Knihovna památníku národního písemnictví
V jeden krásný březnový den jsme se mohli se SKIP zúčastnit exkurze do knihovny Památníku národního písemnictví.
Památník národního písemnictví (PNP) se nachází v několika budovách, a to v budově Muzea literatury, v letohrádku Hvězda, zámečku Petrkov, Císařské kuchyni v oboře Hvězda, Malé vile a Centrálním depozitáři v Litoměřicích.
PNP byl založen v r. 1952, jako jedno z oddělení byla zřízena odborná knihovna. V počátcích budování bylo sídlo PNP ve Strahovském klášteře, a tudíž pro knihovnu to znamenalo správu Strahovské knihovny. Knihovníci v té době pracovali také se svozy ze zrušených klášterních knihoven. Významné akvizice z tohoto období pocházejí ze zrušených nakladatelství (např. J. R. Vilímka).
Knihovna Památníku národního písemnictví je specializovanou muzejní knihovnou, která se musí řídit dvojí legislativou, a tou je knihovní zákon 257/2001 Sb. a muzejní legislativa. Například každá publikace pořízená do fondu je publikací sbírkovou. Knihovna získává, zpracovává, uchovává a zpřístupňuje tištěné dokumenty k vývoji české literatury a knižní kultury od konce 18. století až do současnosti. Je přístupná badatelům i široké veřejnosti. Zároveň je veřejnou knihovnou v síti knihoven (dle slov paní průvodkyně je to knihovna muzejní, nikoli knihovna muzeální).
Jádro knihovny tvoří osobní knihovny osobností, nakladatelů apod. V současnosti knihovna čítá 250 000 knih, dvě knihovní podsbírky (více se můžete dočíst zde: https://www.muzeumliteratury.cz/o-knihovne) byly zapsány do Centrální evidence sbírek (CES).
Další zajímavostí je například rozsáhlá Karáskova sbírka (básník, bibliofil a sběratel Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951), https://karasek.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/historie-galerie-jiriho-karaska#/), která byla od roku 1925 umístěna v Tyršově domě a po úmrtí svého původce se dostala do fondu knihovny Památníku národního písemnictví. Sbírka obsahuje jak předměty muzejní, tak vzácné knihy a dle darovací listiny je nedělitelná.
Na současném stavu knihovního fondu se odrazily legislativní změny po roce 1989. Knihovna například ztratila právo povinného výtisku a historické knižní fondy se ztenčily v důsledku uplatnění restitučních nároků původních majitelů.
V současnosti je tato zajímavá knihovna členem SDRUK, SKIP a AMG, spolupracuje se Souborným katalogem NK ČR i s pracovištěm národních autorit. Fond je půjčován v režimu prezenčních výpůjček, ale funguje zde i služba MVS, která umožňuje půjčit exempláře například na výstavu.
V knihovně v současnosti pracuje 15 zaměstnanců. Instituce se též podílí na digitalizaci (například je zdigitalizována knihovna V. Holana). Do digitalizace se mohli kolegové zapojit díky Národnímu plánu obnovy. Digitalizují se osobní knihovny, například již zmíněného V. Holana, a to z důvodu jedinečných vpisků do knih, poznámek, které dokreslují život a tvorbu spisovatelů.
Na závěr jsme si mohli prohlédnou Muzeum literatury, kde je v současnosti k vidění výstava Rainer Maria Rilke a české země či stálá expozice české literatury 19. a 20. století. Určitě stojí za vidění!
Fotografie z exkurze do knihovny Památníku národního písemnictví a Muzea literatury (archiv autorky).
Použité zdroje:
