Editorial 2023/2

Vážení přátelé,

dovolujeme si vám předložit podzimní číslo našeho elektronického časopisu Knihovna plus.

V části Historie a současnost se seznámíte s historií a současností jedné ze studoven Univerzitní knihovny Ostravské univerzity, která od června 2022 nese jméno současného francouzského historika a politologa Jacquese Rupnika. Jak se tato studovna stala součástí knihovny Ostravské univerzity, důvody, proč byla vybudována a otevřena právě zde, komu slouží a co všechno v ní můžete najít a také zažít, si můžete přečíst v článku Jsme pyšní na studovnu Jacquese Rupnika. Poprvé jsme v námi zveřejňovaném článku umístili video!

Začtěte se do historie naší pozoruhodné a jedinečné knihovny, která letos jubiluje: Knihovna knihovnické literatury slaví 70 let. Jak vznikla a rostla, co všechno přinášela a přináší svým uživatelům, jaké katalogy, kartotéky a databáze spravovala a spravuje... Článek je doplněn dobovými fotografiemi.

Na začátku letošních letních prázdnin se ve schránce redakce objevil zajímavý e-mail zaslaný potomkem českého knihovníka profesora dr. Jana Peiskera (1851–1933) s nabídkou publikovat v našem časopise medailonek, jenž by připomněl tohoto významného knihovníka, mj. zakladatele plzeňské vědecké knihovny a svého času také zaměstnance dnešní Národní knihovny ČR. Jan Peisker má také svoje heslo ve Slovníku českých knihovníků. Od úmrtí prof. Peiskera letos uplynulo 90 let. O jeho osobnosti a záslužných iniciativách, jimiž se zapsal do dějin našeho knihovnictví, se dozvíte v článku Ku poctě profesora Jana Peiskera.

Přinášíme také vzpomínku na naši kolegyni PhDr. Milenu Ředinovou, která odešla na začátku prázdnin. Byla mj. dlouholetou členkou redakční rady našich časopisů Knihovna plus a Knihovna: knihovnická revue a současně dlouhodobě vedla ediční oddělení Národní knihovny ČR. Čest její památce!

V části Informace a konference naleznete „návod“, jak pomoci vybírat dokumenty pro digitalizaci v Národní knihovně ČR (článek má název Jak zapojit uživatele do výběru titulů pro digitalizaci?). Dozvíte se, co všechno se skrývá pod názvem služby Navrhnout k digitalizaci, kdo ji může využít, jak se skutečně využívá, jakých titulů se týká, co všechno se děje s dokumentem, než je zdigitalizován a zpřístupněn, jak služba souvisí se strategií digitalizace novodobých fondů Národní knihovny ČR atd.

Zprávu o semináři Zůstaňme in dalším vzděláváním – logopedie, kterou publikujeme pod názvem Logopedická prevence v práci knihovníka, nám zaslala jedna z jeho účastnic. Článek o obsahu semináře, jednotlivých referujících (klinická logopedka, školní logopedka, speciální pedagožka) a jejich konkrétních zkušenostech (řadu poznatků získaných při práci s dětmi v programech s logopedickou tematikou představila pracovnice knihovny), a zejména o podnětech pro dětské knihovníky, podtrhuje velmi záslužnou úlohu, kterou mohou dětští knihovníci sehrát v logopedické prevenci.

Minulý rok byly nadací OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou poprvé hodnoceny knihovny přinášející příklady dobré a inspirativní praxe. Ocenění Bibliotheca inspirans získaly knihovny, které se vyznamenaly v oblasti neformálního vzdělávání, upevňování místních komunit a v oblasti mediálního vzdělávání. Shrnutí loňského ročníku a vize ročníku letošního najdete v článku Bibliotheca inspirans: Knihovna jako bezpečný přístav.

Víte, že díky projektu Erasmus+ můžete vycestovat do různých zemí Evropské unie a vzdělávat se či se zdokonalovat ve své práci? Jeden takový příklad vám přinášíme – je to příspěvek o studijní cestě do finské národní knihovny Kansalliskirjasto. Co se tam autorka naučila, s čím se setkala a co ji v její redaktorské práci díky této cestě může posunout dál, najdete v článku pod vypovídajícím názvem Erasmus+ do Helsinek.

O projektu Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny se dozvíte ve stejnojmenném článku. Projekt je rozdělen do dvou klíčových aktivit. První má název „Budoucnost práce v odvětvích, podpora zvyšování adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů“ a zabývá se digitálními kompetencemi knihovníků a ergonomií pracoviště. Druhá klíčová aktivita je nazvána „Podpora sociálního dialogu a tvorby strategických odvětvových dokumentů“, v ní bude soustředěna pozornost na zavádění práce na dálku (home office) v knihovnách.

Přinášíme také recenzi monografii Daily life of women in medieval Europe.

Číslo uzavíráme tradičními rubrikami – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury (ty přinášejí informace ze zemí, jimž jsme se v poslední době příliš nevěnovali – z Německa a Švýcarska).

Přeji příjemné a obohacující čtení a také dobře strávený podzim.

Za redakci

Renáta Krejčí Salátová