Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2015 / 02 Recenze ZIMA, Josef. Průmyslové právo v praxi. 1. vyd. Praha: FCC PUBLIC, 2014, 64 s. ISBN 978-80-86534-24-4.

ZIMA, Josef. Průmyslové právo v praxi. 1. vyd. Praha: FCC PUBLIC, 2014, 64 s. ISBN 978-80-86534-24-4.

Slovo inovace je dnes skloňováno ve všech pádech. Hovoří se o úspěchu podniků a jejich konkurenceschopnosti v souvislosti s inovacemi, analýzou inovačních procesů či rozvoji podnikových inovačních strategií. Inovace představují synonymum pro novinku, vynález, nový výrobek nebo alespoň jeho vylepšení, tedy i pro pokrok celé společnosti. Cesta k velkému vynálezu nebo jen pouhému technickému vylepšení zpravidla nebývá snadná ani levná. Z tohoto důvodu by inovativní řešení měla být patřičným způsobem chráněna – pokud možno i průmyslověprávně. Ze statistik Úřadu průmyslového vlastnictví je zřejmé, že Češi nemají příliš velký zájem chránit své inovace prostředky, které průmyslové právo poskytuje (viz např. http://www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html).

Tohoto stavu si je vědom také Ing. Josef Zima a ke zlepšení se snaží přispět svojí publikací Průmyslové právo v praxi, v níž se zabývá řadou aspektů průmyslověprávní ochrany. Knihu by si neměli nechat ujít podnikatelé, ale ani pracovníci zabývající se vývojem. Je určena spíše pro začátečníky, kteří s  problematikou průmyslových práv ještě nepřišli do blízkého kontaktu a domnívají se, že se jich vlastně vůbec netýká. A tomu je také uzpůsoben styl publikace. Je psána populárně-zábavnou formou, obsahuje řadu trefných přirovnání a často až poetismů a je oproštěna od složitých právních formulací. Je cítit, že autorovi opravdu záleží na tom, aby čtenář pochopil, proč právě jemu a jak mohou průmyslověprávní nástroje pomoci. Určitou vtipnost nelze upřít ani obálce knížky. Při zběžném pohledu na ní vnímáme jakési stylizované kroužky a kolečka. Spočine-li však čtenářův zrak na obálce déle, může v těchto obrazcích vidět třeba profil lidské hlavy, která je otevřena novým nápadům.

Pana Josefa Zimu jsem měla tu čest osobně poznat před mnoha lety, když ještě působil v trutnovské pobočce firmy Siemens jako vedoucí výzkumu a vývoje. Již v té době se snažil mezi tamními konstruktéry propagovat vznikající patentové databáze jakožto odrazové můstky pro další vývojovou a inovativní činnost. Nicméně jeho zájem o průmyslověprávní problematiku nepolevil ani po odchodu z aktivního pracovního života. Stal se spoluzakladatelem centra ARID, jednoho z českých center patentových informací (PATLIB), a v rámci projektu „Hrajeme si hlavou“ usiluje o implementaci  průmyslověprávní problematiky do vzdělávacího procesu.

Publikace má jednoduchou a přehlednou strukturu. Ve svém názvu má sice uvedeno průmyslové právo, ale již na obálce uvedené další výrazy jako inovace, patenty, užitné vzory, databáze dávají tušit, že pozornost bude zaměřena především na ochranu vynálezů a technických řešení. V úvodních kapitolách se autor snaží čtenáře přesvědčit, že patentovat se spíše vyplatí, a pokouší se vyvrátit klišé zažité bohužel nejen u laické veřejnosti, že patentování je drahé. Popisuje administrativní proces získání patentové ochrany a podmínky, které je třeba při přihlašování určitého řešení splnit. Vyzvedává význam patentových informací, jak sám říká – „skvělého informačního materiálu“. Tím pozvolna přechází k osvětlení významu patentových databází, které jsou zdrojem nejnovějších odborných technických informací, jež jsou díky zpřístupňování prostřednictvím internetu snadno dostupné komukoliv, kdykoliv, kdekoliv a ještě k tomu zpravidla zadarmo. Zvláštní pozornost si zaslouží databáze Espacenet (http://www.epo.org/searching/free/espacenet.html), která obsahuje miliony technických řešení z celého světa. Autor správně podotýká, že z těchto milionů řešení je na našem území právně chráněno pouhých 30 000 řešení. Z toho plyne, že ostatní řešení zde mohou být volně využívána třeba jako inspirace k zavedení nového výrobního programu nebo k vylepšení dosud známého řešení. Autor v souvislosti s Espacenetem zmiňuje jeho službu strojových překladů Patenttranslate, umožňující překlad textů patentů do 28 jazyků (jedná se o jazyky členských zemí Evropské patentové organizace včetně češtiny + čínštiny, japonštiny, korejštiny a ruštiny). [Zde bych si dovolila podotknout, že v případě „malých“ jazyků překlady nejsou příliš uspokojivé a výsledky v češtině často vyvolávají úsměv na tváři. Např. věta „A wizard[1] is downloaded from server… “ je přeložena jako „Čaroděj je stažen ze serveru …“ ( EP2779580) nebo „distressing tools“[2] jako „úzkostné nástroje“ (US2011139307) atd.].

