Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2016 / 02 Historie a současnost Vydávání audioknih jako jedna z možností prezentace regionální literatury prostřednictvím knihoven

Vydávání audioknih jako jedna z možností prezentace regionální literatury prostřednictvím knihoven

Resumé: Článek pojednává o nové aktivitě Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě – vydávání regionálních audioknih. Touto činností knihovna jednak rozvíjí své služby pro uživatele se zrakovým znevýhodněním, jednak zavádí do své nabídky nový způsob propagace a zpřístupňování regionální literatury. Článek popisuje vznik nové edice Regionální audioknihy, způsob výběru titulů a také proces výroby a distribuce audioknih.


Klíčová slova: regionální literatura, audioknihy, krajské knihovny, služby pro handicapované

Summary: The article deals with a new activity of  the Moravian-Silesian Research Library in Ostrava – publishing regional  literature as audiobooks. With this activity, the library both further develops its services to visually impaired readers and introduces a new way of promoting and unlocking regional literature. The article describes the emergence of a new series called "Regional Audiobooks", methods of choosing titles, and also the process of producing and distributing its audiobooks.

Keywords: regional literature, audiobooks, regional libraries, services for handicapped

Mgr. Monika Oravová / Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace, oravova@svkos.cz

Východiska pro založení edice Regionální audioknihy

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě působí jako krajská knihovna. Nad rámec funkcí, jež jsou definovány knihovním zákonem, věnuje tradičně velkou pozornost také uchovávání a zpřístupňování kulturního dědictví regionu, tedy Moravskoslezského kraje. Dlouhodobě digitalizuje významné regionální dokumenty a zpřístupňuje je v Digitální knihovně Moravskoslezského kraje, nakupuje starší regionální publikace v antikvariátech, zpracovává retrospektivní regionální bibliografie jednotlivých okresů atd.

V roce 2012 se knihovna v tomto zaměření rozhodla postoupit ještě o krok dále a regionální literaturu zpřístupňovat novým způsobem. Od té doby pravidelně publikuje vybraná autorsky volná díla místních autorů ve formě elektronických knih, jež si může kdokoliv zdarma stáhnout z webových stránek knihovny. Zájem o regionální literaturu a snaha přiblížit ji co nejširšímu okruhu uživatelů se také stala prvním východiskem pro založení nové edice Regionální audioknihy.

Druhým impulsem pro vznik tohoto projektu pak bylo úsilí posílit služby pro handicapované, jež knihovna nabízí od roku 2009. V oddělení speciálních fondů zpřístupňuje mimo jiné rozsáhlý fond audioknih[1] pro uživatele se zrakovým znevýhodněním, jeho využívání je však vzhledem k obsluhované aglomeraci nízké. Záměrem bylo také prohloubení spolupráce s místními organizacemi, jež se slabozrakým a nevidomým věnují, a zvýšení povědomí o službách, které této skupině uživatelů knihovna nabízí.

Výše uvedená východiska vedla na začátku roku 2015 k rozhodnutí vydávat regionální audioknihy, jež by nevidomým a slabozrakým z Moravskoslezského kraje zpřístupnily některá zajímavá díla dostupná dosud pouze v tištěné podobě. Zároveň bylo dílčím cílem napomoci propagaci těchto děl i za hranicemi regionu, a to prostřednictvím zvukových knihoven v celé České republice.

Před definitivním rozhodnutím o zahájení projektu bylo samozřejmě nutno zmapovat současnou situaci v této oblasti v České republice. Vydáváním zvukových knih pro nevidomé se v tuzemsku zabývá především Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana, jakožto příspěvková organizace Ministerstva kultury. Její roční produkce ve výši cca 150 nových titulů však umožňuje vydávat jen velmi selektivní výběr titulů, přičemž regionální literatura z pochopitelných důvodů není prioritou. Totéž platí i o komerčních vydavatelích typu Tympanum, Radioservis či Supraphon, kteří se zaměřují především na bestselerové tituly. Jejich produkce navíc není primárně zaměřená na uživatele se zrakovým znevýhodněním, což se projevuje v podobě i způsobu distribuce vyráběných audioknih.

Pokud jde o knihovny,  díky nekomerčnímu projektu Děti čtou nevidomým dětem[2] se této činnosti systematicky věnuje pouze Krajská knihovna v Liberci. Zacílení této edice na dětskou populaci i způsob výroby zvukových knih (namlouvání textů dětmi) jsou však velmi specifické a od záměru Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě svým pojetím odlišné.

K námi zamýšlené edici se tak nejvíce blížila Krajská knihovna Karlovy Vary, jež v roce 2014 vydala ve zvukové podobě parafráze  karlovarských pověstí Zdeňka Šmída s názvem Strašidla a krásné panny. V tomto případě šlo však o jednorázový počin inspirovaný zakoupením dočasných práv na uvedenou knihu.

