Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2021 / 02 Historie a současnost Vytváření obsahu ANL a průběh bibliografické činnosti ve spolupracujících knihovnách

Vytváření obsahu ANL a průběh bibliografické činnosti ve spolupracujících knihovnách

Mgr. Tereza Melichová / Oddělení knihovnictví, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava

Úvod

Databáze ANL – Výběr článků v českých novinách, časopisech a sbornících je výběrovou bibliografií a významným rešeršním zdrojem, na jejímž doplňování se v současné době podílí přes dvacet českých knihoven, které jsou zapojeny do kooperačního systému analytické bibliografie.

Článek vychází z praktické části diplomové práce1, která byla obhájena na Ústavu bohemistiky a knihovnictví při Slezské univerzitě v Opavě v srpnu 2020.

Cílem výzkumu, v němž byla použita metoda dotazníkového šetření, bylo zmapovat bibliografickou činnost knihoven, které v roce 2019–2020 aktivně přispívaly do báze ANL svými bibliografickými záznamy článků. Z výzkumu vyplynulo, jakou měrou se na obsahu báze ANL podílejí nebo podílely jednotlivé knihovny, jaký byl v roce 2019 poměr záznamů článků zpracovaných díky dotační podpoře VISK 9/I v porovnání se záznamy článků, které byly zpracovány a poskytnuty bez grantu a zda má tato spolupráce dotovaná programem VISK 9/I smysl. V neposlední řadě bylo cílem zjistit chybovost v záznamech zasílaných jednotlivými knihovnami.

Chybovost v záznamech zasílaných knihovnami do báze ANL v roce 2019 byla zkoumána metodou obsahové analýzy na základě protokolů z automatické kontroly záznamů článků zaslaných do báze ANL, které jsou veřejně k dispozici online na webu Souborného katalogu České republiky2.

Informace o celkovém počtu bibliografických záznamů článků zaslaných jednotlivými knihovnami do báze ANL byla vyhledána přímo v bázi ANL a byla platná ke dni 16. 5. 2020.

 

Fáze vytváření obsahu ANL

Na počátku řetězce prací a úkonů spojených s analytickým zpracováním dokumentů se nachází konkrétní periodický titul a na jeho konci, pokud vynecháme spokojeného uživatele, online databáze národní článkové bibliografie. Než se však z jednoho článku stane strukturovaný bibliografický záznam dohledatelný v databázi ANL, předchází tomu několik procesů, které lze rozdělit do sedmi etap:

  1. Periodikum je úplně, částečně nebo výběrově excerpováno pracovníky jednotlivých knihoven zapojených do kooperačního systému, kteří jednotlivé články zpracují dle knihovnických pravidel RDA a metodických pokynů a doporučení odborníků z Národní knihovny ČR (dále jen NK)3.
  2. Následuje zaslání bibliografického záznamu článku ve formátu MARC 21 na server FTP NK4. Frekvenci zasílání každá knihovna volí individuálně – zpravidla se jedná o týdenní, měsíční nebo roční frekvenci.
  3. NK bibliografické záznamy článků z tohoto serveru FTP sklízí jednou týdně prostřednictvím OAI-PMH a jednotlivé záznamy procházejí kontrolními skripty, které ověřují integritu dat. Konkrétně jsou sledovány:
    a - výskyt nepovolených znaků,
    b - správnost indikátorů,
    c - správnost kódovaných údajů.
  4. V další fázi jsou záznamy upraveny nástrojem MarcMan, který zajišťuje konverzi záznamů do podoby žádoucí pro bázi ANL.
  5. Následuje „předimportní“ kontrola (kontrola před importem záznamů do báze ANL), která na základě vytvořeného klíče hlídá duplicity záznamů.
  6. Na základě kontrol v etapách 3–5 dostane knihovna, která záznamy zaslala, online protokol obsahující výsledek kontroly. Pokud některé záznamy nebyly přijaty do ANL, je v protokolu uvedeno, z jakého důvodu (viz obrázek 1). Záznamy, které nebyly přijaty, musí zpracovatelská knihovna opravit a znovu do ANL.
    V případě, že knihovna, která záznamy vytvořila, sama ve svém odeslaném záznamu nalezne chybu, přestože záznam byl již zaslán a přijat do ANL, musí tuto skutečnost oznámit odpovědným pracovníkům v NK, aby záznam v ANL opravili manuálně, neboť při jeho opravě a opětovném zaslání přes FTP do báze ANL jej kontrolní skript vyhodnotí jako duplicitní a záznam do báze ANL „neprojde“.
  7. Poslední fází je fyzická kontrola obsahu polí jednotlivých záznamů, která probíhá v NK jednou měsíčně. Sledována jsou především tato pole:
    a - 773 – zdrojový dokument – nejčastějšími chybami v tomto poli jsou překlepy, či chybně zapsané přílohy,
    b - 787 – recenzovaný dokument – nedostatkem jsou zde často chybějící podpole, návěští, chybně uvedené indikátory,
    c - autoritní údaje (tj. pole 1XX, 6XX, 7XX) – problémem je zde chybné propojení údajů s autoritním číslem, které je důsledkem neaktualizované báze autorit u zpracovatelské knihovny, či doplňování životních dat přímo v záznamu článku, kterému by měla předcházet aktualizace dat v bázi autorit,
    d - 856 – elektronické umístění a přístup – pokud je dokument v Digitální knihovně Kramerius, je záznam článku doplněn o příslušný odkaz.5

Obr. 1 Výsledek kontroly záznamů KNAV zaslaných do ANL 7. 1. 20206

 

Průběh bibliografické činnosti ve spolupracujících knihovnách

Průběh bibliografické činnosti ve spolupracujících knihovnách byl zjišťován prostřednictvím dotazníkového šetření. Byly do něj vybrány knihovny, které v roce 2019 zpracovaly a alespoň jednou v tomto roce zaslaly do báze ANL bibliografické záznamy článků. Osloveno bylo tedy 23 knihoven, které byly rozděleny do dvou skupin:

  1. knihovny zajišťující zpracování v rámci podprogramu VISK 9/I,
  2. knihovny zajišťující zpracování bez dotační podpory.

Samostatnou, třetí skupinu, tvoří knihovny, které v minulosti do ANL přispívaly, ale v roce 2019 mezi aktivními přispěvateli z určitých důvodů nebyly. Přesto jejich přispění nelze považovat za zanedbatelné. Tyto knihovny nebyly zahrnuty do dotazníkového šetření.

 

Knihovny zajišťující zpracování v rámci podprogramu VISK 9/I

V rámci dotačního podprogramu VISK 9/I přispívalo v roce 2019 do báze ANL 15 knihoven – 12 krajských knihoven a 3 knihovny odborné. Všechny krajské knihovny se účastnily již původního kooperačního systému fungujícího od roku 1992. V roce 2002 (po změně státoprávního uspořádání České republiky) se zapojily i nově ustavené krajské knihovny (Krajská knihovna Vysočiny, Krajská knihovna Karlovy Vary, Krajská knihovna v Pardubicích a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně), které do báze ANL začaly přispívat bibliografickými záznamy článků z regionálních novin, časopisů a sborníků. Všechny krajské knihovny pokračují s původně ujednaným přispíváním bibliografických záznamů článků s regionální tematikou a současně od roku 2011 díky podprogramu VISK 9/I excerpují periodika, která původně excerpovala NK. Pro přehlednost jsou tyto knihovny uváděny v kategorii Instituce přispívající do báze ANL, přestože do ANL přispívají i bez dotační podpory. Výjimkou je pouze Moravská zemská knihovna, která excerpuje regionální periodika a bibliografické záznamy článků zasílá do ANL, avšak do kooperace financované dotačním programem VISK 9/I nemůže být zapojena, neboť jejím zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Všechny tři odborné knihovny se do kooperace zapojily až po roce 2011.

