Popularita literatury fantasy v knihovnách

Bc. Zuzana Muschová / Slezská univerzita v Opavě

1. Vymezení žánru fantasy

Žánr literatury fantasy, pro který se rovněž využívá pouze výraz fantasy, spadá do fantastické literatury (či fantastiky), do nichž jsou řazeny také žánry science fiction a horor (Chaloupka, 2007, s. 203). Vzhledem k tomu, že žánry spadají do fantastiky, stává se, že jsou zaměňovány. Předpokládáme, že se to stává proto, že se tyto žánry navzájem prolínají (Mocná a Peterka, 2004, s. 254).

Literatura typu fantasy je velice rozsáhlá. Dá se to odvodit už ze samotného výrazu fantasy, který se překládá jako fantazie, představivost atd. Spisovatel se v tomto žánru může „najít“ právě proto, že žánr je velice rozmanitý a autor najde pro psaní to, co mu vyhovuje. Může například ve svém díle využít draky, princezny, magii, rytíře, kouzelné předměty atd. (Chaloupka, 2007, s. 203).

Do fantastiky nepatřily od začátku tři výše zmíněné žánry (fantasy, sci-fi a horor), protože „v minulosti se za fantastickou literaturu v českém kontextu označovala především díla science fiction (též vědeckofantastická literatura), po průniku fantasy na český literární trh se pojem adekvátně rozšířil.“ (Dědinová, 2015, s. 16) Do fantastiky bývá přiřazován i text J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce a v jiných výzkumech se objevují spisovatelé, kteří se v tomto žánru pohybují ojediněle, např. Karel Čapek a Jan Weiss (Dědinová, 2015, s. 16).

Definici fantastiky se snaží jednoznačně ustanovit jak akademičtí pracovníci, tak fanoušci, ale zatím bylo toto snažení neúspěšné, protože jejich názory na to, jak by definice měla vypadat, jsou rozdílné. Jinak tomu není ani u fantasy, které také nemá jednoznačnou definici. Pro příklad jsme vybrali dvě definice fantasy, které podle našeho názoru nejlépe podstatu fantasy vystihují. První je z knihy Encyklopedia of Literature od společnosti Merriam-Webster: „Nápaditá fikce závislá na efektu neobvyklosti prostředí (jako jsou další světy nebo časy) a hrdinů (jako nadpřirozené nebo nepřirozeně bytosti) (Merriam-Webster, 1995, s. 403). Druhá je z článku publikovaného na webu od spisovatele Stevena S. Longa: „Fantasy příběh vypráví příběh, nebo zobrazuje události a dobrodružství, zahrnující magii, alternativní světy nebo obojí, takže příběh se nemohl odehrávat ve „skutečném světě“.“ (Long 2011).

Dělení žánru fantasy na subžánry

V první řadě bychom měli zmínit, co to vlastně subžánry jsou. Subžánr, nebo také žánrová varianta, je podobor žánru, který je podrobně specifikován podle různých hledisek např. podle tématu, významu či podle užitých postupů (Chaloupka, 2007, s. 1092).
Autoři knihy Encyklopedie literárních žánrů uvádějí tři subžánry jako hlavní:

1. Epická fantasy – děj se ubírá několika směry; vyskytuje se převážně ve středověkých legendách a v příběhu se objevuje družina hrdinů.
2. Hrdinská fantasy (známý také pod názvem heroic fantasy, sword and sorcery = meč a magie) – vychází z heroického mýtu.
3. Science fantasy – obsahuje prvky z žánrů sci-fi a fantasy (Mocná a Peterka, 2004, s. 188).

V knize Fantasy: encyklopedie fantastických světů autoři tvrdí, že fantasy lze dělit do mnoha kategorií, ale některé nejsou přínosné. Rozhodli se, že se zaměří na devět skupin z populární literatury, které jsou oblíbené u čtenářů a jednoduše rozpoznatelné. Jednotlivé kategorie jsou popisovány, ale autoři se nesnaží je přesně definovat. Slouží pouze k tomu, aby se v nich čtenář orientoval. Subžánry jsou rozděleny podle toho, jak byly pravděpodobně vytvořené:

1. Pohádka – má původ v lidové slovesnosti, což znamená, že pohádky si lidé vyprávěli mezi sebou; dnešní pohádky se vyskytují pouze v literatuře a většinou známe i jejich autora.
2. Zvířecí příběhy – vyskytovaly se už v antice, jejich moderní pojetí by se dalo rozdělit na realistické a fantastické. Realistické příběhy mají snahu ukázat zvířata taková, jaká jsou ve skutečnosti. Naopak ve fantastických příbězích mohou zvířata mluvit, oblékají se do šatů a zažívají dobrodružství.
3. Artušovský cyklus – příběhy o králi Artušovi.
4. Příběhy tisíce a jedné noci – „Jednou z nejobsáhlejších povídkových sbírek na světě je kniha s arabským názvem Alf lajla wa-lajla, tedy Tisíc a jedna noc. Nalezneme v ní dlouhou řadu příběhů, které údajně vypravovala noc co noc krásná Šahrazád krutému králi, svému muži, aby v okouzlení zapomněl, že jí chce dát setnout hlavu“ (Pringle a Pratchett, 2003, s. 25).
5. Příběhy s čínskými motivy.
6. Příběhy o ztracených rasách – „Fantastické příběhy o ztracených civilizacích a podivných národech – a také o ztracených městech či zemích, podmořských nebo podzemních světech, zapomenutých kulturách, skrytých údolích a zakázaných územích –, popřípadě vyprávění kombinující všechny tyto prvky...“ (Pringle a Pratchett, 2003, s. 28).
7. Humorná fantasy – spojení komediálního a fantasy žánru, obsahuje prvky z obou žánrů.
8. Meč a magie – obvykle se jedná o kratší příběhy, které mají děj, jsou napínavé, mají ve čtenáři vyvolat pocit vzrušení, obsahují humor a nevšední depresivní atmosféru.
9. Hrdinská fantasy – někdy také pod názvem „epická“ nebo „vysoká“ fantasy. Příběh se odehrává ve fiktivním světě, kde se mohou postavy či vypravěči často střídat. Samotný příběh bývá dlouhý a rozdělený i do několika dílů (Pringle a Pratchett, 2003, s. 19–37).

Jakmile se zaměříme na rozdělení subžánrů z publikací autorů Fantasy: encyklopedie fantastických světů a Encyklopedie literárních žánrů, zjistíme, že se autoři rozcházejí u skupiny hrdinské fantasy. Autoři druhé knihy mají v případě hrdinské fantasy jako další možný název uvedený meč a magie, zatímco autoři první publikace kategorii hrdinské fantasy a kategorii meč a magie oddělují do dvou samostatných skupin. Autoři první publikace tvrdí, že hrdinská fantasy má větší „záběr“ než meč a magie, ale občas se oba výrazy využívají k pojmenování stejné odnože žánru fantasy – „příběhů o hrdinovi nebo hrdince, kteří prožívají nejrůznější dobrodružství ve smyšleném světě a často se střetávají s nadpřirozenými silami. Slovo „hrdinská“ ovšem musíme chápat v širším smyslu: fantasy není hrdinská proto, že pojednává o jednotlivých hrdinech – heroický je její duch, povaha postav, jejich konání i všechna měřítka a žebříček hodnot ve světě, v němž se příběh odehrává“ (Pringle a Pratchett, 2003, s. 15).

Kromě již zmíněných subžánrů existuje řada dalších, které mohou přinášet do žánru něco nového. Pro zajímavost několik z nich uvedeme – dark fantasy, low fantasy, hard fantasy, urban fantasy apod. (Stableford, 2009)

Science fiction

Název žánru „scientific fiction“ byl poprvé použit spisovatelem Hugem Gernsbackem ve 20. letech 20. století. Evropa začala výraz využívat až po 2. sv. válce, do té doby tvorba označována jako fantastická, utopická či technicko-dobrodružná. Dnes je žánr známý spíše pod zkratkovým názvem sci-fi (Mocná a Peterka, 2004, s. 621).

První náznaky sci-fi ve tvorbě se objevují u spisovatele E. A. Poea a spisovatelky M. Shelleyové, ale za skutečného tvůrce žánru je považován Jules Verne, který je pravděpodobně i jeho nejznámější představitel. Napsal například díla: Cesta do středu země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Ze země na měsíc a Pět neděl v balóně. Mezi další významné představitele patří například: H. G. Wells, který žánr nadále rozvíjel, I. Asimov, A. C. Clarke, R. Heinlein a z českých autorů J. M. Troska, J. Nesvadba, O. Neff, L. Souček a další (Mocná a Peterka, 2004, s. 623–627).

Pokud jde o samotnou definici sci-fi, je žánr v knize Encyklopedie science fiction definován takto: „Část fantastické literatury, odehrávající se v realitě, s níž dosud lidé neměli zkušenost – tedy buď v budoucnosti, nebo přítomnosti (případně i v minulosti), v níž je však „něco jinak“. Oním „něco je jinak“ je obvykle vynález, setkání s jinou formou života, neobyčejné schopnosti člověka, dosud nerealizovaný experiment, dosud neuskutečněná událost globálního významu (katastrofa, nová světová válka) a podobně. Na rozdíl od fantasy by toto něco jinak“ mělo být racionálně odůvodněné, případně uskutečnitelné.“ (Neff, Olša a Prokšík, 1995, s. 32)

Horor

Samotný název vychází z anglického slova horror, který v překladu znamená hrůzu a zděšení. Základy žánru byly položeny už v 2. polovině 18. století, konkrétněji v anglické literatuře. Romány se odehrávaly na různých strašidelných místech, jako jsou hrady, lesy, žaláře apod. (Karpatský, 2008, s. 188–189).

„Prvním klasikem žánru je E. A. Poe, jehož povídky (Ligeia, 1838, Zánik domu Usherů, 1839) mají všechny podstatné rysy hororu. Poe především pracuje s hrůzou jako s jednotnou atmosférou díla vycházející z náznaků, dojmů a subjektivní nálady. Objevil rovněž psychologické základy působení děsu. Jeho přístup ovlivnil celé generace autorů a dal hororu základní směr“ (Mocná a Peterka, 2004, s. 254). Jako další představitele zmíníme např. B. Stokera, H. P. Lovecrafta, C. A. Smitha, R. E. Howarda a S. Kinga, který dodnes patří mezi nejúspěšnější komerční autory. V České republice se klasický horor příliš nevyskytuje, ale máme podobnou variantu, která se nazývá „...příběh s tajemstvím, jehož primární funkcí není děsit, ale spíš navodit atmosféru tajemna či záhady, často doplněnou o hororové rekvizity“ (Mocná a Peterka, 2004, s. 256). Za Česko připomeneme spisovatele V. R. Krameria, J. Havlíčka, M. Komárka a Jenny Nowak. (Mocná a Peterka, 2004)

Horor nemá přesně danou definici jako ostatní žánry fantastiky. Vzbuzuje v lidech negativní pocity jako strach, úzkost, zděšení atd. Horor může využívat elementy i z jiných žánrů. Z žánru fantasy přebírá nadpřirozené jevy, postavy či magii. Z tohoto žánru také vychází subžánr s názvem dark fantasy, který kombinuje prvky fantasy a hororu (Mocná a Peterka, 2004, s. 253–255).

2. Průzkum využívání literatury fantasy v českých knihovnách

Cílem průzkumu bylo zjistit, zda knihovny využívají literaturu žánru fantasy či tematiku fantasy zařazují do akcí v knihovně, pro jakou čtenářskou kategorii jsou vhodné a jak jsou zaměřené, které tituly zahraničních spisovatelů tohoto žánru jsou nejpůjčovanější, zda mají knihovny ve fondu zařazenu i českou fantasy, a pokud ano, zjistit, kteří spisovatelé jsou oblíbeni, zda se více půjčuje česká nebo zahraniční fantasy, zda knihovníci čtou fantasy, zda se dívají na filmové adaptace a jak je hodnotí.

Na základě těchto stanovených cílů jsme stanovili tyto hypotézy:

Hypotéza č. 1:
České knihovny nepořádají čtenářské akce zaměřené na tematiku fantasy.

Hypotéza č. 2:
Česká literatura žánru fantasy je méně oblíbená než zahraniční fantasy.

Hypotéza č. 3:
Knihovníci nečtou literaturu fantasy.

Pro ověření hypotéz jsme zvolili dotazníkové šetření mezi knihovníky. Odpověď jsme dostali z dvanácti knihoven. Ačkoli by vlastní průzkum v reálném prostředí vyžadoval podstatně větší statistické vzorky, je možno pracovat s provedeným průzkumem jako formou kvantitativního předvýzkumu.

Průzkum proběhl v červnu roku 2021.

Pro průzkum jsme zvolili jednorázový dotazník obsahující dichotomické a otevřené otázky. Na dotazník odpověděli knihovníci z těchto knihoven:

Městská knihovna Havířov – knihovna je veřejnou institucí a zřizuje ji město Havířov. Knihovna má kromě ústředí v hlavní budově několik poboček, které dohromady mají 13 oddělení. Dále se knihovna stará o provoz Městského informačního centra, expozici s názvem Historie psaná uhlím a vykonává regionální funkce pro knihovny v Orlové a Bohumíně (Knihovna a její historie, [b.r.]).

Městská knihovna Hodonín – knihovna je veřejnou institucí a spadá pod Městský úřad Hodonín. Knihovna vykonává regionální funkce pro 79 knihoven (O nás c2021).

Městská knihovna Holešov – knihovna má kromě sídla v hlavní budově, jednu městskou pobočku a čtyři pobočky v městských částech, několik oddělení a vykonává regionální funkce pro 17 knihoven. Knihovna má svůj vlastní speciální fond, jenž obsahuje staré a vzácné tisky a hudebniny, získaný z pozůstalosti děkana P. Františka Alexe (O knihovně, [b.r.]).

Informační centrum a městská knihovna Horní Benešov – knihovna je veřejnou institucí a pořádá různé besedy, výstavy, hudební vystoupení, knihovnické lekce, vzdělávací akce a soutěže (Současnost ICaMK 2021).

Městská knihovna Jablunkov – knihovnu zřizuje město Jablunkov; knihovna umožňuje přístup k internetu, nabízí čtenářům výměnné soubory, které získává prostřednictvím třinecké knihovny, dále bibliografické a informační služby, knihovnické lekce pro školy a knihovnické a informační služby pro místní občany a občany ze sousedních obcí (O knihovně 2021).

Městská knihovna Jihlava – knihovna má ústředí v hlavní budově, kde má několik oddělení, a tři pobočky (Městská knihovna Jihlava příspěvková organizace, [b.r.]). Knihovna vykonává regionální funkci pro městské a obecní knihovny (Informace pro knihovny, [b.r.]).

Knihovna města Olomouc – knihovna je rozdělena na hlavní budovu, ve které je 5 oddělení, 6 městských poboček a 8 knihoven v městských částech. V knihovně je k dispozici internet, různé akce, kurzy, přednášky, dílny a knihovna také pořádá besedy s hosty (Knihovna města Olomouce: Současnost, c2021).

V knihovně je k dispozici internet, konají se různé akce, kurzy, přednášky, dílny, besedy s hosty (Knihovna města Olomouce: Současnost c2021).

Knihovna Třinec – knihovna je veřejnou institucí, zřizuje ji město Třinec; je rozdělena na 5 poboček (O knihovně c2020). Knihovna vykonává regionální funkci pro knihovny Třinecka, Jablunkovska a Povodí Stonávky (Regionální funkce c2020).

Městská knihovna ve Vítkově – knihovna je veřejnou institucí, zřizuje ji město Vítkov. (Současnost knihovny c2021) Ústředí má knihovna v hlavní budově, ve které se nachází 5 oddělení (Oddělení knihovny c2021), dále má knihovna 2 pobočky (Pobočky c2021). Knihovna provozuje kulturně-vzdělávací činnost, dva kluby, pořádá akce, výstavy, koncerty, divadelní představení a turnaje (Současnost knihovny c2021). Dále vykonává regionální funkci pro 15 knihoven (Katalogy obsluhovaných knihoven c2021).

Masarykova veřejná knihovna Vsetín – knihovna je veřejnou institucí, kterou provozuje město Vsetín. Má několik oddělení a 2 pobočky (Základní informace c2008-17). Knihovna vykonává regionální funkci pro knihovny v okrese Vsetín (Pro knihovny: Regionální funkce, c2008-17).

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně – knihovna je veřejnou institucí, a kromě funkce krajské knihovny plní funkci městské knihovny. Knihovna má ústřední v hlavní budově. Dále provozují 3 obvodní knihovny a 10 poboček (O knihovně, [b.r.]). Knihovna vykonává regionální funkce pro několik knihoven v okrese Vsetín (Regionální funkce ve Zlínském kraji a Regionální funkce – okres, [b.r.], https://www.mvk.cz/o-knihovne/zakladni-informace/)

Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku – knihovna spadá pod Městské kulturní zařízení a slouží jako okresní knihovna pro střediska Javorník, Mikulovice a Žulová. Dále vykonává regionální funkci pro 24 knihoven v okrese Jeseník (Historie knihovnictví na Jesenicku 2021).

Dotazníkové šetření mezi knihovníky

První otázka má zjistit, zda české knihovny pořádají akce zaměřené na literaturu fantasy či s tematikou fantasy. Z odpovědí zobrazených v grafu 1 vyplynulo, že 50 % knihoven takové akce pořádá a 50 % knihoven nikoliv:

Graf č. 1 – Akce knihoven s tematikou fantasy

Hypotézu č. 1, tedy že české knihovny nepořádají čtenářské akce zaměřené na fantasy, nemůžeme považovat ani za přijatou, ani za zamítnutou.

Pokud byla odpověď na předchozí otázku, zda knihovny pořádají akce na témata literatury fantasy, kladná, měli respondenti odpovědět na doplňkovou otázku, která měla zjistit, jaký je program akcí a pro jakou čtenářskou kategorii jsou vhodné. Z odpovědí vyplynulo, že 50 % respondentů/knihoven pořádá akce či literární semináře zaměřené na žáky prvního a druhého stupně základní školy, přičemž jejich témata a program vybírají pedagogové dané třídy nebo má knihovna téma pevně dané. Zbylých 50 % respondentů organizují akce s tématy fantasy pro čtenáře/fanoušky žánru nejčastěji od 12 nebo 14 let a jejich program je buď spjatý se žánry sci-fi a hororu, nebo program obsahuje pouze žánr fantasy.

Další otázka zjišťovala, jaká díla zahraničních spisovatelů z oblasti fantasy jsou v knihovně nejpůjčovanější. Z odpovědí jasně vyplynulo, že se v knihovnách nejvíce půjčuje série Harry Potter od J. K. Rowling, kterou uvedlo 75 % respondentů. Druhou nejpůjčovanější sérií je Zaklínač od Andrzeje Sapkowského, kterou uvedlo 67 % respondentů. Na třetím místě se umístily série Skleněný trůn od Sarah J. Maas a Píseň ledu a ohně od George R. R. Martina, které uvedlo 42 % respondentů. Na čtvrtém místě se umístily série Hraničářův učeň od Johna Flanagana, Letopisy Narnie od C. S. Lewise, Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena, Percy Jackson od Ricka Riordana a Úžasná Zeměplocha od Terryho Pratchetta, které uvedlo 33 % respondentů. Na pátém místě se umístila Selekce od Keiry Cass, kterou uvedlo 17 % respondentů. Na šestém místě se umístily série Stmívání od Stephenie Meyer, Upíří deníky od L. J. Smith, Krutý princ od Holly Black, Alea, dívka moře od Tanyi Stewner, série Assassin’s Creed od Olivera Bowdena, Divotvůrce od Sebastiena de Castella, Hotel Winterhouse od Bena Gutersona, Země příběhů od Chrise Colfera a kniha Prokletý rok od Kim Ligget, které uvedlo 8 % respondentů. Následovali spisovatelky a spisovatelé Marissa Meyer, Cassandra Clare, Patricia Briggs, Leigh Bardugo, Terry Goodking, Patrick Rothfuss, Neil Gaiman a Marcus Heitz, které rovněž uvedlo 8 % respondentů. Tyto výsledky jsou uvedeny níže v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

* Někteří respondenti v dotazníku uváděli spisovatele či díla, jejichž zařazení do žánru fantasy není zcela vhodné, např.: Hunger Games od Suzanne Collins, Duna od Franka Herberta, nebo autora Jamese Dashnera, u kterého nebylo uvedené dílo atd.

Dále jsme zjišťovali, zda dotazované knihovny mají ve svém fondu obsaženu také českou literaturu typu fantasy. Odpovědi byly jednoznačné, jelikož 100 % respondentů odpovědělo, že takovou literaturu ve svém fondu zařazenu mají, jak ukazuje graf 2.

Graf č. 2 – Česká fantasy ve fondech knihoven

Pokud byla odpověď na předchozí otázku, zda je ve fondu obsažena česká fantasy, kladná, pak respondenti odpovídali na doplňkovou otázku, týkající se oblíbených českých autorů fantasy a jejich děl. Z odpovědí vyplynulo, že se v knihovnách nejvíce půjčuje dílo Naslouchač od Petry Stehlíkové, které uvedlo 75 % respondentů (8 % uvedlo pouze jméno autorky). Na druhém místě se umístil František Kotleta, u něhož uvedlo 42 % respondentů pouze jméno, 8 % respondentů uvedlo sérii Bratrstvo krve a dalších 8 % pak sérii Perunova krev. Na třetím místě se umístily série Sedmý smysl od Ilky Pacovské a Bakly od Miroslava Žambocha, které uvedlo 25 % respondentů. U Miroslava Žambocha dále uvedlo 17 % respondentů pouze jméno, 8 % dílo Koniáš a dalších 8 % dílo Dlouhý sprint s ozvěnou. Na čtvrtém místě se umístil Jiří Kulhánek, u kterého 25 % respondentů uvedlo pouze jméno a 17 % respondentů uvedlo dílo Noční klub. Na pátém místě se umístily Petra Neomillnerová a Lenka Dostálová, kterých uvedlo 17 % respondentů pouze jména. Na šestém místě se umístil Martin Vopěnka, u kterého uvedlo 8 % respondentů pouze jméno a 8 % respondentů dílo Spící město. Na sedmém místě se umístily díla Tři bábiny kobyly od Věry Měrtlíkové, Noci běsů od Kateřiny Šardické, Z kouře a kamene od Alžběty Bílkové, Strážci dobra od Michaely Burdové, Začarovaný hvozd od Kláry Smolíkové, které uvedlo 8 % respondentů a Vilma Kadlečková, u které uvedlo 8 % respondentů pouze jméno. Tyto výsledky jsou zobrazeny v tabulce 2.

Tabulka č. 2

*Někteří respondenti v dotazníku uváděli spisovatele či díla, jejichž zařazení do žánru fantasy není zcela vhodné, např. série Poslední Velkoměsto a Lovci přízraků od Vladimíra Šlechty atd.

Další otázkou jsme zjišťovali, zda se v knihovnách více půjčuje česká nebo zahraniční literatura fantasy. Jak ukazuje graf 3, odpovědi byly jednoznačné, jelikož 100 % respondentů se vyjádřilo, že se více půjčuje zahraniční fantasy.

Graf č. 3 – Půjčovanost česká a zahraniční fantasy

Hypotéza č. 2, tedy že česká literatura žánru fantasy je méně oblíbená než zahraniční fantasy, byla potvrzena.

Dále jsme se dotazovali, zda sami respondenti čtou fantasy. Z odpovědí vyplynulo, že 67 % respondentů čte fantasy a 33 % respondentů nikoliv, jak vyplývá z grafu 4.

Graf č. 4 – Čtení fantasy mezi knihovníky

Hypotéza č. 3, tedy že knihovníci literaturu fantasy nečtou, byla zamítnuta.

Pokud byla odpověď na otázku, zda knihovníci čtou fantasy, kladná, měli respondenti odpovědět ještě na doplňkovou otázku zjišťující, co si myslí o filmových adaptacích fantasy. V odpovědích 25 % respondentů tvrdilo, že jen některé filmové adaptace jsou dobře zpracované, dalších 25 % je hodnotilo spíše pozitivně, 13 % nebylo proti filmovým adaptacím, 12 % upřednostnilo literární zpracování, 12 % hodnotilo filmové adaptace negativně a dalších 12 % odpovědělo, že jsou ve většině případu z adaptací zklamaní. To ukazuje graf 5.

Graf č. 5 – Hodnocení filmových adaptací fantasy děl knihovníky

Pokud byla odpověď na otázku, zda knihovníci čtou literaturu fantasy, záporná, měli respondenti odpovědět na doplňkovou otázku zjišťující, zda knihovníci sledují filmové adaptace fantasy. Z odpovědí, znázorněných v grafu 6, vyplynulo, že 25 % respondentů filmové adaptace sleduje, 25 % je sleduje minimálně, dalších 25 % je spíše nesleduje a dalších 25 % na otázku neodpovědělo.

Graf č. 6 – Sledování filmových adaptací fantasy děl knihovníky

Závěr průzkumu

Můžeme konstatovat, že knihovny využívají literaturu či tématiku fantasy v knihovnách. Akce jsou vhodné buď pro žáky základních škol, nebo pro čtenářskou kategorii od 12 a 14 let. Zaměřené jsou na žánr fantasy či jsou do tohoto žánru přimíchány i ostatní žánry fantastiky, nebo si téma a program vybírají pedagogové či knihovna.

Zahraničních titulů fantasy se dohromady umístilo hodně. Uvedeme příklady těch nejpůjčovanějších: Na prvním místě se umístil Harry Potter od J. K. Rowling, za ním se umístil Zaklínač od Andrzeje Sapkowského, dále Skleněný trůn od Sarah J. Maas a Píseň ledu a ohně od George R. R. Martina.

Všechny dotazované knihovny mají ve svém fondu zařazenou českou literaturu fantasy. Nejpůjčovanějších titulů se umístilo rovněž hodně, opět uvedeme ty nejčastější: na prvním místě se umístil Naslouchač od Petry Stehlíkové, spisovatel František Kotleta, Sedmý smysl od Ilky Pacovské a spisovatel Miroslav Žamboch.

Půjčovanější literaturou je zahraniční literatura, protože ji uvedly všechny knihovny.

Z odpovědí knihovníků vyplynulo, že literaturu fantasy čte více než polovina z nich. Současně se také dívají na filmové adaptace, ale jejich hodnocení se liší. Z hodnocení vyplynuly tyto odpovědi: jen některé filmové adaptace jsou dobře zpracované, uvádějí spíše pozitivní hodnocení, nejsou proti filmovým adaptacím, upřednostňují literární zpracování, adaptace hodnotí negativně a ve většině případů jsou z adaptací zklamaní.

Naše první hypotéza nebyla ani přijata, ani zamítnuta, jelikož výsledky ukázaly, že akce s tématikou fantasy pořádá polovina dotazovaných knihoven. Nicméně i takto rovnoměrný poměr protichůdných odpovědí má svou vypovídající hodnotu.

Naše druhá hypotéza byla přijata, jelikož je zahraniční literatura dosud oblíbenější než ta česká.

Naše třetí hypotéza byla zamítnuta, protože více než polovina knihovníků opověděla, že čtou literaturu fantasy.

Seznam literatury

DĚDINOVÁ, Tereza. Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2015 ISBN 978-80-210-7871-0.

Historie knihovnictví na Jesenicku. Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku [online]. Jeseník: Knihovna Vincence Priessnitze, 2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: http://www.knihovna-jesenik.cz/historie.htm.

CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. Brno: Centa, 2005. ISBN 80-86785-03-3.

Informace pro knihovny. MĚSTSKÁ KNIHOVNA JIHLAVA příspěvková organizace [online]. Jihlava: Městská knihovna Jihlava [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://www.knihovna-ji.cz/93-informace-pro-knihovny.html.

KARPATSKÝ, Dušan. Labyrint literatury. Praha: Albatros, 2008. ISBN 978-80-00-02154-6.

Katalogy obsluhovaných knihoven. KNIHOVNA Vítkov [online]. Vítkov: Knihovna Vítkov, c2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovna.vitkov.info/regionalni-funkce/katalogy-obsluhovanych-knihoven/.

KNIHOVNA A JEJÍ HISTORIE. Městská knihovna HAVÍŘOV [online]. Havířov: Městská knihovna Havířov [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://knihovnahavirov.cz/knihovna-a-jeji-historie/.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA JIHLAVA příspěvková organizace [online]. Jihlava: Městská knihovna Jihlava [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://www.knihovna-ji.cz/.

MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-669-X.

MUSCHOVÁ, Zuzana. Fantasy literatura jako fenomén 20. – 21. století a její popularita v knihovnách [online]. 2021. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Vedoucí práce Richard PAPÍK.

NEFF, Ondřej, Jaroslav OLŠA a Petr PROKŠÍK. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: Jinočany: AFSF, 1995. ISBN 80-85787-90-3.

Oddělení knihovny. KNIHOVNA Vítkov [online]. Vítkov: Knihovna Vítkov, c2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovna.vitkov.info/o-knihovne/oddeleni-knihovny/.

O knihovně. Jablunkovské centrum kultury a informací [online]. Jablunkov: Jablunkovské centrum kultury a informací, 2021 [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: http://jackijablunkov.cz/vse-o-knihovne/o-knihovne/.

O knihovně. Knihovna Třinec [online]. Třinec: Knihovna Třinec, c2020 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovnatrinec.cz/o-knihovne/.

O knihovně. KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE VE ZLÍNĚ [online]. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/o-knihovne.

O Knihovně města Olomouce: Současnost. KNIHOVNA MĚSTA OLOMOUCE [online]. Olomouc: Knihovna města Olomouce, c2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: http://www.kmol.cz/knihovna/.

O KNIHOVNĚ. Městská knihovna HOLEŠOV [online]. Holešov: Městská knihovna Holešov [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://knihovna.holesov.info/o-knihovne.

O NÁS. Městská knihovna Hodonín [online]. Hodonín: Městská knihovna Hodonín, c2021 [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://www.knihovnahod.cz/zakladni-informace.html.

Pobočky. KNIHOVNA Vítkov [online]. Vítkov: Knihovna Vítkov, c2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovna.vitkov.info/o-knihovne/pobocky/.

PRINGLE, David a Terry PRATCHETT. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. Praha: Albatros, 2003. ISBN 80-00-01126-3.

Pro knihovny: Regionální funkce. Masarykova veřejná knihovna Vsetín [online]. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna Vsetín, c2008-17 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/pro-knihovny/.

Regionální funkce. Knihovna Třinec [online]. Třinec: Knihovna Třinec, c2020 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovnatrinec.cz/regionalni-funkce/.

Regionální funkce ve Zlínském kraji. KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE VE ZLÍNĚ [online]. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/regionalni-funkce-ve-zlinskem-kraji.

Regionální funkce – okres. KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE VE ZLÍNĚ [online]. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/regionalni-funkce-okres.

Současnost ICaMK. Informační centrum a městská knihovna Horní Benešov [online]. Horní Benešov: Informační centrum a městská knihovna Horní Benešov, 2021 [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://www.icamk-hbenesov.cz/soucasnost-micak/d-1015/p1=1060.

Současnost knihovny. KNIHOVNA Vítkov [online]. Vítkov: Knihovna Vítkov, c2021 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://knihovna.vitkov.info/o-knihovne/soucasnost-knihovny/.

STABLEFORD, Brian M. The A to Z of fantasy literature. Lanham, Md.: Scarecrow Press, Inc., 2009, ©2005. The A to Z guide series; no. 46.

STAFF, MERRIAM-WEBSTER. Merriam-Webster's encyclopedia of literature. Merriam-Webster, 1995.

Základní informace. Masarykova veřejná knihovna Vsetín [online]. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna Vsetín, c2008-17 [cit. 2021-6-23]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/zakladni-informace/.