Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2023 / 02 Informace a konference Jak zapojit uživatele do výběru titulů pro digitalizaci? Příklad Národní knihovny ČR*

Jak zapojit uživatele do výběru titulů pro digitalizaci? Příklad Národní knihovny ČR*

Mgr. et Bc. Michaela Bežová, Mgr. Vojtěch Halama / Oddělení koordinace postupů správy a reformátování knihovních fondů / Národní knihovna České republiky

 

Úvod

Na výběru titulů k digitalizaci se mohou podílet i čtenáři! Reformátování knihovních fondů se zpravidla řídí předem stanovenými strategiemi a digitalizačními plány, v jejichž rámci určují priority specializovaní knihovníci, přizvání veřejnosti do rozhodovacího procesu však může být výhodné jak pro uživatele, tak pro knihovny. První zmínění získají možnost navrhovat taková díla, která sami považují za hodná prioritní digitalizace, knihovny zase dosáhnou většího zapojení svých uživatelů a zatraktivnění svých služeb a rovněž mohou získat přehled, jaký typ uživatelů využívá digitální obsah, který knihovna zpřístupňuje. Při zavedení takové služby je zároveň nezbytné nastavit pravidla, jež zajistí zdravou rovnováhu mezi uživatelskými návrhy a digitalizačními prioritami dané knihovny. Toho lze docílit například stanovením měsíčního limitu návrhů (na jednoho uživatele i celkově) a vymezením let vydání požadovaných titulů, a to především horní časové hranice, neboť čtenáři si nemusejí být vědomi, že novější tituly nebudou dostupné ze vzdáleného připojení. Užitečné může být také vyhrazení si práva veta vůči titulům, které jsou pro danou knihovnu vyloženě neprofilové, a vůči těm typům dokumentů, jejichž reformátování by mohlo neúměrně zatížit digitalizační pracoviště.

 

Služba Navrhnout k digitalizaci v Národní knihovně ČR

Národní knihovna České republiky (NK ČR) takový vstřícný krok směrem ke svým uživatelům učinila v červnu 2019, kdy spustila službu Navrhnout k digitalizaci.1 Inspirací jí byla Moravská zemská knihovna v Brně (MZK), která tuto službu poskytovala svým uživatelům již od roku 2017. Princip je poměrně jednoduchý. Do knihovního katalogu bylo implementováno tlačítko s názvem Navrhnout k digitalizaci, jež se začalo zobrazovat u vybraných typů dokumentů. V NK ČR bylo rozhodnuto, že navrhnout tituly bude možné pouze u těch dokumentů, které mají formát BK (kniha) a SE (seriál). Aby uživatelé nenavrhovali rozsáhlá periodika, ale zároveň zůstala možnost doporučit pro digitalizaci neperiodické sborníky, bylo v případě formátu SE stanoveno, že tlačítko bude dostupné jen u těch seriálových záznamů, u nichž je druh dokumentu u jednotky nastaven jako BOOK. Jelikož NK ČR se ve svých digitalizačních aktivitách zaměřuje především na digitalizaci těchto dvou typů dokumentů, u ostatních se v katalogu tlačítko nezobrazuje. V případě závěrečných (diplomových, disertačních, kandidátských) prací, jež mají rovněž formát BK a jako druh dokumentu BOOK, ale nelze je zveřejnit v digitální knihovně, využívá NK ČR práva veta. Dále bylo nastaveno, že se tlačítko nebude zobrazovat u těch titulů, kde je poskytována služba Ebook on Demand.2 Do třetice se tlačítko automaticky nenabízí u titulů, které NK ČR již digitalizovala nebo má v knihovním katalogu odkaz v poli 856 (elektronické umístění a přístup). To, zda titul již nedigitalizovala jiná knihovna, je posléze kontrolováno ručně. Zpočátku nebyla stanovena horní hranice pro navrhování publikací, uživatelé tudíž mohli nalézt tlačítko i u nejnovější produkce. Vzhledem k tomu, že digitalizace takto nových titulů odporovala strategii digitalizace NK ČR, byla nastavena horní hranice deset let od vydání. V současné době je tedy možné navrhnout tituly vydávané mezi lety 1923–2012.

