Informační hygiena pro současnost trochu jinak a populárně

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. / Ústav bohemistiky a knihovnictví. Filozoficko-přírodovědná fakulta Slezské univerzity v Opavě

DOMBROVSKÁ, Michaela a ŠIDLICHOVSKÁ, Zuzana. Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době. První vydání. Praha: Grada, 2021. 191 s. ISBN 978-80-271-2920-1.

Vždy je příjemné, když lidé našeho oboru (knihovnictví a informační věda, informační studia a knihovnictví, ve světě se užívá pro náš obor termín library and information science, LIS) dokáží napsat publikaci, která míří spíše na běžné uživatele informačního světa v širším pojetí, i když si takové publikace mohou číst informační profesionálové včetně knihovníků, neboť vždy je něco nového a k poučení.

Již v minulých několika desítkách let se relativně střídmě, ale ne zase tak úplně ztraceně, objevoval termín informační hygiena. Tento termín se v publikaci sice nepoužívá, ale odpovídá dřívějším pramenům k podobnému tématu, které si zvolily autorky pro jejich knihu. Před desítkami let se termínu informační hygiena dotknuli např. představitelé našeho oboru, jako byl Karel Janoš nebo Jiří Cejpek, také i další představitelé zejména sítě VTEI (vědecké, technické a ekonomické informace). Termín informační hygiena je sice staršího data, svým způsobem ale nadčasový, ne však zase tak zabydlený mezi knihovníky a informačními pracovníky, ale stojí za poznání.

Také se časem přidaly další termíny s podobným směřováním, i když přeci jen relativně jinak a ve struktuře více do šířky a obsahově více do vědecké hloubky. Takovým pojetím je termín informační ekologie (také není v publikaci používán, autor recenze dává jen do souvislostí). Koncept informační ekologie byl v minulém desetiletí publikačně více než u nás akcentován na Slovensku, např. profesorkou informační vědy z Univerzity Komenského v Bratislavě Jelou Steinerovou, a k tématu se vztahovaly projekty, mezinárodní konference a semináře, sborníky, články, diskuze, ale lidé z České republiky se na nich publikačně rovněž mírně podíleli nebo se jich účastnili a zapojovali do debat.

Určitě je dobře, že se tématy informační hygieny, která má v některých aspektech blízko k duševní hygieně (není to ovšem totéž, přestože řada lidí v tom téměř vidí totéž) v oboru zabýváme, neboť to souvisí s problematikou kvantitativního nárůstu informací označovaného někdy jako informační exploze, informační krize apod., a potažmo s tzv. informačním přetížením či informačním zahlcením, což jsou oblasti, kde se informační věda také ráda výzkumně pohybuje. V odborném článku vědeckého časopisu by asi termín informační detox působil pro mnohé dráždivě, v oblasti popularizace efektivní práce s informacemi, s informačními technologiemi a s uměním si od všeho i odpočinout je na místě, neboť je relativně srozumitelný.

Autorky díla mají částečný studijní původ v oboru informačních studií a knihovnictví (obě obhájily před několika lety dizertační práce na doktorském programu Informační věda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy) a informační svět je zajímá po odborné i popularizační stránce. Mají za sebou více publikačních aktivit. Za zmínku stojí např. nedávná publikace Michaely Dombrovské. Rád bych na tomto místě připomněl její odbornou monografii (vycházející mj. z její dizertační práce) vydanou v roce 2018 pod názvem Informační gramotnost jako veřejný zájem, politika a norma.

Protože autorky mají i jiné zájmy (včetně např. jógy nebo témat lidského rozvoje), pojaly publikaci sice populárně, ale zároveň se opírají o vlastní zkušenosti čerpané ze studia informační vědy nebo z praxe a je cítit, že za čtivě a populárně psaným textem se ukrývají odborné argumenty a zkušenost.

Publikace má 5 bloků a několik desítek menších kapitol, které se dotýkají i jakéhosi harmonického uspořádaní záležitostí domova, práce, dokumentů, našich schopností soustředit se, zvládat kognitivní zátěže, anebo také odpočívat a relaxovat na různé způsoby, být si vědomi kritického myšlení, nepodléhat zmatku světa sociálních médií i dezinformací. Autorky nezapomněly zmínit i období covidové.

Po grafické a typografické stránce je publikace příjemná, čtivá a čitelná, zvýrazňovaná opěrná slova nebo věty umožňují rychlejší orientaci v textu i efektivní čtení, obrysové čtení, listování, kniha se nemusí číst lineárně, ale výběrově, skokově. Seznam použité a doporučené další četby je rozsahem celkem přiměřený, je také mezioborový, upozorňuje spíše na popularizující tituly publikací. Zde bych sice rád viděl více informačních pramenů z informační vědy, které byly napsány v minulých desetiletích zejména v zahraničí, a také mohla být vedena detailnější rešerše do tuzemských pramenů v historickém záběru několika desítek let, ale pak by dílo nemuselo působit tak uvolněně a bylo by spíše oborovou monografií. Cílem publikace tedy nebylo dělat nějaký výzkum, srovnání, odborné závěry, ale poskytnout populární pohled na náš život pracovní či osobní, někde poučit více, někde jen upozornit, naťuknout, jinde poskytnout návody, jak žít s informacemi a informačními technologiemi radostněji, vyrovnaněji a nenechat se tímto světem přetížit, naopak umět jej zvládat. A udělat si občas informační detox.