Národní a univerzitní knihovna Slovinska (NUK) a její role ve vzdělávání knihovníků

PhDr. Renáta Krejčí Salátová / Národní knihovna České republiky

V srpnu 2023 jsem uskutečnila svoji služební cestu realizované z projektu Erasmus+ Mobility (Vzdělávání dospělých). Mimo jiné jsem navštívila oddělení, které má na starosti vzdělávání (anglický název oddělení je Library System Development Consulting and Professional Training). Ve svém příspěvku bych ráda přiblížila tuto krásnou knihovnu a systém knihovnického vzdělávání pod vedením této instituce.

Národní a univerzitní knihovna Slovinska

Národní a univerzitní knihovna Slovinska (Narodna in univerzitetna knjižnica, dále NUK; https://www.nuk.uni-lj.si/) sídlí v hlavním městě Lublani v krásné budově, kterou projektoval Josip (Jože) Plečnik. Je to národní a ústřední státní knihovna Slovinské republiky a současně univerzitní knihovna pro Univerzitu v Lublani. Jejím posláním je shromažďovat, chránit a zajišťovat využívání národního fondu knihoven, poskytuje odbornou podporu knihovnám při poskytování veřejných služeb a budování národního bibliografického systému COBISS (viz níže). Zastupuje knihovny na mezinárodním poli. Pečuje o odkaz architekta Jože Plečnika. Více o knihovně také například zde https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2019-1/knihovny-a-informace/postaveni-narodni-knihovny-ceske-republiky-a-jeji-srovnani-s-dalsimi-vybranymi-evropskymi-narodnimi-knihovnami.

Funkci univerzitní knihovny plní díky zákonu o knihovnictví a navazující smlouvě mezi univerzitou v Lublani a Národní knihovnou. Financována je ministerstvem kultury, malou částí pak ministerstvem pro vzdělávání.

Plány pro stavbu této budovy předložil Jože Plečnik v letech 1930–1931. Do nové budovy, která je v těsném sousedství univerzity, se knihovna přestěhovala až v roce 1941. Plečnikova knihovna je kulturní památkou a chloubou (nejen) hlavního města Slovinska.

Prostory knihovny jsou však pro 21. století již nevyhovující. Asi dvacet let se mluví o stavbě nové budovy. Dokonce je ve vestibulu knihovny umístěna maketa představující novou knihovnu (viz foto). Nyní je projekt nové budovy známý pod názvem NUK2 (https://www.nuk2.si/).

NUK má ve fondech 2,9 milionu knihovních jednotek. Tento fond je složen z několika částí/sbírek: základní národní fond, fond základní vědecké literatury a fond speciálních knihovních materiálů. Speciální knihovní fond je rozdělen na sbírku rukopisů, sbírku starých tisků, hudební sbírku, kartografickou sbírku, sbírku obrazového materiálu (autorské původní nebo jakýmkoliv způsobem reprodukované grafiky, kresby, ilustrace, fotografie na libovolném médiu (pohlednice, fotografie, plakáty, kalendáře, grafické složky, jednotlivé grafické listy, ilustrace, kresby apod.¹), fond knižních kolekcí Slovinců v zahraničí (exteriorika, slovinské knihy vydané v zahraničí, literatura zakázaná v letech 1945–1991, slovinské tisky z uprchlických táborů v Rakousku a Itálii v letech 1945–1949, emigrantské literární a archivní pozůstalosti. materiál, který do Slovinska přivezli navrátilci, ad.); sbírku drobných tisků a šedé literatury. Sbírka emigrantských dokumentů čítá 200 000 knih, fond obrazových dokumentů 100 000 položek. Kartografická sbírka obsahuje dokumenty z 16. do konce 18. století, jde o více než 23 000 plánů a map a více než 2000 atlasů atd.

Jádrem fondu NUK je sbírka písemného dědictví slovinského národa. Zahrnuje všechna díla, která byla vydána nebo vytištěna ve Slovinsku, vztahující se ke Slovinsku, napsaná ve slovinském jazyce nebo slovinskými autory. Tato tzv. Sbírka Slovenika má status kulturní památky. NUK má také ze zákona právo povinného výtisku, a to od roku 1945. NUK převzala svoji národní funkci právě až od roku 1945.

Vzdělávání knihovníků ve Slovinsku

Každá profese v současné době se musí přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím požadavkům. Udržení kroku s dnešní stálou změnou a inovací je náročným úkolem vyžadujícím po každém knihovníkovi/knihovnici neustále se zlepšující profesní znalosti a dovednosti, aby udrželi krok s vývojem v oboru.

Formální vzdělání a odborná příprava knihovníků ve Slovinsku

Formální vzdělávání v oboru knihovnictví na vyšším stupni je realizováno Oddělením knihovnictví a informační vědy a knižních studií na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. Nabízí studijní programy tří stupňů: bakalářské, magisterský, doktorandský.

Pokračující profesní vzdělávání pro knihovníky

Pokračujícímu profesnímu vzdělávání a odborné přípravě se věnují různé profesní instituce a organizace, včetně Národní a univerzitní knihovny (dále NUK), Slovinské asociace knihoven, Institutu pro informační vědu v Mariboru (Institut informacijskih znanosti, IZUM, https://izum.si/), Vzdělávacího centra Městské knihovny v Lublani, Národního vzdělávacího institutu Slovinska aj.

NUK prostřednictvím oddělení vzdělávání připravuje a provádí širokou škálu pokračujícího formálního i neformálního vzdělávání pro knihovníky. Toto vzdělávání je rozděleno do tří oblastí:

Začátečnické kurzy cílené na adepty národní knihovnické zkoušky a jejich mentory.

Pokračující vzdělávací kurzy, které jsou zacíleny na profesní znalosti a kompetence a drží krok s novým vývojem v oboru.

Kurzy katalogizace zacílené na budoucí katalogizátory ve sdíleném národním bibliografickém systému COBISS².

Mnoho knihovníků také absolvuje volně přístupné odborné kurzy, které jsou primárně zaměřeny na uživatele a poskytují znalosti i inovace nezbytné pro každodenní práci s uživateli. Toto odborné vzdělávání se soustřeďuje na úvod do práce s informačními zdroji, které jsou běžně užívány při řešení uživatelských informačních požadavků.

COBISS reprezentuje/představuje organizační model propojení knihoven do národního knihovnického informačního systému sdílené katalogizace. Téměř všechny knihovny ve Slovinsku jsou členy systému COBISS. Systém je hlavním vstupním bodem pro většinu knihovních katalogů ve Slovinsku. Toto je velký benefit pro uživatele.

Národní knihovnická zkouška

Podle slovinského knihovního zákona je každý knihovník pracující ve veřejné, akademické, speciální, Národní a univerzitní knihovně povinen složit národní knihovnickou zkoušku. Tyto zkoušky jsou dvojího druhu. První je pro knihovníky, kteří dokončili střední stupeň vzdělání, druhá je určena těm, kteří dokončili jeden z vyšších vzdělávacích programů.

Pro první z nich je doplňující podmínka, že kandidát pracuje v knihovně a musí absolvovat připravující kurzy v NUK na tuto zkoušku. Kandidát musí podstoupit profesní odbornou přípravu v práci.

Na uchazeče, kteří jsou absolventy vyššího vzdělání, jsou ještě vyšší požadavky, aby mohli složit zkoušku. Musí mít formální knihovnické vzdělání. Pokud nemají, potřebují získat kreditní body z oblasti knihovnictví a informační vědy. Musejí také napsat odbornou práci o vybraném profesním problému. Proces je velmi náročný zvláště pro nováčky.

Tato skupina silně závisí na vedení mentora, který je provází celou odbornou přípravou v práci. Úloha mentora v tomto procesu je velmi důležitá a náročná; spočívá hlavně v následujícím:

• v přípravě programu odborného vzdělávání,
• seznámení nováčků se samotnou prací nebo s pomocí dalších zaměstnanců knihovny,
• poradenství, profesní pomoci nováčkovi v praktické každodenní práci,
• informování nováčka o realizaci pracovního procesu a správném použití pracovního zařízení a pracovních nástrojů,
• nasměrování nováčka ke studiu odborné literatury a pracovních dokumentů,
• neustálém pozorování výkonu a pokroku stážisty/adepta zkoušky/nováčka v odborném profesním vzdělávání, navrhování možných změn a doplňování tohoto odborného výcviku/vzdělávání,
• provázení kandidáta při knihovnické zkoušce, ve výběru tématu a psaní písemných úkolů,
• po skončení odborného vzdělání, vyhodnocení absolventské práce a přípravě zprávy o tomto odborném vzdělávání a informování kandidáta a odpovědné osoby v knihovně, kde je kandidát zaměstnán o absolvování tohoto vzdělávání

NUK je odpovědná za vedení knihovnických zkoušek. Její role spočívá také v poradenství při průvodcovství kandidátů a jejich mentorů celým procesem přípravy na knihovnickou zkoušku. Také připravuje periodické odborné vzdělávání pro kandidáty a jejich mentory.

Výjimku ovšem tvoří knihovníci ve školních knihovnách, kteří skládají jednodušší zkoušku zaměřenou na pedagogické znalosti a schopnosti. Podmínky pro složení zkoušky jsou: aktivní znalost slovinského písemného projevu, bakalářský stupeň vzdělání a pedagogické znalosti. Musí absolvovat 6 až 10 měsíců praxe před složením této zkoušky. Ve Slovinsku je 600–700 školních knihoven a zaměstnanci těchto knihoven skládají zkoušky organizované Ministerstvem pro vzdělávání (nikoli NUK).

Závěrem bych chtěla napsat, že vzdělávání v našem oboru je velmi zajímavá a rychle se rozvíjejíc oblast a Národní a univerzitní knihovna Slovinska v ní má své nezastupitelné místo. Počet knihoven je ve Slovinsku menší než v České republice (58 městských knihoven,10 regionálních, 269 poboček, 13 mobilních knihoven)³, a přesto mají tak dobře zpracovaný systém vzdělávání svých pracovníků. Jak již bylo řečeno výše, NUK vzdělává pouze knihovníky z veřejných, akademických, speciálních a z Národní a univerzitní knihovny. Školní knihovny a jejich pracovníci to mají jinak.

Poznámky

1 https://www.nuk.uni-lj.si/nuk/organizacija/slikovna-zbirka

2 https://www.cobiss.net/cobiss-platform.htm

3 https://www.ff.cuni.cz/2017/07/knihovnicke-nebe-ve-slovinsku/

Vchod do národní a univerzitní knihovny	Okna ve tvaru otevřené knihy
Projekt na novou národní knihovnu	Výstava věnovaná historii Lublaně, včetně Plečnikova odkazu