V kapitole o patentových rešerších a jejich druzích (tematické – na stav techniky, na novost, průmyslověprávní nezávadnost, právní stav nebo patentové rodiny) autor publikace vysvětluje, v jakém okamžiku a za jakým účelem je vhodné příslušnou patentovou rešerši provést, případně si ji nechat provést. Milovníci „adrenalinových zážitků“ si ve zmiňované databázi Espacenet mohou zahrát na špiony a sledovat svoji konkurenci, resp. výsledky jejího vývoje a její další záměry. Zcela jistě se ztotožním s přesvědčením autora, že jistou dávkou průmyslověprávní, a tedy i rešeršní gramotnosti, by měli disponovat učitelé nejen vysokých, ale i středních odborných škol, aby je pak mohli předávat svým studentům. Autor oprávněně vyjadřuje zoufalství nad stávajícím stavem. K jeho cti však ráda podotknu, že právě on osobně vyvíjí řadu konkrétních aktivit na zlepšení situace právě v řadách mladé generace.

Josef Zima dále popisuje, co je a jak vypadá firemní „patentworkshop“či jakým způsobem probíhá průmyslověprávní audit ve firmě. V jedné z kapitol se zabývá patentovými statistikami, na nichž ilustruje např. vývoj patentových aktivit domácích přihlašovatelů nebo zájem zahraničních hráčů o ochranu na našem trhu. S nadějí na zlepšení v oblasti patentování očekává evropský patent s jednotným účinkem a vznik jednotného patentového soudu. Mělo by tak dojít ke zlevnění a zjednodušení patentové ochrany v  rámci členských zemí Evropské patentové organizace a zjednodušení vedení sporů plynoucích z porušení  těchto patentů, neboť jejich majitelé by už nemuseli vést soudní spor zvlášť v každém státě, ale u jediného soudu. Na jednu stranu by skutečně došlo k určitému zlevnění a zjednodušení patentové ochrany na území evropských států a tedy i v České republice. Na druhou stranu by zřejmě došlo k zablokování našeho území řadou monopolů silných zahraničních firem, které by bez tohoto „zjednodušení“ ani u nás zájem chránit své vynálezy neměly. Vzhledem k tomu, že kvůli zjednodušení a zlevnění systému by český uživatel již neměl k dispozici překlad patentového spisu do češtiny, vzrostlo by nebezpečí, že by cizí patenty neúmyslně porušil. Tak by se mohl ocitnout před jednotným patentovým soudem, kde by mu, kromě standardní náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění, nově hrozilo i to, že majiteli patentu bude povinen uhradit jeho náklady na zastoupení ve sporu, a to v dnes navrhované výši až 3 000 000 EUR. Nyní, u českého soudu, jsou majitelům porušovaných patentů přiznávány náklady na zastoupení ve výši advokátního tarifu, tedy celkem v řádu desítek tisíc korun.

Knížka obsahuje také stručný exkurz do historie českého vynálezectví a přehled hlavních českých vynálezců, kteří významně posunuli světový stav techniky. Ve snaze čtenáři dokázat, že samo patentování není „fakt není drahé“, uvádí autor v kapitole Náklady na získání patentů v tuzemsku a v zahraničí konkrétní správní poplatky v řadě států. Vzhledem k občasným úpravám jejich výše možná nebylo nutné tyto částky uvádět a ubírat tak na nadčasovosti knížky.

Autor při psaní uvedené práce neměl ambici vytvořit rozsáhlé precizní vědecké dílo. Jeho snahou bylo přimět čtenáře zamyslet se nad patentovou ochranou nebo alespoň nad možností praktického využití dostupných patentových informací. Věřím, že jeho „vábení“ podlehne co nejvíce čtenářů a ti se o problematiku patentů (například v zájmu konkurenceschopnosti svých firem) začnou aktivně zajímat a patentový systém využívat. Jedná se sice o poměrně útlou knížečku, avšak poutavě a srozumitelně napsanou, což snad přispěje ke zvýšení v ČR tak zoufale nízkého průmyslověprávního povědomí.

Mgr. Hana Churáčková


[1] Výraz „wizard“ je v oblasti IT obvykle překládán jako „průvodce“.

[2] Český překlad by mohl být „strukturovací nástroj“, tedy nástroj na rozrušení (povrchu), tj. dekorování povrchu pomocí speciálních strukturovacích raznic.

Churáčková, Hana. ZIMA, Josef. Průmyslové právo v praxi. 1. vyd. Praha: FCC PUBLIC, 2014, 64 s. ISBN 978-80-86534-24-4. Knihovna plus [online], 2015, 11(2) [cit. 2014-11-25]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/aktualni-cislo/recenze/zima-josef.-prumyslove-pravo-v-praxi.-1.-vyd.-praha-fcc-public-2014-64-s.-isbn-978-80-86534-24-4.

01.03.2016




Vyhledávání

11. Konference o šedé literatuře a repozitářích
Kdy: 24. října 2018
Kde: Ballingův sál, Národní technická knihovna v Praze
Program


Konference: LIB CON 2018
Kde: Hostivice
Kdy:  2. listopadu 2018
Program


BIBLIOTHECA ACADEMICA
Kdy: 30 - 31. října 2018
Kde: Parkhotel Plzeň
Program

 


19. konference ARCHIVY, KNIHOVNY, MUZEA V DIGITÁLNÍCH SVĚTĚ 2018
Kdy: 28-29. listopadu 2018
Kde: Národní archiv v Praze
Program


PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇĚ) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA (online)

ŠPÁLA, Milan. Doc. MUDr. Milan Špála, CSc.: PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇĚ) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA (online). Praha: Ústav vědeckých informací , 2001 , Aktualizováno: 02. 11. 2001 (cit. 2007-12-27). Text v češtině. Dostupný z WWW


Bookstart - logo

Bookstart



Hana Friedlaenderová o průzkumu dětského čtenářství


Kategorie: