Vážení přátelé,

vítáme Vás u čtení jarního čísla Knihovny plus. V části Historie a současnost přinášíme příspěvek architekta Petra Leška, který je členem expertního týmu projektu Ergonomie knihoven, realizovaného s cílem přispět ke zlepšování pracovního prostředí v knihovnách. Článek byl připraven jako součást metodické příručky k tématu ergonomie pracovišť knihoven, jejíž vydání je plánováno v roce 2025. Příručku pod vedením zástupců sociálních partnerů zpracovává společně tým ergonomů, architektů a knihovníků, kteří vysvětlují význam ergonomie jako disciplíny, uvádějí hlavní ergonomické zásady a definují soubor ergonomických opatření vhodných k zavedení v knihovnách. Na projektu participuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů a jejich partnerem je SKIP ČR.

Rozhovor o knihovně DAMU – kdy byla tato instituce založena, komu slouží, co v ní můžete najít, jaké jsou její plány do budoucna atd. – nám poskytl vedoucí knihovny Jiří Růžička.

Biblioterapie je další zajímavé téma rezonující dnes v našich knihovnách. Četba samotná uklidňuje, přináší nové poznatky, zprostředkuje životní zkušenosti, příklady řešení nejrůznějších problémů člověka – knihy skutečně pomáhají. O úvod do biblioterapie se postarala Tereza Lysoňková. Ta nám také přislíbila další články na toto téma, budeme se na ně těšit.

Půjčování e-knih je již možné nejen ze studijních důvodů, ale také pro vlastní potěšení. O dostupnosti a možnostech půjčování elektronických knih v českých podmínkách informuje článek Veroniky Maniecké. Ta se ve své práci zabývala i výzkumem tohoto fenoménu v několika českých knihovnách. Výsledky jejího šetření přineseme v dalším čísle.

Dále v této části přinášíme článek Anny Machové o polském národním projektu podpory čtenářství.

V části Informace a konference budeme tentokrát hodně na cestách. Přínos zahraničních cest je v načerpání nových dovedností, znalostí a ve sdílení zkušeností s kolegy ze zahraničí. Naše kolegyně jely „na výzvědy“ ohledně nového formátu BIBFRAME do Švédska (více o novém formátu se můžete dozvědět v článku Standardy a technologie propojených dat: Mohou nám propojená data a jejich standardy pomoci řešit problémy současné katalogizační praxe v České republice?, který vyšel v Knihovně: knihovnické revue 2/2024).

Další kolegyně Z Národní knihovny ČR jely prozkoumat souborný katalog a vzdělávání katalogizátorů, kteří vytvářejí slovinský celostátní sdílený katalog. Byly přijaty v Ústavu informačních věd (slovinská zkratka IZUM) v Mariboru. IZUM je mj. garantem rozvoje slovinského knihovnicko-informačního systému COBISS, který využívají i další státy bývalé Jugoslávie. Při své pracovní cestě měly autorky příležitost navštívit také mariborskou městskou knihovnu a univerzitní knihovnu v Mariboru, které v hlavních obrysech popisují. O slovinském knihovnickém vzdělávání včetně přípravy katalogizátorů viz také https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2024-1/informace-a-konference/narodni-a-univerzitni-knihovna-slovinska-nuk-a-jeji-role-ve-vzdelavani-knihovniku v Knihovně plus 1/2024.

Skupina kolegů z Národní knihovny ČR vycestovala do USA, přímo do srdce knihovnictví – do Kongresové knihovny (Library of Congress). Prohlédli si také ústřední knihovnu Distriktu Columbia (DCPL) s její Pamětní knihovnou Martina Luthera Kinga Jr. a jednu z poboček, dále pak Konsorcium washingtonských vědeckých knihoven. Při redakci tohoto příspěvku jsme dohledali článek o studijním pobytu PhDr. Bohdany Stoklasové v Kongresové knihovně před třiceti lety. Možná pro zajímavost, ale také pro připomínku toho, jak jsme v našem knihovnictví začínali se zaváděním mezinárodních standardů, si můžete přečíst zde: https://bulletinskip.skipcr.cz/vsechna-cisla/prohlizet-cisla/2018-rocnik-27-cislo-4/zemrel-james-h-billington-ktery-ridil-28-let.

Věříme, že zkušenosti nabyté v zahraničí poslouží stejně dobře i dnešním kolegům a kolegyním.

Recenzí knihy o Slovanské knihovně se vracíme k loňskému výročí této významné slavistické instituce. V čísle nechybí obvyklé rubriky – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Tentokrát jsme posunuli o několik dní termín vydání (zveřejnění elektronického čísla), a to z důvodu konání online setkání redaktorů knihovnických časopisů dne 5. 3. 2025, abychom vás v rámci tohoto čísla mohli informovat o našem setkání. Setkali jsme se s kolegy po několika letech a konstatovali, že sdílení zkušeností z různých knihovnických časopisů je velice přínosné. Pokud to bude jen trochu možné, zorganizovali bychom další setkání příští rok.

V editorialu odkazujeme na tři další články, z nichž jeden byl zveřejněn v Bulletinu SKIP a dva vyšly v časopise Knihovna v minulých letech a jsou dohledatelné v archivu časopisů. Je dobré občas se ohlédnout a do archivu sáhnout. Jen pro orientaci čtenářů: časopis Knihovna byl až do roku 2005 jeden, v uvedeném roce se rozdělil na Knihovnu plus a Knihovnu: knihovnickou revue. Při hledání konkrétního autora nebo článku je třeba mít na paměti, že každý z těchto časopisů má svůj vlastní archiv.

Přeji dobrý vstup do prvního jarního měsíce, třeba ve společnosti našeho časopisu.

Za redakci

Renáta Krejčí Salátová

předkládáme vám jarní číslo časopisu Knihovna plus. Píše se rok 2026 a my vstupujeme do 27. ročníku. Je neuvěřitelné, jak čas rychle letí.

Číslo nabízí osm článků, jednu recenzi a dvě pravidelné rubriky.

Část Historie a současnost začínáme příhodně zamyšlením architekta Tomáše Hořavy. Vztah mezi velikostí fondu a plochy a charakterem knihovny popisuje architekt, který sám úzce spolupracuje s knihovnami a knihovníky, je autorem několika knihoven, knihovních poboček či přestaveb knihoven.

Další část je věnována zajímavé instituci – Národnímu pedagogickému muzeu a knihovně J. A. Komenského: kdy tyto instituce vznikly, za jakým účelem, jaký je jejich fond a sbírky, jaké služby, výstavy, akce nabízí svým návštěvníkům a uživatelům, sepsal kolega Jan Šimek. Současně to v rozhovoru doplnila ředitelka této instituce Klára Ehrlich.

Jaké by bylo prolínání současnosti a minulosti bez databáze Slovník českých knihovníků? O tom již více jeden z jejích tvůrců Aleš Brožek.

Část Informace a konference nás přenáší na horkou řeckou půdu, konkrétně na akci programu Erasmus+, kterou zde prožila autorka píšící tento úvodník. Publikujeme informace o dalších dvou velmi zajímavých konferencích organizovaných Městskou knihovnou v Praze. Jsou to konference Do černého (Zdeněk Chaloupka) a konference Knihovny.digital (Tereza Schützová).

Konference Do černého se konala již podvanácté a letošní téma znělo Mimo komfort – knihovny v čase změn. Naproti tomu završením dvouletého projektu digitální gramotnost v knihovnách, do kterého se zapojily české knihovny, byla logicky konference Knihovny.digital – Na cestě k digitálním službám.

Další příspěvek informuje o knihovně Památníku národního písemnictví, která je specializovanou muzejní knihovnou.

Recenzi napsala Linda Jansová; věnuje se novému ročníku sborníku Knižničná a informačná veda.

Rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury zahrnuje informace z Francie, Švédska, Slovinska, USA i Japonska. Může vás zaujmout téma specifik veřejných knihoven na ostrovech a ostrůvcích bretaňského pobřeží či v severních Alpách v kontextu ochrany životního prostředí či nízkého zalidnění, dále co to je vědecký slam atp. Pozornosti by neměl ujít návrh statistických ukazatelů pro stanovování a hodnocení vládních i místních politik ve vztahu k veřejným knihovnám v Evropě, a také analýza odhalující marginalizaci akademických knihoven a knihovnictví vůbec v diskurzech o aplikaci umělé inteligence a jejích dopadech na etiku a pracovní sílu.

Tipy z Knihovny knihovnické literatury přinášejí zajímavé knižní tipy z našeho oboru.

Krásné jaro a hodně nápadů na publikování, které nám můžete zasílat, za redakci přeje

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

ačkoliv nynější počasí podzimem zatím ani nezavání, dovolujeme si Vás přivítat při čtení našeho podzimního čísla Knihovny plus.

V části Historie a současnost se věnujeme nově otevřené pobočce Městské knihovny v Praze Velký Mlýn. V čem je specifická pro čtenářskou obec, jak probíhala její rekonstrukce a mnoho dalšího se dozvíte při čtení rozhovoru.

Téma, které stále rezonuje (nejen) v českém knihovnickém prostředí, je udržitelnost. I tomuto se budeme věnovat. Námětem dalšího článku je portál Knihovny.cz. Článek představuje tento komplexní nástroj pro přístup ke službám a zdrojům českých knihoven a popisuje klíčové funkce tohoto portálu, včetně vyhledávání v plných textech či propojení účtů z více knihoven apod.

Dále vzpomeneme na významnou osobnost českého knihovnictví, který byl i naším „redakčním“ kolegou  – na Ladislava Kurku, který v tomto roce odešel do knihovnického nebe. Dlouholetý redaktor Bulletinu SKIP dal mně osobně na začátku mojí redakční kariéry cennou lekci, když mi vyjmenoval, co všechno musel v mém článku zkontrolovat, sjednotit a kolik s tím vším vlastně měl práce… Mnohokrát jsem si na něho vzpomněla!

V části Informace a konference si Vás mimo jiné dovolujeme upozornit na blížící se Mezinárodní sympozium slavistických knihovníků, na které se stále můžete přihlásit. Akce se koná již 5. září v Národní knihovně České republiky, v Klementinu.

Můžete se začíst do netradičního zamyšlení nad oborovým vzděláváním knihovníků na Slezské univerzitě v Opavě, a to od samotného garanta studijního programu.

Co můžeme očekávat od umělé inteligence (AI)? Přinášíme několik článků, které se mimo jiné zabývají samotným fenoménem AI, její etikou a vlivem AI na důvěryhodnost informací. Víte, co je to kybergrooming, sexting, phishing, smishing či baiting a jaká kybernetická rizika jsou spojena s AI? To se dozvíte v článku s tematikou kybernetické bezpečnosti.

Dalším důležitým tématem, kterému je třeba se věnovat, je problematika LGBT+. Jaký je současný postoj českých knihovnických spolků k tomuto fenoménu, zkoumala autorka článku se stejnojmenným názvem.

Recenze tentokrát posuzují jednak historickou publikaci s názvem Kunhuta: královská dcera a svatojiřská abatyše a jednak publikaci současnou Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy – kurikulum - gramotnost. V pravidelných rubrikách Vám přinášíme upozornění na zajímavé knižní novinky našeho oboru (Tipy z Knihovny knihovnické literatury) či anotace odborných článků ze zahraničí. Tentokrát se zaměřují na švýcarské knihovny, knihovnické vysoké školy a informační instituce i spolky (Novinky zahraniční knihovnické literatury).

Krásný podzim přeje

Renáta Krejčí Salátová

připravili jsme pro Vás podzimní číslo časopisu Knihovna plus, které vychází v elektronické podobě již 20 let. V části Historie a současnost přinášíme několik článků. Tři z nich se týkají naší práce s nejmladšími čtenáři, práce, která je určitě zajímavá, povznášející a současně nesmírně důležitá.

D. Ličmanová se zabývá školními knihovnami jako místem pro vzdělávání, rozvoj, ale i místem bezpečným. Ve svém článku představuje téma školních knihoven a jejich fungování z hlediska existujících mezinárodních i našich národních doporučení a metodik, osobnosti knihovníka (nejčastěji pedagoga), náplně jeho práce (fond, služby, výpůjční systémy, uživatelé) a možností jeho odborné přípravy vzhledem k převažující absenci formálního knihovnického vzdělání v daném oboru.

Tématem dalšího příspěvku je iniciativa S knížkou do života neboli BOOKSTART, která se rozvíjí pod patronací Sdružení knihovníků a informačních pracovníků ČR. Článek M. Drbohlavové nás informuje o dnes již mezinárodním programu BOOKSTART a uvádí výsledky vlastního průzkumu v knihovnách Královéhradeckého kraje zaměřeného na jejich zkušenosti s tímto projektem.

Je třeba si vychovat budoucí čtenáře. Ukázat jim, že čtení není pouze módní, ale moderní a že knihovny jsou krásné místo. Tomu by mohly napomoci již existující programy pro děti do tří let a jejich rodiče ve veřejných knihovnách. A. Kůrová ve svém příspěvku zkoumá akce podporující raný vývoje dítěte jako čtenáře a budující vztah ke knihám a knihovnám. Zaměřuje se na knihovny Zlínského kraje. S využitím dotazníkového šetření zjišťuje, jaká je motivace knihovníků pro zavádění programů pro děti a rodiče, organizace a náplň akcí, vyhodnocuje jejich přínosy, silné a slabé stránky, popisuje zkušenosti rodičů a knihovníků, všímá si otázky vzdělávání knihovníků v oblasti práce s dětmi v raném věku. Knihovny se díky těmto aktivitám stávají místem přístupu k prvním čtenářským podnětům.

Až malí čtenáři povyrostou, mohou si půjčovat elektronické knihy. V. Maniecká (navazuje na svůj článek Elektronické knihy v českých knihovnách) popisuje výsledky empirického výzkumu e-knih a knihovních služeb v několika českých knihovnách (propagace, půjčování, pestrost fondů apod.).

V části Informace a konference se věnujeme sdílení našich informací a znalostí se zahraničními kolegy. Děje se tak díky zahraničním cestám podporovaným projektem Erasmus+. Autorka těchto řádek absolvovala v květnu tohoto roku zajímavý a přínosný týden v univerzitní knihovně v Mariboru pod názvem 7th Magic Week in Maribor. Proč právě „kouzlo sedmi“ a co pro účastníky univerzitní knihovna v Marlboru připravila, to si můžete přečíst v mém článku. Dalšími cestovatelkami byly kolegyně z odboru digitálních fondů Národní knihovny ČR, které navštívily Národní knihovnu v Řecku a sdílely tam svoje zkušenosti a znalosti z oblasti digitalizace fondu a archivace webu. Další naše kolegyně, z akvizice a odboru služeb (periodika), navštívily portugalskou národní knihovnu v Lisabonu a současně veletrh knih. Jejich záměrem bylo dozvědět se více o akvizici dokumentů a jejich zpracování, ale i o službách, které poskytuje národní knihovna svým čtenářům.

Ovšem sdílení zahraničních zkušeností se může dít i jinou cestou než prostřednictvím programu Erasmus +. Snaží se nás o tom přesvědčit kolegyně z Městské knihovny v Táboře, která se zapojila do mezinárodní platformy NAPLE Sister Libraries propojující evropské veřejné knihovny.

Přinášíme také dvě zprávy z konferencí – jednu ze zahraničí a druhou domácí. Letošní konference IFLA se uskutečnila v Kazachstánu, konkrétně v Astaně. O ní informuje Michaela Mrázová. O svojí premiéře na konferenci Knihovny současnosti 2025 píše Barbora Procházková. Při této příležitosti také děkujeme organizátorům této celostátní knihovnické konference za to, že jsme se mohli setkat jako redaktoři knihovnických časopisů z České i Slovenské republiky – uspořádali jsme workshop „Na slovíčko s redaktory knihovnických časopisů“. Účast byla hojná a sdílené zkušenosti k nezaplacení.

