Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2022 / 02 Novinky zahraniční knihovnické literatury Novinky zahraniční knihovnické literatury 2022/2

Novinky zahraniční knihovnické literatury 2022/2

Ar(abes)ques

couv-arabesques-102.jpg

 

ROCHE, Julien. L'Abes: un modèle singulier dans le paysage européen [Abes: jedinečný model na evropském poli]. Ar(abes)ques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet‒août–septembre), 4–5. ISSN (web) 21087016. Dostupné z: https://publications-prairial.fr/arabesques/index.php?id=2633. DOI: 10.35562/arabesques.2633.

Každá evropská země si vytvořila vlastní model spolupráce institucí v oblasti vědeckotechnických informací. V čem se liší od způsobu francouzského a jaká je jejich přidaná hodnota? Článek (editorial) shrnuje téma a obsah čísla časopisu, který je vydáván francouzskou Bibliografickou agenturou pro terciární vzdělávání Abes (https://abes.fr/). V případě Švédska lze konstatovat zjevný nedostatek spolupráce a národní strategie. Dokumentační funkce knihoven je sice zakotvena v zákonech o vysokých školách a vědě, infrastruktura umožňuje vytváření sítí, existuje spolupráce mezi Královskou knihovnou a knihovnami univerzitními. Avšak činnost národních konsorcií se soustřeďuje pouze na provoz otevřených archivů a vyjednávání při nákupu elektronických zdrojů. Zatímco ve Francii byla zřízena jediná agentura pro podporu spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání a vědy (Abes), ve Švédsku se touto oblastí zabývá mnoho státních agentur. Další zemí, kde historicky funguje spíše federální než centrální model spolupráce, je Švýcarsko. Na přelomu tisíciletí zde byl vyvinut „metakatalog“ SwissBib (SwissBib Basel Bern), který umožňoval i akvizici elektronických zdrojů v síťovém modelu. Po 15 letech však jeden kanton ze spolupráce odchází a je nutno konstatovat, že na rozdíl od francouzských regionů pro švýcarské kantony není snadné udržet při životě společný knihovnický projekt. (Pozn. red.: O přechodu od SwissBib k vyhledávacímu portálu swisscovery: http://swissbibbaselbern.blogspot.com/, https://swissbib.ch/, https://swisscovery.slsp.ch/discovery/search?vid=41SLSP_NETWORK:VU1_UNION, https://basel.swisscovery.org/discovery/search?vid=41SLSP_UBS:live.)

V dalším federativním státě – Německu – bylo nahlédnuto na správu autoritních souborů. V mnohém se podobá situaci ve Francii, zejména v nutnosti spolupráce národní knihovny s knihovnami univerzitními. Informační specialisté v obou zemích čelí potřebě zajistit dlouhodobé financování témat, na která se pohlíží jako na technická (druhotná), přitom jsou zásadní.

I v jiných evropských zemích existuje zájem o intenzivnější spolupráci mezi národními a univerzitními knihovnami, Francii nevyjímaje. Francouzská agentura Abes by tomu mohla být nápomocna. Historicky je správcem katalogu Sudoc (národní bibliografické databáze pro univerzity, vysoké školy a vědu), později přišly i jiné projekty. V mnoha dalších evropských zemích je katalogizace řešena na národní úrovni: v tomto čísle časopisu je představen španělský projekt Rebiun, britská National Bibliographic Knowledgebase, dánský souborný katalog, řecký projekt souborného katalogu pro univerzitní i městské knihovny. Země v západní části Balkánského poloostrova spojily své síly kolem sdíleného souborného katalogu, neboť samy by těžko měly dost prostředků k vytvoření souborného katalogu vlastního.

V každé evropské zemi jsou, i když v různých formách, řešeny otázky tvorby a provozu digitálních knihoven, podpory volného přístupu a otevřené vědy, datových skladišť, vzdělávání v digitálních kompetencích a mnohé další. Pro francouzskou Abes je to příležitost k zamyšlení, zda je i nadále schopna vést současné množství projektů týkajících se mnoha různých oblastí. Ve světle evropských příkladů se nyní jeví důležité rozlišit projekty zásadní a okrajové. Na základě toho bude možné vytyčit a přijmout stabilní itinerář, sdílený a vývoji otevřený.

 

GUTIÉRREZ, Angeles Ferrer. Rebiun: un réseau fédérateur pour les bibliothèques universitaires espagnoles [Rebiun: společná síť pro španělské univerzitní knihovny].
Ar(abe)sques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet–août–septembre), 6–7. ISSN (web) 2108-7016. Dostupné z:

https://publications-prairial.fr/arabesques/index.php?id=2634. DOI: 10.35562/arabesques.2634.

Síť španělských univerzitních knihoven Rebiun (https://www.rebiun.org/) vznikla v roce 1998 jako komise pro rektory tamějších vysokých škol, v roce 2020 se z ní stala síť. Sdružuje knihovny 50 veřejných univerzit, 26 soukromých univerzit, jedno národní výzkumné centrum a 12 partnerských knihoven. Je tvořena šesti komisemi (tematickými skupinami) ředitelů univerzitních knihoven, které odpovídají šesti cílům strategického plánu. Součástí je i jedna stálá komise a několik zvláštních pracovních skupin.

Skupina Souborný katalog pracuje na zdokonalování této služby. Vytváří nástroje pro minimalizaci dvojí katalogizace a pro zlepšení viditelnosti periodik. Obsahuje katalogy 95 knihoven, po 23 letech existence čítá přes 34 milionů bibliografických záznamů. Každoročně je v něm prováděno přes 5,5 milionu rešerší. Skupina Statistiky pomáhá s vyplňováním formulářů a dohlíží na správné výstupy statistických informací. Skupina Sdílené služby se věnuje například meziknihovním výpůjčkám. Skupina Datové úložiště podporuje vznik datových a obsahových úložišť a nových služeb s přidanou hodnotou založených na technologiích a interoperabilitě. Pravidelně organizuje konference a digitální projekty. Zbývajícími skupinami jsou Bibliografické kulturní dědictví a Komunikace. Rebiun je součástí několika národních a nadnárodních projektů (spolupracuje s IFLA, LIBER, sdružením vydavatelů vědecké literatury, s portugalským sdružením univerzitních knihoven ad.). Další směřování projektu je vytyčeno šesti strategickými cíli: zdokonalit viditelnost a užitečnost kolaborativních programů a prozkoumat nové možnosti spolupráce; pomoci knihovnám stát se důležitými aktéry v přístupu ke znalostem, otevřené vědě a inovacím ve vzdělávání; doprovázet zapojené knihovny při vedení zaměstnanců, zejména v organizaci práce a rozvoji kompetencí; povzbudit knihovny, aby se zapojily do programu udržitelného rozvoje OSN; zaručit dosavadní postavení sítě Rebiun u vedení španělských univerzit; zvýšit viditelnost a aktivitu národní a mezinárodní spolupráce a povzbudit obranu společných zájmů španělských univerzitních a vědeckých knihoven.

Síť Rebiun se zabývá také problematikou otevřené vědy, národních licencí informačních zdrojů a rozvoje digitálních kompetencí uživatelů (zde zapojením do evropského programu DigCom – European Digital Competence Framework).

 

PAPADATOU, Eleni a Giannis TSAKONAS. HEAL-Link: un lien pour les bibliothèques académiques grecques [HEAL-Link: propojení řeckých univerzitních knihoven]. Ar(abes)ques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet–août–septembre), 8–9. ISSN (web) 2108-7016. Dostupné z:

https://publications-prairial.fr/arabesques/index.php?id=2636. DOI: 10.35562/arabesques.2636.

Konsorcium řeckých akademických knihoven HEAL-Link (https://www.heallink.gr/en/home-2/, anglicky Hellenic Academic Libraries Link) bylo založeno v 90. letech v podstatě zdůvodu rozložení výdajů na předplatné časopisů. Dnes jsou jeho členy všechny tamější akademické instituce, Řecká akademie věd a Národní knihovna Řecka. Hlavní instituce řecké vědy a výzkumu tvoří druhou kategorii členů a využívají některých základních služeb.

Konsorcium sídlí na Aristotelově univerzitě v Soluni a každá z pěti dalších univerzit je zodpovědná za jednu z „operačních jednotek“: kvalita, knihovní a informační publikace a služby, dostupnost, informační gramotnost a vědecká komunikace. Odborníci z jiných institucí jsou zváni ke spolupráci. Hlavním úkolem konsorcia je společná správa elektronických zdrojů a nyní i praktické řešení otázky otevřeného přístupu.

Během let vyvstaly potřeby změny infrastruktury a společných knihovních nástrojů. Nejprve byl vytvořen Souborný katalog řeckých univerzitních knihoven (https://opac.seab.gr/*eng); ten bude brzy nahrazen Souborným katalogem řeckých knihoven, který zahrne i sbírky veřejných a městských knihoven. Projekt ILSaS (Integrated Library System as a Service) pro zavedení sdílené infrastruktury byl zahájen v roce 2013. Zapojené knihovny úspěšně sdílejí společnou platformu, i když sjednocení knihovních úkonů bylo kvůli velké výchozí různorodosti postupů technicky velmi náročné.

V roce 2021 byla uvedena centrální cloudová platforma pro ukládání vědeckých a výzkumných dat HARDMIN (https://hardmin.heal-link.gr/en). Instituce ji mohou využívat k ukládání a bezpečnému publikování dat v duchu otevřené vědy za použití identifikátorů Orcid a DOI. V zájmu podpory realizace konceptu otevřené vědy konsorcium pro svoje členy zpracovalo modely politiky otevřeného přístupu. Třetí sdílenou infrastrukturou je AMELib (Accessible Multi-modal Electronic Library https://amelib.seab.gr). Pracuje s funkčními specifikacemi bibliografických záznamů a digitalizuje knihy pro uživatele, kteří nejsou schopni číst tištěné dokumenty.

Vzdělávání pracovníků a zvyšování jejich odborných kompetencí tvoří od začátku hlavní osu strategie projektu. Někteří členové konsorcia postupně vytvořili malé síťové projekty kolem specifických témat, jako jsou hudba, ekonomie, logistika, kartografie a teologie. Během své existence HEAL-Link soustřeďuje snahy na vytváření takových služeb a infrastruktur, které se dlouhodobě vyplatí po finanční i funkční stránce. V souvislosti s mezinárodním vývojem v oboru jsou nabízeny nové služby. Cílem je celkové zlepšení služeb pro vědu i uživatele knihoven v celé zemi.

 

SOFRONIJEVIC, Adam. Les Balkans occidentaux: une culture commune en partage [Země západního Balkánu: sdílení společné kultury]. Ar(abes)ques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet–août–septembre), 10–11. ISSN (web) 2108-7016. Dostupné z: https://publicationsprairial.fr/arabesques/index.php?id=2639. DOI: 10.35562/arabesques.2639.

Univerzitní knihovny v zemích na západě Balkánského poloostrova spolupracují ve třech základních oblastech, popsaných v odstavcích níže. Tyto projekty umožňují poskytování kvalitnějších služeb uživatelům a upevňují vazby mezi knihovnami a knihovníky. Sdílený systém Cobiss (https://www.cobiss.si/en/) spojuje knihovny regionu na bázi souborného katalogu, databáze bibliografických dat zapojených knihoven a báze autoritních záznamů. Zahrnuje knihovny Slovinska, Srbska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Albánie, Kosova a Bulharska. Projekt byl založen a je řízen z Institutu informačních věd ve slovinském Mariboru (IZUM, https://izum.si/en/home/). Celkem se jej účastní 1400 knihoven, z nichž nejvíce je slovinských a srbských. Systém nabízí mnoho užitečných funkcí pro uživatele i knihovníky, mimo jiné rezervaci knih z konkrétní knihovny.

Díky programu evropských společenství Tempus jsou od roku 2012 zpřístupněny a zviditelněny doktorské práce z univerzitních knihoven Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Práce jsou viditelné v systémech zapojených univerzit, a kromě místních úložišť jsou ukládány do společného síťového úložiště. Srbský národní systém pro prezentaci doktorských prací se opírá o rejstříky vytvořené v tomto projektu.

Uchování a zhodnocení digitalizovaného kulturního dědictví je dalším z důležitých bodů spolupráce. Knihovny Srbska, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny vložily digitalizované dokumenty týkající se kulturního dědictví jejich zemí do všem přístupné digitální knihovny (Pretraživa digitalna bibliotheka, https://pretraziva.rs/search). Knihovna je výstupem projektu Europeana Newspapers – A Gateway to European Newspapers Online uskutečněného mezi lety 2012‒2015. Účastnila se ho Univerzitní knihovna Svetozara Markovičev Bělehradu, která nyní zajišťuje údržbu a provoz digitální knihovny a ostatní zapojené knihovny vkládají dokumenty ve formátu JPG nebo METS-ALTO (formáty Kongresové knihovny v USA). V knihovně je možné vytvořit tematické digitální výstavy a sbírky – uskutečněna byla například sbírka více než 400 novinových článků na téma Belgie publikovaných mezi roky 1866 a 1945. Podobně vzniklo na tucet dalších sbírek, které čtenáře upozornily na zajímavé dokumenty týkající se určitého města, slavné osobnosti nebo jiného tematického okruhu.

S pomocí moderních nástrojů, financování z Evropské unie a částečně i z národních zdrojů došlo k upevnění vztahů mezi univerzitními knihovnami západního Balkánu. Jejich čtenáři si mohou uvědomit, jakou vzácnou historii spolu sdílejí. Bibliografické záznamy, doktorské práce a dokumenty kulturního dědictví jsou díky moderní infrastruktuře z jednoho přístupového místa uživatelům z různých zemí dostupnější, než když byly pouze uloženy na konkrétních lokálních úložištích.

 

FREY, Jeannette. Suisse: des réseaux multiples fédérés dans le cloud [Švýcarsko: jak propojit rozličné sítě do cloudového úložiště]. Ar(abes)ques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet–août–septembre), 12–13. ISSN (web) 2108-7016. Dostupné z: https://publicationsprairial.fr/arabesques/index.php?id=2641. DOI: 10.35562/arabesques.2641.

Článek popisuje, jakými peripetiemi byly provázeny snahy o alespoň částečné sjednocení knihovních služeb ve Švýcarsku – v zemi čtyř oficiálních jazyků a 26 samostatných kantonů. Díky nástrojům cloudových úložišť se to nakonec ve značné míře podařilo.

První švýcarský online katalog byl vytvořen v roce 1971 Univerzitní a kantonální knihovnou v Lausanne. Vyvinula pro něj systém Sibil, po nějakou dobu používaný dalšími knihovnami v regionu. Germanofonní univerzitní knihovny vytvořily v roce 1983 vlastní síť. Švýcarská národní knihovna byla automatizována v roce 1993 (systém Virtua). Mezitím vznikly další, méně významné kantonální knihovní sítě. Díky federální dotaci bylo možno na přelomu tisíciletí vyvinout metakatalog SwissBib, který zahrnoval nejen fondy velkých univerzitních knihoven, ale i mnoha městských a kantonálních knihoven. Jeho provoz byl však ukončen v dubnu 2021.

Po roce 2000 se univerzitním knihovnám dařilo získávat federální granty na nákup elektronických zdrojů. Nebylo však možné je katalogizovat do původních systémů pro monografie, proto pro ně byly vyvíjeny vlastní portály. Ve výsledku museli uživatelé jedné knihovny vyhledávat v několika katalozích. Vytváření společných cloudových nástrojů pro import a zpřístupnění elektronických zdrojů pro existující sítě knihoven se ukázalo jako velmi složité a bolestivé. Kromě jazykové nejednotnosti ho komplikovalo nerovnoměrné financování ze strany kantonů různých velikostí a možností. Během 15 let tak bylo plánováno a zrušeno několik reformních projektů. V roce 2016 dokonce jeden z hlavních partnerů a sponzorů sítě Rero, kanton Vaud, z projektu Rero odešel, protože nebylo možné učinit reformní kroky a investovat do nových technologií. Švýcarské knihovnictví se otřáslo v základech. Univerzitní knihovna v Lausanne musela převzít správu stovky knihoven regionu Vaud. Navázala na dříve neúspěšný projekt Gemeval, který dopracovala a přejmenovala na Renouvaud. Cloudové nástroje Alma/Primo pro 110 knihoven sítě a brzy poté i pro Švýcarskou národní knihovnu, dodala firma ExLibris.

V roce 2014 byl učiněn další pokus a vznikla národní síť pro 15 vysokých škol nazvaná Swiss Library Service Platform (https://slsp.ch/en). Po administrativních komplikacích se nakonec podařilo pro tento projekt sjednotit na 490 švýcarských knihoven za použití stejných cloudových nástrojů firmy ExLibris. Probíhají diskuse o dalších možnostech spolupráce.

Švýcarsko je často charakterizováno jako laboratoř Evropy. V knihovnictví to jistě platí a na švýcarském příkladu je možno vidět všechny problémy, které by provázely podobný panevropský projekt. I když všechny univerzitní knihovny země používají formát MARC21, katalogizační pravidla knihovních sítí se v detailech liší. Indexace je velmi diskutovanou otázkou a například v síti Renouvaud je možno použít nástroje pro poloautomatickou indexaci. Automatizace tvorby záznamů a indexování se nyní stává hlavním tématem (nejen) švýcarského knihovnictví.

 

ANDRESEN, Leif. Danemark: des réseaux structurants au service des bibliothèques de recherche [Dánsko: strukturující sítě ve službách vědeckých knihoven]. Ar(abes)ques: Revue trimestrielle de l´Agence bibliographique de l´enseignement supérieur. 2021, 102 (juillet– août–septembre), 16–17. ISSN (web) 2108-7016. Dostupné z: https://publicationsprairial.fr/arabesques/index.php?id=2644. DOI: 10.35562/arabesques.2644.

Dánské akademické knihovny spolupracují prostřednictvím několika národních sítí, využívají společný souborný katalog a výhody národní licence pro elektronické zdroje. Národní bibliografie je spravována ze dvou institucí. Dánské bibliografické centrum (Dansk BibliotheksCenter – DBC, https://www.dbc.dk/english) zpracovává zejména knihy, zvukové a audiovizuální dokumenty, internetové zdroje a články z novin a časopisů. Dánská královská knihovna (https://www.kb.dk/en) přidává záznamy periodik, kartografických materiálů a tištěných hudebnin. Při přijímání knih v rámci povinného výtisku je třeba ověřovat, zda již nebyly do souborného katalogu zapsány ve druhé instituci. V některých případech jsou ke zpracování dokonce předávány z jedné instituce do druhé.

Dánský souborný katalog DanBib (https://danbib.dk/english) je veřejnosti přístupný na adrese bibliotek.dk a přihlášeným knihovnám prostřednictvím nástroje Netpunkt. Po uhrazení předplatného se navíc otevírá přístup k databázím ostatních zapojených knihoven a k systému národního třídění. Souborný katalog obsahuje databáze národní bibliografie a dokumentový fond všech dánských knihoven. Dánsko bylo průkopníkem v oblasti meziknihovních výpůjčních služeb a dnes jsou dvě třetiny z nich uskutečňovány automatizovaně. V roce 2019 přijaly Dánská královská knihovna a Univerzita v Aalborgu vyhledávací systém Primo VE a integrovaný systém správy knihoven Alma. Přidaly se další univerzity a dnes je členem konsorcia šest z osmi univerzit v zemi. Díky tomu mohla na začátku roku 2021 Dánská královská knihovna vyjednat smlouvu s firmou Elsevier. Pro vědecké pracovníky a studenty to znamená snadnější přístup k dokumentům bez dalších příplatků a odstranění limitů pro množství článků, které mohou být vytištěny. Publikační výstupy dánských vědců jsou nyní přístupny okamžitě a bezplatně. V lednu 2021 byl ukončen provoz dánské národní databáze vědeckých výstupů, která sjednocovala přístup k bázím jednotlivých institucí v zemi. Nyní se hledají nové cesty pro publikaci národních výstupů ve vědě. Mezitím je možno využívat systém NORA (National Open Research Analytics, https://nora.adm.dtu.dk/login), jenž vytváří analýzy dat ve vědě a výzkumu pro univerzity, nemocnice nebo vládní instituce. Osm dánských univerzit používá informační systém pro současnou vědu Pure. Původně byl vyvinut v Dánsku, později se rozšířil do jiných zemí a od roku 2012 jej prodává Elsevier.

 

IFLA Journal

ifla-journal_cover.jpg

 

BECKER, Deborah A., Joanne ARENDSE, Veliswa TSHETSHA, Zulaiga DAVIDS a Vuyokazi KIVA-JOHNSON. The development of LibGuides at Cape Peninsula University of Technology Libraries and the impact of the COVID-19 lockdown on their usage [Vývoj nástroje LibGuides v knihovnách Technické univerzity na Kapském poloostrově a vliv pandemie Covid-19 na jejich využívání]. IFLA Journal, 2022, 48(1), 57–68. Dostupné také z: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/03400352211046025.

V březnu 2020 byla v souvislosti s pandemií Covid-19 celá Jihoafrická republika na týden uzavřena. Veškeré aktivity byly utlumeny, v ulicích se mohly pohybovat jen pohotovostní jednotky. Také univerzity byly uzavřeny a studenti posláni domů a až do října trvalo, než bylo všem umožněno vrátit se zpět (postupné uvolňování podle pandemického plánu probíhalo ve čtyřech stupních: stupeň 4 umožnil návrat studentům posledních ročníků především medicínských oborů, stupeň 3 umožnil návrat 33 % studentů posledních ročníků, stupeň 2 pak 66 % dalších studentů a teprve finální stupeň 1 umožnil návrat všech studentů). Na Technické univerzitě na Kapském poloostrově (https://www.cput.ac.za/, dále jen CPUT) byla během lockdownu zavedena distanční výuka, což kladlo nemalé požadavky na všechny zúčastněné (vyučující, studenti, knihovníci i další podpůrný personál). CPUT zvolila pro distanční vzdělávání multimodální přístup, který kombinuje text, zvuk, obraz a řeč. Pro studenty nižších ročníků (ekvivalent bakalářského studia v ČR, pozn. překl.) univerzita během krátké doby vypracovala nový systém řízení výuky, dodala studentům potřebné tištěné podklady, pracovní listy, různé manuály, také paměťové karty, zpřístupnila videosoubory a materiály z přednášek. Jako výukové platformy posloužily především Facebook a WhatsApp. Vyučující na postgraduální úrovni byli vyzváni, aby se pokusili využít všech dostupných komunikačních kanálů a digitálních platforem, aby zůstali v kontaktu se svými studenty a byli jim k dispozici. Ne všichni studenti měli doma počítač a přístup k internetu, což univerzita postupně pomohla zajistit.

Knihovny CPUT fungovaly jako technická i sociální podpora všech zúčastněných. Základními podpůrnými prostředky se staly nástroje LibGuides (https://libguides.library.cput.ac.za) a LibChat (dosud používané jen v omezené míře). V době lockdownu došlo k jejich propojení s univerzitním informačním systémem Blackboard (především formou odkazů na služby knihoven). LibGuides (volně přeloženo knihovní průvodce či průvodci, pozn. překl.) je celosvětově využívaný nástroj pro správu a zpřístupňování informačních zdrojů knihoven. Údaje z roku 2020 uvádějí, že existuje 782 590 těchto průvodců vytvořených a dále spravovaných 205 183 knihovníky v 5605 organizacích v 97 zemích světa. V Jihoafrické republice bylo tou dobou celkem 2332 těchto průvodců ve 22 univerzitních knihovnách. Situace, kterou vytvořila pandemie Covid-19, se ukázala jako vhodná pro řešení případové studie, jak jsou LibGuides v rámci CPUT vnímány a využívány (jako vzorek respondentů byli vybráni studenti 4. ročníku, předmětem zkoumání pak konkrétní průvodce s názvem EducationLibGuide, https://libguides.library.cput.ac.za/education, dále též ELG). V tomto typu případových studií bývá obvykle vytvářen tzv. „model přijetí technologie“ (Technology Acceptance Model, dále TAM). Při výzkumu je potřeba brát v úvahu řadu vnějších proměnných, které mohou vnímání LibGuides ze strany studentů ovlivnit.

CPUT je technologická univerzita poskytující bakalářské, magisterské a postgraduální vzdělávání více než 33 000 studentů. Skládá se ze šesti fakult, které jsou rozprostřeny do osmi kampusů. LibGuides byly vytvořeny proto, aby poskytovaly aktuální informace ke konkrétním předmětům (nebo fakultám). Education LibGuide je jedním z nejvyužívanějších průvodců. Pokud jde o frekvenci jeho využívání, v letech 2018–2019 byla přibližně stejná, dramaticky narostla v průběhu března 2020 a pak znovu v červnu téhož roku. Účast ve studii využívání ELG během pandemie Covid-19 byla dobrovolná a účastníci mohli kdykoli z projektu odstoupit. Cílem případové studie bylo zkoumat vnitřní i vnější faktory ovlivňující to, jak studenti nástroj ELG přijímají a jak si práci s ním osvojili. Bylo důležité, aby tato skupina byla homogenní a studenti byli ochotni sdílet zkušenosti i mezi sebou navzájem. Studenti byli proškoleni a v předvýzkumu jim byl zaslán dotazník (většinou obsahoval uzavřené otázky). Otázky jak v předvýzkumu, tak poté ve výzkumu samotném vycházely z teoretického konstruktu TAM (důraz je kladen především na subjektivní vnímání užitečnosti a snadnosti použití zkoumaného nástroje). Kromě základních demografických údajů byli studenti tázáni na to, zda se cítí být dostatečně informováni o ELG, zda k němu mají dostatečný přístup a jak ho celkově vnímají. 93 % ze 30 cíleně vybraných studentů dotazník vyplnilo kompletně, 46 % z nich se pak zúčastnilo následných skupinových rozhovorů. Zde účastníci (rozdělení do malých skupin po 4–5 lidech) s využitím nástroje Microsoft Teams zodpovídali celkem 24 otázek na téma užitečnosti, snadnosti používání, osobnostních rozdílů, které mohou mít vliv na využívání ELG, různé systémové charakteristiky, usnadňující pomůcky apod. Rozhovory byly se souhlasem účastníků nahrávány, včetně aktivace skrytých titulků (pro přepis diskuze a umožnění následné textové analýzy). Respondenti ve věku 22–25 let patří k tzv. Generaci Z, jež je „od narození srostlá s internetem, mobilními telefony a moderními technologiemi celkově“. Od toho se odvíjejí i jejich požadavky a preference ohledně přístupu k informacím v rámci studia. Externí přístup do ELG v době lockdownu (především přes mobilní telefony) narážel už buď na vysokou spotřebu mobilních dat, nebo úplnou absenci přístupu k internetu. Univerzita studentům následně poskytla datové balíčky. Část výzkumu byla věnována tomu, jakým způsobem se studenti nejčastěji dozvídají o existenci digitálních knihoven a služeb – 92,9 % studentů uvedlo, že službu EducationLibGuide znají, 50 % uvedlo, že se s ní seznámili v rámci školení informační gramotnosti, které absolvovali v 1. ročníku studia, 46,4 % se o ní dozvědělo díky informačnímu systému řízení výuky Blackboard. 61 % souhlasilo s tvrzením, že knihovna vytváří dostatečné povědomí o službě. Nadpoloviční většina respondentů využívá při plnění studijních povinností EducationLibGuide, menšina vyhledává informace přímo na internetu (nejčastěji pomocí Google), 43 % využívá kombinaci obojího. Někteří studenti uváděli, že nástroj ELG je na webu knihovny málo viditelný, a v případě, že neabsolvovali úvodní školení knihovníkem, může být obtížné se k nástroji intuitivně „doklikat“. Když už se to ale podaří, většina studentů hodnotí uspořádání stránky jako přehledné. 75 % respondentů se shodlo, že ELG je užitečný nástroj a 60 % označuje práci s ním za snadnou. Několik účastníků zmínilo jako velkou výhodu fakt, že využití některých zdrojů prostřednictvím EducationLibGuide je bezplatné (zatímco za stejné zdroje nalezené s využitím Google se musí platit). Informace uváděné v ELG studenti vesměs považují za spolehlivé a důvěryhodné. Někteří ocenili možnost položit online dotaz knihovníkovi, avšak řada z nich uvedla, že při práci s mobilním telefonem působí rušivě vyskakovaní dialogové okno „Zeptejte se nás“, které zakrývá důležité informace na stránce. Nejen z tohoto důvodu by studenti uvítali vytvoření mobilní aplikace. Také příliš velké množství textu na stránce není ze strany studentů dobře přijímáno, uvítali by zkrácení a zjednodušení (podrobnosti buď dále rozkřiknout, nebo zobrazovat text po najetí a přidržení myši nad odkazem). Dále studenti uvedli, že je vhodné tyto nástroje propagovat nejen v prvním ročníku, kdy je nabízeno školení informační gramotnosti, ale kontinuálně, tedy i v průběhu dalších ročníků. Komunikačním jazykem na CPUT je angličtina (ale např. Wellington Campus soustřeďuje studenty mluvící afrikánštinou), někteří nicméně uvedli, že by uvítali, aby nástroj jako je ELG zohledňoval i jejich mateřský jazyk.

 

MURPHY, James E., Carla J. LEWIS, Christena A. MCKILLOP a Marc STOECKLE. Expanding digital academic library and archive services at the University of Calgary in response to the COVID-19 pandemic [Rozšiřování digitálních služeb knihoven a archivů na Univerzitě v Calgary v souvislosti s pandemií Covid-19]. IFLA Journal, 2022, 48(1), 83–98. Dostupné také z: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/03400352211023067

V březnu 2020, kdy byl v provincii Alberta (stejně jako v celé Kanadě) vyhlášen lockdown, se univerzitní život na University of Calgary (https://www.ucalgary.ca/) výrazně změnil.

Univerzitní knihovny a další kulturní zdroje (Libraries and cultural resources, dále též LCR) byly také uzavřeny (pracuje zde cca 170 zaměstnanců, z nichž většina byla poslána domů, na místě zůstal pouze nezbytný počet). V následujících týdnech a měsících se studium a služby kompletně přesunuly do online prostředí. Univerzita v Calgary je středně velká univerzita s více než 33 000 studenty, která je obvykle řazena mezi 10 nejlepších v Kanadě a 200 nejlepších na světě. LCR zahrnují Taylor Family Digital Library (zpřístupněna jako jedna z prvních v zemi už v roce 2011), High Density Library, šest poboček knihovny, archivy, speciální sbírky, dvě umělecké galerie, tiskové oddělení, úřad pro copyright, digitalizační oddělení a další.

Od roku 2017 univerzita uskutečňuje strategický plán, který má tři hlavní cíle: 1) podporu výzkumu a vzdělávání, 2) zvyšování kvality a rozsahu výuky a 3) větší integraci univerzity do komunity. Za normálních okolností se většina kontaktů se studenty odehrává u knihovního pultu, přesun služeb do online prostředí kladl zvýšené nároky jak na studenty, tak na knihovníky. Během prvních osmi měsíců pandemie bylo vytvořeno nebo rozšířeno celkem sedm typů služeb knihovny (přesně čtyři nové, tři rozšířené). Vznikly čtyři pracovní týmy, které měly pracovat na vytvoření podpůrných programů pro studenty a reagovat na stále větší potřebu tvorby a zpřístupňování digitálního obsahu pro potřeby online vzdělávání. Nezbytné bylo porozumět potřebám studentů a reagovat na ně (proto byli součástí pracovních týmů také sami vysokoškoláci). Týmy spolupracovaly online především s využitím nástrojů Zoom a Microsoft Teams.

V září 2020 byl dokončen pilotní program pracující na principu opt-in s názvem myLibrarian. Jeho prostřednictvím může uživatel získat přístup k různým newsletterům, online událostem, workshopům, být v kontaktu s knihovníkem atd. Program umožňuje vytvořit si personalizované prostředí např. s ohledem na primární jazyk studenta. Byl oceněn především novými studenty, kterým pomohl po příchodu na univerzitu lépe se zorientovat. Dále byl vytvořen například program umožňující 3D virtuální prohlídky prostor knihovny (včetně digitálních sbírek), který vzbudil velký zájem uživatelů. Vzdělávání uživatelů přešlo také zcela do online formy. Chatovací služba dostupná před pandemií 43 hodin týdně s jedním až dvěma pracovníky byla během pandemie rozšířena, zvýšil se počet operátorů a během podzimu a zimy 2020 služby fungovala 85 hodin v týdnu s jedním až čtyřmi pracovníky. Všichni zaměstnanci mohli pracovat z domu díky aplikaci LibApps s využitím funkce LibChat. Během prvního roku pandemie bylo na chatovací platformě zaznamenáno 19 310 interakcí, což znamená 246% nárůst oproti roku před pandemií. Služba byla masivně propagována a stala se velmi využívanou a oblíbenou. Dále se knihovníci i jiní pracovníci školy věnovali tvorbě video-tutoriálů (krátkých výukových online programů), které pravidelně umisťovali např. na YouTube a dalších sociálních sítích. Existuje také samostatná stránka s často kladenými dotazy (FAQ), která je indexována Googlem. Za posledních pět let se počet těchto FAQ ustálil na čísle 350. K nejpopulárnějším patří např. dotazy o možnosti tisku z počítače doma nebo v knihovně, o možnostech přihlášení k elektronickým zdrojům knihovny, jak doporučit knihovně ke koupi dokument, o který má uživatel zájem aj. Vedle digitálních služeb LCR však bylo během pandemie stále možné získat dokument fyzicky. Knihovna zavedla možnost bezkontaktního vyzvednutí a vrácení vypůjčených dokumentů (přičemž byl ale omezen počet výpůjček na jednoho uživatele). Od srpna 2020 bylo možné rezervovat si předem studijní místo a materiál na konkrétní čas (v běžném dni bylo rezervováno 15–20 % kapacit studijních míst). Ve zkouškovém období (prosinec 2020) byly restrikce krátkodobě uvolněny. Se začátkem nového akademického roku fungoval také venkovní stan, kde pracovníci navigovali zejména nové studenty (jak se zorientovat v kampusu) a zodpovídali nejrůznější typy dotazů. Byly zde také k zapůjčení iPady, které bylo po použití možno ihned dezinfikovat. Pouze dva dny z celkových 24, kdy stan fungoval, nebylo možné jej kvůli počasí postavit.

Z dalších zdrojů a užitečných nástrojů ke studiu, které byly během covidové pandemie přístupné, můžeme jmenovat např. HathiTrust Digital Library (https://www.hathitrust.org/), k níž mají LCR přístup od roku 2012, a Leganto Reading List Tool (https://exlibrisgroup.com/products/leganto-reading-list-management-system/). Ve zvláštním režimu byly zpřístupněny také archivní sbírky. Pandemie nemoci covid-19 představovala výzvu ve smyslu nutnosti rychlého přizpůsobení se novým podmínkám a využití inovativního přístupu. Řada nástrojů a postupů zavedených během pandemie bude využita i v budoucnu.

 

WAKELING, Simon, Jane GARNER, Philip HIDER, Hamid JAMALI, Jessie LYMN, Yazdan MANSOURIAN a Holly RANDELL-MOON. ‚The challenge now is for us to remain relevant‘: Australian public libraries and the COVID-19 crisis [Australské veřejné knihovny v době covidové krize: snaha neztrácet na významu]. IFLA Journal, 2022, 48(1), 138–154. Dostupné také z: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/03400352211054115.

Síť australských veřejných knihoven tvoří asi 1500 knihoven přístupných 25 milionům Australanů. Knihovny sídlí buď v budovách přímo k tomu určených, nebo jsou součástí škol či různých komunitních center. Hůře dostupné lokality jsou často obsluhovány bibliobusy. Zastřešující organizací pro veřejné knihovny v Austrálii je APLA (Asociace australských veřejných knihoven), která spadá pod Australskou knihovnickou a informační asociaci (ALIA, https://www.alia.org.au/). V březnu 2020 byl v Austrálii nařízen lockdown, což pro knihovny představovalo nutnost co možná nejrychleji přizpůsobit své služby a postupy novým podmínkám. Ukázalo se jako užitečné zjistit, jak byly tyto změny chápány a vnímány jak ze strany veřejnosti, tak ze strany zaměstnanců a především vedoucích pracovníků knihoven.

Na uvedené téma vznikla v srpnu 2020 celostátní studie, která si kladla za cíl odpovědět na dvě klíčové otázky: 1) jak vnímají vedoucí pracovníci knihoven reakci knihoven na pandemii (zejména ve smyslu změn v organizaci služeb a výpůjček a také ve smyslu komunikace s nadřízenými orgány) a 2) co zkušenosti z pandemie covid-19 vypovídají o roli a funkci australských veřejných knihoven nyní i do budoucna? Dotazníky byly zaslány celkem 477 respondentům prostřednictvím online dotazníkového nástroje Survey Monkey. Byly koncipovány jako mix otevřených a uzavřených otázek. Vrátilo se 213 kompletně vyplněných dotazníků, což představuje 45% návratnost. Vzhledem k tomu, že na otevřené otázky respondenti odpovídali velmi široce, bylo k vyhodnocení potřeba týmu pracovníků a odpovědi mezi ně byly rozděleny podle stanovených tematických okruhů. Většina manažerů knihoven hodnotí pozitivně přístup svých podřízených v době pandemie, zejména jejich schopnost a ochotu rychle reagovat na změny. Ze strany veřejnosti však často zaznívaly opačné názory – uživatelé zmiňovali nedostatečnou flexibilitu v novém nastavování služeb (např. pokud jde o doručování výpůjček domů), přičemž jiné segmenty (mimo státní správu) podle nich zareagovaly na novou situaci lépe a hlavně rychleji. Manažeři připouštějí, že odpověď knihoven na pandemii mohla být „shora“ lépe organizována a měla být konzistentnější. V různých částech země měla pandemie různý dopad a každá komunita má jiné potřeby, čímž lze částečně vysvětlit fakt, že knihovny v různých oblastech reagovaly na pandemii různě (takže se nelze divit negativním ohlasům). Z příslušné statistiky vyplývá, že 40 % knihoven po uzavření svých budov zvětšilo svou nabídku elektronických knih, 75 % zavedlo službu „klikni a vyzvedni“ a 52 % rozšířilo nebo nově zavedlo službu dodávání dokumentů. Vedoucí pracovníci knihoven byli dotázáni, do jaké míry bylo podle nich zavedení nebo rozšíření těchto služeb efektivní. Několik z nich zaznamenalo více než dvojnásobný nárůst zájmu o digitální obsah, což ale kladlo zvýšené nároky na personál, který musel uživatele v práci s těmito zdroji zaškolit (online nebo po telefonu). Řada knihovníků byla nucena osvojit si nové dovednosti, například naučit se vytvářet instruktážní videa. Tyto nové služby musel také někdo zaplatit, řada respondentů zaznamenala problémy s financováním ze strany zřizovatele. Další důležitou úlohou knihoven je podporovat informační gramotnost (zejména naučit se rozpoznávat fake news) a pečovat také o blaho komunity. Během covidové pandemie se některé knihovny snažily oslovovat zejména staré nebo nějakým způsobem handicapované uživatele (nebo jejich blízké) a být jim speciálně nápomocny, aby dotyční nebyli vyčleněni z procesu využívání služeb knihovny. Bohužel tyto aktivity zmínilo asi jen 10 % manažerů. Jako velký problém se ukázala nedostatečná technická a technologická vybavenost domácností, kvůli níž nemohli zájemci nabízené služby využívat. Bylo ale nutné modernizovat i vybavení knihoven. Pandemie také prohloubila spolupráci mezi knihovnami a různými dalšími kulturními institucemi, které pomáhaly organizovat např. různé online akce a prezentace pro uživatele. Dodávání dokumentů si zase vyžádalo úzkou spolupráci s poštou (Australia Post), která byla vyhodnocena jako úspěšná (řada manažerů ale zmiňuje, že i přes dobré dodavatelské služby uživatelé velmi uvítali znovuotevření knihoven). Více vedoucích pracovníků kritizovalo nedostatečnou komunikaci ze strany nadřízených orgánů, kvůli níž si nebyli jisti, co se od nich čeká, a připadali si tzv. „hozeni do vody“. Stát a společnost se zaměřily spíše na linky důvěry a jiné krizové služby – knihovny byly na žebříčku priorit daleko níže. Někteří manažeři si navíc stěžovali, že řada pracovníků knihoven byla v době pandemie přeřazena na jinou práci ve státní správě (na kterou navíc často neměli kvalifikaci a v knihovně by bývali byli užitečnější). Z toho plyne, že ze strany státu byly knihovny a jejich služby během pandemie vnímány spíše jako zbytné (na rozdíl například od Švédska, kde jsou knihovny vnímány jako instituce, které slouží „obecnému blahu“ a přísné lockdowny zpočátku ani nebyly zavedeny).

S postojem státní administrativy řada vedoucích pracovníků nesouhlasí a zdůrazňuje, že se snažili zachovat chod knihovny pro uživatele do maximální možné míry a poskytnout jim určitou jistotu v nejisté době. Role knihovny jako jakési kotvy v komunitě je běžně zmiňována i řadou samotných uživatelů knihoven. Řada postupů z období pandemie (zejména v souvislosti se zpřístupňováním digitálního obsahu) bude zachována i v budoucnu, to si však vyžádá určitou reorganizaci služeb a zejména zvýšení a odlišné rozložení finanční podpory ze strany zřizovatelů. Bylo by také užitečné provést podrobnější studii dopadu pandemie v jednotlivých lokalitách a v neposlední řadě zjistit, nakolik se změnily potřeby uživatelů knihoven v době pandemie a přizpůsobit tomu služby nabízené v době po jejím odeznění.

 

AMES, Sarah and Lucy HAVENS. Exploring National Library of Scotland datasets with Jupyter Notebooks [Prozkoumávání datových souborů Národní knihovny Skotska pomocí aplikace Jupyter Notebooks]. IFLA Journal, 2022, 48(1), 50–56. Dostupné také z: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/03400352211065484.

Skotská národní knihovna (National Library of Scotland, dále též NLS, https://www.nls.uk/) je jednou z největších vědeckých knihoven v Evropě. Její fond tvoří asi 31 milionů jednotek. V rámci strategického cíle One third digital hodlá ke stému výročí svého založení v roce 2025 zpřístupnit třetinu svých sbírek v digitální podobě. Dosud jich takto zpřístupnila 22 %. Tyto iniciativy se zaměřují zejména na autorsky volná díla, například v období 2017–2018 bylo digitalizováno 128 810 jednotek, o rok později pak již 201 679. V září roku 2019 započala iniciativa s názvem Library’s new Digital Scholarship Service (volně přeloženo – služby podporující digitální vzdělávání, pozn. překl.), díky níž jsou digitalizované dokumenty zpřístupňovány na vlastní k tomu určené platformě s názvem Data Foundry (https://data.nls.uk/).

Na jaře 2020 byly v souvislosti s pandemií Covid-19 knihovny donuceny uzavřít své služby, čímž vzrostla potřeba zpřístupnit co nejvíce obsahu online. Digitalizační tým knihovny se v této době v rámci home office věnoval spíše projektu Wikisource, za nějž později získal ocenění. Již několik let je trendem zpřístupňovat sbírky jako data (více o těchto iniciativách viz např. https://collectionsasdata.github.io). V letech 2019–2020 se v NLS podařilo zpřístupnit sbírky ve formě dat a metadat (celkem 38 datových souborů) a bylo potřeba umožnit uživatelům co nejjednodušší přístup k nim, tedy aniž by to vyžadovalo hlubší počítačovou gramotnost. K provedení příslušné případové studie (zkoumání sbírek jako dat) bylo využito webové aplikace Jupyter Notebooks (dále též JN; pojem notebook je zde potřeba chápat ve smyslu poznámkový blok, nikoli laptop – jde o softwarovou platformu; pozn. překl.), která umožňuje i uživateli bez znalosti kódování nebo datové analýzy pracovat se zkoumaným dokumentem v interaktivním prostředí, jež podává okamžitou zpětnou vazbu (pozn. překl.: o tom, jak aplikace funguje více např. zde: https://www.root.cz/clanky/jupyternotebook-nastroj-pro-programatory-vyzkumniky-i-lektory/). Pro následnou analýzu bylo vybráno pět sbírek (zpřístupněných formou „notebooků“) s různorodým obsahem. Jsou to: 1. A Medical History of British India, 2. Britain and UK Handbooks, 3. Edinburgh Ladies’ Debating Society, 4. Lewis Grassic Gibbon First Editions a 5. National Bibliography of Scotland. K odpovídajícím datovým sadám byly přiřazeny kontextuální informace, tedy informace o povaze a rozsahu dokumentů ve sbírce, formátu dat, způsobu jejich zpracování a také o tom, jak přesně datová sada odráží asociovanou fyzickou jednotku. Dále je zde informace o použitém kódu, programovacím jazyku a zobrazovacím formátu. Každý notebook je strukturován stejným způsobem do několika sekcí: příprava, čištění a standardizace dat, souhrnná statistika a také výzkumná analýza (netýká se datasetu národní bibliografie). Ve fázi s názvem příprava je datová sada načtena do programu, odhadnuta její velikost (tj. celkový počet slov a vět). Dále je text seskupen do podmnožin (typicky např. jednotlivé knižní tituly rozčleněné podle názvu). Ve fázi čištění a standardizace dat je dataset určitým způsobem normalizován a připraven na různé typy textové analýzy. V části souhrnná statistika je vypočítávána četnost slov nebo celkový počet výskytů slov v datové sadě a probíhá vizualizace výsledků pro výběr nejčastěji se vyskytujících slov. Také je analyzována slovní zásoba. V části výzkumná analýza se vzorky nejvíce liší (např. v případě datasetu č.1 obsahuje tato sekce otázky vytvořené v diskusi s kurátorem sbírky s cílem navrhnout čtenářům knihovny potenciální směry výzkumu, při průzkumné analýze čtvrté datové sady notebook vypočítává a vizualizuje lexikální rozmanitost každé knihy a každého vydání obsažených publikací). Významnou roli při práci s JN hraje také objem dat (např. datasety 1 a 2 jsou daleko větší než datasety 3 a 4). Aby bylo možno provést analýzu v rozumném čase, byly některé náročnější možnosti analýzy u větších sbírek vyloučeny (např. rozpoznávání slovních druhů). Při testování JN v interaktivním online prostředí poskytovaném službou Binder bylo zjištěno, že tato služba v základní verzi neposkytuje dostatečnou paměťovou kapacitu pro úplné spuštění notebooků. Proto byla později využita vylepšená služba GESIS Binder. Po zprovoznění JN na stránce Data Foundry (přičemž musely být naplněny principy otevřenosti, transparentnosti a praktičnosti) byl každý z notebooků dostupný třemi různými cestami: zobrazení pouze statické verze v prohlížeči, interaktivní verze využívající službu GESIS Binder a možnost stažení prostřednictvím služby GitHub. Každá stránka má přidělený perzistentní identifikátor (DOI).

Zahájení služby v září 2020 se setkalo se značným ohlasem. Na Twitteru obdržel tweet účtu Skotské národní knihovny oznamující spuštění notebooků Jupyter více než 100 retweetů, včetně retweetů nejen v angličtině, ale také v ruštině, portugalštině, francouzštině a němčině. Tento „spouštěcí“ tweet měl dosah více než 60 000 uživatelů Twitteru a více než 2000 interakcí (kliknutí na odkaz v tweetu například do JN nebo na profilovou stránku účtu na Twitteru). 40 % z návštěv na stránce Data Foundry tvořila návštěva Jupyter Notebooks (https://data.nls.uk/tools/jupyter-notebooks/). Nejoblíbenějším notebookem ze strany uživatelů se stala sbírka Exploring A Medical History of British India (tento fakt však může být ovlivněn jeho umístěním na stránce, kde je první zleva, a tudíž nejviditelnější). Kromě Data Foundry lze sledovat aktivitu zapojení notebooků prostřednictvím platformy pro vývoj softwaru GitHub, kde bylo vytvořeno online úložiště pro Jupyter Notebooks. Úložiště GitHub zobrazuje informace o tom, kdo něco přidal do softwaru, stáhl software nebo požadoval změny softwaru v úložišti. Implementace služby přinesla průlomové možnosti prozkoumávání sbírek na dálku, bude dále rozvíjena a přizpůsobována požadavkům ze strany uživatelů.

Zpracovaly: Mgr. Veronika Tichá, Mgr. Lenka Čížková

K vydání připravila: PhDr. Anna Machová

01.03.2023




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Říjen - měsíc AI

Termín: 1. - 31. 10. 2024

Místo: Rohanské nábř. 19, Praha 8

https://mesic.ai/

artificial-intelligence-machine-learning.jpg

Knihovnická dílna 2024

Termín: 13. - 14. 11. 2024

Místo: Národní knihovna ČR, prostor bývalé STK

další informace

Týden pro digitální Česko

Termín: 18. 11. - 24. 11. 2024

Online formulář pro registraci akcí

Akce registrujte do 30. 9.

více informací o akci

tdč-black-transparent.png

Kyberbezpečnost pro neziskovky

Termín: 24. 10. 2024

Místo: Impact Hub Brno, Cyrilská 7, Brno

Registrace a další informace

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě

Termín: 27. - 28. 11. 2024

Místo: Národní archiv v Praze, Archivní 4, Praha 4 Chodovec

Zájemci o přednesení odborných příspěvků mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace) ohlásit do 30. 9. 2024 na adresau vit.richter@nkp.cz

více informací

XXVI. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů

Termín: 20. - 22. 10. 2024

Místo: Štátna vedecká knižnica v Prešove, Námestie mládeže 1, 080 01, Prešov, Slovensko

Další informace

Kolokvium.jpg

zdroj obrázku: https://www.ku.sk

Registrujte své akce na Týden knihoven 2024

28. ročník akce Týden knihoven s mottem "Životem s knihou"

registrujte své akce na adrese:

https://www.tydenknihoven.cz/registrace

TK_plakatA3_ProWeb.png

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text