Analýza využívání knihovnicko-informačních služeb a prostor Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové studenty vysokých škol

Mgr. Veronika Křepinská / Slezská univerzita v Opavě

Úvod

Tento článek vychází z autorčiny diplomové práce obhájené na Slezské univerzitě v Opavě v srpnu 2021.[1] Součástí této práce byl průzkum mezi registrovanými čtenáři Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové z řad studentů vysokých škol, jehož výsledky jsou v článku rozebrány.

Charakteristika Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (ve zkratce SVK HK) je krajskou veřejnou univerzální knihovnou, která je zapsaná v evidenci knihoven vedené Ministerstvem kultury. Patří do národního systému knihoven a je vykonavatelem analytické, informační, koordinační, metodické, odborné, poradenské, výzkumné a vzdělávací činnosti, a to ve smyslu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a dalších souvisejících právních předpisů.[2] Registrovaným uživatelem SVK HK se může stát kdokoliv, kdo již dosáhl věku 12 let s tím, že za děti mladší 15 let podepisují smlouvu jejich zákonní zástupci, kteří za ně i zodpovídají. Registrovat se mohou i právnické osoby se sídlem v České republice.[3]

Průzkum spokojenosti uživatelů SVK HK z řad studentů vysokých škol

Základním cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jak využívají Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové její registrovaní uživatelé z řad vysokoškolských studentů a jak jsou tito uživatelé s knihovnou spokojeni. Cíl průzkumu byl strukturován do následujících výzkumných otázek:

1) Jak často a z jakých důvodů využívají Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové její registrovaní uživatelé z řad studentů vysokých škol?

2) Jaké komunikační kanály tito studenti využívají k přijímání informací
o knihovně?

3) Jak jsou tito studenti s knihovnou a jejími službami a pracovníky spokojeni?

Jako konkrétní nástroj pro sběr dat byl zvolen dotazník, který obsahoval celkem 23 otázek. Z toho 5 otázek bylo uzavřených, kdy respondent vybíral z nabízených odpovědí. 6 dalších otázek bylo naopak otevřených, tudíž bylo možné odpovědět vlastními slovy. Zbývajících 12 otázek bylo polouzavřených, tedy nabízely odpovědi a zároveň prostor pro vlastní odpověď či komentář. U otázek na spokojenost se kromě základních dvou odpovědí nabízela také neutrální varianta „nevím, nemohu odpovědět“ nebo „nevím, nevyužívám“. Inspirací pro tvorbu otázek a odpovědí se staly některé dřívější průzkumy spokojenosti uživatelů knihoven, zejména pak Dotazník spokojenosti uživatelů 2018/2019, vytvořený před třemi lety právě v SVK HK pro zdejší uživatele všech kategorií[4].

Průzkum měl původně proběhnout prostřednictvím tištěných dotazníků rozdávaných v budově knihovny návštěvníkům odpovídajícím cílové skupině. Tento plán však narušila pandemie virového onemocnění Covid-19 a s tím související vládní opatření, na základě kterých došlo k uzavření několika podniků a institucí včetně knihoven. Z tohoto důvodu byl místo tištěných dotazníků vytvořen elektronický formulář v aplikaci Formuláře Google[5], který byl vyvěšen na web a facebookovou stránku knihovny a dále také na webové stránky Univerzitní knihovny Univerzity Hradec Králové a ve vybraných studentských skupinách na Facebooku.

Sběr dat trval od 22. prosince 2020 do 14. února 2021. Během této doby vyplnilo dotazník celkem 76 respondentů. Počet všech vysokoškolských studentů registrovaných v SVK HK není znám, avšak v době průzkumu byla evidována čtenářská kategorie „Vysokoškoláci – studenti“, která zahrnovala studenty vysokých škol mladší 26 let a ve které bylo za rok 2020 evidováno celkem 3 231 uživatelů [6]. Z této čtenářské skupiny vyplnilo dotazník celkem 60 osob, což je vzhledem k uvedenému celkovému počtu téměř zanedbatelné množství (pouze 1,9 % z celkového počtu v uvedené čtenářské kategorii). Studentů ve věku 26 let a více odpovědělo 16, ale vzhledem k tomu, že celkový počet těchto starších vysokoškolských studentů není znám, nebylo tento vzorek z čeho vyměřovat. Lze se domnívat, že tak nízká návratnost byla ovlivněna nepříznivou dobou, kdy byly z epidemiologických důvodů zavřené knihovny i zakázána osobní přítomnost studentů na vysokých školách. Průzkum navíc probíhal v době vánočních svátků a následně zkouškového období.

Odpovědi na jednotlivé otázky byly kvantitativně vyhodnoceny. V případě otevřených otázek musely být odpovědi uspořádány do kategorií, aby byly rovněž kvantitativně zpracovatelné. Účastníci průzkumu také využili pole pro vlastní komentáře, které jsou zde rovněž interpretovány. Pohlaví studentů v dotazníku nebylo zjišťováno, avšak díky některým komentářům byl tento údaj postřehnut a příslušní studenti jsou zde v tomto případě rozlišováni i podle pohlaví. Respondenti, u kterých tento údaj nebyl zjištěn, jsou uvedeni v mužském rodě.

Otázka č. 1: Kdy a jak jste se o knihovně dozvěděli?

Otázka č. 1 byla otevřená a dávala studentům v podstatě dva dotazy. Odpovědi zde však mnohdy nebyly úplně jednoznačné.

Otázka „Kdy“ zde byla pojata jako případná pomůcka pro vysvětlení frekvence a množství využívaných služeb. Například pokud někdo zná knihovnu teprve pár měsíců, dá se předpokládat, že zatím využil jen některé služby. Řada respondentů však pochopitelně nedokázala odpovědět úplně přesně a někteří na tento dotaz neodpověděli vůbec. Naopak se našli respondenti, kteří uvedli konkrétní rok nebo počet let. Další zmiňovali například začátek svého studia na vysoké škole, období, kdy se knihovna stavěla či otevřela, nebo dobu, kdy studovali střední školu, případně chodili na základní školu. S přihlédnutím k údajům o fázi studia respondentů, které zjišťovaly jiné otázky, bylo možné příslušné odpovědi alespoň rámcově kategorizovat. Výsledkem bylo, že v době průzkumu většina respondentů věděla o knihovně déle než 1 rok, z toho zhruba polovina (31 respondentů) méně než 5 let a druhá polovina (34 respondentů) 5 let a více. 6 účastníků znalo tou dobou instituci 1 rok a méně a zbývajících 5 účastníků neodpovědělo.

Cílem otázky „Jak“ bylo zjistit, jak se takový student o této knihovně dozvídá, tudíž i jaké komunikační kanály používá, což se může hodit i pro oslovování dalších potenciálních čtenářů. Také zde byly jednotlivé odpovědi kategorizovány. Nejčastější způsob, jakým se studenti o knihovně dozvěděli, byl prostřednictvím školy (24 respondentů) nebo si sami všimli budovy (21 respondentů) Dalším řekli o knihovně známí (12 respondentů) nebo zjistili informaci na internetu (2 respondenti). 17 respondentů na tuto otázku neodpovědělo nebo si tento moment již nepamatují.

Otázka č. 2: Prostřednictvím jakých komunikačních kanálů býváte informováni o aktuálním dění v knihovně (nabízené služby, přednášky, novinky ve fondu, aj.)?

V rámci této otázky mohli čtenáři zvolit více možností a také vepsat vlastní vyjádření. Nejčastěji využívaným komunikačním kanálem se stal web knihovny, který označilo celkem 54 studentů (71 %). Na druhém místě byly facebookové stránky knihovny; tuto variantu zvolilo 31 účastníků (41 %). Letáky v knihovně coby třetí nejvyužívanější komunikační kanál zvolilo 17 studentů (22 %), tedy poměrně méně než v předchozích dvou případech. Nejméně odpovědí bylo zaznamenáno v případě získávání informací od samotných zaměstnanců, a to pouhých 5 (7 %). Zdejší pracovníci sami od sebe neinformují o všech probíhajících či nadcházejících akcích, k tomu spíše slouží právě výše zmíněné komunikační prostředky. O aktualitách zde mimo jiné informuje také plazmová obrazovka umístěná ve třetím podlaží. Někdy však i knihovníci nabízejí čtenářům u pultu letáky či dávají do půjčovaných knih záložky propagující určitou akci. V každém případě jsou zde vždy pro případné „dovysvětlení“ informací. 8 respondentů (11 %) vybralo odpověď „jiné“, 5 z nich zde jako komunikační kanál doplnilo e-mail a jeden student odpověděl, že přes e-mail dostává pouze informace o změnách otevírací doby. Prostřednictvím e-mailu knihovna informuje o akcích, pokud o to má čtenář zájem, jinak se všem uživatelům takto posílají pouze důležité informace ohledně stavu jejich konta, změny provozní doby apod. Jedna účastnice získává informace od přátel a osmý respondent uvedl sociální síť Instagram, přes který se knihovna rovněž propaguje.

Otázka č. 3: Jak často knihovnu a její služby využíváte?

Tato otázka zahrnovala nejen fyzickou návštěvu knihovny, ale i využívání jejích služeb na dálku, například webu, katalogu či elektronických zdrojů. Přesně polovina respondentů uvedla, že využívá SVK HK alespoň jednou za měsíc, čtvrtina minimálně jednou za semestr a necelá další čtvrtina (22 %) alespoň jednou za týden. U zbývajících dvou respondentů, kteří označili odpověď „výjimečně“, bylo v rámci otázky č. 1 zjištěno, že se o knihovně dozvěděli před měsícem a před dvěma lety.

Otázka č. 4: Pro jaké účely knihovnu a její služby využíváte?

V rámci této otázky mohli respondenti opět vybrat více odpovědí, a navíc vložit vlastní text. Cílem bylo jednak získat obecný přehled o účelech využívání SVK HK, ale také zjistit, zda studenti vysokých škol využívají zdejší služby minimálně ke svému studiu. To se téměř potvrdilo, protože variantu „pro studium“ označilo 75 ze 76 respondentů. Jeden student, který tuto odpověď neoznačil, vybral variantu „pro volný čas“, zároveň však v rámci varianty „jiné“ uvedl výrok: „Dříve pro studium,“ z čehož vyplývá, že dříve knihovnu přece jen k plnění svých školních povinností využíval. Volný čas byl druhý nejčastější důvod, označilo jej celkem 40 studentů (53 %). Variantu „pro zaměstnání“ vybralo celkem 13 studentů (17 %).

Otázka č. 5: Z jakých důvodů využíváte právě tuto knihovnu?

U této otázky mohli respondenti opět zvolit více odpovědí a vložit svůj vlastní text. Z nabízených odpovědí převažoval důvod „bydlím nebo studuji v Hradci Králové, knihovna je pro mne blízko“, který označilo celkem 65 osob (86 %), i když většina z nich uvedla i další důvody. 45 studentů (59 %) vybralo odpověď „vyhovují mi nabízené služby i knihovní fond“ a jen o čtyři méně (54 %) zvolilo výrok „líbí se mi prostory knihovny, cítím se v nich dobře“. Variantu „jiné“ označilo celkem 7 respondentů (9 %), kteří doplnili své vlastní důvody, přičemž se nejedná vyloženě o jiné důvody jako spíše o upřesnění nabízených odpovědí. Jeden z nich vybral pouze tuto variantu a doplnil text: „Vědecká literatura,“ což je pro „vědeckou“ knihovnu jistě přínosem. Další respondent vysvětlil, že jsou zde dostupné knihy, které se v knihovně v blízkosti jeho domova nenabízejí, nicméně tento student také uvedl, že studuje v Hradci Králové, z čehož vyplývá, že tu pobývá. Jedna studentka doplnila, že v Hradci Králové dříve studovala, a ačkoliv nyní studuje v Brně, knihovnu občas navštíví, neboť je zde stále v nabídce dobrý výběr knih ke studiu. Jiná studentka upřesnila, že knihovní fond je nejlepší v porovnání s jinými knihovnami na stejné úrovni, a další napsala, že dříve v tomto městě bydlela a knihovna jí vyhovuje. Šestá respondentka vyzdvihla rezervaci knih zdarma a sedmá osoba přiznala, že knihovna je klidným místem k učení.

Cílem této otázky bylo mimo jiné zjistit, zda knihovnu využívají i ti, kteří nebydlí ani nestudují v Hradci Králové, respektive pro které knihovna není blízko, tudíž k jejímu využívání mají jiné důvody. Celkem 11 respondentů neoznačilo odpověď „bydlím nebo studuji v Hradci Králové, knihovna je pro mne blízko“. 6 z nich sice v době průzkumu přitom studovalo na Univerzitě Hradec Králové, avšak vzhledem k tomu, že v té době byla zrušená prezenční výuka na vysokých školách, je možné, že se v Hradci Králové zrovna nepohybovali, a tak odpověděli z hlediska tehdejší situace, že pro ně knihovna v tu chvíli nebyla blízko.

Otázka č. 6: Jak jste spokojeni s otevírací dobou knihovny?

Celkem 66 dotázaných (86,8 %) vyjádřilo spokojenost s provozní dobou knihovny. Pouze tři účastníci (3,9 %) reagovali záporně a 7 účastníků (9,2 %) na tuto otázku nedokázalo jednoznačně odpovědět. Využita byla i položka určená pro připomínky. Zde byly uvedeny zejména požadavky na delší otevírací dobu, konkrétně v jednom případě na otevření již před osmou hodinou ranní, v jiném zase na pozdější uzavření, další tři studenti by si přáli déle otevřeno i o víkendu a dva účastníci by uvítali dokonce nepřetržitou studovnu. Jinému dotázanému by více vyhovovalo otevření ve středu již v 9 hodin jako v ostatních pracovních dnech. Vyskytly se zde však i pozitivní poznámky, konkrétně jeden respondent chválil výdejní okénko a jiný napsal, že v podstatě nemá co vytknout.

Otázka č. 7: Jak jste spokojeni s prostory knihovny?

Prostory knihovny měli uživatelé hodnotit z hlediska velikosti, kvality, sociálního zázemí a technického vybavení. Celkově lze říci, že většina respondentů je spokojena. Největší počet nespokojených byl zaznamenán u technického vybavení, ale i zde se jednalo pouze o 6 studentů (7,9 %). Své postoje k prostoru nedokázalo vyjádřit 17 respondentů, zejména u sociálního zázemí a technického vybavení. Studentka, která v době průzkumu znala knihovnu teprve měsíc a uvedla, že ji využívá výjimečně, označila variantu „nevím, nemohu odpovědět“ ve všech čtyřech aspektech a stejně tak odpověděla i na otázku č. 6 zaměřenou na spokojenost s otevírací dobou. Nabízí se tedy úvaha, že tato studentka měla s knihovnou zatím malé zkušenosti a její neutrální postoj u příslušných otázek je v tomto případě pochopitelný. V ostatních případech nelze tento postoj jednoznačně zdůvodnit.

Mezi připomínkami byla od studenta nespokojeného s kvalitou a technickým vybavením zmíněna absence uzavřené studovny, což vzhledem k předchozím průzkumům v SVK HK nebylo nové zjištění. Ve dvou případech se vyskytla námitka, že by zde mohlo být více barev, jedna respondentka postrádá přirozené světlo a z dalších účastníků, kteří vyjádřili nespokojenost s technickým vybavením, by si jeden přál více počítačů ve studovně a druhý více elektrických zásuvek. Jednomu dotázanému přijde nedostatek místa ve druhém podlaží, kde se posedává a konzumuje.

Otázka č. 8: Najdete na webu knihovny bez problémů informace, které potřebujete?

K webu knihovny se opět většina dotázaných vyjádřila kladně, konkrétně 55 studentů (72,4 %). Záporně zareagoval pouze jeden student, který doplnil, že se na webu nevyzná. Dvěma účastníkům, kteří označili odpověď „někdy ano, někdy ne“, přijde orientace na webu složitější. Jeden student by si také přál prodlužovat registraci online, kromě toho zmínil absenci zobrazování platnosti registrace. Prodlužování registrace na dálku zatím skutečně není umožněno, platnost registrace lze však zjistit přímo ve čtenářskému kontu po přihlášení.

Otázka č. 9: Jaké služby knihovny využíváte?

Tato otázka se zaměřovala na jednotlivé služby knihovny, přičemž respondenti měli vyznačit buď odpověď „využívám“ nebo „nevyužívám“. Na využívání výpůjčních služeb absenčních i prezenčních se shodli všichni účastníci. K meziknihovním výpůjčním službám se však kladně vyjádřilo pouze 14 respondentů (18,4 %). V případě rešeršních služeb a kulturních a vzdělávacích pořadů jedna studentka nejspíše omylem neuvedla žádnou odpověď, v tom případě byla z procentuálního vyjádření odpovědí vyřazena, aby údaje nebyly zkresleny. Využívání kulturních a vzdělávacích pořadů tedy potvrdilo 26 studentů (34,7 %), zatímco u rešeršních služeb jich označilo variantu „využívám“ pouze 5 (6,7 %). Nelze však říci, že by na (ne)využívání té které služby měla vliv délka a frekvence využívání knihovny nebo místo, kde respondent žije či studuje. Byl zde také prostor pro doplnění vlastní odpovědi, a tak účastníci uvedli ještě studijní boxy (1 odpověď), internet (1 odpověď), reprografické služby (4 odpovědi) nebo prostý pobyt a studium (4 odpovědi).

Otázka č. 10: Jak jste s Vámi využívanými službami knihovny spokojeni?

U této otázky měli studenti vyjádřit spokojenost se službami, u kterých v rámci předchozí otázky vyznačili, že je využívají, případně které sami doplnili. Spokojenost zde vyjádřili všichni až na studentku, která o knihovně věděla teprve měsíc a zde vybrala variantu „nevím, nemohu odpovědět“, přičemž v předchozí otázce uvedla, že využívá pouze výpůjční služby, u ostatních zvolila odpověď „nevyužívám“. Do poznámek akorát jedna respondentka uvedla, že ji ruší, když zde potřebuje v klidu studovat a do toho probíhají exkurze s dětmi, které jsou přitom hlučné. Podle ní by tyto akce měly probíhat v době uzavření knihovny. Tato reakce opět odkazuje na úskalí otevřeného prostoru knihovny. Zmíněné exkurze zde však neprobíhají zase tak často, aby se dalo říci, že zde většinu času ruší školní třídy. Jiná studentka naopak uvedla pozitivní komentář a dala najevo potěšení, že téměř vše lze půjčit domů.

Otázka č. 11: Jak jste spokojeni s nabízeným knihovním fondem v uvedených kategoriích?

Tato otázka zjišťovala spokojenost vysokoškoláků s beletrií, odbornou literaturou, časopisy a novinami, dále s e-zdroji a s audioknihami a DVD.

S beletrií uvedlo spokojenost 49 účastníků (64,5 %), opačně se vyjádřili pouze čtyři respondenti (5,3 %), z nichž jeden uvedl, že se mu několikrát nepodařilo dohledat danou třídu. Další z nespokojených osob uvedla, že by uvítala více beletrie. Na tomto místě je potřeba připomenout, že ač se jedná o univerzální knihovnu, název „studijní a vědecká“ přece jen napovídá, že zdejší fond je převážně odborný. I tak zde beletrie má své místo a je pestrá z hlediska žánrů i autorů. Další tři požadavky byly od respondentů spokojených či těch, kteří uvedli možnost „nevím, nevyužívám“. Konkrétně se jednalo opět o požadavek na více beletrie a také na více divadelních her a literatury ve španělském jazyce, dále na více české beletrie ze současnosti a knižní novinky a na informace na nové knihy na webu knihovny. Knihovní fond je pravidelně doplňován novými tituly včetně beletrie a informace o nich lze najít na webu v sekci „Pro veřejnost“ v položce „Novinky ve fondu“.[7]

S odbornou literaturou nebyl spokojen pouze jeden student, který však neuvedl žádné konkrétní námitky. Od jedné respondentky, která je jinak s odbornou literaturou spokojená, se objevil požadavek na učebnice pro základní a střední školy. Ty jsou však v knihovně také, nicméně záleží na konkrétních potřebách. Jedna studentka také vznesla požadavek na jednu konkrétní publikaci, která je prý studenty hodně využívaná, tudíž je stále rozpůjčovaná, a ačkoliv si je ona studentka vědoma, že kniha je v knihovně i k prezenčnímu vypůjčení a je dostupná rovněž i v elektronické podobě, myslí si, že by pořízení více exemplářů hodně lidem pomohlo. I takové návrhy jsou samozřejmě přínosem a nemusí být hned zavrženy, vždy však záleží na akvizičních pravidlech knihovny, koneckonců žádaných publikací by se zde našlo jistě mnoho. Jiná studentka zde ocenila dokoupení knihy, kterou chtěla, i když neuvedla, zda se jednalo o beletrii či odbornou literaturu.

S časopisy a novinami bylo spokojeno 42 respondentů, tedy něco přes polovinu (55,3 %). Necelá další polovina (33 respondentů, tedy 43,4 %) uvedla variantu „nevím, nevyužívám“, což může být ovlivněno faktem, že tyto dokumenty se půjčují pouze prezenčně, tedy výhradně v budově knihovny, nikoliv domů. Nespokojen byl pouze jeden student, který však neuvedl žádné doplňující informace.

Elektronické zdroje představují pro studenty jisté usnadnění práce, obzvláště v současné pandemické době. Na místě však bylo zjistit, zda tuto službu vůbec využívají a samozřejmě zda jsou spokojeni. Spokojenost v tomto průzkumu potvrdilo celkem 40 respondentů (52,6 %), zatímco dalších 31 (40,8 %) vybralo odpověď „nevím, nevyužívám“. Otázka na využívání a spokojenost s elektronickými zdroji byla zahrnuta i v Dotazníku spokojenosti uživatelů 2018/2019, kde se ukázalo, že z celkového počtu 1 018 respondentů ze všech čtenářských kategorií uvedlo 50,8 % dotázaných odpověď „nevím, nevyužívám“. V důsledku toho se propagace této služby zvýšila, otázkou však zůstává, kolik čtenářů o ni má skutečný zájem, některým prohlížení elektronických dokumentů zkrátka nemusí vyhovovat.

Audioknihy a DVD netvoří velkou část fondu. Stejně jako v případě předchozího průzkumu i zde dala většina respondentů najevo, že tyto typy dokumentů nevyužívá. Jeden student neuvedl žádnou odpověď, proto byl z procentuálního vyjádření vyřazen. Z ostatních 75 respondentů jich 56 (74,7 %) zvolilo variantu „nevím, nevyužívám“. Z těch, kteří si tento typ fondu půjčuje, vyjádřilo spokojenost 14 studentů (18,7 %) a nespokojených bylo pouze 5 (6,7 %).

Na závěr lze dodat, že ani na (ne)využívání knihovního fondu v uvedených pěti kategoriích nemá vliv délka a frekvence využívání knihovny.

Otázka č. 12: Víte, že knihovna nabízí registrovaným uživatelům vzdálený přístup (z domova) k níže uvedeným elektronickým informačním zdrojům?

Tato otázka se zaměřovala konkrétně na znalost a využívání e-zdrojů, které jsou vzdáleně přístupné všem registrovaným čtenářům knihovny po přihlášení. Jedná se konkrétně o čtyři databáze: Anopress, EBSCOhost, PressReader a SpringerLink[8]. Odpovědi byly rámcově porovnány s výsledky Dotazníku spokojenosti uživatelů 2018/2019, které tehdy přinesly nízký počet respondentů využívajících tyto zdroje. V současnosti je pro uživatele knihovny vzdáleně dostupná také služba Bookport [9], která zde však byla zavedena v době, kdy byl dotazník již připraven ke zveřejnění.

U databáze Anopress dali pouze dva respondenti (2,6 %) najevo, že ji využívají, zatímco 58 dalších (76,3 %) o jejím vzdáleném přístupu nevědělo. Rovněž v Dotazníku spokojenosti uživatelů 2018/2019 se k využívání tohoto zdroje tehdy přihlásil nejmenší počet dotázaných, a naopak největší počet uvedl, že jej nezná.

Využívání databáze EBSCOhost potvrdilo celkem 16 respondentů (21,1 %), avšak stále převažoval počet těch, kteří o jejím vzdáleném přístupu nevěděli (46 respondentů, tedy 60,5 %), což se ukázalo také u průzkumu z roku 2018/2019.

Využívání databáze PressReader potvrdili pouze čtyři respondenti (5,3 %), zatímco 54 účastníků (71,1 %) o vzdálené dostupnosti tohoto zdroje nevědělo. Stejně tak u průzkumu 2018/2019 tvořili respondenti neobeznámení s touto výhodou největší počet, a naopak nejméně bylo těch, co jej využívali.

Ani SpringerLink nebyl výjimkou, i zde měli početní převahu ti, co nevěděli, že je přístupný na dálku, celkem tedy 60 respondentů (78,9 %). Ti, co uvedli, že o něm vědí a využívají jej, tvořili naopak nejmenší podíl všech účastníků (5,3 %). Rovněž průzkum 2018/2019 zaznamenal největší počet respondentů, kteří o vzdáleném přístupu do SpringerLink nevěděli, a naopak nejmenší počet těch, kteří jej využívali.

Otázka č. 13: Jak jste spokojeni s online katalogem knihovny?

SVK HK umožňuje vyhledávání ve dvou uživatelských rozhraních, kterými jsou Aleph Opac a Primo. U této otázky byl pojem „online katalog“ formulován z pohledu uživatelů, kterým je tento pojem blízký a užívají jej, aniž by rozlišovali rozhraní.[10] Tato služba byla hodnocena z hlediska vyhledávání, objednávání a vzhledu čtenářského konta.

S vyhledáváním v uživatelském rozhraní potvrdilo spokojenost 62 respondentů (81,6 %) a nespokojenost 12 respondentů (15,8 %), z nichž tři si stěžovali zejména na nepřehlednost rozhraní Primo oproti staršímu Aleph Opacu. Jedna studentka rovněž zmínila nepřehlednost, avšak neuvedla, zda má na mysli obě rozhraní nebo pouze jedno z nich. Také spokojení respondenti vznesli námitky ohledně nepřehlednosti (celkem 4 připomínky), z toho v jednom případě se objevila stížnost ohledně problémů s diakritikou v Primu a v jiném zase problém s vyhledáváním autora či klíčového slova s tím, že i po jasném zadání těchto údajů se občas objevují irelevantní výsledky.

S objednáváním vyjádřilo spokojenost 68 respondentů (89,5 %), zatímco záporně jich odpovědělo pouze 5 (6,6 %). Tři účastnice (3,9 %) označily variantu „nevím, nemohu odpovědět“, z nichž dvě studentky, které tuto neutrální odpověď zvolily i u vyhledávání a čtenářského konta, znaly knihovnu v době průzkumu méně než rok a v dotazníku uvedly, že její služby využívají alespoň jednou za semestr a výjimečně, tudíž je možné, že s rozhraním ještě neměly tolik zkušeností na to, aby jej hodnotily.

Spokojenost se vzhledem čtenářského konta uvedl stejný počet účastníků jako v případě objednávání, tedy 68. Nespokojenost dali najevo pouze čtyři respondenti (5,3 %) a stejný počet označil i neutrální odpověď, mezi nimi tři studenti, u kterých lze na základě délky a frekvence využívání knihovny předpokládat zatím malé zkušenosti. Z nespokojených respondentů jedna studentka uvedla, že jí dlouho trvalo, než zjistila, že může zrušit svou rezervaci na dokument, a také poznamenala, že by bylo lepší, kdyby již u seznamu vypůjčených dokumentů bylo zobrazeno, zda jsou zamluvené či nikoliv, aniž by u těchto dokumentů musela rozkliknout údaje. Ve skutečnosti je u seznamu vypůjčených titulů hned vidět, zda si uživatel lhůtu na jejich vrácení může prodloužit či nikoliv, nezobrazuje se zde však důvod, proč výpůjčka případně nemůže být prodloužena (důvodem je buď další rezervace, nebo využití maximálního počtu prodloužení), pak musí uživatel údaje o stavu knihy skutečně rozkliknout. Objevil se ale i pozitivní komentář, jedna studentka zmínila, že se jí líbí nový vzhled čtenářského konta.

Otázka č. 14: Jak jste spokojeni s přístupem pracovníků knihovny?

Na pracovníky knihovny byl celkově pozitivní ohlas; 71 respondentů (93,4 %) označilo odpověď „přístup pracovníků je profesionální a lidský“. Někteří z nich napsali i pozitivní komentáře, konkrétně že pracovníci jsou milí, ochotní, usměvaví, komunikativní, že již několikrát pomohli i více, než museli. Čtyři studenti uvedli, že někteří pracovníci jsou milí a jiní již o něco méně. Tři účastníci (3,9 %) vybrali odpověď „mám výhrady k přístupu pracovníků“, neuvedli však žádný komentář. Variantu „nejsem spokojen(a) s přístupem pracovníků“ zvolila jen jedna studentka, která doplnila, že knihovnu využívá již od začátku provozu v nové budově, avšak pouze kvůli fondu, ohledně pracovníků dala najevo nespokojenost s jejich jednáním. Jde však pouze o jednoho respondenta, tudíž nad celkovými výsledky se není třeba znepokojovat. Poslední variantu „nevím, nemohu odpovědět“ označila pouze studentka, která znala knihovnu měsíc a uvedla, že ji využívá výjimečně.

Otázka č. 15: Víte, že knihovna nabízí speciální služby určené především studentům vysokých škol? Pokud ano, využili jste je?

SVK HK nabízí vysokoškolským studentům (a nejen jim) workshopy a konzultace, které jim mohou usnadnit studium. Za prvé je to workshop Jak na seminární/závěrečnou práci?, při kterém se studenti naučí, kde hledat pro svou práci literaturu a další zdroje a jak mají správně citovat. Další workshop nese název Paměťové techniky a jeho cílem je zúčastněným poradit, jak se učit a zapamatovat si, co je potřeba. Studentům, kteří potřebují poradit ohledně zdrojů ke své práci či projektu v klidu a podrobněji, slouží také individuální konzultace.[11] Mimo to se na webu knihovny nachází položka První pomoc při psaní práce, která obsahuje písemné shrnutí postupu při psaní seminární či závěrečné práce.[12]

U workshopu Jak na seminární/závěrečnou práci? pouze jedna studentka uvedla, že jej využila. Jednalo se o studentku druhého ročníku navazujícího magisterského studijního programu v učitelském oboru na Univerzitě Hradec Králové (UHK), službu tedy mohla využít jak k seminární, tak i ke své závěrečné práci, na které tou dobou již nejspíše pracovala. Přesně polovina respondentů označila, že workshop sice nevyužila, avšak ví, že je v nabídce, zatímco druhá polovina (49 %) o tomto kurzu ani nevěděla. Tento workshop se v době od března 2019 do zahájení průzkumu uskutečnil celkem šestkrát, z toho pětkrát právě v roce 2019 a jednou v lednu 2020. Poté z důvodu pandemie proběhl až v únoru 2021, kdy tento průzkum již končil.[13]

Workshop Paměťové techniky využila rovněž pouze jedna respondentka, která se v době průzkumu stejně jako předchozí studentka nacházela v posledním ročníku magisterského navazujícího studijního programu v oblasti učitelství na UHK. Dalších 26 studentů (34,2 %) kurz do té doby nevyužilo a zbývajících 49 respondentů (64,5 %) o něm ani nevědělo. Před průzkumem proběhl tento workshop jen pětkrát v roce 2019.[14]

Ani jeden z účastníků průzkumu neoznačil, že ke svému studiu využil individuální konzultace. Naopak až 55 respondentů (72,4 %) uvedlo, že o této službě neví, a zbývajících 21 účastníků (27,6 %) o ní sice vědělo, ale do té doby ji nevyužilo. Přitom právě tato služba probíhala nejčastěji – před průzkumem se uskutečnila až šestnáctkrát, konkrétně desetkrát v roce 2019 a šestkrát v roce 2020. V dubnu 2021 proběhla individuální konzultace poprvé v online podobě.[15]

Jak již bylo zmíněno, První pomoc při psaní práce není aktivní službou, nýbrž pouze souhrnem užitečných informací pro psaní odborných prací, který se nachází na konkrétní stránce webu knihovny. Avšak i zde svou zkušenost s touto službou vyjádřil pouze jeden student, rovněž z UHK, tentokrát z druhého ročníku bakalářského studijního programu v oblasti historických věd. O službě nevědělo 47 respondentů (61,8 %) a ostatních 28 účastníků (36,8 %) o ní vědělo, avšak ji do té doby nevyužilo.

Počet respondentů obeznámených s výše uvedenými službami by byl pravděpodobně vyšší, kdyby nenastala pandemie, kvůli které bylo téměř pravidelné pořádání kurzů omezeno. Důležitá je samozřejmě propagace, ta však nebyla zanedbaná. Knihovna své služby neustále propaguje na svém webu, Facebooku, Instagramu a prostřednictvím letáků a plazmové obrazovky uvnitř budovy. Vliv přibližné délky a frekvence využívání knihovny na (ne)obeznámenost s těmito službami není patrný, avšak obě respondentky, které potvrdily zkušenost s jedním z workshopů, ví o knihovně již více než 5 let a uvedly, že ji využívají alespoň jednou za měsíc. Student, který označil, že využil službu První pomoc při psaní práce, znal knihovnu v době vyplňování dotazníku sice zhruba rok, avšak uvedl, že ji využívá také minimálně jednou měsíčně. Všichni tři respondenti v té době zároveň studovali v Hradci Králové.

Otázka č. 16: V případě, že jste využili alespoň jednu z výše uvedených speciálních služeb pro studenty, jak jste byli s touto službou či službami spokojeni?

Jak bylo zmíněno u otázky č. 15, pouze tři respondenti dali najevo, že vyzkoušeli některou ze služeb pro vysokoškolské studenty. Na otázku č. 16 všichni tři odpověděli, že s těmito kurzy byli spokojeni. Také se zde objevily tři komentáře. Dvě studentky, které o těchto službách nebyly obeznámeny, daly najevo, že kdyby o nich bývaly věděly, nejspíše by se zúčastnily. Jedna napsala: „Je mi líto, že jsem o tom nevěděla. Bylo by dobré to lépe propagovat, aby se to dostalo ke studentům.“ Druhá respondentka přiznala: „Škoda, že jsem o nich nevěděla, využila bych. Ideálně online webinář.“ Třetí účastnice, která tyto služby sice zatím nevyužila, avšak ví o kurzech k seminární práci a paměťových technikách, vyslovila přání, aby tyto kurzy probíhaly v online podobě: „Moc bych ocenila, kdyby knihovna i nadále tyto akce uskutečnila akorát online formou. Třeba workshop "Jak na závěrečnou práci", moc by mi to pomohlo.“ Workshop Jak na seminární/závěrečnou práci? v současnosti již skutečně funguje v online podobě, v době průzkumu však tato nabídka ještě nebyla zcela aktuální, poprvé se kurz takto uskutečnil v únoru 2021.

Otázka č. 17: Napadá Vás nějaká služba pro studenty vysokých škol, kterou byste zde rádi uvítali?

Tato otázka byla otevřená, tudíž měli studenti příležitost vlastními slovy vyjádřit, jakou službu by si zde přáli mít. Tuto možnost využilo pouze 5 respondentů, kteří navrhli absenční půjčování periodik, nepřetržitou studovnu, jak na stres, workshopy či přednášky v online podobě a košíky či tašky na knihy, přičemž poslední dvě zmíněné služby knihovna nabízí. Online workshopy a přednášky v současnosti skutečně probíhají, v době průzkumu tomu tak ale ještě nebylo. Košíky na knihy si uživatel může kdykoliv sám půjčit a tašky se zde přímo prodávají. Přání půjčovat domů i periodika bylo vzneseno již v dřívějších průzkumech, avšak tyto dokumenty musí být v knihovně dlouhodobě uchovávány, což by jejich absenční půjčování mohlo ohrozit.[16] Absenci nepřetržité studovny připomněl student, který tuto zmínku uvedl již v rámci otázky č. 6.

Dotazník obsahoval ještě šest dalších otázek, které se však již netýkaly hlavních cílů průzkumu, nýbrž měly pomocnou funkci.

Čtyři z těchto otázek zjišťovaly faktografické údaje o vysokoškolském studiu respondentů a sloužily pro případnou argumentaci odpovědí na jiné otázky. Studenti byli dotázáni, jakou vysokou školu, stupeň studijního programu, obor a ročník studují. 53 respondentů (69,7 %) uvedlo Univerzitu Hradec Králové, což nebylo překvapivé. Na druhém místě se umístila Univerzita Karlova s počtem 12 respondentů (15,8 %). Po čtyřech studentech (5,3 %) byly uvedeny Masarykova univerzita a Univerzita Pardubice a ostatní vysoké školy po jednom studentovi. Ohledně fáze studia byly zastoupeny všechny ročníky všech stupňů studijních programů, tj. bakalářského, magisterského i doktorského. Nejpočetnější byl 3. ročník bakalářského neboli magisterského nenavazujícího studijního programu (21 respondentů) a hned po něm následoval 2. ročník magisterského navazujícího, respektive 5. ročník magisterského nenavazujícího studia (19 respondentů). Doktorandů bylo mezi respondenty pouze 6. Obory měly studenti napsat vlastními slovy, a tak byly pro větší přehled kategorizovány pomocí oblastí vzdělávání uvedených v příloze č. 3 k zákonu o vysokých školách.[17] Nejvíce byla zastoupena oblast učitelství (27x), na druhém místě byly historické vědy (13x) a na třetím sociální práce (11x). Menší počet tvořily ekonomické obory (5x), farmacie (4x), filologie (3x), lékařství (3x), informatika (2x), psychologie (2x) a sociologie (2x). Další oblasti byly zastoupeny pouze po jednom respondentovi; jednalo se o filozofii, fyziku, mediální a komunikační studia, politické vědy a zdravotnické obory. Uvedené spektrum oborů lze najít i ve fondu SVK HK,[18] včetně e-zdrojů.[19]

Další otázka zkoumala, zda danému studentovi již bylo 26 let či nikoliv. Bylo již zmíněno, že knihovna neeviduje všechny studenty vysokých škol, kteří jsou jejími uživateli, avšak v době sběru dat evidovala čtenářskou kategorii „Vysokoškoláci – studenti“, kam patřili uživatelé studující vysokou školu, kterým bylo méně než 26 let. Aby mohla být zjištěna návratnost z celkového počtu osob v cílové skupině, tedy z počtu registrovaných uživatelů z řad vysokoškolských studentů, bylo jedinou možností vyměřit návratnost alespoň u vysokoškoláků mladších 26 let, které bylo možné mezi uživateli knihovny spočítat.

Poslední otázka „Jak se Vám líbí město Hradec Králové?“ byla nepovinná a představovala jakési odlehčení na závěr dotazníku. Zároveň i zde se však dalo uvažovat, zda případné nesympatie k městu Hradec Králové nemají vliv na jeho navštěvování (pokud zde daný respondent nebydlel ani nestudoval), tudíž i na využívání SVK HK. Tato domněnka ale prokázána nebyla, navíc naprostá většina respondentů město hodnotila kladně.

Závěr

Průzkum spokojenosti registrovaných uživatelů SVK HK z řad vysokoškoláků měl sice nízkou návratnost, ale i tak přinesl užitečné informace, se kterými se dá dále pracovat. Hodnocení knihovny bylo převážně pozitivní. Zároveň však bylo zjištěno, že mnoho studentů vysokých škol neví o vzdáleném přístupu do vybraných e-zdrojů a ani o službách určených především pro ně. Knihovna své služby propaguje ve svých prostorech i na webu a sociálních sítích. Samozřejmě mohou přijít další nápady na zvýšení propagace, zároveň však nelze říci, že by nebyla aktivní. Ve spoustě případů dopadly výsledky dotazníku podobně jako u předchozího průzkumu knihovny v roce 2018/2019 včetně připomínek. SVK HK samozřejmě nadále pracuje na tom, aby byly zdejší služby klientsky co nejpřívětivější a zároveň odpovídající jejímu poslání a možnostem.

Poznámky

[1] KŘEPINSKÁ, Veronika. Analýza využívání knihovnicko-informačních služeb a prostor Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové studenty vysokých škol. Opava, 2021. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav bohemistiky a knihovnictví. Vedoucí práce Richard Papík.

[2] Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Zřizovací listina [online]. Hradec Králové: Královéhradecký kraj, 2018, s. 1–2 [cit. 2021-05-25]. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/O-knihovne/Zakladni-dokumenty/zrizeni.aspx

[3] Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Knihovní řád [online]. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2018, s. 5 [cit. 2021-05-27]. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/Knihovni-rad/knihovni-rad.aspx

[4] Dotazník spokojenosti uživatelů 2018/2019. In: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. © 2010 [cit. 2021-12-08]. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/getattachment/Uvodni-stranka/Novinky/Clanky/Vysledky-dotazniku-spokojenosti/Dotaznik-spokojenosti-uzivatelu.pdf.aspx

[5] KŘEPINSKÁ, Veronika. Průzkum spokojenosti uživatelů Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové z řad studentů vysokých škol. In: Formuláře Google [online]. Google [cit. 2021-05-15]. Dostupné z: https://forms.gle/CQ663C5SGGEz7djG9

[6] Informace o čtenářské kategorii "Vysokoškoláci - studenti" pocházejí z interních statistických údajů a od pracovníků SVK HK.

[9] BOOKPORT moderní on-line knihovna. In: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. © 2010 [cit. 2021-06-07]. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/Uvodni-stranka/Novinky/Clanky/BOOKPORT-moderni-on-line-knihovna.aspx

[10] Terminologie uživatelského rozhraní SVK HK byla konzultována s odpovědnými pracovníky knihovny.

[11] Služby (nejen) pro studenty VŠ. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. © 2010 [cit. 2021-05-30]. Dostupné z: https://www.svkhk.cz/Vzdelavani-uzivatelu/Sluzby-(nejen)-pro-studenty-VS.aspx

[12] První pomoc při psaní práce. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. © 2010 [cit. 2021-06-02]. Dostupné z:https://www.svkhk.cz/Vzdelavani-uzivatelu/Clanky/Prvni-pomoc-pri-psani-prace.aspx

[13] Informace od pracovníků SVK HK.

[14] Informace od pracovníků SVK HK.

[15] Informace od pracovníků SVK HK.

[16] Informace ohledně periodik byla čerpána z interního zápisu ze schůze k anketě "Co chci v knihovně" z roku 2013.

[17] ČESKO. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Zákony pro lidi [online]. © 2010-2021. Aktuální znění 1. 4. 2021 [cit. 2021-06-20]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111?text=z%C3%A1kon+o+vysok%C3%BDch+%C5%A1kol%C3%A1ch#cast4

[18] Tematická mapa fondu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. In: Online katalog SVK HK [online]. © 2015. Powered by Aleph 23.2.2 [cit. 2021-06-27]. Dostupné z: https://aleph.svkhk.cz/F/GTED82AF6X68SHV9LE2J7Q1EXG4Q5QYHIY1LDFVSH4MVKEHYIU-35862?func=file&file_name=konspekt-svkhk

Nahoru Tisk

01.09.2022