Knihovna knihovnické literatury slaví 70 let

Vladana Pillerová / Knihovnický institut Národní knihovny České republiky

50. léta 20. století – vznik

Studovna knihovnické literatury byla součástí Vědeckometodického kabinetu již od jeho vzniku v roce 1953. V prvních letech své existence se studovna zaměřila zejména na budování příručního fondu knih i časopisů a katalogů, excerpci domácí a zahraniční knihovnické literatury pro výběrové bibliografie a tematické kartotéky. Knihy a časopisy její příruční knihovny byly na tzv. „uloženky“ (interní výraz pro druh dlouhodobé výpůjčky) propůjčeny z fondu Universitní knihovny. Čtenáři i zaměstnanci již tehdy mohli využívat studovnu celoročně šest dní v týdnu. Ještě častěji se v ní konala školení (např. v r. 1957 navštívilo studovnu 1280 čtenářů a 3502 účastníků kurzů). Po reorganizaci metodických úseků a vzniku Ústředního vědeckometodického kabinetu knihovnictví (dále ÚVMKK) v roce 1957 nově vzniklo Studijní oddělení, jehož součástí byla studovna knihovnické literatury. V zájmu podpory knihovnických studií byly založeny kartotéky knihovnických článků a světové knihovnické literatury. V roce 1958 začalo Studijní oddělení vydávat časopis Novinky knihovnické literatury, který seznamoval pomocí překladů a výtahů článků zahraničních knihovnických časopisů s nejnovějšími zkušenostmi knihoven v zahraničí.

Obr. 1 Časopis Novinky knihovnické literatury byl vydáván čtvrtletně od roku 1958, zpočátku jako příloha časopisu Novinky státních vědeckých knihoven, od roku 1959 do roku 1968 byl přílohou odborného časopisu Knihovník. Od roku 1969 byl vydáván samostatně.

Obr. 2 Návrh původního třídění knihovnické literatury

60. léta – samostatné fungování knihovny

Rok 1960 byl pro další fungování studovny zásadní. Bylo rozhodnuto, že tato část ÚVMKK bude nadále plnit funkci ústřední knihovny knihovnické literatury pro Českou socialistickou republiku a v rámci Státní knihovny ČSR funkci ústavní knihovny. Studovna dostala vlastní rozpočet na nákup literatury, další prostory pro umístění rostoucího fondu a studijní oddělení bylo pověřeno zpracováním vlastního fondu. V témže roce byl stanoven plán doplňování fondu této knihovny. Hlavní obory akvizice byly: knihovnické a knihovědné nauky, bibliografie, bibliografická produkce československých knihoven, knihovnické školství, výstavba a zařízení knihoven a knihovnické časopisy. Tyto hlavní obory byly doplňovány domácí literaturou v úplnosti, omezeně literaturou z příbuzných a pomocných oblastí. Doplňování zahraniční literatury bylo zajištěno výměnou a nákupem literatury ze socialistických zemí i z devizových oblastí. Studovna měla jmenný a oborový katalog, speciální katalog tematický, regionální katalog metodických materiálů a pomocné kartotéky. Mimo běžné služby byla poskytována např. bibliograficko-informační služba (BIS) tematicky zaměřená na knihovnictví, která spočívala v sestavování rešerší a studijních zpráv určených domácím i zahraničním zájemcům. Od roku 1965 zajišťovalo toto oddělení také lístkovou dokumentační službu o české knihovnické literatuře (rozesílání rozmnoženin katalogizačních lístků na základě zpracování přírůstků do fondu KKL). Studijní oddělení mělo v těchto letech 4,5 pracovního úvazku – pracovník BIS, vedoucí oddělení, redaktor Novinek zahraniční knihovnické literatury, pracovník pro dokumentaci, referent pro zahraniční styky a knihovnice.

