
Co přesně je myšleno oním „zveřejněním”, definuje přímo zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen autorský zákon), podle kterého je autorské dílo zveřejněno prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti.4 Zveřejněním ve smyslu autorského zákona tedy nepochybně bude zveřejnění práce způsobem dle zákona o VŠ, ale i např. přítomnost veřejnosti u obhajoby práce či vydání práce u vydavatele. Praktický dopad toho, zda kvalifikační práce byla či nebyla zveřejněna, bude blíže rozveden v následujících odstavcích.
Autorské právo a výjimky z něj (tzv. zákonné licence)
Autorské právo ke kvalifikační práci vykonává v plné šíři její autor, tedy student, který práci vytvořil, nikoliv vysoká škola, na které student studuje.5 Je to tedy právě student, komu přísluší rozhodovat o tom, jak bude jeho dílo užito; např. k udělení licence tedy nepotřebuje svolení školy.6
V obecné rovině lze říci, že s cizí kvalifikační prací můžeme nakládat, pokud k tomu máme oprávnění. Typicky takové oprávnění můžeme získat přímo od autora, když s ním uzavřeme licenční smlouvu. Vedle toho však existuje řada oprávnění, která jsou daná přímo ze zákona, a souhlasu autora k nim tedy není třeba. Jedná se výjimky z autorského práva, kdy přímo zákon dovoluje užít autorské dílo v určité situaci a/nebo určitou osobou. Poměrně rozsáhlý katalog těchto výjimek, tzv. zákonných licencí a volných užití, obsahuje autorský zákon v ustanovení § 30 a následujících. Pro činnost knihoven a vysokých škol jsou významné zejména následující výjimky z autorského práva7:
a) volné užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby;8
b) zákonná výjimka dovolující zhotovení rozmnoženiny díla na papír či podobný podklad pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby;9
c) zákonná výjimka umožňující reprografické služby (zhotovení rozmnoženiny díla na papír či podobný podklad na objednávku pro jinou osobu);10
d) zákonná citační výjimka umožňující užití výňatku z cizího díla ve vlastním díle či užití drobných celých děl pro účely vědecké tvorby;11
e) tzv. výuková výjimka umožňující užití díla při vyučování pro ilustrační účel (nově je zakotvena i výjimka, která výslovně umožňuje i užití díla pro ilustrační účel při digitální výuce);12
f) výjimka pro užití školních děl umožňuje užít ty kvalifikační práce, které jsou současně školním dílem (tj. práce bakalářská, diplomová nebo disertační)13 k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě školy, ke které je student v právním vztahu;14
g) výjimka pro tzv. archivní rozmnoženinu, umožňující knihovně zhotovení rozmnoženiny díla pro její archivní a konzervační potřeby;15
h) výjimka pro tzv. náhradní rozmnoženinu, umožňující knihovně zhotovit rozmnoženinu díla pro potřeby doplnění fondu v případě rozebraných děl nebo poškození či ztráty rozmnoženiny díla;16
i) výjimka pro tzv. „terminálové zpřístupnění”, umožňující knihovně zhotovit rozmnoženinu díla, které je součástí sbírek, a tuto zpřístupnit prostřednictvím technických zařízení umístěných v objektu;17
j) výjimka umožňující půjčování originálu či rozmnoženiny bakalářské, diplomové, rigorózní, disertační nebo habilitační práce na místě samém pro účely výzkumu nebo soukromého studia (nevyloučí-li takové užití autor);18
k) veřejná půjčovatelská licence, na jejímž základě lze absenčně půjčovat pouze vydaná19 díla.20
Autorský zákon obsahuje ohledně aplikace výše uvedených (a dalších) zákonných licencí obecné pravidlo, podle kterého lze výše uvedené (a další) zákonné licence aplikovat pouze na díla zveřejněná.21 Proto je právě kritérium zveřejnění práce určující pro to, jak lze v praxi nakládat s konkrétní kvalifikační prací.
Před novelou versus po novele: rozdíly v právním režimu kvalifikačních prací
Jak již bylo řečeno, práce odevzdané po 1. 1. 2006, tedy podléhající povinnému zveřejnění dle zákona o VŠ, jsou z pohledu autorského zákona zveřejněným autorským dílem. S ohledem na výše uvedené pravidlo, že zákonné licence autorský zákon dovoluje použít pouze na zveřejněná díla, u kvalifikačních prací povinně zveřejněných způsobem dle zákona o VŠ nenarážíme na žádný problém; lze na ně aplikovat jakoukoliv zákonnou licenci, samozřejmě za dodržení podmínek konkrétní zákonné licence.
Práce odevzdané před 1. 1. 2006 však povinně zveřejňovány nebyly, a tedy z pohledu autorského zákona nejde o zveřejněná díla. Nelze proto na tyto práce bez dalšího aplikovat zákonné licence jako v případě děl zveřejněných. Z obecného pravidla však existují výjimky22, které připouštějí aplikaci některých zákonných licencí i na nezveřejněná autorská díla. Okruh těchto zákonných licencí, které lze aplikovat i na nezveřejněná díla, je však velmi omezený; pro účely knihoven a vysokých škol je patrně nejdůležitější možnost použití výjimky pro užití školních děl k výuce nebo vlastní vnitřní potřebě školy (viz výše pod písm. f) a výjimky pro zhotovení archivní rozmnoženiny knihovnou (viz výše pod písm. g).
Pro úplnost je třeba dodat, že v praxi samozřejmě i před 1. 1. 2006 docházelo ke zveřejnění prací, byť se tak nestávalo z titulu povinnosti stanovené zákonem o VŠ. Takových případů patrně nebude málo – jmenujme jako příklad komerčně vydanou habilitační práci, bakalářskou práci umístěnou na webových stránkách autora či kvalifikační práci, jejíž obhajoby se účastnila veřejnost. Pro práce jakkoliv zveřejněné před 1. 1. 2006 platí shodné závěry jako pro práce povinně zveřejňované dle zákona o VŠ: lze je užívat v mantinelech všech zákonných licencí.
Poznámky
1 Ust. § 47b odst. 1 zákona o VŠ.
2 Ust. § 47b odst. 1 ve spojení s ust. § 75 odst. 4 zákona o VŠ.
3 Ust. § 47b odst. 3 zákona o VŠ.
4 Ust. § 4 odst. 1 autorského zákona.
5 To je rozdíl oproti zaměstnaneckému dílu podle ust. § 58 autorského zákona, k němuž majetková autorská práva vykonává ze zákona zaměstnavatel, není-li dohodnuto jinak.
6 V případě tzv. školního díla, tedy takového, které bylo vytvořeno studentem ke splnění studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole (z kvalifikačních prací je to práce bakalářská, diplomová a disertační), je však autorovo právo do jisté míry omezeno ve prospěch školy; např. užít školní dílo či udělit jinému licenci k užití díla může autor pouze za předpokladu, že to není v rozporu s oprávněnými zájmy školy (viz ust. § 60 odst. 2 autorského zákona).
7 Níže uvedené zákonné licence a volná užití jsou popsány pouze zjednodušeně ve svých základních rysech; u každé z nich autorský zákon obsahuje v příslušném ustanovení další (omezující) podmínky aplikace.
8 Ust. § 30 autorského zákona.
9 Ust. § 30a odst. 1 písm. b) autorského zákona.
10 Ust. § 30a odst. 1 písm. c) a d) autorského zákona.
11 Ust. § 31 odst. 1 písm. a) a b) autorského zákona.
12 Ust. § 31 odst. 1 písm. c) a ust. § 31a autorského zákona.
13 Práce rigorózní a habilitační nejsou považovány za školní díla, a proto na ně výjimku pro užití školního díla aplikovat nelze.
14 Ust. § 35 odst. 3 autorského zákona.
15 Ust. § 37 odst. 1 písm. a) autorského zákona.
16 Ust. § 37 odst. 1 písm. b) autorského zákona.
17 Ust. § 37 odst. 1 písm. c) autorského zákona.
18 Ust. § 37 odst. 1 písm. d) autorského zákona.
19 Dle ust. § 4 odst. 2 autorského zákona je dílo vydáno zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin.
20 Ust. § 37 odst. 2 autorského zákona.
21 Ust. § 29 odst. 2 autorského zákona.
22 Ust. § 29 odst. 2 autorského zákona.
