Roger Chartier v Praze, 18.–19. května 2016

Anna Machová

Profesora Rogera Chartiera, francouzského historika evropského i světového významu a věhlasu, nositele francouzských i mezinárodních ocenění, který má velmi blízko i k oboru knihovnictví, jsme v České republice vůbec poprvé přivítali až v květnu 2016. Ať už toto „zpoždění“ bylo způsobeno čímkoli (naše společnost se bezesporu odklání od svého někdejšího tradičního frankofilství…), je dobře, že se cesta prof. Chartiera, který byl hostem Visegrádského fóra č. 4, uskutečnila a že tento vážený odborník mohl v ČR nejen prostě pobývat, ale hlavně aktivně působit – dokonce celé dva dny!

Celkem čtyřdenní turné Rogera Chartiera po střední Evropě (s názvem „Roger Chartier mezi Varšavou a Prahou, 16.–19. května 2016“, program cesty je uveden na http://www.cefres.cz/cs/agenda/event/visegradske-forum-roger-chartier-mezi-varsavou-a-prahou) zorganizovali Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách v Praze (CEFRES), Institut polské kultury v Praze, Centrum francouzské civilizace a frankofonních studií Varšavské univerzity, Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (Katedra dějin a didaktiky dějepisu).

Roger Chartier (nar. 1945) je profesorem na Collège de France, od roku 2007 vede katedru Písemnictví a kultury v moderní Evropě (Écrit et cultures dans l´Europe moderne). V letech 1984–2006 vyučoval na Vysoké škole sociálních věd v Paříži (L’Ecole des hautes études en sciences sociales – EHESS), na jejím Ústavu pro historický výzkum. Byl hostujícím profesorem na celé řadě amerických univerzit (Cornell, Stanford, Harvard University), a také na univerzitách ve Valencii, Buenos Aires… Od roku 2001 působí jako hostující profesor na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. (Podrobné údaje jsou uvedeny na stránkách Collège de France – https://www.college-de-france.fr/site/roger-chartier/biographie.htm nebo EHESS – http://crh.ehess.fr/index.php?314).

Je světovým odborníkem v oblasti dějin knihy, vydavatelství a četby, písemné kultury vůbec, autorem mnoha významných publikací, které ovlivnily vývoj zkoumání kulturních dějin společnosti ve Francii i v zahraničí, v návaznosti na významnou francouzskou historiografickou školu Annales (podle stejnojmenného časopisu, založeného v roce 1929). Po období, kdy se Roger Chartier zabýval tématem vzdělávání (je spolueditorem dvoudílného sborníku studií o sociálních dějinách vysokoškolských studentů na evropských univerzitách 16. – 18. století – Les Universités européennes du XVIe au XVIIIe siècles: histoire sociale des populations étudiantes (Paris, EHESS 1986), jehož první díl se dotýká i českých zemí), se jeho zájem rozšířil na všechny stránky písemné kultury – autory, čtenáře, hmotnou stránku psaní textů. Důkladné zkoumání těchto aspektů ho vede k velkým problémům dějin společnosti, snaží se o jejich nové chápání na pomezí literatury, dějin vědění, kulturních a sociálních dějin. Studium vývoje tištěné knihy, přesvědčení o tom, že vývoj materiálního nosiče informací má specifický a významný vliv na chápání textu, ho přivádí k úvahám o změnách, k nimž nutně musí dojít i ve věku elektronické kultury, kdy se typ fyzického nosiče informací zásadně transformuje a tím významněji ovlivňuje charakter vnímání a pochopení autorova sdělení. Na takové změny v recepci textů upozorňoval Chartier již v 90. letech 20. století – v tomto ohledu byl jedním z prvních, kdo se tímto problémem zabýval. Jeho práce Forms and Meanings: Texts, Performances, and Audiences from Codex to Computer, vydané Pennsylvánskou univerzitou v roce 1995, byla nazývána provokativním dílem (ale i excelentní malou knihou…), v němž autor rozvíjí svoje úvahy o vlivu forem produkce, šíření a interpretace textů na společenský diskurs.

V květnu jsme se s prof. Chartierem mohli potkat v Praze na několika odborných akcích:

18. května se konal studijní den na počest R. Chartiera pořádaný Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR na téma Psaná kultura a společnost v českých zemích 16.–18. století, kde R. Chartier vedl diskusi k příspěvkům předneseným účastníky. Týž den večer se uskutečnila přednáška prof. Chartiera pro širokou veřejnost, organizovaná CEFRESem, a to na téma Co je to kniha? Odpověď na Kantovu otázku (Kino 35, Francouzský institut v Praze). 19. května se pak R. Chartier zúčastnil doktorského semináře Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (seminář se uskutečnil v knihovně CEFRESu).

Roger Chartier je autorem mnoha publikací, které jsou základními pracemi v dané oblasti a jako takové byly přeloženy do mnoha jazyků. Podílel se také na vydání významných souborných prací k dějinám vydávání knih a četby, uveďme z nich např.: Histoire de l’édition française (s Henri-Jeanem Martinem; 4 sv., Ed. du Cercle de la librairie1983–1986), Pratiques de la lecture (Payot 1993) a Storia della lettura nel mondo Occidentale (s Guglielmem Cavallem, Editori Laterza 1995).

Je politováníhodné, že z knih R. Chartiera, většinou přeložených do řady jazyků, máme v češtině k dispozici pouze soubor esejů o pojetí francouzské historiografie Na okraji útesu (vydal Pavel Mervart 2011; recenze viz např. na http://www.iliteratura.cz/Clanek/28153/chartier-roger-na-okraji-utesu). Bylo publikováno několik překladů jeho statí ve sbornících, většinou z oboru historie (např. Vydavatel jako cenzor: Le Breton a Encyklopedie ve sborníku Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře, Host 2011). Autorka však s potěšením zaznamenala přibývající množství odkazů na Chartiera i v publikacích blízkých našemu oboru – naposledy v záslužném sborníku editorek Lenky Pořízkové a Martiny Navrátilové Literární a knižní kultura v digitálním věku 2015 (Olomouc, Univerzita Palackého 2015), o jehož konkrétním zaměření může čtenář soudit i z názvů jednotlivých kapitol (Literatura a digitalita, Digitalita a performativita, Digitalizace literatury, Knižní trh v digitálním věku…), a také z přehledu výzkumných otázek zformulovaných v úvodním příspěvku L. Pořízkové, mezi nimiž nechybí ani otázka „Čteme elektronickou knihu jako tištěnou?“

Profesor Chartier byl v letech 1990–1994 předsedou vědecké rady francouzské Národní knihovny, v letech 1995–1998 předsedou vědecké rady vysoké knihovnické školy v Lyonu (École nationale supérieure des sciences de l´information et bibliothèques – ENSSIB). V kontextu jeho dlouhodobého vědeckého zájmu a témat publikovaných prací je pověření takovými funkcemi zcela pochopitelné. Nadále je zván na odborné akce pořádané knihovnami a knihovnickými spolky. Není tedy divu, že při svém pobytu v Praze nevynechal Národní knihovnu ČR. Její sídlo v Klementinu navštívil 19. května, historické sály Klementina a ukázky ze vzácných fondů Národní knihovny si prohlédl v doprovodu generálního ředitele NK ČR PhDr. Petra Kroupy.

Překlad přednášky proslovené prof. Chartierem ve Francouzském institutu přineseme v nejbližším čísle časopisu Knihovna: knihovnická revue.

(Zpracováno mj. s využitím podkladů CEFRES)