Službu mohou využívat pouze registrovaní uživatelé NK ČR. V současné době je nastaven limit tří návrhů na uživatele za měsíc a padesáti svazků za měsíc celkem. Po kliknutí na tlačítko a vyplnění nezbytných údajů se návrh odešle na určenou e-mailovou adresu, kde jej převezmou pracovníci Odboru správy fondů. Ti nejprve prověří v Registru digitalizace3 a v České digitální knihovně4, zda již titul nezpracovala jiná instituce, a pokud ano, nasměrují uživatele na daný digitalizovaný dokument. V případě, že titul doposud digitalizován nebyl, pracovníci zjistí, zda má NK ČR k dispozici vhodný svazek, jenž navíc musí být v dobrém fyzickém stavu – překážkou může být příliš těsná vazba či degradovaný kyselý papír. Při hledání takového svazku postupně procházejí jednotlivé fondy knihovny, případně osloví Moravskou zemskou knihovnu v Brně, s níž má NK ČR propojené digitalizační workflow. Ve výjimečných případech, kdy žádná knihovna v republice nedisponuje svazkem vhodným pro digitalizaci, žádají pracovníci o povolení použít svazek z Národního konzervačního fondu NK ČR, z něhož se běžně nedigitalizuje. Tituly navržené uživateli putují do digitalizační linky prioritně, délka celého procesu však závisí na řadě dalších faktorů, jako je různá doba expedice z jednotlivých fondů, aktuální vytíženost linky či možná potřeba dodatečného skenu obálky či poškozených stran z jiného exempláře. Standardně se uživatelské návrhy objeví v digitální knihovně po 1–3 měsících. Uživatel je průběžně informován o přijetí návrhu, o úspěšném či neúspěšném zhodnocení vhodnosti dostupného svazku pro digitalizaci z obsahového a fyzického hlediska, jeho předání do digitalizační linky a nakonec o úspěšné digitalizaci s odkazem na výsledný dokument v digitální knihovně.

Schema_1.png

Schéma č. 1: Zpracování uživatelského návrhu na digitalizaci v NK ČR

 

Za dobu dosavadního trvání služby Navrhnout k digitalizaci, tedy od června 2019 do června 2023, ji využilo celkem 785 uživatelů. Jde jak o nahodilé zájemce o digitalizaci jednotlivých svazků, tak o stabilní přispěvatele, kteří využívají limit tří návrhů na uživatele každý měsíc. Z celkového počtu 2480 návrhů jich bylo 2291 přijato k digitalizaci a 189 zamítnuto, ve velké většině z toho důvodu, že titul již reformátovala jiná knihovna. Pokud jde o dataci požadovaných titulů, uživatelé mají největší zájem o knihy vydané ve dvacátých a třicátých letech minulého století a poté o novější tituly z počátku tisíciletí. Tyto novější tituly byly v době covidové pandemie dostupné i ze vzdáleného připojení díky dohodě Národní knihovny ČR se Svazem českých knihkupců a nakladatelů a kolektivních správců autorských práv, nyní jsou tyto dokumenty však již většinou dostupné pouze z terminálů v budově knihovny. Naopak nejmenší zájem jeví čtenáři o monografie z šedesátých let a z období normalizace. Pokud jde o obsahové zaměření, nejčastěji jde o literaturu faktu z oblasti humanitních a společenských věd (své zastoupení má historie, filologie, estetika, sociologie, politologie nebo psychologie) následovanou beletrií, uživatelé ale navrhují například i dobové pamflety, technická skripta či různé příručky. Z poznámek a komentářů připojených k některým návrhům vyplývá, že za motivaci může sloužit nejen potřeba se k dokumentu dostat prostřednictvím vzdáleného přístupu, ale také touha zaručit dlouhodobou ochranu a zpřístupnění děl, která uživatelé osobně považují za významná či vzácná.

Graf_1.png

Graf č. 1: Poměr přijatých a zamítnutých návrhů

Graf_2.png

Graf č. 2: Počet uživatelských návrhů dle desetiletí publikace (červen 2019 – červen 2023)

 

Strategie digitalizace novodobých fondů NK ČR

Digitalizace v Národní knihovně České republiky začala před více než třiceti lety, konkrétně v roce 1992, a to prostřednictvím programu Memory of the World (Paměť světa), jejž zaštiťovala organizace UNESCO.5 Od počátku nového tisíciletí došlo díky vývoji technologií k prudkému rozvoji digitalizace knihovních fondů v České republice (zapříčiněné mimo jiné i povodněmi z roku 2002), který v NK ČR vyvrcholil projektem s názvem Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaným v letech 2010–2014, přičemž povinná udržitelnost projektu trvala do roku 2019. V rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny byl vymezen cíl v podobě digitalizace 50 milionů stran. I přes ukončení udržitelnosti projektu se Národní knihovna ČR dále věnuje masové digitalizaci knihovních fondů s důrazem na digitalizaci těch dokumentů, které jsou nebo mohou být ohroženy degradací papíru. Ve větší míře se tak využívají manuální skenery, aby nedocházelo k poškození fyzické předlohy. Výběr titulů pro digitalizaci se řídí strategií digitalizace novodobých fondů, která byla vytvořena Odborem správy fondů za přispění správců jednotlivých specializovaných fondů a dalších oddělení, které jsou do procesu digitalizace v NK ČR zapojeny. Strategie je zveřejněna na webových stránkách a ve své nynější podobě platná do konce roku 2023.6 V současné době se na interní digitalizační lince NK ČR zpracovávají novodobé fondy (vydané od roku 1801 výše), zatímco historické dokumenty vydané do roku 1800 se nyní reformátují za pomoci externí služby.

Výběr titulů pro digitalizaci je rozdělen do šesti základních kategorií: digitalizace ochranná, systematická, výběrová, destruktivní, digitalizace ze specializovaných fondů a digitalizace děl spadajících pod licenci děl nedostupných na trhu (DNNT). Pracovníci se při výběru titulů k ochranné digitalizaci zaměřují na dokumenty vydané cca od poloviny 19. století dále, neboť v této době došlo ke změně výroby papíru.7 Při systematické digitalizaci se zabývají zejména kompletací monografií a periodik, neboť je žádoucí, aby byl reformátován celý titul, nejen jeho část, a rovněž jsou postupně procházeny vytipované signatury. Třetí možností je digitalizace destruktivní: svazku se uřízne hřbet a desky a díky tomu se titul může naskenovat mnohem rychleji. Pro tento způsob digitalizace se využívají výhradně svazky vyřazené či získané z darů.

Výběrová digitalizace je ve strategii jednou z nejobsáhlejších, dělí se na šest pododdílů. Řadí se sem digitalizace těch titulů, které slouží k obohacení sbírek v digitální knihovně Kramerius, reformátují se periodika navržená k digitalizaci Ústřední knihovnickou radou, dále dochází k digitalizaci titulů, na něž se vztahuje licenční smlouva umožňující volné zpřístupnění na základě vzdáleného připojení, nebo se zpracovávají tituly z mikrofilmů. Dokumenty pro digitalizaci rovněž doporučují pracovníci Odboru služeb nebo kurátoři Krameria a svůj prostor pro návrhy na digitalizaci mají i uživatelé, a to právě prostřednictvím tlačítka Navrhnout k digitalizaci. Z celkového počtu svazků, které Národní knihovna ČR ročně digitalizuje, tvořily uživatelské návrhy zpočátku téměř 13 % (2020), resp. 11 % (2021). Po odeznění pandemie Covid-19 a změně limitů z původních pěti návrhů na uživatele za měsíc a sta celkem za měsíc na polovinu se poměr snížil na zhruba 6 % z celkového počtu digitalizovaných knih ročně (2022).

 

Závěr

Národní knihovna ČR nabízí svým uživatelům kromě tradičních služeb také služby digitální. Řadí se mezi ně přístup do licencovaných databází, práce s webovým obsahem prostřednictvím Webarchivu, přístup k digitalizovaným dokumentům v digitálních knihovnách Manuscriptorium a Kramerius nebo právě služba Navrhnout k digitalizaci. Ta je ukázkou dobré praxe, jak aktivně zapojit uživatele do chodu knihovny. Nutností je stanovení takových pravidel, která zajistí správnou rovnováhu mezi šíří spektra titulů, jež může uživatel navrhnout, a digitalizační strategií dané knihovny, a to jak z hlediska typu, data vydání či regionálního charakteru publikací, tak například z hlediska počtu návrhů vzhledem ke kapacitě digitalizační linky.

Pro knihovnu má zapojení veřejnosti do výběru titulů k digitalizaci rovněž své výhody – díky němu je například schopna alespoň zčásti získat profil uživatele, který její služby využívá. V NK ČR tlačítko používají jak studenti, kteří potřebují dané dokumenty ke svému studiu nebo psaní závěrečných prací, tak vyučující, již využívají navrhované tituly přímo k výuce nebo jako doporučenou literaturu při studiu. Další skupinou jsou vědečtí pracovníci, pro něž je důležité mít přístup k dokumentům, které jsou buď prostředkem pro jejich bádání, nebo slouží jako sekundární literatura pro jejich výzkum. Rovněž jsou zde početně zastoupeni uživatelé zajímající se o určitý obor. Dvě poslední jmenované skupiny jsou zpravidla ty, které službu využívají pravidelně.

Kromě NK ČR nabízejí službu Navrhnout k digitalizaci i další české knihovny. Tlačítko je implementováno v knihovním katalogu Moravské zemské knihovny v Brně, jež je mimo jiné zapojena do služby EODOPEN (projekt realizovaný v letech 2019–2024),8 a rovněž Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.9 V této knihovně bylo tlačítko zpřístupněno v září 2021, a to pouze u titulů z regionálního fondu. Služba je bezplatná, knihovna si vyhrazuje právo titul nedigitalizovat například z důvodu špatného fyzického stavu svazku či v případě neprofilových titulů. Prostřednictvím této služby uživatelé Jihočeské vědecké knihovny doposud navrhli přibližně 190 titulů. Zkušenosti těchto tří institucí tak mohou posloužit jako inspirace i pro další české knihovny, které by chtěly své čtenáře do výběru titulů k digitalizaci zapojit.

 

Poznámky

* Zpracování tohoto příspěvku bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, projekt č. LM2023062 LINDAT-CLARIAH/CZ.

https://text.nkp.cz/sluzby/chci-sluzbu/navrhnout-k-digitalizaci

https://text.nkp.cz/sluzby/eod

https://registrdigitalizace.cz/rdcz/home

https://ceskadigitalniknihovna.cz/

5 KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2023-07-31]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113; MELICHAR, Marek a Jan HUTAŘ. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj I. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, 27(4) [cit. 2023-07-31]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj; POLIŠENSKÝ, Jiří. Projekt Digitalizace mikromédií v Národní knihovně ČR. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 1 [cit. 2023-07-31]. urn:nbn:cz:ik-10246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10246.

https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/StrategieDigitalizaceNovodobychDokNK_20212023_final.pdf

7 BEŽOVÁ, Michaela. Ochranná digitalizace z fondů Národní knihovny České republiky. Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum. Praha: Národní muzeum, 2022, 67(3–4), 162–165. DOI: https://doi.org/10.37520/amnpsc.2022.037. ISSN 2570-6861 (Print), 2570-687X (Online). Dostupné také z: https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/acta-musei-nationalis-pragae-historia-litterarum/67-3-4/ochranna-digitalizace-z-fondu-narodni-knihovny-ceske-republiky.

https://100knih.mzk.cz/

https://katalog.cbvk.cz/arl-cbvk/cs/index/

19.09.2023




Vyhledávání
Kniha ve 21. století

Termín: 20. – 21. 3. 2024

Místo: Ostrava

více informací

POZVANKA_K21.png

Březen – měsíc čtenářů 24

logo_bmc.jpg

Biblické příběhy na renesančních iluminacích

Termín: 8. 1. – 28. 3. 2024,
9 – 19 hod.

Místo: Hala služeb

biblicke_pribehy_plakat.png

Výstava Co to znamená?

Termín: 1.2.2024 - 22.3.2024

Místo: výstavní chodba, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

cotoznamena.png

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text