70. léta – rostoucí fondy a prostorové problémy

Vzhledem k tomu, že knihovna byla jedinou knihovnou svého druhu v ČSR, její pracovníci měli snahu získávat veškeré publikace a dostupné materiály z oboru knihovnictví a knihovědy v úplnosti. Již během 60. let se studovna začala potýkat s prostorovými problémy, které se v 70. letech začaly prohlubovat. K rozšíření prostor studovny a skladů však nedošlo. Prostor studovny byl v této době nově vybaven vývojovým knihovnickým nábytkem, který sem byl umístěn pro ověření účelnosti. Částečně bylo vyřešeno oddělení prostoru pro pracovníky studovny a jejich činnosti spojené s provozem (zpracování literatury, psaní na stroji, expedice atd.). Studovna byla přepažena katalogy, takže vznikl oddělený prostor, kde mohli studenti pracovat, aniž by byli rozptylováni dalším provozem studovny. Na konci 70. let měla knihovna Sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví¹ stále k dispozici jen dvě místnosti: studovnu a skladiště. Zatímco počet pracovních míst v sektoru měl v průběhu 70. let rostoucí tendenci, ve studijním oddělení tomu bylo naopak: v roce 1971–1974 mělo až 10,5 úvazku, od roku 1975 pak pouze 5,5 úvazku, z toho pro studovnu dva úvazky. Zvyšoval se jak počet čtenářských návštěv ve studovně, tak i požadavky na bibliograficko-informační služby. V zájmu zkvalitnění tohoto druhu služeb byly vybudovány nejrůznější faktografické a bibliografické kartotéky.

Obr. 3 Studovna Knihovny knihovnické literatury v 70. letech. Prostor studovny byl nově vybaven vývojovým knihovnickým nábytkem, který sem byl umístěn pro ověření účelnosti. Jednalo se o skládací dřevěné regály kombinované s kovem.

Obr. 4 Pracovnice knihovny, 70. léta.

80. léta – zlepšení prostorové situace

Opakovaným žádostem o přidělení dalších prostor pro fond knihovny bylo vyhověno v roce 1980, kdy KKL získala depozitní sklad na zámku Postoloprty a navíc byla knihovně dislokační komisí přidělena dvě nová skladiště v Klementinu. Klíčovým problémem zůstával nadále nedostatek pracovních prostorů KKL. Pracovní prostory, ve kterých byly vykonávány veškeré práce spojené s provozem, sdílely stejnou místnost s uživateli knihovny.

Doplňování zahraniční literatury bylo stále problematické. Objednávky na základě devizových žádanek byly realizovány průměrně do jednoho roku. Vzhledem k tomu, že nebyly devizové žádanky přidělovány pravidelně, nebylo možno zajistit průběžné doplňování, a to ani klíčových publikací. Nadále pokračovaly výstavky novinek knihovnické literatury došlé do KKL. Tyto výstavky představovaly veškerou novou literaturu knižní i časopiseckou, popř. metodické materiály a bibliografie. Novinkou byly adresní informace z domácí i zahraniční odborné knihovnické literatury pro pracovníky SVMK předávané 4x ročně. Další nově zavedenou službou bylo zpracování Souborného seznamu zahraničních knihovnických periodik na příslušný rok, který obsahoval záznamy časopisů objednaných pracovišti v ČSSR systematicky budujícími fondy knihovnické literatury. Tento přehled vycházel v letech 1984–1998.

Obr. 5 Knihovna pravidelně vydávala informační materiál Seznam knihovnických časopisů

Obr. 6 Žádost o úhradu časopisů

90. léta – nástup počítačů a internetu

V rámci organizačních změn po roce 1989 bylo oddělení několikrát přejmenováno, nejprve se nazývalo Oddělení informačního zabezpečení knihovnictví, později Oddělení studijní a informační. V první polovině roku 1991 knihovna získala další místnost sousedící se studovnou. Tím bylo možno rozšířit provoz studovny a také zkvalitnit prostředí pro uživatele. V doplňování fondu knihovny došlo k podstatnému zlepšení, především v nákupu zahraniční literatury. Např. již v roce 1992 mohla knihovna ze svého rozpočtu objednat 72 titulů periodik ze západních zemí a 18 titulů ze zemí východních. Významnou součástí akvizice se staly dary. Na konci 90. let knihovna obdržela značnou částku z grantu Open Society Fund, díky níž se podařilo výrazně zkvalitnit fond. Od poloviny roku 1991 se započalo se zpracováním nových přírůstků knihovnické literatury na počítači a ve spolupráci s Databázovým centrem NK ČR byla vytvářena a čtenářům zpřístupněna báze dat Knihovnická literatura. Tím se stala Knihovna knihovnické literatury prvním a v té době také jediným oddělením Národní knihovny, které do svých katalogů zařazovalo katalogizační lístky zpracované elektronicky a vytištěné přímo z počítače. Od roku 1991 začala KKL 2x ročně (později 4x ročně) poskytovat službu Current Contents. Ta spočívala v zasílání kopií obsahů zahraničních časopisů, které byly knihovnou odebírány, vybraným institucím a dalším zájemcům. Konec 90. let byl již zcela ve znamení počítačů a nástupu celosvětové sítě Internet. V Národní knihovně byl zahájen provoz nového automatizovaného knihovnického systému ALEPH a začaly práce spojené s přechodem databáze KKL z původního systému ISIS do nového systému.

Obr. 7 V 90. letech knihovna začala nakupovat bibliografické databáze na CD ROM, například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts).

Současnost Knihovny knihovnické literatury

V roce 2001 byl zprovozněn online katalog KKL v systému ALEPH. Ročně bylo do báze KKL uloženo okolo 2500 záznamů. Vedle nových přírůstků fondu knihovny – knih, časopisů, speciálních dokumentů, se součástí databáze staly též záznamy starších přírůstků fondu, zahraničních dokumentů, nasnímané z lístkového katalogu v rámci projektu retrospektivní konverze katalogů (více než 11 tisíc záznamů), a další záznamy. Databáze knihovnické literatury se začala plnit i záznamy elektronických dokumentů. Do konce roku 2009 byly postupně uzavřeny všechny lístkové čtenářské katalogy. Kromě běžného rozpočtu knihovny na akvizici mohla knihovna také využít finanční prostředky z grantů, především na nákup elektronických zdrojů a databází. Základem pro doplňování fondu KKL zůstává důsledná excerpce všech získaných periodik oboru. Domácí oborová literatura je doplňována v úplnosti a tvoří základ elektronického katalogu knihovnické literatury – báze KKL, která je hlavním informačním pramenem oboru knihovnictví a informační věda v České republice (viz graf 1). Zahraniční akvizice se realizuje prostřednictvím nákupu, darů a v malé míře i výměnou. V knihovně je možné najít zahraniční literaturu v různých jazycích – angličtině, němčině, francouzštině, polštině, ruštině a dalších. V současné době má fond KKL necelých 50 tisíc knihovních jednotek. Důležitým počinem bylo vybudování oborové brány KIV (Knihovnictví a informační věda), která umožňuje paralelní prohledávání českých i zahraničních oborových databází. Má přidanou funkci SFX, která umí zajistit plný text, abstrakt nebo informaci o dostupnosti dokumentu. V současnosti je vyhledávač pro oborovou bránu KIV umístěn v Centrálním portálu knihoven Knihovny.cz. (v sekci brány a rozcestníky https://www.knihovny.cz/Content/brany-a-rozcestniky).

Obr. 8 Interiér studovny Knihovny knihovnické literatury. Knihovna knihovnické literatury prošla v roce 2004 rekonstrukcí. Byla vyměněna podlahová krytina a místnosti byly vybaveny novým nábytkem.

Graf Stav fondu KKL v průběhu let

Poznámky

1 K měnícím se názvům tohoto metodického pracoviště viz KREJČÍ SALÁTOVÁ, Renáta a Anna MACHOVÁ. Předchůdci Knihovnického institutu. Knihovna: knihovnická revue. 2023, 34(1), 90–95. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2023-1/knihovny-a-informace-doma-a-ve-svete/predchudci-knihovnickeho-institutu