Recenzovanou publikací v tomto čísle je titul Signori, Gabriela. Vom ABC zur Petition: Mädchen- und Frauenbildung im Spätmittelalter přestavující středověké vzdělávání žen zvláště v duchovním prostředí.

Číslo tradičně doplňují rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury. V „Novinkách“ si všimněte článků reagujících na dlouhodobé upřednostňování angličtiny v odborném publikování, na jeho důsledky, které se projevují ve znevýhodňování vědeckých a výzkumných pracovníků, pro něž není angličtina rodným jazykem, v hodnocení publikační činnosti, v dostupnosti vědeckých poznatků atd. Chceme tímto upozornit na Helsinskou iniciativu pro vícejazyčnost ve vědecké komunikaci, na dohody a organizace podporující otevřenou vědu atd., na snahy, které v tomto směru vyvíjí UNESCO, evropské a další organizace.

Přejeme pěkné podzimní dny a těšíme se na Vás u dalšího čísla, ať už Knihovny: knihovnické revue či Knihovny plus.

Renáta Krejčí Salátová

přinášíme vám jarní číslo elektronického časopisu Knihovna plus. V části Historie a současnost máme netradiční příspěvek – dopis od naší bývalé kolegyně Evy Novotné, která v 90. letech vedla oddělení vztahů s veřejností a zasloužila se o „otevření Klementina veřejnosti“ doslova: organizace Dnů otevřených dveří, kulturních pořadů pro veřejnost, zprovoznění prohlídkové trasy s expozicí historických přístrojů (Astronomická věž, barokní knihovní sál…), vyškolení průvodců z řad zaměstnanců knihovny atd. Ve zmíněném dopise nám paní Novotná děkuje za uspořádání malé oslavy jejích krásných 90. narozenin, vzpomíná na Národní knihovnu 90. let – více viz https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2023-2/knihovny-a-informace/eva-novotna-slavi. Upřímně: tak aktivní, zdraví a plní elánu bychom v tomto věku chtěli být určitě všichni.

Bohužel ne každý z nás má tolik štěstí jako paní Eva. V říjnu minulého roku zemřel doc. Petr Pálka, dlouholetý vyučující Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Kdo studoval náš obor, ten si jistě vzpomene na předměty Selekční jazyky a Věcné pořádání informací. Stručně o jeho životní a pracovní cestě napsala Petra Večeřová ve spolupráci s jeho rodinou.

Další smutná zpráva nás zasáhla v lednu tohoto roku, kdy do knihovnického nebe odešel člen naší redakční rady doc. Viktor Zacharov. Ač jsme se my dva nikdy osobně nepotkali, velmi jsem si vážila jeho názoru a pracovitosti. Vždy reagoval na moje podněty, ať už prostřednictvím e-mailu nebo na online redakční radě. Pane docente budete nám chybět! Proč, to se můžete dočíst ve vzpomínce, kterou za redakci sepsala Anna Machová.

Městská knihovna v Praze otevřela na konci minulého roku pobočku Petřiny. Co vše v ní můžeme najít a na jaké služby či akce se můžeme těšit, to vše zaznělo v rozhovoru, který vedla redakce s Hanou Livorovou a Sárou Janou Krpatovou.

Výuka elektronických informačních zdrojů v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě formou informačních lekcí – to je námět dalšího článku, který pro nás napsala Zuzana Muschová. Autorka v úvodu shrnuje typy elektronických informačních zdrojů, konkretizuje, jaké zdroje jsou na univerzitě dostupné a jaké se nejvíce využívají ze strany studentů i pedagogů. V článku je představen průzkum týkající se tohoto tématu a také doporučení z něho vyplývající.

V části Informace a konference vychází zpráva z loňské konference Bibliotheca Antiqua pořádaná Vědeckou knihovnou v Olomouci, jíž se zúčastnili tradičně i kolegové z Národní knihovny ČR, a zpráva z konference pořádané konsorciem Text Encoding Initiative – TEI General Meeting 2023 – v Paderbornu. Obě zprávy, které pro nás připravila Renáta Modráková, informují o konferencích, jejich významu, účasti odborníků Národní knihovny ČR a shrnují nejdůležitější projednaná témata. Obě konference se konaly po uzávěrce loňského podzimního čísla, proto zprávy o nich přinášíme až nyní.

Národní knihovna České republiky má novou strategii na léta 2024–2027. O tom, jak strategie vznikala, kdo na ní pracoval, co nám přináší apod. píše Lenka Maixnerová. Strategie byla vydána i v knižní podobě.

Ve světě nejznámější české slovo – robot, které zdomácnělo ve všech jazycích¹ se objevuje i v knihovnickém prostředí. Téma „roboti“ rezonuje již dlouho, a hlavně v práci s dětmi. Autor Matty Čechovských se v úvodu svého příspěvku věnuje digitální gramotnosti, a zvláště digitální gramotnosti dětí. Na to navazuje využívání robotů v knihovnách, zvláště v Městské knihovně v Praze, Knihovně Jiřího Mahena v Brně, Knihovně města Olomouce a Krajské knihovně v Liberci.

Díky projektu Erasmus+ jsem mohla v srpnu loňského roku vycestovat do Lublaně do Národní a univerzitní knihovny Slovinské republiky. Navštívila jsem mimo jiné oddělení, které má na starosti vzdělávání (anglický název oddělení je Library System Development Consulting and Professional Training). Kolegyně mě seznámily s mimoškolním profesním vzdělávacím systémem ve slovinských knihovnách, které má na starosti právě tato instituce.

V části Recenze přinášíme recenzi anglického sborníku The Witchcraft reader. Autorka měla k sepsání tohoto příspěvku několik důvodů, mj. i ten, že se sborník zabývá tituly, které jsou součástí fondů Národní knihovny ČR (například Kladivo na čarodějnice – Maleus Malleficarum). Některé studie zabíhají do oborů dějin knižní kultury, literatury, historie, dějin umění atd., tedy oborů, které kvůli našim fondům musíme sledovat.

Číslo obsahuje také tradiční rubriky Novinky zahraniční knihovnické literatury a Tipy z Knihovny knihovnické literatury.

Těšíme se na vaše další příspěvky, nápady i inspirace. Připomínáme termíny uzávěrek obou časopisů: https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy a https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy.

Všem, kteří se podíleli na vzniku tohoto čísla, děkuji.

Krásné jarní počtení Vám za redakci přeje

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

připravili jsme pro vás druhé číslo Knihovny plus roku 2022. Zajímavá kombinace čísel, proto věříme, že náš časopis bude taktéž zajímavou kombinací čtení a nových poznatků. Za každým číslem je práce autorů, redaktorů, technické redakce. Děláme tuto práci rádi a děláme ji pro vás.

V části Historie a současnost jsou čtyři příspěvky. Jeden týkající se sbírky vzpomínek Paměť národa a použitelnosti jejích webových stránek. Co nám má tento projekt připomenout? Není čas, abychom se zastavili a naslouchali pamětníkům? Snad si i vzali poučení z jejich životních příběhů? Jak máme používat tyto stránky, k čemu slouží, co lze na nich zlepšit, aby přinesly ještě více užitku – na to hledala odpověď autorka, která testovala webové stránky sbírky vzpomínek.

Již několikrát jsme v našem časopise přinesli informace o databázi Anopress. Tentokrát je to informace o podcastu jako novém mediálním zdroji a oborovém monitoringu, který je připraven na míru knihovnám.

Zaznamenali jsme přístavbu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích; na fungování této přístavby jsme se zeptali Ivo Kareše a Zuzany Hájkové.

Další článek se týká Francie a čtení, konkrétně francouzskou vládou přijatých opatření na podporu knihoven a četby. Podpora čtení se ve Francii zařadila ke kampaním s názvem Velká národní věc – Grand Cause national, je podporována vládou a prezidentem republiky a podpořena velkorysými dotacemi. Článek je zatím stručnou informací a tomto dlouhodobém programu.

V části Informace a konference informujeme o nově přijatém zákonu o povinném výtisku na Slovensku, tzv. zákonu o publikáciách: upravuje především systém evidence periodických publikací, včetně elektronických periodik a webových portálů, budování konzervačních fondů a digitálních depozitních fondů, zakotvuje systém odevzdávání povinných deponátů oprávněným subjektům; v oblasti neperiodických publikací zavádí nové kategorie vědeckých a odborných publikací podléhajících povinnému ukládání. Autorka si všímá i problémových stránek tohoto zákona a jejich negativních dopadů na knihovny.

V Praze se v letním termínu, přesněji v posledním červencovém týdnu, konal světový kongres hudebních knihoven sdružených v mezinárodní organizaci IAML. Tato prestižní akce se koná již od roku 1949 a až na malé výjimky pravidelně. Autoři – spoluorganizátoři a účastníci kongresu – popsali dění na této akci a doplnili svůj příspěvek zajímavými fotografiemi.

Na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě v loňském roce zazněl příspěvek s tematikou softwarového řešení digitálních archivů, který se konkrétně týkal projektu NAKI II Prameny Krkonoš. V tomto projektu byl vytvořen digitální archiv pro sběr, centralizaci a zpřístupnění metadatových záznamů (popisujících data o historii Krkonoš) širší veřejnosti, resp. umožňující uživatelům základní práci s daty.

V této sekci ještě naleznete rozhovor s vynikajícím řečníkem, kterého jsme slyšeli loni na konferenci Knihovny současnosti, s Rolfem Hapelem, kterému redakce položila několik otázek.

V části Recenze publikujeme recenzi na knihy Metrická společnost: o kvantifikaci sociálna (autor publikace Steffen Mau) a Jak na sociální sítě: ovládněte čtyři principy úspěchu na sociálních sítích (autorkami publikace jsou Michelle Losekoot a Eliška Vyhnánková).

V čísle najdete pravidelné rubriky: Novinky zahraniční knihovnické literatury přinášejí ohlasy pandemie onemocnění Covid-19 (článků na toto téma je v zahraničních časopisech stále nepřeberné množství, vybrali jsme alespoň několik publikací z časopisu IFLA Journal); další část Novinek přibližuje různé modely spolupráce institucí v oblasti vědecko-technických informací, jak fungují v několika evropských zemích, jak fungují sítě a národní strategie v této oblasti. Konkrétně jde o kooperaci vysokoškolských knihoven a dalších institucí. Zdrojem bylo periodikum Ar(abes)ques, které vydává francouzská bibliografická agentura pro vysokoškolské knihovny Abes a které často „vytěžujeme“. Tipy z Knihovny knihovnické literatury upozorňují na nové zajímavé akvizice ve fondu naší „knihovnické knihovny“.

Za redakci pěkný podzim přeje

Renata Salátová

předkládáme vám naše první jarní číslo, které je tematicky velmi rozmanité a naplněné informacemi. Na konci minulého a začátkem tohoto roku jsme se bohužel museli rozloučit se dvěma osobnostmi našeho oboru. Na konci roku 2022 skonal PhDr. Jan Sobotka, který s malou přestávkou pracoval v Národní knihovně od roku 1979. Člověk, který vedle své knihovnické práce, ve které se stal erudovaným znalcem starých map a mapových atlasů, byl také významným hudebním publicistou a muzikantem. Vzpomínka na Jana Sobotku je z pera Renáty Modrákové.

Druhou osobností, která odešla do knihovnického nebe, je PhDr. Milan Sobotík, jeden ze zakladatelů opavských knihovnických studií. Vzpomínkový medailonek napsala Jindra Planková. PhDr. Sobotíkovi bych jako jeho někdejší žačka tímto chtěla poděkovat za péči, kterou nám studentům věnoval. Vždy zůstane v mých vzpomínkách okamžik, kdy dr. Sobotík vešel do studovny plné studentů čekajících na jeho výuku španělštiny. Podíval se na nás, usmál se a řekl: „Tolik studentů španělštiny? Cervantes by měl radost!“

V tomto roce si připomínáme sté výročí založení hudebního oddělení Národní knihovny České republiky. Vznik, historii a osobnosti s tímto oddělením spjaté si připomeneme v článku Zuzany Petráškové a Pavla Kordíka.

Autorka Anna Horecká představuje zajímavou problematiku zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací a možnosti jejich dalšího využití v publikační oblasti.

V části Informace a konference je zpráva z konference Do černého, která se konala na začátku tohoto roku v Městské knihovně v Praze. Případová studie projektu Beletrion nás seznamuje s fenoménem zpřístupňování webových knih čtenářům.

Michaela Bežová a Vojtěch Halama napsali článek o Národní strategii digitalizace novodobých knihovních fondů, kterou na podzim 2022 zveřejnila Národní knihovna České republiky. Strategie považuje za obecný cíl digitalizace novodobých knihovních fondů v ČR zpracování národní produkce a bohemikálních dokumentů v tom nejširším slova smyslu. Strategie pracuje s vlastní typologií knihoven, poukazuje na jejich specifika i digitalizační potenciál, a také vymezuje typy dokumentů vhodných pro digitalizaci. V článku jsou mj. představeny různé metody výběru titulů pro převod do digitálního formátu, a také návrh dalšího postupu v oblasti digitalizace pro jednotlivé typy knihoven.

Následující článek se zabývá ochranou osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech (autorky jsou z Národního archivu České republiky, téma zaznělo na konferenci Archivy, knihovny a muzea v digitálním věku 2022). V článku se například dozvíme o problematice nakládání a ochrany osobních a citlivých osobních údajů v archivních souborech při výběru archiválií apod.

Přinášíme také rozhovor s trenérkou paměti Monikou Oravovou pracující v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Trenérka paměti nám prozradila, jak se k trénování paměti dostala, v čem je jeho podstata, pro koho je určeno a mnoho jiného zajímavého.

V čísle najdete recenze na dvě publikace: na metodickou příručku určenou „začínajícím vedoucím/ředitelům knihoven“ s názvem Jak řídit knihovnu a na publikaci (také příručkového typu) E-maily a jejich (ne)pravidla.

Již tradičně jsou v čísle dvě rubriky – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

naše podzimní číslo Knihovny plus přináší mimo jiné reakci na aktuální dění ve společnosti a to ve formě dvou článků s tematikou COVID-19. Studenti VŠE v Praze poslali dva příspěvky. První příspěvek je věnován e-health v České republice. Ve svém příspěvku autor porovnává aktuální webové stránky přinášející informace o coronaviru. V poslední části autor tyto stránky hodnotí a to z hlediska informační hodnoty, uživatelského prostředí a technické vyspělosti.

Druhý příspěvek pojednává o informačních zdrojích s covidovou tematikou. Jelikož tato nemoc zasáhla všechny oblasti našeho života, musely na ně zareagovat i informační zdroje. Jedná se o webové stránky, weby, portály, Instagramy aj. Autorka se snaží o kategorizaci těchto informačních zdrojů, popisuje přizpůsobení se uživateli, dostupnost jednotlivých webů, technické problémy, ale také vyhledávání v samotných zdrojích.

U informačních zdrojů ještě zůstaneme. Tereza Melichová pokračuje ve svém tématu a to je databáze ANL (první část vyšla v Knihovně: knihovnické revue 1/2021). V tomto navazujícím článku popisuje kroky vedoucí k vytváření obsahu databáze ANL. Cílem bylo zmapovat bibliografickou činnost knihoven zapojených do excerpování periodického tisku v rámci podprogramu VISK 9/I. Dále zjištění chybovosti jednotlivých knihoven a počet záznamů ANL v roce 2019.

Navazujeme další zajímavou a nejen pracovníkům knihoven nápomocnou mediální databázi ANOPRESS. Autorka nám v úvodu shrnuje nabídku této databáze, možnosti jejího využití a zajímavosti vyplývající z období covidové pandemie. Věnuje se také způsobu ukládání zpráv do databáze, jejíž historii sahá až do roku 1996. Od skenování a ručních přepisů rozhlasových a televizních zpráv v minulosti, po monitoring médií za pomocí umělé inteligence a převod do textové podoby pomocí nejmodernějších technologií v současnosti. Od roku 2019 začala databáze nabízet příspěvky ze sociálních médií Facebook, Instagram, Twitter.

V části Informace a konference nalezneme několik zajímavých článků. V poslední době přibývá hackerských útoků na státní instituce – knihovny nejsou výjimkou. Autoři David Kudrna z NÚKIB a Ondřej Hudeček z MKP nám předkládají k zamyšlení oblast kybernetického zabezpečení v kontextu každodenního knihovnického života. Současně nás varují před následky takového kybernetického útoku. Seznamují nás s pojmy: frázová hesla, phishing a dvoufaktorové ověřování. Upozorňují na nebezpečné přílohy a jejich otevírání a zdůrazňují, proč neodkládat aktualizace. Také NÚKIB ve spolupráci s MZK připravil kurz kybernetické bezpečnosti, který je bezplatný a který všem vřele doporučujeme absolvovat.

Stále se pohybujeme v oblasti informačních technologií. To dokládá i článek Marie Zabystrzanové z Knihovny Třinec. V článku se dočteme, jak v Knihovně Třinec využívají při práci s dětmi didaktické robotické hračky, ozzoboty, Lego Boost aj. vše na základě STEM, což je vzdělání v oblasti přírodních věd (science), techniky a technologie (Technology, Engineering) a matematiky (Mathematic). Propojení vědy, techniky, technologie, umění a matematiky. Děti uplatňují kritické myšlení a kreativní řešeni problému. Není překvapující, že knihovníci používají knihu jako most k technologiím.

Redakce přináší zprávu o výstavě „Voscovek a Wherrick volají Prahu“, která proběhla v létě v Kulturním centru Chaberský dvůr. Tato interaktivní výstava nás seznamuje s dosud ne tak známým tvůrčím obdobím této dvojice a to obdobím jejich amerického exilu 1941-1945. V říjnu můžete výstavu vidět v Městské knihovně Svatopluka Čecha v Pečkách.

V závěru této části přinášíme informaci o největší celostátní knihovnické konferenci Knihovny současnosti za účasti zahraničních hostů konané na počátku září již tradičně v Olomouci. Organizátorem je SDRUK a záštitu převzal ministr kultury Lubomír Zaorálek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

V tomto čísle najdeme také rubriku Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

připravili jsme pro vás jarní číslo Knihovny plus. Najdete v něm rozmanitou skladbu článků, které by vás měly nejen obohatit, ale i přimět k zamyšlení. Na stránkách časopisu vzpomínáme na dvě významné knihovnické osobnosti, které již nejsou mezi námi. První z nich je Ludvík Armbruster, který není příliš znám české knihovnické veřejnosti.  Žil v letech 1961 – 1990 v Japonsku, kde byl v období 1975-1983 ředitelem centrální knihovny univerzity Sophia. Více o této zajímavé a nevšední osobnosti si přečtete v článku Michala Černého.

Druhou osobností byl „bibliotékář tělem i duší“ Karel Sosna. Nejen vynikající společník a znalec vína, ale hlavně parlamentní knihovník, který se zasloužil o rehabilitaci Parlamentní knihovny po roce 1990. Sám tuto knihovnu vedl v letech 1990-2016. Držitel "knihovnické" pamětní medaile Z. V. Tobolky, obdržel v roce 2016 Pamětní list a medaili předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako ocenění dlouhodobé obětavé práce pro Parlamentní knihovnu. Netradiční vzpomínku připravil současný ředitel Parlamentní knihovny Ondřej Tikovský.

V části Historie a současnost je zajímavý článek na téma literatury fantasy a její popularita v českých knihovnách. V první části autorka Zuzana Muschová vysvětluje pojem literatury fantasy, žánrů fantasy a jejich subžánrů (tj. žánrových variant). Druhá část je věnována průzkumu využívání a popularity literatury fantasy v knihovnách. Tento menší průzkum byl uskutečněn v červnu minulého roku a měl přinést mimo jiné odpovědi na otázky, zda české knihovny organizují akce s touto tematikou, pro jakou čtenářskou kategorii jsou akce vhodné a jak jsou zaměřené, které zahraniční tituly literatury fantasy jsou nejvíce půjčované, zda mají knihovny ve svých fondech zařazenu českou fantasy a jací čeští spisovatelé jsou oblíbení, která literatura (česká, nebo zahraničí) se více půjčuje, zda sami knihovníci čtou fantasy, dívají se na její filmové adaptace a jak je hodnotí.

Dalším velmi přínosným příspěvek je na téma citování kartografických dokumentů dle normy ISO 690. Článek se zaměřuje na vytváření bibliografických citací kartografických dokumentů dle norem ČSN ISO 690 z roku 2011 a ISO 690 z roku 2021. Po úvodním definování termínu kartografický dokument se text zaměřuje na obecně platné principy, které jsou při vytváření citací kartografických dokumentů vlastní oběma normám.

Následně jsou představeny novinky týkající se vytváření citací kartografických dokumentů, které jsou spojeny s nově vydanou mezinárodní normou ISO 690, přičemž text doplňují ilustrativní příklady citací. V závěru je vyslovena myšlenka o hlavních cílech změn v citační normě, a to snáze a s maximální přesností identifikovat konkrétní citovaný dokument i jeho tvůrce, spolu se zajištěním zpětného vyhledání správného dokumentu a přístupu k němu v dlouhodobém horizontu.

Dalším článkem jsme chtěli připomenout našeho skromného kolegu, čerstvého penzistu, Antonína Jeřábka, který se významně zasloužil o zavedení mezinárodních standardních čísel ISBN, ISSN a ISMN do České republiky. V centrální databázi najdete heslo Antonín Jeřábek. Narozen 16. 11. 1946 v Praze. Mgr., pracovník Národní knihovny, práce v oboru, též editor publikace z oblasti filozofie, autor překladu z angličtiny...Článek z jeho pera mapuje vznik, rozvoj a účast Národní knihovny ČR v systému mezinárodního číslování. Za redakci panu kolegovi děkujeme a přejeme mu hlavně hodně zdraví a sil do další životní etapy.

V části Informace a konference se věnujeme tematice virtuální a rozšířené reality, která míří do kulturních institucí, včetně knihoven. Co nám může nabídnout, čím zpestří služby knihovny, co může přinést všem generacím uživatelů, to je náplní článku autora Matěje Rejnocha.

Syndrom vyhoření do našeho dnešního profesního života bohužel patří. Nevyhýbá se ani knihovníkům. V rozhovoru s Mgr. et Ing. Soňou Plhákovou se dozvíme o dvou projektech řešených za účasti Svazu knihovníků a informačních pracovníků:  Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny v důchodovém systému a Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích, jejichž součástí byla problematika profesního vyhoření. V rozhovoru  jsme dostali odpovědi na otázky čím jsou specifičtí knihovníci či jaké mají charakteristické rysy, co je trápí, čím se odlišují od jiných kategorií zaměstnanců, z jakých konkrétních důvodů trpí nebo mohou trpět syndromem vyhoření apod.

Navazuje krátký informační článek o nedávno uskutečněné online konferenci Kniha ve 21. století. Dle slov organizátorů mělo jít spíše o "online ochutnávku", abychom se příští rok těšili na "opravdovou" konferenci, kde se, jak doufáme, všichni ve zdraví potkáme.

V prosinci minulého roku se v Národní knihovně uskutečnila jedna z největších výstav od roku 2000  výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice. Hlavní autorka Renáta Modráková ve svém příspěvku přibližuje přípravu výstavy k 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily, první pokřtěné české kněžny, babičky svatého Václava a nejstarší světice českých zemí - od počátečního impulsu až po realizaci výstavy, včetně doprovodných akcí.

Poslední příspěvek autorky Veroniky Křepinské se věnuje průzkumu zaměřenému na téma, jak studenti vysokých škol využívají Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové a jak jsou s jejími službami a prostory spokojeni.

Recenze z rukou Richarda Papíka informuje o více než aktuální a potřebné knize Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době.

V čísle najdete tradiční rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Připomínáme termíny uzávěrek Knihovny: knihovnické revue a Knihovny plus.

Za redakci přeji pěkné počtení a také klidné jaro.

Renata Salátová

předkládáme vám letošní první, jarní číslo časopisu Knihovna plus s příspěvky na řadu zajímavých témat.

V rubrice Historie a současnost se věnujeme historii 70 let vysokoškolského studia na dnešním Ústavu informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve třech příspěvcích se zaměřujeme na samotnou historii ústavu, střídání jeho sídel v průběhu času i vývoji vyučovaných předmětů. Přinášíme sedm medailonků minulých i současných „vládců a vládkyň“ tohoto ústavu, a také zjišťujeme, jaký je ÚISK očima studentů, jeho ředitelů a veřejnosti.

V této části časopisu naleznete příspěvky k dalším významným jubileím vzdělávacích institucí. Slovenští kolegové v loňském roce oslavili 60. výročí založení Katedry knihovníctva a vedeckých informácií na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě – dnes ji známe pod názvem Katedra knižničnej a informačnej vedy. Autorka článku se v úvodu věnuje právě historii tohoto ústavu a poté popisuje 30letý vývoj výuky a rozvoje informační vědy na katedře. Věnuje se milníkům, tématům výzkumu, publikační činnosti a mezinárodní spolupráci. Na závěr předkládá nové výzvy tohoto oboru.

Oběma ústavům přejeme hodně pilných studentů, osvícené pedagogy, spolupráci s praxí a podporu zřizovatelů.

Dalším krásným výročím je 70 let Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, které knihovna oslavila v únoru 2021. Článek popisuje založení knihovny, příčiny jejího vzniku, prostory, které obývá nyní, a také nové prostory, které (doufáme!) někdy obývat bude. Tato knihovna je jednou z nejdůležitějších vědeckých knihoven v naší zemi, a proto jí kromě nového domu přejeme hodně spokojených uživatelů, ale také spokojené zaměstnance. Článek vhodně doplňuje recenze na knihu, která vyšla u příležitosti tohoto jubilea.

Také Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze slavila, a to v loňském roce, kdy uběhlo 120 let od jejího založení. Článek je připomínkou vzniku této knihovny, která byla u nás první a největší českou veřejně přístupnou knihovnou zaměřenou na umění, architekturu a design, a současně pozvánkou na výstavu o unikátních fondech, které knihovna ukrývá. Výstava je nyní sice zpřístupněná pouze online na webu knihovny, není však o to méně zajímavá.

V části Informace a konference přinášíme čtyři příspěvky. Nejprve se stručně věnujeme konferenci Do černého 2021, která se uskutečnila – vzhledem k epidemické situaci – „pro publikum bez publika“ (byla dostupná online přes platformy Zoom a Youtube).

Dále informujeme o nové výpůjční službě, která vznikla také „v době coronavirové“ a pod názvem Zásilka ji nabízí Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně. Autor popisuje specifika této služby, komu je určena, kolik knih a časopisů si můžeme jejím prostřednictvím půjčit a kolik nás to bude stát, kde knihy můžeme vyzvednout a jak vrátit. Článek je doplněn grafem o využívanosti této služby.

Již v Knihovně plus 2/2020 jsme vás informovali o projektu Památníku národního písemnictví Karantéňan. Zajímavá postavička, jejíž jméno nese celý projekt, se opět po čase vynořila. Tentokrát představuje nejen dětem pozapomenutý fenomén ex libris.

Další článek jsme připravili díky práci na panelové výstavě Čteme. Čteme? Čteme!, která bude zveřejněna zatím pouze online na webových stránkách Národní knihovny ČR. Později, až to situace dovolí, bude zpřístupněna i fyzicky. Článkem samotným chceme připomenout dlouhou tradici, kterou u nás čtenářské výzkumy mají.

Číslo již tradičně uzavírají dvě rubriky: Tipy z knihovny knihovnické literatury jsou opět nabídkou několika zajímavých českých i zahraničních odborných titulů, přírůstků Knihovny knihovnické literatury. Novinky zahraniční knihovnické literatury přinášejí pokračování tématu využívání sociálních sítí v knihovnách (především v knihovnách francouzských vysokých škol, z časopisu Ar(abes)ques), kterému jsme se v této rubrice věnovali již v předchozích číslech Knihovny: knihovnické revue a Knihovny plus. Doufáme, že naše čtenáře zaujmou i referáty teoretičtěji zaměřených článků z Journal of Documentation a příspěvky kolegů z Ruské federace (časopis Naučnyje i techničeskije biblioteki).

Tímto bohatým číslem vás chceme nejen informovat o výročích, která by neměla upadnout v zapomnění, ale také pozvat na dvě zajímavé a poučné výstavy, upozornit na novou službu, kterou můžeme využívat. Věřím, že si každý z vás najde své téma.

Přeji hlavně pevné zdraví, podnětnou četbu a smysluplné využití tohoto „času nečasu“. Možná i psaním odborných článků pro náš časopis! Termíny naleznete zde: https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy, https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy.

Věřím, že jaro tak bude o něco pohodovější…

Za redakci Renata Salátová

na začátku části Historie a současnost nám kolega Adolf Knoll předkládá zprávu o tom, že končí Světová digitální knihovna (World Digital Library – WDL), která byla na svém počátku (v 90. letech 20. století) jednou ze snah soustředit prezentaci části světového kulturního dědictví na jedno místo, de facto pokračovatelkou snah a iniciativ několika národních knihoven světa vytvořit Univerzální knihovnu – Bibliotéku Universalis cestou propojení již existujících digitalizačních programů. Autor popisuje, jak a proč tento projekt vznikl a jaké jsou důvody jeho neudržitelnosti a zániku. Projekt měl velmi dobrou reklamu opírající se o velká jména institucí i o takovou organizaci, jakou je UNESCO. Na seznamů přispěvovatelů WDL figuruje i Národní knihovna ČR, ale hledané dokumenty jsou dnes nenalezitelné. Popsané technologické i organizační důvody neúspěchu projektu WDL nabádají vzít si z tohoto „příběhu WDL“ ponaučení.

Ze světa se dostáváme zpět do České republiky, konkrétně do Uherského Hradiště, kde nezaháleli ani v době coronavirové a nabídli svým čtenářům „svoji srdeční záležitost“ pod názvem Čteme pro vás – Slovácké literární voničky. Jde o soubor videosekvencí v délce 3–10 minut, které byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí. Zaměstnanci knihovny vysílali jednou týdně a představovali regionální autory a autorky. Humorné povídy, črty, humoresky měly nejen potěšit čtenáře, ale také připomenout a oživit zvukomalebné slovácké nářečí. Více se o jednotlivých dílech, autorech i podmínkách natáčení dočtete v příspěvku Radovana Jančáře.

Další příspěvek zve na výstavu Z hvězdy kruh nejkrásnějších knih Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska, která vznikla u příležitosti výročí soutěže o nejkrásnější české knihy. Výstavu můžete zhlédnout do 1. listopadu 2020 v Praze v letohrádku Hvězda. Autorka příspěvku Aneta Křížková přibližuje architekturu výstavy zapadající do těchto unikátních a netradičních prostor. Dále přibližuje parametry knih, které obstály v „soutěžích krásy“ jednotlivých zemí, nejzajímavější exponáty a doprovodné akce. Knihy lze vzít do ruky, prolistovat apod.

Další výstavu s tematikou vztahu mezi čtenářem a knihou, nazvanou Vzdělaný čtenář, můžete navštívit v zámku Kynžvart do 10. října 2020. Expozice je jednou ze čtyř plánovaných výstav s tematikou čtenářství a mimo jiné představuje viditelné stopy, které v knihách zanechali jejich majitelé (vpisky a kresby od dětských „neumětelů“ přes studenty až po kritické či pochvalné komentáře skutečných vzdělanců). Na výstavě se podílela i Národní knihovna ČR, a to pěti starými tisky, mapou a jednu faksimilií. Výstava je rozdělena do sedmi kapitol (jedna kapitola nese například název Smích vzdělaného čtenáře) – podrobněji v příspěvku.

V části Informace a konference najdeme rozhovor s ředitelkou Ústavu informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze paní Adélou Jarolímkovou. Tento zajímavý rozhovor, za který redakce velmi děkuje, byl připraven při příležitosti 70. výročí založení této vzdělávací insitutce. Zabývá se nejen historií a současností ústavu, ale také plány do budoucna; otázkou uplatnitelnosti studentů této instituce po ukončení studií, tématem spolupráce s knihovnami, oborovými časopisy apod.

Dostáváme se opět do zahraničí, tentokrát na Slovensko. Zuzana Prachárová mapuje „coronavirovou“ situaci ve slovenských knihovnách. Můžeme tedy porovnat rozdíly v přístupech k opatřením na ochranu čtenářů a zaměstnanců knihoven v českém a slovenském prostředí v době pandemie a hledat případné rozdíly.

Autoři z řad nejpovolanějších z Odboru ochrany knihovních fondů NK ČR zveřejňují souhrnnou informaci o metodice první pomoci určené pracovníkům knihoven v době pandemie COVID 19. Popisují aktivity tohoto útvaru zaměřující se na dezinfekci knih, manipulaci s knihami po vrácení čtenáři atd. Ná základě studia zahraničních odborných materiálů připravili pro knihovny návod, jak postupovat, i ve formě letáku v několika jazykových mutacích.

Bez karantény by nevznikl ani vzdělávací projekt lektorského oddělení Památníku národního písemnictví Karantéňan (z pera Anety Křížkové). Karantéňan, to je postavička provázející děti knižním světem, a to celým procesem tvorby příběhu od textu až k výtvarnému doprovodu, a zároveň je motivuje k vyprávění vlastních příběhů.

Podzimní číslo doplňuje informace o knize Čtení jako radost a dobrodružství a pravidelné rubriky Novinky zahraniční knihovnické literatury a Tipy z knihovny knihovnické literatury.

Tímto číslem jsme vás nejenom chtěli informovat, co se děje v našem oboru, ale také pozvat na několik zajímavých výstav, seznámit s různými projekty, které by bez pandemie možná ani nespatřily světlo světa. Za celou redakci vám však hlavně přeji pevné zdraví, veselou, optimistickou mysl, otevřenou novým myšlenkám, neboť všechno zlé může být k něčemu dobré.

Krásný podzim přeje

Renáta Salátová

předkládáme vám jarní číslo našeho časopisu Knihovna plus. Je tematicky velmi různorodé a snaží se reagovat na aktuální dění v našem oboru.

Začínáme, jak jinak, vyhledáváním informací, a to vyhledáváním pomocí databáze Anopress. Druhý článek z pera těchto autorek, tentokrát s názvem Mediální informace – jak se v nich neztratit a umět vyhledat ty správné.

Článek Smart Lab v knižnici v digitálnej ére 4.0 (o kreativních laboratořích v knihovnách) je od slovenské autorky Evy Kalužákové, která na toto téma také vystoupila na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě na konci loňského roku.

Dalším zajímavým příspěvkem je rozhovor s Michaelou Dombrovskou na téma konference Kniha ve 21. století. M. Dombrovská nejenže tuto konferenci moderovala, ale je i autorkou řady zajímavých knížek, o nichž poví v rozhovoru.

Celou knihovnickou komunitu hluboce zasáhla zpráva o úmrtí PhDr. Lidmily Vášové. Tato neobyčejná žena zachovala stopu snad v každém studentovi, se kterým se potkala. Vzdejme jí čest a věnujme tichou vzpomínku nekrologem z pera Richarda Papíka.

V sekci Informace a konference naleznete zprávy ze dvou konferencí, a to: TEI 2019: What is text, really? TEI and beyond, která se uskutečnila ve Štýrském Hradci (autorka Renáta Modráková), a Kniha ve 21. století, která se konala v Opavě (autorka Michaela Dombrovská). Následně přijměte naše pozvání na výstavu Ze života knih a knížek v zámeckém areálu Ctěnice (součást Muzea hl. města Prahy).

Chceme reagovat na aktuální události v našem oboru, proto jsme zařadili článek Moniky Horákové představující iniciativu Za knihovny!

Pravidelná recenze (autorkou je Renáta Modráková) se věnuje publikaci Hmotný průzkum Rukopisů královédvorského a zelenohorského: dokumentace současného stavu, kterou vydalo Národní muzeum v roce 2019.

Číslo uzavírají pravidelné rubriky: Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Dovolujeme si připomenout termíny uzávěrek Knihovny: knihovnické revue https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy a Knihovny plus https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy

Všem autorům děkuji za jejich práci a budu se s vámi všemi těšit u dalšího čísla.

Krásné jarní dny

za redakci přeje

Renata Salátová

vítáme vás u podzimního čísla Knihovny plus. V sekci Historie a současnost nabízíme rozhovor se „stavitelem knihoven“ Ing. arch. Tomášem Hořavou (bude také přítomen na blížící se konferenci Knihovny současnosti v Olomouci). Sdělí nám, jak se dostal k architektuře knihoven, jak funguje spolupráce knihovníků a architektů, kolik knihoven už postavil a mnoho dalšího.

Další článek přibližuje unikátní databázi českých médií Anopress, jejíž historie spadá do roku 1996: co vše můžete v databázi najít, jak ji využívat v knihovnách, jak funguje nová vyhledávací aplikace, jaké jsou základní statistické ukatatele, jak byl doplněn monitoring tradičních médií také médii sociálními atd. Myslíme si, že v informační přesycenosti dnešní společnosti je tato databáze přínosná pro všechny typy knihoven.

Víte, že v České republice existují bezplatné klubu programování? Tyto kluby jsou součástí mezinárodního hnutí CoderDojo. Příspěvek popisuje hnutí a jeho hlavní cíle, věnuje se fungování klubů CoderDojo (v jazyce CoderDojo se nazývají pouze „Dojo“) v knihovnách.

V sekci Informace a konference přinášíme článek o konferenci Má mozek ještě šanci? Při té příležitosti bychom vás chtěli pozvat na Konferenci o šedé literatuře, která se koná již podvanácté.

Příspěvek o 24. kongresu Ruské knihovnické asociace stručně popisuje toto sdružení, jeho letošní kongres i knihovny Tuly, v níž se kongres konal.

Recenze z pera doc. Jaromíra Kubíčka, CSc. referuje o slovenském sborníku Periodiká v minulosti a súčasnosti. Další recenze – od RNDr. Michala Černého – hodnotí publikaci The Routledge handbook of philosophy information, jejímž autorem je známý filosof informace Luciano Floridi.

Tipy z Knihovny knihovnické literatury obsahují stručné anotace několika českých i zahraničních publikací a číslo uzavírají tradiční Novinky zahraniční knihovnické literatury. Články z periodika IFLA Journal nás zavedou do Egypta, Saúdské Arábie, Ghany, a Austrálie. Příspěvek o stanovování ekonomické hodnoty služeb knihoven (ROI – return of investment) je od americké autorky. Články z francouzského prostředí (z časopisu BBF) seznamují s pojetím ediční činnosti a s konkrétními edičními počiny (včetně elektronických) ve velkých francouzských knihovnách.

Náš redakční život je pestrý. Byli jsme například na konferenci Architektura a výstavba knihoven. Dostali jsme pozvání na 8. Kolokvium knižnično-informačných expertov krajín V4 a na konci srpna jsme se zúčastnili konference IFLA. Všechny tyto akce nás velmi obohatily, přinesly nová témata, poznání nových autorů (včetně mezinárodního rozměru). Odkazy na oborové konference můžete sledovat v portletech na našich stránkách https://knihovnaplus.nkp.cz/.

Děkuji všem, kteří se na přípravě tohoto čísla podíleli.

Přeji vám všem zajímavý a podnětný podzim. Pokud máte nějaké náměty či připomínky, obraťte se na redakci.

Za redakci

Renáta Salátová

předkládáme vám letošní první číslo Knihovny plus, které je tematicky rozmanité. V části Historie a současnost si připomeneme profesora chemie a jednoho z rektorů pražské polytechniky Karla Ballinga, který zanechal významnou stopu i v knihovně této školy. Jeho knihovnický odkaz je dodnes živý v Národní technické knihovně, neboť Balling mj. jako první uspořádal sbírky, které jsou jejím základem.

Další článek pojednává o Centrálním datovém archivu (CDA) Univerzitní knihovny v Bratislavě a jeho zkušenostech se zaváděním a používáním některých norem v archivu tohoto typu.

Autoři z Ústavu informačních studií a knihovnictví dostali za úkol analyzovat velmi aktuální a zajímavou problematiku využívání cookies v českých knihovnách, respektive na jejich webových stránkách. Jak se jim to podařilo, posuďte sami.

V části Informace a historie najdete pozvání na Terminologický seminář v Národní knihovně ČR, který se bude konat v dubnu tohoto roku. O výsledcích semináře, na který se velmi těšíme, budeme referovat v letním čísle Knihovny: knihovnické revue.

Příspěvek Jany Kalousové a Stanislava Velčeva zazněl na konferenci Knihovny, muzea, archivy v digitálním světě na podzim loňského roku. My ho nabízíme v rozšířené verzi. Pojednává o vytváření referenční pomůcky pro katalogizaci sbírek literatury z oblasti archeologie (práce je součástí projektu Archeologický informační systém České republiky) a pojednává především o postupech mapování archeologické terminologie a o zdrojích této terminologie. Projekt je mj. příkladem spolupráce mezi archeology, knihovníky i archiváři.

Knihovnické jaro je plné konferencí. Odkazem na další dubnovou konferenci je rozhovor s ing. Jozefem Dzivákem o konferenci ILIDE. Redakce se mimo jiné ptala na minulost a současnost této konference, plánech do budoucnosti apod.

Posledním článkem je informační příspěvek o Bavorské státní knihovně a zpřístupňování elektronických zdrojů prostřednictvím softwaru HAN.

Recenze jsou tentokrát tři, informují o publikacích Jazyk nových médií (Manovich), Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek (Carr) a o ruské práci na téma metodické práce v knihovnách (autorem je A. I. Pašin).

Na Setkání redaktorů oborových knihovnických časopisů v únoru tohoto roku v Národní knihovně ČR zazněl příspěvek týkající se zpracování abstraktů zahraničních odborných článků. (Této problematice se budeme věnovat v jednom z dalších čísel Knihovny: knihovnické revue). Příspěvek vzbudil zájem odborné veřejnosti, a proto se budeme snažit i nadále věnovat velkou péči tradiční rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury. V tomto čísle přinášíme třináct zpracovaných abstraktů. Odkazují na články z francouzského časopisu Bulletin des bibliothèques de France, jehož 13. číslo (2017) bylo zaměřeno na proměny knihovnické profese, resp. na nové profese v knihovnách (knihovník pro open access, specialista na bibliometrii, odborník ve studijním centru typu Learning Centre nebo Learning Hub atd.). IFLA Journal zveřejnil v roce 2016 v čísle 4 řadu příspěvků o vědeckých/výzkumných datech a jejich archivaci, opětném využití a sdílení, správě dat, managementu kvality, datové gramotnosti, kvalitních depozitářích. Zpracovali jsme je i přesto, že jde o starší články, neboť dané téma považujeme za důležité.

Připomínáme, že další číslo Knihovny plus vychází na začátku září. Termíny uzávěrek najdete zde: https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy/terminy-a-uzaverky

Za redakci vám přeji krásné jaro.
Renata Salátová

předkládáme vám podzimní číslo Knihovny plus. V tomto čísle naleznete mj. stručný popis „osudů“ dvou zajímavých knihoven: Ústřední knihovny dopravy (sídlí v Kralupech nad Vltavou) a knihovny Sokola – České obce sokolské. Tento článek jsme zařadili s ohledem na 100. výročí vzniku Československé republiky a také u příležitosti letošního XVI. Všesokolského sletu, konaného 5.–6. července 2018.

Příspěvek Digitální knihovna kramářských tisků Špalíček popisuje výsledky digitalizace části sbírek kramářských tisků Knihovny Národního muzea a další nezbytné práce, které jsou se zpřístupněním těchto elektronických dokumentů spojené. Zajímavý je záměr knihovny zapojit do této databáze digitalizované sbírky kramářských tisků jiných českých institucí.

Sekci Informace a konference zahajujeme již téměř tradičně článkem s tematikou konference Knihovny současnosti – rozhovorem s Martinou Horejšovou, která je přípravou konference pověřena. Drobnějším textem s názvem „Ta kniha patří mně!“ upozorňujeme na jedinečnou výstavu exlibris, pořádanou Knihovnou Národního muzea na pražském Vítkově. Důležité téma sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených a možností knihoven v tomto ohledu reflektuje příspěvek, který přináší základní poučení a několik praktických zkušeností z práce knihoven, konkrétně z Knihovny města Ostravy; upozorňuje na příručku, kterou tato knihovna k dané problematice vydala v roce 2017. Krátký článek o nedávné instalaci otevřeného operačního systému GNU/Linux v Národní technické knihovně (NTK) přináší téma využívání open source v informačních systémech knihoven; Národní technická knihovna v tomto ohledu bezesporu patří na špičku mezi veřejnými institucemi v ČR, věříme, že její zkušenosti budou příkladem pro další následování. Připomínáme při této příležitosti, že NTK letos oslavila 300leté výročí založení svých fondů.

Prostřednictvím recenze se seznámíme s e-knihou Kreativní práce s informacemi; zabývá se inovativním učením a sebevzděláváním (metodami učení, kreativitou, tvůrčím psaním, aktivním a kritickým čtením atd.) a podle mínění recenzentky autor „svou prací zdařile navazuje na dlouholetou tradici publikací vztahujících se k technice duševní práce (či práce s informacemi) či kreativitě v českém knihovnicko-informačním prostředí“, „propojuje různé oblasti (vzdělávání, práci s informacemi, kreativitu, digitální technologie) a výslovně uvádí některé souvislosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty“.

Číslo uzavírá rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury, která tentokrát přináší výběr článků o pařížské mezinárodní knihovnické scéně: ve městě nad Seinou je řada zajímavých knihoven, které nabízejí klasické i elektronické sbírky a zdroje vypovídající o dalších zemích (Německo, USA, Irsko, severské státy, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Japonsko, Polsko). V některých případech jde o instituce navázané na moderní kulturní a informační střediska daných zemí (Japonsko, Itálie), na francouzské knihovny (tzv. Severská knihovna, která je součástí jedné z knihoven Sorbonny), jindy o samostatné instituce související např. s vlnami emigrace v Evropě (Polská knihovna v Paříži, jejíž vznik sahá do roku 1838 a je přímo spjat s básníkem Adamem Mickiewiczem) nebo dokonce s 1. světovou válkou (American Library in Paris). Mnohé z těchto knihoven disponují unikátními sbírkami knihovních i archivních dokumentů a uměleckých předmětů a poskytují expertní služby.

Jsme na začátku podzimu, které je obdobím naplněným konferencemi, semináři a vzdělávacími akcemi. Užijme si jich a vytěžme z nich co nejvíce. Náš časopis bude přítomen například na konferenci Knihovny současnosti (Olomouc, 11.–13. září 2018), Konferenci o šedé literatuře (Národní technická knihovna, 24. října 2018), konferenci Knihovny, archivy a muzea v digitálním světě (Praha, 28.–29. listopadu 2018).

Přejeme hezké babí léto, klidný podzim a těšíme se v roce 2019!

Renata Salátová
výkonná redaktorka