Kunhuta: Královská dcera a svatojiřská abatyše - nový pohled na život výjimečné ženy

Modráková, Renáta. Kunhuta: královská dcera a svatojiřská abatyše. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2023. 203 stran. ISBN 978-80-7050-794-0.

Mgr. Ondřej Fúsik / Národní knihovna České republiky

Renáta Modráková ve své knize Kunhuta: Královská dcera a svatojiřská abatyše přináší čtenářům portrét významné ženské osobnosti české historie. Kniha nabízí nejen vhled do života Kunhuty (1265-1321), dcery krále Přemysla Otakara II., ale také osvětluje její roli jako abatyše kláštera svatého Jiří a mecenášky. Tuto biografii zpracovává s využitím bohatého pramenného materiálu, včetně středověkých rukopisů, jejichž vytvoření Kunhuta sama objednala. Rukopisy spojené s osobností Kunhuty, klíčový prvek knihy, odrážejí autorčinu dlouholetou práci jako specialistky na rukopisy Národní knihovny České republiky.

Struktura knihy je rozdělena do několika kapitol, které postupně odhalují různé Kunhutiny životní role od královské dcery přes řadovou klarisku, vévodkyni až po abatyši. Čtenáři se tedy dozvídají o jejím dětství na královském dvoře, vstupu do kláštera klarisek na Starém Městě pražském pod vedením její pratety Anežky Přemyslovny a následném manželství s mazovským vévodou Boleslavem. Kapitola věnovaná životu v Mazovsku přináší i autorčiny úvahy o důvodech, které Kunhutu vedly k rozhodnutí vrátit se zpět do Prahy. Autorka dále rozvíjí úvahy o tom, kam se Kunhuta po návratu do Prahy uchýlila. Domnívá se, že nejprve pravděpodobně pobývala na dvoře svého bratra Václava II.,¹ předtím, než se rozhodla vstoupit do kláštera

Spekuluje, že klášter klarisek, kde Kunhuta dříve působila, nebyl pro její vysoké postavení dostatečně prestižní, zejména proto, že místo abatyše byla již obsazena. Z tohoto důvodu byl vybrán klášter svatého Jiří na Pražském hradě, kde Kunhuta mohla zastávat funkci představené kláštera místo původní abatyše Žofie, která již nebyla schopna činnosti spojené s výkonem práce abatyše fyzicky zvládat. Modráková dále popisuje historii kláštera, jeho fungování a vývoj svatojiřské knihovny před příchodem Kunhuty a po ukončení jejího působení. Autorka také podrobně popisuje svatojiřské skriptorium a vyjmenovává písaře, kteří zde působili. Podává detailní rozbor rukopisů, které Kunhuta nechala zhotovit, a ukazuje, jak Kunhutinu osobnost můžeme poznat právě prostřednictvím „jejích“ rukopisů.

Největší přínos této knihy je skutečnost, že se jedná o první monografii zaměřenou výhradně na Kunhutu. Jak sama autorka přiznává, kniha nemá ambice poskytnout úplné zpracování Kunhutina života. R. Modráková, která se dlouhodobě věnuje tématu svatojiřského kláštera, touto knihou přispívá k pochopení postavení žen ve středověku, a to na příkladu jedné konkrétní ženy. Autorka zasazuje Kunhutin život do širších historických souvislostí a představuje, jak mohl vypadat její každodenní život, prostředí, ve kterém se pohybovala, jaké vzdělání mohla získat. Dále ukazuje, že i přes složité podmínky, v nichž se ženy té doby nacházely, dokázaly najít svou cestu a ovlivnit kulturu a politiku své doby.

Přestože text občas působí méně sourodě, nelze přehlédnout množství práce, které autorka do knihy vložila. I přes určité nedostatky v uspořádání citací a informací kniha poskytuje bohatý a informativní obsah. Zvláště významný je důraz na soubor rukopisů spojených s Kunhutou, což představuje v kontextu českého středověku mimořádný výzkumný materiál. Tato kniha tak představuje vědecko-popularizační počin, který osloví široké spektrum čtenářů, od expertů po laiky se zájmem o historii, zejména o roli žen.

Poznámky

1 Václav II. (1271 – 1305) byl šestým králem Českého království a prvním polským králem z dynastie Přemyslovců.