Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2018 / 02 Informace a konference Výstava Knihovny Národního muzea – Ta kniha patří mně! Historie českého exlibris do roku 1945

Výstava Knihovny Národního muzea – Ta kniha patří mně! Historie českého exlibris do roku 1945

Mgr. Barbora Vlášková / Památník národního písemnictví

Výstava uskutečněná ve spolupráci se Spolkem sběratelů a přátel exlibris v Národním památníku na Vítkově reflektovala dějinný vývoj specifického výtvarného oboru spojeného s knižní kulturou již od středověku.

Historická prezentace příběhu exlibris neboli knižní značky, která se vkládala v podobě drobného grafického listu na přídeští knihy za účelem označení jejího vlastníka, v úvodu nabízela ukázky ze šlechtických knihoven, od tisků s mědirytovými heraldickými exlibris Petra Voka z Rožmberka (1539–1611) či Kryštofa Václava z Nostic (1648–1712), až po první moderní českou knižní značku Josefa Mánesa z roku 1868 pro průmyslníka a sběratele Vojtěcha rytíře Lannu (1836–1909.1

Ústředním motivem výstavního projektu byly především unikátní kolekce exlibris zahrnující 365 moderních tisků od devadesáti výtvarných umělců od přelomu 20. století až do roku 1945, počínaje díly Mikoláše Alše (1852–1913), Karla Hlaváčka (1874–1898)2, Josefa Váchala (1884–1969), Jana Zrzavého (1890–1977), Toyen (1902–1980), až po knižní značky Cyrila Boudy (1901–1984). Mimořádným doplňkem hlavní části výstavy se staly sbírky knih s připojenými exlibris z knihoven význačných osobností naší historie, včetně tisků s vlepovanou knižní značkou od Alfreda Cerigioliho s hrůzostrašným motivem z majetku Emy Destinové (1878–1930), dále knihy Julia Zeyera (1841–1901) a Jaroslava Kvapila (1868–1950) s exlibris Maxe Švabinského či řada tisků z osobního fondu Josefa Váchala.

Rozsáhlý soubor exlibris poukazuje napříč půlstoletím na různorodost uměleckých přístupů, při nichž se v úplnosti uplatnily veškeré dostupné grafické i reprodukční techniky, jež byly v navazující části výstavy demonstrovány dle principu tisku výběrem štočků, rozmanitých nástrojů a historických ručních tiskařských lisů pro malonákladová vydání3

I přesto, že způsob instalace nedával zcela vyznít solitérním dílům, byli zde vyzdviženi významní umělci a sběratelé z okruhu Spolku sběratelů a přátel exlibris, mezi které patřil například Bedřich Beneš Buchlovan, Mojmír Helcelet nebo Jaromír Malý. Výstava byla zároveň pořádána k příležitosti jubilejního výročí založení Spolku sběratelů a přátel exlibris, který po již celé jedno století nepřetržitého fungování plní důležitou roli při utváření, rozvoji a zachování moderní knižní značky. Historii samotné spolkové činnosti dokládají ukázky odborné či soupisové sběratelské literatury.

V rámci projektu byla jako součást doprovodných programů zájemcům nabízena možnost si dle přiložených instrukcí vyrobit vlastní exlibris či si vyzkoušet na tematických workshopech tisk na dobových ručních lisech.

Knihovna Národního muzea spravující druhou největší sbírku exlibris v České republice4 tímto výstavním počinem poskytla veřejnosti působivý vhled do fondů velkých sběratelských osobností a výtvarníků zabývajících se uměleckou sférou, které v současnosti bývá věnována obdobně rozsáhlá výstava pouze ojediněle.

Obr. 1 Historické exlibris. Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 1 Historické exlibris (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 2 Josef Mánes, Exlibris pro Vojtěcha rytíře Lannu, dřevoryt, 1868.Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 2 Josef Mánes, Exlibris pro Vojtěcha rytíře Lannu, dřevoryt, 1868 (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 3 Pohled do expozice. Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 3 Pohled do expozice (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 4 Moderní exlibris.Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 4 Moderní exlibris (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 5 Nástroje pro grafické práce .Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 5 Nástroje pro grafické práce (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 6 Detail ručního tiskařského lisu Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 6 Detail ručního tiskařského lisu (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 7 Dřevěný lis z přelomu 19. a 20. století z ateliérů Vojtěcha Preissiga, Jaroslava Vodrážky a Zdeňka Mézla .Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 7 Dřevěný lis z přelomu 19. a 20. století z ateliérů Vojtěcha Preissiga, Jaroslava Vodrážky a Zdeňka Mézla (Foto: Jiří Švestka)

Obr. 8 Ruční pákový lis.Foto Jiří Švestka.jpg

Obr. 8 Ruční pákový lis (Foto: Jiří Švestka)

Literatura:

LIFKA, Bohumír: Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900. V Praze: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982.

Ta kniha patří mně!: historie českého exlibris do roku 1945 = The book belongs to me! : history of Czech ex libris until the year 1945. Praha: Národní muzeum, [2018]. ISBN 978-80-7036-548-9.

Ta kniha patří mně!: historie českého exlibris do roku 1945 : katalog = The book belongs to me! : history of Czech ex libris until the year 1945 : catalogue. Praha: Národní muzeum, [2018]. ISBN 978-80-7036-549-6.

Poznámky:

1 U Mánesova pojetí se poprvé projevila modifikace v podobě a účelu exlibris, které nyní začalo vyjadřovat zájmy či osobní postoje vlastníka. Postupně se začne exlibris oprošťovat od přímého vztahu ke knize a stává se samostatným předmětem sběratelství.

2 Knižní značky Karla Hlaváčka vzbudily u umělců, sběratelů a bibliofilů značný zájem po zveřejnění jeho kolekce exlibris v časopise „Moderní revue“ v roce 1897.

3 Mezi raritní sbírkové předměty náleží dřevěný lis pro tisk z výšky z přelomu 19. a 20. století, který postupně využívali k práci grafici Vojtěch Preissig (1873–1944), Jaroslav Vodrážka (1894–1984) a Zdeněk Mézl (1934–2016).

4 Největší sbírku knižních značek v České republice spravuje Památník národního písemnictví.

01.03.2019




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Nitky vzpomínek

Osudy žen v Gulagu

Termín: 27. 11. 2024 - 31. 1. 2025

Místo: výstavní chodba přízemí, Národní knihovna ČR, Mariánské nám. 190, Praha 1

Do černého

Konference Do černého

Termín: 20. 1. 2025

Místo: Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí

DoCerneho_2025.jpg

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text