Celkově tak bylo možno konstatovat, že edice audioknih, která by byla cílena na zrakově handicapované uživatele a primárně si kladla za cíl propagaci literatury určitého regionu, dosud neexistovala.

Výběr prvního titulu

Jako první titul nové edice byla Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě po pečlivém výběru zvolena kniha Dědictví od Evy Tvrdé, a to hned z několika důvodů. Klíčové bylo téma této novely, které je regionální nejen pouhým zasazením reálií do dané oblasti či místní příslušností autorky, ale celkovým zaměřením. Kniha totiž líčí dramatické osudy žen z Hlučínska a na příbězích jednotlivých postav dokumentuje život této specifické oblasti v delším časovém horizontu (od 30. let 20. století do začátku 21. století). Autorka při psaní vycházela z důkladného zkoumání historických pramenů, a tak výsledné dílo přesahuje rámec beletristického vyprávění, aniž by tím byla potlačena jeho čtivost či umělecká hodnota. O tom svědčí i fakt, že kniha byla vydána již ve třech tištěných vydáních (pro nahrání audioknihy bylo zvolení třetí, rozšířené vydání).

Neméně důležitým faktorem při výběru vydávaného titulu byla i samotná osoba autorky a její ochota podílet se na vzniku nového projektu. Autorský zákon v § 38 dává zákonnou licenci k vydávání děl určených zdravotně postiženým. Z legislativního hlediska by tak bylo možno audioknihu vydat i bez souhlasu autora, respektive dokonce bez jeho vědomí. Vzhledem k zamýšleným cílům edice, jež byly uvedeny výše, však toto nebylo záměrem krajské knihovny. Navázání kontaktu s autorkou a získání její podpory bylo pro vydání audioknihy klíčové.

Z tohoto pohledu je nutno konstatovat, že veškerá jednání s Evou Tvrdou probíhala naprosto bezproblémově, autorka se podílela na schvalování jednotlivých fází výroby zvukové knihy a sama projekt vydávání regionálních audioknih aktivně propagovala. Smluvně bylo vše podloženo licenční smlouvou, v níž Eva Tvrdá coby držitelka autorských práv poskytla Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě bezúplatnou licenci k „rozmnožování ve smyslu pořízení rozmnoženin díla ve formě zvukových knih pro zrakově znevýhodněné a k rozšiřování těchto rozmnoženin“. Zjednodušením v tomto případě byl i fakt, že Eva Tvrdá je nejen autorkou svých knih, ale také jejich vydavatelkou (prostřednictvím vlastního nakladatelství Littera Silesia).

Výroba audioknihy

Dalším krokem v celém procesu pak bylo samotné nahrání audioknihy. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě si udělala průzkum možností, jako nejvhodnější variantu nakonec zvolila zadání výroby u spolku Mluvící kniha. Tato nezisková organizace se převádění tištěných děl do zvukové podoby pro nevidomé a slabozraké posluchače věnuje od roku 1995, dlouhodobě také spolupracuje s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Pro nahrání audioknihy nabídla kompletní servis – výběr a zajištění interpreta, zvukového mistra a textový/jazykový dohled, nahrání knihy i mastering.

Kniha byla načtena stejným způsobem jako díla vydávaná Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana, tedy jako kompletní text knihy bez jakýchkoliv hudebních prvků, ruchů, předělů apod. Na počátek nahrávky byla vložena informace o audioknize (nakladatelské údaje, výrobce, interpret). Pro audioknihu Dědictví byla vybrána jako interpretka dabérka Šárka Vondrová.

Celý proces načtení knihy a úpravy nahrávky trval od července do října 2015, poté získala knihovna od Mluvící knihy CD se soubory ve formátech cda, wav a mp3. Pro výslednou prezentaci byl zvolen formát mp3, tedy formát, s nímž nevidomí běžně pracují a na nějž jsou zvyklí.

Poslední fází výroby audioknihy byla výroba disků, která byla rovněž zadána externě - stejně jako grafický návrh obalu. Požadavkem knihovny byl jednoduchý design s výraznými grafickými prvky zaručujícími rozpoznatelnost i pro slabozraké. Grafický návrh měl zároveň umožňovat vydávání dalších titulů edice Regionální audioknihy v jednotném stylu. Bylo tak vytvořeno logo edice, jednotlivé tituly bude odlišovat dominantní barva obalu (v případě Dědictví byla zvolena petrolejově modrá korespondující s obálkou tištěné knihy).

Obr. 1 Logo edice Regionální audioknihy (archiv MSVK)

Obr2.jpg

Obr. 2 CD s audioknihou Dědictví (archiv MSVK)

Celkový náklad audioknihy činil 180 kusů a její vydání bylo kompletně financováno z účelové dotace poskytnuté zřizovatelem knihovny, tedy Moravskoslezským krajem.

Křest a distribuce audioknihy

Audiokniha byla slavnostně pokřtěna dne 26. listopadu 2015 v prostorách knihovny. Při této slavnostní příležitosti bylo Dědictví předáno zástupcům ostravských organizací, které poskytují své služby nevidomým a slabozrakým. Knihovna dále věnovala tuto zvukovou knihu všem svým aktivním čtenářům se zrakovým znevýhodněním a stane se i vstupním darem pro nové čtenáře s tímto handicapem.

Obr3.jpg

Obr. 3 Křest audioknihy Dědictví s autorkou Evou Tvrdou (archiv MSVK)

Od začátku však bylo záměrem knihovny umožnit její poslech co největšímu počtu čtenářů se zrakovým znevýhodněním, a to v celorepublikovém měřítku. V průběhu prosince tak byla audiokniha bezplatně rozeslána do všech zvukových knihoven v České republice (podle seznamu knihoven dostupného na webových stránkách Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana). V dalších měsících pak byla dalším zájemcům předána např. na tradičním třebíčském semináři Zvukové knihovny, na slavnostním zahájení festivalu Dny umění nevidomých na Moravě či na exkurzi klientů Tyflocentra v prostorách Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

Pokračování edice v roce 2016

Souběžně s distribucí první audioknihy již probíhal v knihovně výběr dalšího titulu edice. Opět bylo (samozřejmě spolu s uměleckou kvalitou díla) základním kritériem regionální hledisko – ať již z pohledu místní příslušnosti autora, nebo tématu knihy. Vzhledem ke snaze o pestrost edice bylo také snahou zvolit jiný žánr či jinou cílovou skupinu díla. Nakonec byl vybrán titul Dům číslo 6 od ostravské rodačky Nely Rywikové. Jde o detektivní příběh odehrávající se v jednom polorozpadlém domě ukrytém mezi vysokými pecemi v ostravských Vítkovicích. Knihu vydalo nakladatelství Host.

Audiokniha bude vydána stejným způsobem jako předchozí titul. Jediný rozdíl vzešel z připomínek nevidomých, kteří audioknihu hodnotili – na začátku každé stopy bude uvedeno její číslo. Jako interpret byl tentokrát zvolen herec Martin Zahálka. V současné době (červenec 2016) probíhá závěrečný mastering.

CD s nahrávkou zvukové knihy Dům číslo 6 bude slavnostně pokřtěno v Týdnu knihoven a distribuováno obdobným způsobem jako Dědictví. Případní zájemci, kteří Dědictví neobdrželi a měli by o zasílání audioknih z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě zájem, mohou zaslat svůj požadavek na e-mail oravova@svkos.cz. Na tomto e-mailu knihovna také uvítá tipy na další tituly.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že audioknihou Dědictví splnila Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě cíle, jež si předsevzala. Vydání CD přivedlo do krajské knihovny nové uživatele se zrakovým handicapem a byla prohloubena spolupráce zejména s ostravským Tyflocentrem, jež v roce 2016 vyústila v několik společných aktivit (exkurze klientů, výstava, příspěvky v newsletteru). Z hlediska přínosu pro propagaci a podporu regionální literatury zatím (po vydání jednoho titulu) nelze tento projekt hodnotit, již samotná medializace celé myšlenky však nepochybně k rozvoji všeobecného povědomí přispívá.

Do budoucna tedy (za předpokladu zachování podpory této aktivity ze strany zřizovatele) plánuje knihovna v edici Regionální audioknihy pokračovat, a to v minimálním rozsahu jednoho titulu ročně.


Vysvětlivky

[1] V tomto článku jsou používány pojmy audiokniha a zvuková kniha jako ekvivalenty, které označují zvukový záznam mluveného slova (dle TDKIV).

[2] Více k projektu na http://www.kvkli.cz/deti-ctou-nevidomym-detem.html.

01.03.2017




Vyhledávání


Časopisy Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus jsou mediálním partnerem konference: Knihovny současnosti 2017
Kde: v Olomouci
Kdy: 12. - 14. 9. 2017
Mottem letošní konference je "Zelená knihovnách" s podtitulem "Tvoříme knihovny jako otevřený prostor"


Časopisy Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus jsou mediálním partnerem konference: Konference o šedé literatuře a repozitářích
Kde: Národní technická knihovna v Praze
Kdy: 19. října 2017


Redakce časopisů Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus se zúčastní Konference: Periodiká v minulosti a súčasnosti
Kde: Bratislava
Kdy: 12. - 13. září 2017


Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR