Editorial 2022/1

Vážení přátelé,

připravili jsme pro vás jarní číslo Knihovny plus. Najdete v něm rozmanitou skladbu článků, které by vás měly nejen obohatit, ale i přimět k zamyšlení. Na stránkách časopisu vzpomínáme na dvě významné knihovnické osobnosti, které již nejsou mezi námi. První z nich je Ludvík Armbruster, který není příliš znám české knihovnické veřejnosti.  Žil v letech 1961 – 1990 v Japonsku, kde byl v období 1975-1983 ředitelem centrální knihovny univerzity Sophia. Více o této zajímavé a nevšední osobnosti si přečtete v článku Michala Černého.

Druhou osobností byl „bibliotékář tělem i duší“ Karel Sosna. Nejen vynikající společník a znalec vína, ale hlavně parlamentní knihovník, který se zasloužil o rehabilitaci Parlamentní knihovny po roce 1990. Sám tuto knihovnu vedl v letech 1990-2016. Držitel "knihovnické" pamětní medaile Z. V. Tobolky, obdržel v roce 2016 Pamětní list a medaili předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako ocenění dlouhodobé obětavé práce pro Parlamentní knihovnu. Netradiční vzpomínku připravil současný ředitel Parlamentní knihovny Ondřej Tikovský.

V části Historie a současnost je zajímavý článek na téma literatury fantasy a její popularita v českých knihovnách. V první části autorka Zuzana Muschová vysvětluje pojem literatury fantasy, žánrů fantasy a jejich subžánrů (tj. žánrových variant). Druhá část je věnována průzkumu využívání a popularity literatury fantasy v knihovnách. Tento menší průzkum byl uskutečněn v červnu minulého roku a měl přinést mimo jiné odpovědi na otázky, zda české knihovny organizují akce s touto tematikou, pro jakou čtenářskou kategorii jsou akce vhodné a jak jsou zaměřené, které zahraniční tituly literatury fantasy jsou nejvíce půjčované, zda mají knihovny ve svých fondech zařazenu českou fantasy a jací čeští spisovatelé jsou oblíbení, která literatura (česká, nebo zahraničí) se více půjčuje, zda sami knihovníci čtou fantasy, dívají se na její filmové adaptace a jak je hodnotí.

Dalším velmi přínosným příspěvek je na téma citování kartografických dokumentů dle normy ISO 690. Článek se zaměřuje na vytváření bibliografických citací kartografických dokumentů dle norem ČSN ISO 690 z roku 2011 a ISO 690 z roku 2021. Po úvodním definování termínu kartografický dokument se text zaměřuje na obecně platné principy, které jsou při vytváření citací kartografických dokumentů vlastní oběma normám.

Následně jsou představeny novinky týkající se vytváření citací kartografických dokumentů, které jsou spojeny s nově vydanou mezinárodní normou ISO 690, přičemž text doplňují ilustrativní příklady citací. V závěru je vyslovena myšlenka o hlavních cílech změn v citační normě, a to snáze a s maximální přesností identifikovat konkrétní citovaný dokument i jeho tvůrce, spolu se zajištěním zpětného vyhledání správného dokumentu a přístupu k němu v dlouhodobém horizontu.

Dalším článkem jsme chtěli připomenout našeho skromného kolegu, čerstvého penzistu, Antonína Jeřábka, který se významně zasloužil o zavedení mezinárodních standardních čísel ISBN, ISSN a ISMN do České republiky. V centrální databázi najdete heslo Antonín Jeřábek. Narozen 16. 11. 1946 v Praze. Mgr., pracovník Národní knihovny, práce v oboru, též editor publikace z oblasti filozofie, autor překladu z angličtiny...Článek z jeho pera mapuje vznik, rozvoj a účast Národní knihovny ČR v systému mezinárodního číslování. Za redakci panu kolegovi děkujeme a přejeme mu hlavně hodně zdraví a sil do další životní etapy.

V části Informace a konference se věnujeme tematice virtuální a rozšířené reality, která míří do kulturních institucí, včetně knihoven. Co nám může nabídnout, čím zpestří služby knihovny, co může přinést všem generacím uživatelů, to je náplní článku autora Matěje Rejnocha.

Syndrom vyhoření do našeho dnešního profesního života bohužel patří. Nevyhýbá se ani knihovníkům. V rozhovoru s Mgr. et Ing. Soňou Plhákovou se dozvíme o dvou projektech řešených za účasti Svazu knihovníků a informačních pracovníků:  Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny v důchodovém systému a Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích, jejichž součástí byla problematika profesního vyhoření. V rozhovoru  jsme dostali odpovědi na otázky čím jsou specifičtí knihovníci či jaké mají charakteristické rysy, co je trápí, čím se odlišují od jiných kategorií zaměstnanců, z jakých konkrétních důvodů trpí nebo mohou trpět syndromem vyhoření apod.

Navazuje krátký informační článek o nedávno uskutečněné online konferenci Kniha ve 21. století. Dle slov organizátorů mělo jít spíše o "online ochutnávku", abychom se příští rok těšili na "opravdovou" konferenci, kde se, jak doufáme, všichni ve zdraví potkáme.

V prosinci minulého roku se v Národní knihovně uskutečnila jedna z největších výstav od roku 2000  výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice. Hlavní autorka Renáta Modráková ve svém příspěvku přibližuje přípravu výstavy k 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily, první pokřtěné české kněžny, babičky svatého Václava a nejstarší světice českých zemí - od počátečního impulsu až po realizaci výstavy, včetně doprovodných akcí.

Poslední příspěvek autorky Veroniky Křepinské se věnuje průzkumu zaměřenému na téma, jak studenti vysokých škol využívají Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové a jak jsou s jejími službami a prostory spokojeni.

Recenze z rukou Richarda Papíka informuje o více než aktuální a potřebné knize Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době.

V čísle najdete tradiční rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Připomínáme termíny uzávěrek Knihovny: knihovnické revue a Knihovny plus.

Za redakci přeji pěkné počtení a také klidné jaro.

Renata Salátová