Koncepce knihoven ČR barevně, přehledně a zvýrazněně
Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. / Ústav bohemistiky a knihovnictví. Filozoficko-přírodovědná fakulta Slezské univerzity v Opavě
Tato malá brožura vznikající v minulém roce v týmovém duchu pod střechou Městské knihovny v Praze (vydavatel) je nesmírně užitečným výstupem připraveným odborným a nadšeneckým redakčním kolektivem (ve složení Tomáš Tománek, Eliška Bartošová, Barbora Buchtová, Lenka Hanzlíková, Alena Tománková, úvodní slovo ve formě vzkazu má Vít Richter) v roce 2020.
Je založena, jak už vyplývá z názvu, na poměrně jasné koncepci knihoven do roku 2027 (s výhledem do roku 2030), která je dokumentově jistě zásadní a zajímavá, ale je škoda ji ponechat jen v archívech úředních dokumentů, na webových stránkách patřičných institucí, zmiňovat ji na setkáních zainteresovaných, neboť jde obecně o velmi zdařilý dokument, který je sice stažitelný ze stránek nejen Národní knihovny ČR, ale přes její obsahový náboj i přehlednost nebude nikdy tak atraktivní pro přiblížení tématu koncepce širší veřejnosti, jako to dokazuje právě recenzovaná brožura. Už jenom proto, že všechny koncepce knihoven, které jsou v posledních letech pod organizační taktovkou Ústřední knihovnické rady (poradní orgán ministra kultury ČR) a pracovních skupin kolem ní, jsou dokumenty strategickými a svým způsoby úředními a ty přitahují jen určitý okruh odborníků nebo lidí zajímajících se o knihovnicko-informační sféru.
Při pročítání této brožury jsem ožil, jak toto může být přehledným nejen popularizačním nebo zvýrazňujícím dokumentem, ale že to půjde jistě navrhnout (nejen) mým studentům jako učební materiál pro knihovnicko-informační školy a pro lidi, co rádi podstatné na několika stranách a přehledně, anebo rádi by se profesně vydali do sféry knihovnického sektoru, ať už knihoven veřejných, vysokoškolských nebo odborných, i když důraz a uváděné příklady v materiálu přeci jen více cílí na veřejné knihovny, které početně převažují nad těmi ostatními. Mohu rád konstatovat, že je tam v podstatě vše a „výjimky potvrzují pravidlo“ jsou spíše na diskuzi než na zatěžování běžného čtenáře.
Líbí se mi, že barevně a graficky (Vojtěch Janoušek) a stylisticky (jazyková korektura Michaela Losíková) jde o přitažlivé dílko zvýrazňující na více místech 3 základní pilíře Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030. Těmi pilíři jsou (opakuji se po koncepci a po recenzovaném díle, ale opakování je důležité i právě v recenzích):
- Knihovny jako pilíře rozvoje občanské společnosti a přirozená centra komunit
- Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce
- Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství
U všech pilířů jsou zdůrazněny strategické cíle a jsou uváděny milé a účelné příklady z té nejběžnější praxe, pochopitelně výběrově a stručně. Nejen laici, ale i samotní knihovníci a informační profesionálové potřebují vytěžit z celé koncepce to, co je v jejich praxi aplikovatelné a zdůrazněné, což brožura celkem velmi poutavě nabízí na několika stranách. Líbí se mi tento dokumentový výstup podporující naši pozornost a další kognitivní schopnosti ho vstřebat a hlavně zamyslet se. Přeji mu hodně štěstí a čtenářů.
