Editorial 2024/1
Vážení přátelé,
přinášíme vám jarní číslo elektronického časopisu Knihovna plus. V části Historie a současnost máme netradiční příspěvek – dopis od naší bývalé kolegyně Evy Novotné, která v 90. letech vedla oddělení vztahů s veřejností a zasloužila se o „otevření Klementina veřejnosti“ doslova: organizace Dnů otevřených dveří, kulturních pořadů pro veřejnost, zprovoznění prohlídkové trasy s expozicí historických přístrojů (Astronomická věž, barokní knihovní sál…), vyškolení průvodců z řad zaměstnanců knihovny atd. Ve zmíněném dopise nám paní Novotná děkuje za uspořádání malé oslavy jejích krásných 90. narozenin, vzpomíná na Národní knihovnu 90. let – více viz https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2023-2/knihovny-a-informace/eva-novotna-slavi. Upřímně: tak aktivní, zdraví a plní elánu bychom v tomto věku chtěli být určitě všichni.
Bohužel ne každý z nás má tolik štěstí jako paní Eva. V říjnu minulého roku zemřel doc. Petr Pálka, dlouholetý vyučující Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Kdo studoval náš obor, ten si jistě vzpomene na předměty Selekční jazyky a Věcné pořádání informací. Stručně o jeho životní a pracovní cestě napsala Petra Večeřová ve spolupráci s jeho rodinou.
Další smutná zpráva nás zasáhla v lednu tohoto roku, kdy do knihovnického nebe odešel člen naší redakční rady doc. Viktor Zacharov. Ač jsme se my dva nikdy osobně nepotkali, velmi jsem si vážila jeho názoru a pracovitosti. Vždy reagoval na moje podněty, ať už prostřednictvím e-mailu nebo na online redakční radě. Pane docente budete nám chybět! Proč, to se můžete dočíst ve vzpomínce, kterou za redakci sepsala Anna Machová.
Městská knihovna v Praze otevřela na konci minulého roku pobočku Petřiny. Co vše v ní můžeme najít a na jaké služby či akce se můžeme těšit, to vše zaznělo v rozhovoru, který vedla redakce s Hanou Livorovou a Sárou Janou Krpatovou.
Výuka elektronických informačních zdrojů v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě formou informačních lekcí – to je námět dalšího článku, který pro nás napsala Zuzana Muschová. Autorka v úvodu shrnuje typy elektronických informačních zdrojů, konkretizuje, jaké zdroje jsou na univerzitě dostupné a jaké se nejvíce využívají ze strany studentů i pedagogů. V článku je představen průzkum týkající se tohoto tématu a také doporučení z něho vyplývající.
V části Informace a konference vychází zpráva z loňské konference Bibliotheca Antiqua pořádaná Vědeckou knihovnou v Olomouci, jíž se zúčastnili tradičně i kolegové z Národní knihovny ČR, a zpráva z konference pořádané konsorciem Text Encoding Initiative – TEI General Meeting 2023 – v Paderbornu. Obě zprávy, které pro nás připravila Renáta Modráková, informují o konferencích, jejich významu, účasti odborníků Národní knihovny ČR a shrnují nejdůležitější projednaná témata. Obě konference se konaly po uzávěrce loňského podzimního čísla, proto zprávy o nich přinášíme až nyní.
Národní knihovna České republiky má novou strategii na léta 2024–2027. O tom, jak strategie vznikala, kdo na ní pracoval, co nám přináší apod. píše Lenka Maixnerová. Strategie byla vydána i v knižní podobě.
Ve světě nejznámější české slovo – robot, které zdomácnělo ve všech jazycích1 se objevuje i v knihovnickém prostředí. Téma „roboti“ rezonuje již dlouho, a hlavně v práci s dětmi. Autor Matty Čechovských se v úvodu svého příspěvku věnuje digitální gramotnosti, a zvláště digitální gramotnosti dětí. Na to navazuje využívání robotů v knihovnách, zvláště v Městské knihovně v Praze, Knihovně Jiřího Mahena v Brně, Knihovně města Olomouce a Krajské knihovně v Liberci.
Díky projektu Erasmus+ jsem mohla v srpnu loňského roku vycestovat do Lublaně do Národní a univerzitní knihovny Slovinské republiky. Navštívila jsem mimo jiné oddělení, které má na starosti vzdělávání (anglický název oddělení je Library System Development Consulting and Professional Training). Kolegyně mě seznámily s mimoškolním profesním vzdělávacím systémem ve slovinských knihovnách, které má na starosti právě tato instituce.
V části Recenze přinášíme recenzi anglického sborníku The Witchcraft reader. Autorka měla k sepsání tohoto příspěvku několik důvodů, mj. i ten, že se sborník zabývá tituly, které jsou součástí fondů Národní knihovny ČR (například Kladivo na čarodějnice – Maleus Malleficarum). Některé studie zabíhají do oborů dějin knižní kultury, literatury, historie, dějin umění atd., tedy oborů, které kvůli našim fondům musíme sledovat.
Číslo obsahuje také tradiční rubriky Novinky zahraniční knihovnické literatury a Tipy z Knihovny knihovnické literatury.
Těšíme se na vaše další příspěvky, nápady i inspirace. Připomínáme termíny uzávěrek obou časopisů: https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy a https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy.
Všem, kteří se podíleli na vzniku tohoto čísla, děkuji.
Krásné jarní počtení Vám za redakci přeje
Renáta Krejčí Salátová
