The witchcraft reader / edited by Darren Oldridge. - Third edition. London ; New York : Routledge, Taylor & Francis Group, 2020. xix, 470 stran ; 26 cm. ISBN 978-1-138-56540-1

Publikace o čarodějnictví

PhDr. Renáta Modráková

Publikace The Witchcraft Reader (ve volném překladu Studie o čarodějnictví) je komplexní, a přitom nesmírně zajímavý soubor statí od různých autorů. Pro české čtenáře je zajímavá nejen svým atraktivním titulem, ale také tím, že se zabývá tituly, kterou jsou běžnou součástí našich fondů (například Malleus Maleficarum, tedy Kladivo na čarodějnice). Některé studie zabíhají do oboru dějin knižní kultury, literatury, historie, dějin umění a dále. V neposlední řadě je také novinkou v příruční knihovně Oddělení rukopis a starých tisků Národní knihovny ČR.

Kniha sleduje recepci čarodějnictví, magie a kouzelnictví v soudobých rukopisných a tištěných pramenech až po současné projevy různorodých čarodějnických kultů, jak se odrážejí v odborných i populárních médiích. Celkem obsahuje 43 statí dělených do deseti kapitol. Každá kapitola je uvozena shrnující statí editora, která vysvětluje nejen rozřazení, ale také vyzdvihuje nejdůležitější fakta a zjištění z jednotlivých následujících statí. Některé statě jsou doprovázeny také obrazovou přílohou, i když ta je velice skrovná. Tato publikace vychází již ve třetím vydání. Editor v úvodu k celé knize a také v úvodních statích ke každému článku reflektuje doplňky a případná přepracování starších článků oproti předchozím vydáním.

První část je věnovaná období čarodějnických procesů pozdního středověku (klíčová a úvodní stať Richarda Kieckhefera „Witch Trials in Medieval Europe“) s přesahem do 16. a 17. století (zejména stať Wolfganga Behringera „Weather, Hunger and Fear: Origins of the European Witch-Hunt in Climate, Society and Mentality“). V této době exponenciálně rostl počet titulů věnovaných čarodějnictví, magii, nekromancii atd. Tehdejší literaturou odbornou i populární se prolínal strach z imaginárních čarodějnických kultů (například Gustav Henningsen ve stati „From Dream Cult to Witche´s Sabbath“). Vše bylo ovládáno náboženskými idejemi o ďáblu v kombinaci s genderovým aspektem (zejména Norman Cohn a jeho stať „The Demonisation of Medieval Heretics“). Publikace samozřejmě sleduje i zajímavé období útlumu a revize vnímání čarodějnictví (v 9. kapitole zejména Brian P. Levack „The Decline of Witchcraft Prosecutions“ nebo Marijke Gijswijt-Hofsra ve stati „Witchcraft after the Witch Trials“). Reminiscence negativního vnímání čarodějnictví ve společnosti vnímáme v oslabené míře i dnes, jak je dobře představeno v závěrečné části sborníku

Jednotlivé stati pokrývají prakticky celou oblast Evropy, i když tzv. východním zemím, mezi něž jsme – opět a bohužel – počítáni i my, je věnována podstatně menší pozornost. Těžiště se nachází zejména v oblastech dnešní Anglie (v samotné Anglii například Charlotte-Rose Millar ve stati „The Devil and Familiar Spirits in English Witchcraft“, ale také konkrétně například ve Skotsku u Joyce Miller „Witches and Charmers in Scotland“), Francii a Německu (například H. C. Erik Midelfot a jeho stať „The Devil and the German People“), i když v mnohých případech je též zmíněna situace ve Španělsku, Itálii a v severských zemích. Bohužel momenty důležité pro naše dějiny, které je třeba zasadit do celoevropských dějin „čarodějnického šílenství“, jakými byly například čarodějnické procesy na panství Velké Losiny, jsou zcela opomenuty. Stejně tak chybí pojetí čarodějnictví a kouzelnictví mimo katolickou sféru v českých zemích, tj. v raných fázích husitského hnutí a později v utrakvismu.

