Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2023 / 01 Historie a současnost 100 let hudebního oddělení Národní knihovny České republiky

100 let hudebního oddělení Národní knihovny České republiky

Pavel Kordík, Zuzana Petrášková / Národní knihovna České republiky

 

V roce 2023 slaví sto let své existence speciální oddělení, které spravuje, tj. doplňuje – zpracovává – uchovává – zpřístupňuje, jeden z historicky nejvýznamnějších a zároveň nejrozsáhlejších a nejrozmanitějších knihovních fondů v České republice věnovaných hudbě. Tento fakt byl bezpochyby pretendován již při samotném jeho zrodu, rysy vtisknuté mu jeho zakladatelem a prvním vedoucím v jedné osobě, jenž fond oddělení od počátku koncipoval jako historický a současně otevřený k doplňování i novodobých dokumentů v celé šíři žánrů, které hudba nabízí, jsou doposud jasně čitelné. Byť nám archivní prameny ověřitelně neuvádějí, kde oddělení původně sídlilo, dnes se jeho studovna nachází v I. patře Klementina v tzv. Starém matematickém sále.

Obr_1.jpg

Obr. 1 Studovna hudebního oddělení NK ČR dnes (foto: E. Hodíková)

 

Ladislav Vycpálek (1882–1969) je širší veřejnosti znám zejména jako hudební skladatel, méně již jako knihovník a organizátor hudebního života. Zaměstnancem c. k. Veřejné a universitní knihovny (dnešní Národní knihovny ČR) v Praze se stal v roce 1907 (po praxi ve všech odděleních posléze zakotvil v cizojazyčném), rok poté, co úspěšně zakončil filologická studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dle pamětnice Marie Svobodové se hudební problematice, především hudebnin, věnoval takřka od počátku své knihovnické kariéry1, nicméně první kroky k založení hudebního oddělení byly učiněny až po vzniku samostatného Československa (již na konci roku 1918), přičemž první Vycpálkovy výkazy o činnosti nově zřízeného administrativního subjektu ve struktuře knihovny pocházejí z roku 19232. Právě k tomuto datu pak výročí hudebního oddělení vztahujeme.

Obr_2.jpg

Obr. 2 Patrně nejstarší dokument vztahující se k činnosti nově zřízeného hudebního oddělení (autograf L. Vycpálek) (sken z interních materiálů hudebního oddělení)

 

Fond hudebnin schraňuje jednak sbírky tištěných hudebnin (signatura 59 A až G) domácích hudebních vydavatelství, výběrově též vydavatelství zahraničních se zvláštním zřetelem na vydávaná bohemika (právě Vycpálkovi se díky důslednému nárokování povinného výtisku podařilo takřka úplně zkompletovat produkci předních českých a slovenských nakladatelů z počátku 20. století, rovněž získat veškerá v zahraničí do té doby vydaná díla Antonína Dvořáka)3 – nejstarší tisky zde uložené se datují až k první polovině 16. století4 –, jednak sbírky hudebnin rukopisných (autografy, opisy) v časovém rozpětí od začátku 18. století až do doby současné (signatury 59 R a 59 rm)5.

Již od Vycpálka je vedle povinného výtisku růst fondu strukturován politikou cílených odkupů, přímých nákupů (aukce, antikvární nákupy), ale taktéž získáváním darů, například pozůstalostních – z oněch relativně nedávno získaných jmenujme alespoň rukopisné pozůstalosti po skladateli Stanislavu Jelínkovi (1945–2019) a po klavírním virtuosovi a skladateli Josefu Páleníčkovi (1914–1991).6 Právě tímto způsobem se do držení fondu dostávají mnohdy nemalé sbírkové celky, ale i vzácné jednotliviny. Zároveň se fond rozrůstá o další druhy dokumentů – o dopisy (signatura 59 L) a o tzv. varia (signatura 59 V – ikonografický materiál, fotografie, pamětní knihy, programy koncertů, divadelní vývěsky, apod.), a sice nejen skladatelů, ale též hudebních interpretů, kritiků, teoretiků, nakladatelů, funkcionářů institucí spjatých s hudebním provozem. Šíře zde uložených hudebních a s hudbou souvisejících materiálů vybízí také k cílenému doplňování příruční knihovny oddělení, která v současnosti nabízí ve volném výběru přes 10 000 svazků muzikologické literatury, samozřejmě nejen v češtině, ale též ve všech světových jazycích. Je tím zaručen komfort možnosti studia jak notových materiálů, tak i často s nimi souvisejících muzikologických pojednání. Příruční knihovna je doplňována dle aktuální nabídky produkce české a světové muzikologické literatury, jejíž sledování je rovněž jednou z činností hudebního oddělení.

Výjimečné postavení mezi dokumenty hudebního oddělení má tzv. Mozartův Památník, sbírka obsahující dobové opisy a první vydání mozartovských notových pramenů, mnohdy pocházejících z pražských opisovačských dílen. Nejcennější materiály zde uložené jsou autografní dopisy psané rukou W. A. Mozarta a členů jeho rodiny. Památník byl založen v roce 1837 k uctění 50. výročí prvního uvedení opery Don Giovanni (v bývalém Nosticově, dnešním Stavovském divadle) a je vlastně prvním Mozarteem na světě7.

Č_3.png

Obr. 3 Dopis W. A. Mozarta z Památníku (sign. M III 16c, foto: E. Hodíková)

 

Je více než patrné, že jak samotné zpracování historických a novodobých sbírek, tak i vlastní budování a rozšiřování takto orientovaného fondu od počátku vyžaduje hledisko nejen knihovnické, nýbrž též hledisko badatelské – muzikologické a filologické. Hudební dokument patří snad vůbec k nejvrstevnatějším dokumentům otevírajícím se diskursu historických či společenských věd. Hudební oddělení dokázalo tomuto nároku vždy dostát, díky čemuž dnes patří mezi ty útvary Národní knihovny ČR, které spoluurčují a spoluutvářejí její profil coby vědeckovýzkumné instituce. Již v roce 1965 započaté a velkoryse pojaté soupisové podchycování hudebních pramenů uložených na území tehdy Československé republiky vyústilo v budování tzv. Souborného hudebního katalogu8. Dokumentuje, v mnoha proměnách záznamů daných nepřetržitým budováním katalogu od precizní katalogizace v „papírové“ podobě až k současným záznamům a výstupům automatizovaného zpracování, přímé hudební prameny ze 180 knihovních, archivních, muzejních, církevních, soukromých a dalších ne pouze hudebních institucí. Spolupráce s mezinárodním soupisem hudebních pramenů RISM (Répertoire International des Sources Musicales, zal. v roce 1952), v němž hudební oddělení NK ČR plní úlohu národní redakce (od roku 1956), zaručuje informovanost o těchto památkách v celosvětovém měřítku. Soupis pomáhá při výzkumném zpracování dokumentovaných pramenů a je též dokumentačním materiálovým východiskem, o které se opírá publikační činnost hudebního oddělení. Dosud se podařilo v ediční řadě Catalogus artis musice in Bohemia et Moravia cultae vydat dvanáct titulů tematických katalogů zpracovaných hudebních sbírek a třináctý je právě v přípravě. V těchto katalozích, doplněných doprovodnou odbornou studií o zpracované sbírce, je zúročena dokumentační práce všech spolupracovníků Souborného hudebního katalogu a je žádanou příručkovou literaturou hudebních knihoven v celém světě. Stává se i pomůckou pro editory hudebních pramenů dosud pouze ležících v archivech. Tyto publikační aktivity jsou výstupem výzkumných prací v rámci projektu Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace (DKRVO).

Č_4.png

Obr. 4 Obálka jednoho z titulů ediční řady sbírkových tematických katalogů

 

V hudebním oddělení jsou založeny ještě dvě další ediční řady s názvy Varia de musica a Fontes musicae. První je věnována monografiím o osobnostech hudební historie a pramennému výzkumu ve formě bibliografických katalogů, druhá přináší provozovací notové edice pramenů, které jsou uloženy v oddělení. Mimo tyto ediční řady jsou rovněž publikovány odborné studie, katalogy k výstavám apod.

Spoluprací s mezinárodním soupisem RISM, a od nedávné doby také s RILM (Répertoire International de Littérature Musicale, zal. v roce 1966), projektem podchycujícím takřka celosvětově veškerou vědecky relevantní literaturu o hudbě (jak soupisově, bibliograficky, tak jejím plným elektronickým zpřístupňováním), se hudební oddělení začlenilo do širokých mezinárodních struktur podobně orientovaných institucí, podporovaných zastřešující společností IAML (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres), nevládní organizací pod patronací UNESCO (zal. v roce 1951; její Česká národní skupina byla ustavena roku 1971, tehdy ještě jako Československá). Spolupráce hudebního oddělení na mezinárodní a národní úrovni vyústila v loňském roce v setkání na mezinárodním kongresu IAML konaném v Praze (https://www.iaml.info/congresses/2022-prague), jehož byla Národní knihovna ČR spolupořadatelem, a na něj navazující setkání česko-slovenské (též v Praze).9

Obr. 5 Ze setkání České národní skupiny IAML v Národní knihovně v roce 2022 (foto Eliška Šedivá)

c.-5_1.JPG

c.-5_4.JPG

 

Poznámky

1 Svobodová, Marie. Ladislav Vycpálek a počátky hudebního oddělení Universitní knihovny v Praze. In: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1956, ed. Jan Petrmichl, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958, s. 63.

2 Hůlek, Julius. Oddělení hudební. In: Rukověť tištěných knihovních fondů Národní knihovny České republiky od prvotisků do konce 19. století, ed. Vlasta Faltysová, Praha: Národní knihovna České republiky, 2006, s. 23.

3 Svobodová, Marie. Ladislav Vycpálek a počátky…, s. 64–65.

4 Podrobněji viz Petrášková, Zuzana. Oddělení 59 – Hudebniny. In: Rukověť tištěných knihovních fondů Národní knihovny České republiky od prvotisků do konce 19. století…, s. 140–143.

5 Rukopisné hudební památky staršího data jsou uchovávány v oddělení rukopisů a starých tisků, podrobněji viz Plocek, Václav. Zpracování nejstarších hudebních rukopisů v Universitní knihovně. In: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1958, ed. Vilém Závada, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959, s. 12–20.

6 ŠMÍDOVÁ, Ludmila. Rukopisná notová pozůstalost Josefa Páleníčka uložená v hudebním oddělení Národní knihovny České republiky. Knihovna: knihovnická revue. 2022, 33(1), 30–56. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2022-1/recenzovane-prispevky/rukopisna-notova-pozustalost-josefa-palenicka

7 Svobodová, Marie. Památník Wolfganga Amadea Mozarta v Universitní knihovně. In: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1960–1961, ed. Josef Bleha, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962, s. 149–187.

Niubò, Marc. Moji Pražané mě uctívají: Mozartův kult v Praze v 1. pol. 19. století a Mozartův památník v Klementinu, Praha: Národní knihovna České republiky, 2006, 107 s.

8 Pulkert, Oldřich. Souborný hudební katalog. In: Ročenka Státní knihovny ČSR 1970, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, s. 68–82.

Petrášková, Zuzana a Julius Hůlek. 30 let Souborného hudebního katalogu v Národní knihovně ČR, Národní knihovna: knihovnická revue 6 (1995), č. 3, s. 99–100.

9 KORDÍK, Pavel a PETRÁŠKOVÁ, Zuzana. Mezinárodní kongres IAML 2022. Knihovna plus [online], 2022, 2 [cit. 2023-02-14]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2022-2/informace-a-konference/mezinarodni-kongres-iaml-2022.

01.09.2023




Vyhledávání
Proč vám všechny knihy nepůjčíme

Termín: 22. 3. 2024 - 31. 5. 2024

Místo: Galerie Klementinum, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

nepujcime_plakat.png

Svět knihy 2024

23. - 26. 5. 2024

Výstaviště Praha Holešovice

Svet_knihy.jpg

Kulturní aktivity žen ve středověku: královny - šlechtičny - měšťanky

Termín: 17. 5. - 29. 6. 2024

Místo: výstavní chodba, přízemí, Klementinum, Praha 1

holocaust.jpg

Cena MARK 2024

Cílem soutěže MARK 2024 je podpořit a ocenit mimořádné tvůrčí aktivity mladých pracovníků/pracovnic knihoven, prdagogů a studentů/studentek oboru ve věku do 35 let a ohodnotit jejich konkrétní mimořádný přínos  oboru v období od června 2023 do května 2024.

Nominace do krajského kola je možné podávat pomocí formuláře do 31. 5. 2024 včetně.

Podrobnosti o soutěži včetně úplného znění pravidel a podmínek najdete na webu SKIP.

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text