Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy - kurikulum - gramotnosti
MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy - kurikulum - gramotnosti. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2023. 92 stran. ISBN 978-80-7050-783-4. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/docs/Rozvoj_kompetenci_uciciho_knihovnika.pdf
Richard Papík
V roce 2023 vyšla péčí Národní knihovny ČR (a zde Knihovnického institutu, rád nezapomínám na další donátory dobrých počinů a rád konkretizuji zásluhy dalších z pozice svobody recenzenta) publikace respektované autorky a odbornice nejen v pedagogice, ale i v knihovnicko-informační oblasti Pavlíny Mazáčové.
Doktorka Pavlína Mazáčová je v problematice propojení pedagogických disciplín a knihovnicko-informační oblasti známa již řadu let. Má na čem stavět z hlediska své vlastní pedagogické praxe, a navíc i řídící v této oblasti. Je pak obohacením, že přešla do sféry knihovnictví a informačních studií a dnes působí na Katedře informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně.
Recenzi pak poskytly renomované odbornice, jako je Zlata Houšková, která se ve vzdělávacím procesu knihovnic a knihovníků pohybovala desítky let a tento proces se pro ní stal doslova posláním a celoživotním profesním naplněním spolu s aktivitami v oblasti řízení lidských zdrojů v našem oboru (např. aktivity směřující na Národní soustavu kvalifikací), nebo druhou recenzentkou se stala Dagmar Chytková, která přinesla svými vstupy praktickými i publikačními řadu oživení v řadě metodických materiálů použitelných ihned v praxi. Velice rád sleduji tyto pohyby v oblasti knihovnictví. Osobně mne mj. fascinuje posláním (a potenciálním hřištěm učícího knihovníka), přestože není hlavním profesním zaměřením, role a činnost školních knihoven. To zde v publikaci řečeno není, ale vidím v tom rozvíjení mnoha výzev pro knihovnictví a školství navzájem. Ano, všímám si recenzentů, protože jsou důležití a často ne formálně uvedení, podepisují se pod hodnocení práce autorky / autora nejen podpisem posudku díla, ale i svým odborným kreditem. Ukazují zde také nepřímo, že tato problematika není nová, je aktuální a velice důležitá pro nejen knihovnicko-informační sféru, ale pro celou společnost a navíc v mezinárodním kontextu. Pojem „teaching librarian“ je totiž jedním z hlavních a hojně diskutovaných témat nejen veřejného knihovnictví, ale také tématem akademických knihoven ve světě a u nás (u nás tedy vysokoškolských v používané terminologii).
Publikace Pavlíny Mazáčové je přístupná v tištěné i elektronické formě, a to volně v prostředí volného internetu, ve webovém prostředí, a ve formátu PDF. Publikace je v souladu nejen s koncepcemi našeho knihovnictví, ale i v souladu se světovými trendy a výzvami v dané oblasti. Zákonitě musí být mezioborová a pracovat s terminologií knihovnictví i pedagogiky. Takže čtenář je vzděláván nejen v pojmech a obsahu formálního a neformálního vzdělávání, ale stejně tak v tom, co znamená rámcový vzdělávací program, je spraven o tvorbě kurikul a všech aspektů kolem nich (cíle, výstupy, kompetence apod.). Je zde vazba na předškolní aspekty, základní školství a střední školy všeobecné i odborně zaměřené. Stejně tak je probíráno v samostatné kapitole celoživotní vzdělávání a kompetence pro celoživotní učení. Potěšující je vidět všechny výše uvedené problematiky v kontextu různých druhů kompetencí a gramotností, například čtenářské, informační nebo mediální. Celá publikace má nejen teoretické zázemí, ale i dopad na vyučovací (učící) praxi. Publikace má řadu tabulek, které jsou přehledné a mají vazbu na metodické materiály ve školství i v našem oboru. Grafická úprava je velice pěkná a funkční.
Vidím jednu věc, která možná nepatří do této recenze z hlediska hodnocení vlastní publikace autorky, které si považuji stejně jako recenzovaného díla, ale je dle mého soudu neuralgickým bodem vzdělávacích aktivit v knihovnách, možná nebo i z hlediska personálního, které by pomohlo zvýšit prestiž konceptu učícího knihovníka, pokud se chce vydat touto cestou profesně nejen z titulu příležitostného odborného učení a přednášení. Tím je, že přestože to není jednoduché a je to složité mezioborově a funkčně a je zde mnoho (byť dobře míněných) partikulárních zájmů, že učící knihovnice / knihovník, pokud nevynaloží silně motivační úsilí nebo nepochází z pedagogického systémového vzdělávání, učící knihovník v naší tuzemské praxi nedosáhne na tzv. pedagogické minimum. Ano, je možné být ne dobrým, dokonce vynikajícím učícím knihovníkem i bez těchto formálních parametrů (osobně nejsem nadšen jen z formálnosti, potkávám ji ve školství často), a naopak učící knihovník vybaven všemožnými kvalifikacemi a certifikacemi nemusí být ani tím dobrým vzdělavatelem v knihovnách. Nicméně vidím v budování tohoto naplnění nejen chybějící formální záležitost, ale i posun do nových výzev a symbióz nejen knihovnické profese a čtenáře a uživatele, ale i knihovnicko-informační profese a škol. Kdysi jsem se totiž (v roce 1996) seznámil v prostředí dalekém, ale knihovnicko-informačně vyspělém s profesí school library media specialist a ta mne svou rolí a náplní fascinovala. Stejně tak kombinací vzdělání lidí na těchto pozicích. To už nepatří do recenze, ale osobně recenze pojímám i jako zamyšlení v širším kontextu. Hlavně přeji dílu Pavlíny Mazáčové čtenáře a jí, aby se jí na užitečném poli učícího knihovníka nadále dařilo a přenášela své znalosti dalším. Za publikaci ji děkuji i jako čtenář.