Čarodějnické procesy jsou v našem historickém vnímání obvykle spojovány s katolickou církví. Ve skutečnosti se objevovaly také v protestantském prostředí u různých nominací, i když v poněkud jiné síle a formě. Tomu se věnuje zejména čtvrtá kapitola. Stuart Clark se přímo zaměřil na srovnání čarodějnictví u protestantů a katolíků („Protestant Witchcraft, Catholic Witchcraft“). Alison Rowlands předložila kratší zpracování tématu u luteránů („A Lutheran Response to Witchcraft and Magic“). A konečně Gary K. Waite nabídl zajímavé pojetí ďábla u anabaptistů („Anabaptists and the Devil“).

Mezi sledované prameny nepatří jen výslechy obětí inkvizičních procesů nebo dobové polemiky. V řadě studií je reflektována také soudobá románová tvorba, novinové články, pamflety (například u Marion Gibson ve stati „The Decline of the Witchcraft Pamphlet“), tedy značně široký soubor materiálu. Pokud jde o současnost, je přihlédnuto také k televizní tvorbě a filmovému průmyslu. Sociální sítě prozatím stály mimo zájem autorů, ale třeba se jim dostane pozornosti v dalším revidovaném vydání.

Značná pozornost je věnována klíčovým spisům, které formovaly a akcelerovaly čarodějnické procesy. Jedním z titulů je Malleus Maleficarum Heinricha Kramera, který známe v četných vydáních (již od nejstarších prvotisků) i z našich knihoven. Recepce tohoto spisku v německých oblastech nabízí logické konsekvence také pro české země (zejména Hans Peter Broedel ve stati „The Malleus Maleficarum and the Construction of Witchcraft“). Sledovaných titulů je ale podstatně více a mnohé jsou pro české čtenáře zajímavé. Tak tomu je v případě Ulricha Molitora (zemř. před 1507). Tomu se výtečně věnuje Charles Zika ve svém revidovaném příspěvku („Ulrich Molitor and the Imagery of Witchcraft“).

Někteří autoři postavili své statě na základě sledování procesů s konkrétními jedinci (například Jacqueline Simpson ve stati „Margaret Murray´s Witch Cult“). Dlužno dodat, že vesměs se jednalo o ženy (například Louise Jackson „Witches, Wives and Mothers“). Ostatně v publikaci je na mnohých místech zdůrazněno, že až ze čtyř pětin byly oběťmi čarodějnických procesů ženy.

Otázce genderu a čarodějnictví je věnována samostatná sedmá část, zahájená úvodní statí Karen Jones a Michaelem Zellem („Women and Witchcraft before the Great Witch-Hunt“). Mezi sledovaná témata patří také úzké hranice mezi ženami – léčitelkami a porodními bábami, které byly nezřídka obviňovány (stať Jane P. Davidson „The Myth of the Persecuted Female Healer“). Tuto uvedenou část uzavírá E. J. Kent, zaobírající se otázkou maskulinity a mužských čarodějnických procesů v Anglii („Masculinity and Male Witches in Old and New England“).

Závěrečná kapitola pojednává o recepci čarodějnictví v současnosti. Sleduje nejen starší kulty pod vše shrnujícím názvem New Age (viz Diane Purkiss ve stati „Modern Witches and Their Past“), ale také různé varianty kultů Wicca ve stati Ethana Doyle White „Wicca as Witchcraft“. Zobrazení ďábla a jeho přisluhovačů ve filmech a soudobé literatuře nabízí zajímavé paralely k minulosti a ukazuje, jak je v soudobé společnosti stále ještě velmi živý strach, který je nadále živen (Julian Goodacre ve stati „Modern Western Images of Witches“). Nemluvě o možná poněkud úsměvných faktech, jako je třeba odsouzení populárních dětských knih Joan Rowlingové o Harrym Potterovi, na které upozorňuje Marion Gibson („Harry Potter in America“). Méně úsměvné je potom vyřazování těchto knih z dětských knihoven v některých amerických státech, popřípadě jejich rituální pálení. Není to nic, co bychom v minulosti neznali – stejně tak moc dobře víme, kam se vše může zvrhnout.

Daná publikace je vskutku komplexní prací sledující značnou šíři dílčích témat. Náročné odborné stati, pro někoho „těžko stravitelné“, se střídají s odlehčenými, populárněji zaměřenými příspěvky, takže po knize mohou sáhnout i méně poučení čtenáři, kteří nejsou specialisty na danou tematiku.