Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv Mimořádné číslo 2018 Informace a konference Rozhovor nejen na téma Inforum…

Rozhovor nejen na téma Inforum…

Ptali jsme se Vladimíra Karena, zakladatele a předsedy výboru konference INFORUM a zároveň spoluzakladatele a jednatele společnosti Albertina icome Praha s.r.o.

Na letošním Inforu jste účastníky zaskočili nečekaným sdělením, že s pořádáním Infora v jeho současné podobě končíte. Co Vás k tomu vedlo?

vladimir-karen.jpgNebyl k tomu žádný jeden nebo hlavní důvod, spíš je to spousta drobnějších věcí, které okolo Infora postupně vykrystalizovaly – zlehčenou formou jsme se je pokusili s kolegou Jakubem Petříkem shrnout v našem vystoupení přímo na Inforu (videozáznam je k dispozici na Youtube viz https://goo.gl/vXVimx). O změně jsme uvažovali už delší dobu, nešlo tedy o rozhodnutí zničehonic. Jenže v nekonečném maratonu, kdy jeden ročník skončí a už je potřeba připravovat další, je těžké vymyslet a realizovat opravdu zásadní změny. Proto jsme se rozhodli, že přišel čas v nejlepším přestat.

Vaše rozhodnutí všechny účastníky – a nejen je – opravdu překvapilo. Mluvili s Vámi o tom?

Ano, překvapení byla nejčastější reakce. Někteří nás na druhou stranu pochválili, že jsme měli odvahu takové rozhodnutí udělat. A jiní nás zase hodně potěšili sdělením, co pro ně osobně INFORUM znamenalo a jak jim v jejich práci pomáhalo, že se ho mohli zúčastnit. Asi pro ně opravdu nebylo zbytečné, když se ho po i všech těch letech účastnilo tolik lidí (letos přes 350).

A co organizování této konference dalo a naopak vzalo vám?

Dvacet čtyři let je velmi dlouhá doba a v jejím průběhu se pochopitelně měnila spousta věcí, spolu s Inforem samotným, a tím se měnil i přínos konference pro nás. INFORUM původně vzniklo především z potřeby sdělovat uživatelům a potenciálním zákazníkům informace z oblasti elektronických zdrojů, k čemuž jsme hledali zajímavou a také ne až tak komerční platformu. Jak se situace v oblasti e-zdrojů vyvíjela, vyvíjela se také konference, přibývala témata, měnilo se zaměření sekcí. Rozhodně nám přinesla řadu kontaktů se zajímavými lidmi, kteří na Inforu přednášeli. Účastníci ocenili INFORUM jako naši službu „navíc“ knihovnické komunitě. Z obchodního hlediska jsou pro nás, a tím ve finále i pro naše zákazníky, velmi důležité také nadstandardní vztahy s našimi obchodními partnery, jichž celá řada na konferenci vystupovala a vystavovala.

Nevím, jestli nám INFORUM něco vzalo – možná občas trochu iluzí, ale takový už je život.

Bylo to pro vás osobně těžké rozhodnutí?

To samozřejmě bylo, a zdaleka nejen pro mě, protože organizace Infora spočívala v posledních letech především na mých kolegyních, které konferenci vzaly doslova za svou. Nejdřív si takové myšlenky samozřejmě zakážete, ale postupně se smíříte s tím, že i to je platná možnost. Nakonec, když už jsme to rozhodnutí opravdu udělali, to byla pro všechny velká úleva.

Řekli jste ale, že končí INFORUM v současné podobě, ne, že s ním končíte úplně. Máte už nějakou představu, jak moc by „nová konference“ měla být jiná? V čem by se měla lišit od stávající?

Vzhledem k tomu, že letošní INFORUM skončilo teprve před měsícem, se naše představy teprve začínají formovat. Každý, kdo někdy zkusil zorganizovat akci pro tak velký počet lidí, potvrdí, že to spotřebuje nejen spoustu času, ale je to i velký stres. Potřebujeme si oddechnout, pak se teprve můžeme soustředit na budoucnost. Nějaké pocity už ale pochopitelně máme a proběhl už první brainstorming. Případné pokračování bude určitě výsledkem kolektivní práce a pochopitelně také kompromisem mezi přáními a reálnými možnostmi. Za sebe bych si přál, aby se budoucí akce více vrátila k našemu primárnímu zaměření na e-zdroje, kterým nejlépe rozumíme, zabýváme se jimi každý den a můžeme tak přinášet hodně podnětů sami, aniž bychom museli spoléhat na ty vnější. Chtěl bych také, aby účastníky více bavila, aby byla pro ně přínosnější než jen poslouchání řady přednášek. Ovšem aby se nějaká akce vůbec mohla konat, musí se povést skloubit dohromady velké množství požadavků, z nichž některé jdou často proti sobě. A to prostě potřebuje čas a klid.

Proč jste se vlastně na budoucnost konference či její možnou budoucí podobu nezeptali v anketě?

Bavili jsme o tom, jestli tam takovou otázku dát, ale nakonec zvítězil názor, že anketa na internetu k tomu není právě vhodný prostředek. Těžko se tvoří nějaká vnitřní struktura nebo logika dotazníku, když nechcete respondenty předem nanutit do nějakého svazujícího schématu. Proto jsme nechali formát volný, takže kdo chtěl, mohl se s námi podělit o to, co ho zrovna napadá. Ostatně již krátce po oznámení našeho záměru na Inforu jsme hovořili otevřeně s mnohými účastníky a pečlivě naslouchali jejich námětům i nabídkám na spolupráci. Moc mě potěšilo, jakou odezvu naše rozhodnutí vyvolalo, už proto stálo to rozhodnutí za to.

Každopádně bychom rádi vyzvali čtenáře, kteří letos na konferenci nebyli a mají nějakou představu nebo nápad a chtěli by se o něj s námi podělit, aby se nám ozvali na email aip@aip.cz. Moc rádi se s nimi spojíme nebo sejdeme.

Hlavním tématem Infora vždy byly elektronické informační zdroje (EIZ). Jak vidíte změny v této oblasti? V dostupnosti, šíření a ceně?

Za těch 24 let pořádání Infora se změnilo v podstatě úplně všechno. V roce 1995 mělo několik málo institucí několik málo e-zdrojů na CD-ROM, o něco víc zákazníků předplácelo Current Contents na disketách, a to bylo asi tak všechno. Nabízeli jsme také čtecí mechaniky a první CD-ROM servery, které poprvé umožnily pracovat s e-zdroji v počítačové síti. A na konferenci London Online jsme pak v prosinci viděli první pokusy vydavatelů zpřístupnit e-zdroje prostřednictvím www prohlížeče. Dnes jsme samozřejmě úplně někde jinde. Téměř každý z nás má mobilní připojení k internetu, jehož prostřednictvím můžeme pracovat i s e-zdroji. Díky konsorciálním projektům se podařilo vyjednat přijatelnější ceny, takže každá významnější vysoká škola má dnes přístup k velmi solidní nabídce zdrojů, o jaké se nám tehdy ani nesnilo.

Mění se EIZ nějak výrazně v posledních letech a jaké jsou trendy – z hlediska starých a nových vědních oborů, přístupu k informacím a využíváním EIZ?

E-zdroje samozřejmě reflektují jak změny iniciované vývojem technologií, tak tím, jak lidé tyto technologie využívají. Na pozadí pracují stále výkonnější a „chytřejší“ vyhledávací stroje a uživatelská prostředí se rovněž neustále vyvíjejí podle posledních trendů a požadavků. Vznikly a vznikají také úplně nové typy e-zdrojů, především zdroje založené nikoliv na textovém, ale na multimediálním přenosu informací. Ale všeobecně to v současnosti nejsou změny až tak revoluční, spíš jde o postupné zlepšování než o dramatický vývoj. I to je ostatně jeden z mnoha důvodů, proč bychom chtěli v budoucnu oslovit účastníky Infora s něčím novým.

Co se týká dalšího vývoje, můžeme zapojit fantazii a představovat si, jak budou vypadat EIZ za dalších 24 let, ale velmi pravděpodobně se budeme mýlit stejně, jako bychom se v roce 1995 mýlili v odhadu, jak bude svět vypadat v roce 2018. Vývoj v oblasti internetu se odehrál – alespoň z mého pohledu – mnohem rychleji, než se dalo čekat. Fenomén mobilního přístupu nebo třeba videohovorů odkudkoli kamkoli nebyl z čistě technického hlediska v roce 1995 nic až tak nepředstavitelného, v horizontu třeba padesáti let se to prostě dalo čekat. Jenom se to všechno stalo každodenní realitou za méně než dvacet let.

Jak například „míchá kartami“ požadavek na open access?

Vidíte, to je naopak zrovna příklad, kdy se vývoj naopak neodehrává tak rychle, jak se obecně očekávalo. Na to, že se o open access mluví už někdy od roku 2002, zatím nejsou výsledky podle mého názoru zrovna přesvědčivé. Myslím si, že je to proto, že většina zastánců by ráda viděla jen tu prvoplánovou stranu mince: „nechť jsou výsledky vědeckého bádání a vývoje dostupné všem zadarmo“. Potíž je v tom „zadarmo“ – ono totiž věcí, co jsou opravdu zadarmo, na světě moc není. I třeba takový „green open access“ samozřejmě něco stojí, jenom se ty peníze utrácejí jinde, než jsme byli zvyklí, takže na ně „nevidíme“. Jde o zcela zásadní změnu – odpusťte mi termín z teorie managementu – „obchodního modelu“. Dosavadní model vědeckého publikování jako forma evaluace a sdílení vědeckých poznatků má za sebou více než 200 let, během nichž se postupně vyvíjely a nastavovaly všechny standardy, díky nimž dnes považujeme články a knihy publikované renomovanými komerčními nebo akademickými vydavateli za dostatečně spolehlivé a věrohodné. To má svoji nesmírnou hodnotu a samozřejmě i cenu. Když se tento model nyní snažíme – s bohulibým cílem zpřístupnění zadarmo všem – velmi rychle změnit, nelze se divit, že narážíme na problémy, které iniciátoři nepředvídali. Typickou ukázkou jsou třeba predátorští vydavatelé. Ti přitom „pouze“ reagují na poptávku na trhu, samozřejmě že – z většího nadhledu – nežádoucím způsobem. Zavedený a lety prověřený model se nedá změnit šmahem „shora“, čistě politickým resp. ideologickým rozhodnutím. Nelze se pak divit, že to trvá daleko déle, než bychom si představovali. Osobně nejsem proti, jenom po 27 letech ve vydavatelském oboru vidím situaci trochu komplexněji, než se může jevit na první pohled.

Jaký máte názor na 4. průmyslovou revoluci a její vliv na knihovnictví?

Asi nejsem ten správný vizionář, který by dovedl na tuto otázku odpovědět s potřebným nadhledem a rozmachem. V obecné rovině si myslím, že technologický vývoj a jeho dopady není snadné předvídat, ale zároveň se jim ani nedá vyhnout. Myslím (a doufám), že – ať už technické vynálezy budou jakkoli dokonalé – mezilidské vztahy a mezilidská komunikace budou důležité pořád. A je-li posláním knihovníka pomáhat druhým orientovat se v nezměrném – a den ode dne nezměrnějším – bohatství informací, znalostí, ale třeba i v působení si radosti četbou, pak nemám o osud knihovnictví obavy.

Za rozhovor děkuje Renáta Salátová.

01.09.2018




Vyhledávání
Covidočtení

Chcete vědět, zda z nás udělal covid větší čtenáře? Jak se změnily naše čtenářské návyky? Nebo jaká byla a je česká čtenářská kultura? To vše najdete v nové publikaci vydané nakladatelstvím Host ve spolupráci s Národní knihovnou ČR.

https://www.hostbrno.cz/covidocteni/

CovidoCteni.jpeg

Tajemství knih

termín: 3. 6. – 3. 9. 2022

Klementinum 190, Praha 1

Knihovnický kalendář 2023

Kalendář na rok 2023 s názvem „Knižní obálky tří století“ vznikl ve spolupráci s Knihovnou Národního muzea. Kalendář představuje výběr nejatraktivnějších originálních předloh pro tisk knižních obálek a přebalů ze sbírek oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Podstatnou část výběru tvoří obálky 20. století, pro srovnání jsou zařazeny i práce z 19. a 21. století. Pro stolní kalendář byly vybrány díla proslulých i méně známých tvůrců, například Františka Koblihy, Jana Konůpka, Ondřeje Sekory, Václava Kabáta, Jaroslava Hořánka, Dany Puchnarové, Jana Černého-Klatovského, Petra Dillingera, Václava Fialy, Václava Čutty a dalších.

Objednávkový formulář:
https://forms.gle/zwVBQGCfgdKAAvZr8

Studentská konference Think!+

Termín: 23. 6. 2022

Místo: Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Přihlaste se na sedmý ročník studentské konference Think!+, kterou pořádají doktorandi FF Univerzity Pardubice.
Cílem konference je umožnit studentům prezentovat rozmanitá témata, otevřít nové perspektivy a zprostředkovat mezioborový dialog. Setkání účastníkům poskytne nejen vzájemnou inspiraci, ale rovněž příležitost k reflexi své dosavadní vědecké práce.

Více informací:

https://kfr.upce.cz/cs/studentska-konference-think-2022-23-6-2022