Projekt INTERPI
Mgr. Jana Šubová / Cosmotron Bohemia, s. r. o., Mgr. Marie Balíková / Národní knihovna ČR, Ing. Miroslav Kunt / Národní archiv ,Ing. Naděžda Andrejčíková, Ph.D. / Cosmotron Bohemia, s. r. o.
Cílem příspěvku o projektu Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI) na konferenci INFORUM bylo shrnout především praktické výsledky a zkušenosti z řešení projektu a načrtnout jeho další „život“ s ohledem na požadavky odborných komunit.
Řešení projektu INTERPI bylo zahájeno 1. 2. 2011 a v souladu s plánem projektu bylo řešení ukončeno 31. 12. 2015. Projekt byl financován Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI).
V rámci projektu byla velká pozornost věnována výsledkům aplikovaného výzkumu, vytvořeny byly metodiky, software a tzv. funkční vzorek. Právě výsledky aplikovaného výzkumu předpokládají další využívání, rozvoj projektu a reflexi zainteresovaných komunit.
Z hlediska dalšího rozvoje a využití výsledků projektů je potěšující aktivita archivů, ve kterých se souběžně s realizací projektu INTERPI rozvinulo více aktivit na přípravě metodických a metodologických postupů v oblasti zpracování archivních dokumentů a jejich zavedení v archivech. Praktické implementace výsledků projektu INTERPI v archivech představují propojení s informačními systémy, ze kterých je vhodné zdůraznit Národní archivní portál a software PevA. Národní archivní portál je součástí národního digitálního archivu a je zákonem deklarován jako informační systém veřejné správy. Využití záznamů znalostní databáze INTERPI je předepsáno v případě názvů archivů (platí pro všechny archivy v ČR) a názvů původců. V aplikaci pro evidenci Národního archivního dědictví (PevA) vyvíjené a distribuované všem institucím, které vedou evidenci archiválií, Ministerstvem vnitra, byla doplněna samostatná evidence původců, která vychází z metodiky znalostního modelu INTERPI a je na znalostní databázi INTERPI napojena. Na propojení archivních informačních systému s INTERPI se využívají webové služby.
Pro knihovny jsou jistě zásadní dvě otázky: jaký je vztah databáze INTERPI k Národním autoritám a jak mohou knihovny využívat v budoucnu databázi INTERPI. Národní autority jsou jedním z terminologických zdrojů pro znalostní databázi INTERPI; platí však zásada, že ne všechny entity, které mohou vzniknout ve znalostní databázi INTERPI, musejí být zařazeny do jednoho ze souborů národních autorit a také je přirozené, že ne všechny zpracovávané údaje o entitách lze prezentovat ve formátu souboru národních autorit (MARC21). Knihovny mohou využívat databázi INTERPI prostřednictvím protokolu Z39.50 stejně jako jiné zdroje včetně souborů autorit. Pro prezentaci dat protokolem Z39.50 jsou záznamy entit transformovány do formátu MARC21. K dispozici je základní záznam pro potřeby souborů autorit (v rozsahu stanoveném metodikami a doporučeními Národní knihovny ČR). Využití databáze INTERPI se předpokládá především v knihovnách, které budují databáze regionálních autorit a již v této době vytvářejí obohacené záznamy.
V oblasti muzeí a galerií je důležité vymezit vztah projektu INTERPI k výsledkům projektu Muzejních autorit. Projekt INTERPI navazuje na projekt Muzejních autorit a respektuje jeho závěry v oblasti personálních autorit. Struktura dat entit osoba/bytost umožňuje zachytit všechny vztahy, které jsou vymezeny v Muzejních autoritách.
Pro běžného uživatele představují výsledky projektu posun v oblasti jednotného zpřístupnění kulturního, přírodního a industriálního dědictví. Pokud se v archivech rozšíří využívání entit INTERPI pro identifikaci původců, bude databáze INTERPI dalším přístupovým bodem k záznamům například v národním archivním portálu s přesahem do oblasti veřejné správy.
