Editorial 2022/2
Vážení přátelé,
připravili jsme pro vás druhé číslo Knihovny plus roku 2022. Zajímavá kombinace čísel, proto věříme, že náš časopis bude taktéž zajímavou kombinací čtení a nových poznatků. Za každým číslem je práce autorů, redaktorů, technické redakce. Děláme tuto práci rádi a děláme ji pro vás.
V části Historie a současnost jsou čtyři příspěvky. Jeden týkající se sbírky vzpomínek Paměť národa a použitelnosti jejích webových stránek. Co nám má tento projekt připomenout? Není čas, abychom se zastavili a naslouchali pamětníkům? Snad si i vzali poučení z jejich životních příběhů? Jak máme používat tyto stránky, k čemu slouží, co lze na nich zlepšit, aby přinesly ještě více užitku – na to hledala odpověď autorka, která testovala webové stránky sbírky vzpomínek.
Již několikrát jsme v našem časopise přinesli informace o databázi Anopress. Tentokrát je to informace o podcastu jako novém mediálním zdroji a oborovém monitoringu, který je připraven na míru knihovnám.
Zaznamenali jsme přístavbu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích; na fungování této přístavby jsme se zeptali Ivo Kareše a Zuzany Hájkové.
Další článek se týká Francie a čtení, konkrétně francouzskou vládou přijatých opatření na podporu knihoven a četby. Podpora čtení se ve Francii zařadila ke kampaním s názvem Velká národní věc – Grand Cause national, je podporována vládou a prezidentem republiky a podpořena velkorysými dotacemi. Článek je zatím stručnou informací a tomto dlouhodobém programu.
V části Informace a konference informujeme o nově přijatém zákonu o povinném výtisku na Slovensku, tzv. zákonu o publikáciách: upravuje především systém evidence periodických publikací, včetně elektronických periodik a webových portálů, budování konzervačních fondů a digitálních depozitních fondů, zakotvuje systém odevzdávání povinných deponátů oprávněným subjektům; v oblasti neperiodických publikací zavádí nové kategorie vědeckých a odborných publikací podléhajících povinnému ukládání. Autorka si všímá i problémových stránek tohoto zákona a jejich negativních dopadů na knihovny.
V Praze se v letním termínu, přesněji v posledním červencovém týdnu, konal světový kongres hudebních knihoven sdružených v mezinárodní organizaci IAML. Tato prestižní akce se koná již od roku 1949 a až na malé výjimky pravidelně. Autoři – spoluorganizátoři a účastníci kongresu – popsali dění na této akci a doplnili svůj příspěvek zajímavými fotografiemi.
Na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě v loňském roce zazněl příspěvek s tematikou softwarového řešení digitálních archivů, který se konkrétně týkal projektu NAKI II Prameny Krkonoš. V tomto projektu byl vytvořen digitální archiv pro sběr, centralizaci a zpřístupnění metadatových záznamů (popisujících data o historii Krkonoš) širší veřejnosti, resp. umožňující uživatelům základní práci s daty.
V této sekci ještě naleznete rozhovor s vynikajícím řečníkem, kterého jsme slyšeli loni na konferenci Knihovny současnosti, s Rolfem Hapelem, kterému redakce položila několik otázek.
V části Recenze publikujeme recenzi na knihy Metrická společnost: o kvantifikaci sociálna (autor publikace Steffen Mau) a Jak na sociální sítě: ovládněte čtyři principy úspěchu na sociálních sítích (autorkami publikace jsou Michelle Losekoot a Eliška Vyhnánková).
V čísle najdete pravidelné rubriky: Novinky zahraniční knihovnické literatury přinášejí ohlasy pandemie onemocnění Covid-19 (článků na toto téma je v zahraničních časopisech stále nepřeberné množství, vybrali jsme alespoň několik publikací z časopisu IFLA Journal); další část Novinek přibližuje různé modely spolupráce institucí v oblasti vědecko-technických informací, jak fungují v několika evropských zemích, jak fungují sítě a národní strategie v této oblasti. Konkrétně jde o kooperaci vysokoškolských knihoven a dalších institucí. Zdrojem bylo periodikum Ar(abes)ques, které vydává francouzská bibliografická agentura pro vysokoškolské knihovny Abes a které často „vytěžujeme“. Tipy z Knihovny knihovnické literatury upozorňují na nové zajímavé akvizice ve fondu naší „knihovnické knihovny“.
Za redakci pěkný podzim přeje
Renata Salátová