Instituce, které v roce 2019 alespoň jednou zpracovaly a zaslaly bibliografické záznamy článků do báze ANL s podporou projektu v podprogramu VISK 9/I, jsou:

  • Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (JVK)
  • Knihovna AV ČR, v. v. i. (KNAV)
  • Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (KG)
  • Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (KKFB)
  • Krajská knihovna Karlovy Vary (KKKV)
  • Krajská knihovna v Pardubicích (KKP)
  • Krajská knihovna Vysočiny (KKV)
  • Krajská vědecká knihovna v Liberci (KVKL)
  • Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (MSVK)
  • Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem (SVK ÚL)
  • Středočeská vědecká knihovna v Kladně (SVKK)
  • Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (SVK HK)
  • Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK PK)
  • Vědecká knihovna v Olomouci (VKO).

Knihovny, které zpracovávají články s dotační podporou z programu VISK 9/I, odpovídaly na otázky týkající se obecně bibliografické činnosti v knihovně (dotazník – část 1), a také na otázky týkající se zpracování článků v rámci VISK 9/I v roce 2019 (dotazník – část 2):

Dotazník – část 1, otázky:

  1. Má vaše knihovna samostatné bibliografické oddělení?
  2. Pokud ne, jaké oddělení se věnuje excerpci periodik a zpracování článků?
  3. Kolik zaměstnanců/úvazků má bibliografické oddělení vaší knihovny? V případě, že toto oddělení nemáte: Kolik zaměstnanců/úvazků se věnuje excerpci a zpracování článků v oddělení, do něhož tyto činnosti spadají?
  4. Vytváříte si svoji regionální/odbornou článkovou bibliografii souběžně nebo retrospektivně?
  5. Pokud ano, je součástí katalogu vaší knihovny nebo je v samostatné bázi?
  6. Kolik pro regionální/odbornou článkovou databázi excerpujete periodik?
  7. V jakém automatizovaném knihovním systému články zpracováváte?

 

Odpovědi knihoven zpracovávajících články s podporou VISK 9/1 – část 1

x = nebylo zjištěno

 

Dotazník – část 2, otázky:

8. Kolik článků jste měli zpracovat v roce 2019 dle projektu podávaného do VISK?

9. Kolik článků jste v roce 2019 dodali do ANL skutečně?

10. Kolik lidí/úvazků se na zpracování podílelo?

11. Bibliografické záznamy článků vytvářejí stálí zaměstnanci knihovny, nebo brigádníci?

12. Kolik excerpujete periodik do báze ANL? Jedná se o jiná periodika, než která excerpujete pro regionální/odbornou databázi?

13. Děláte úplnou, částečnou, výběrovou excerpci nebo všechny tyto typy excerpce? Pokud všechny, dle jakého kritéria určujete, jaké tituly excerpovat úplně, jaké výběrově a jaké částečně? Kolik titulů excerpujete úplně, kolik částečně, kolik výběrově?

14. Články do ANL zasíláte pravidelně každý měsíc (12x/rok) nebo pravidelně od schválení projektu či nepravidelně?

15. O kolik článků byste měli dle projektu obohatit ANL v roce 2020?

 

Odpovědi knihoven zpracovávajících články s podporou VISK 9/1 – část 2

Tabulka_2_Melichova.png

Instituce zajišťující zpracování bez dotační podpory

Do této podkapitoly jsou zařazeny všechny další instituce, které v roce 2019 alespoň jednou zaslaly bibliografické záznamy článků do báze ANL bez dotační podpory Ministerstva kultury ČR. Kromě MZK, která je krajskou knihovnou, se jedná o osm specializovaných knihoven. Jsou to:

  • Knihovna Antonína Švehly (KAŠ)
  • Knihovna Archeologického ústavu AV ČR, v. v. i. (KARÚ)
  • Knihovna Divadelního ústavu (KDÚ)
  • Knihovna Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (KETF)
  • Knihovna knihovnické literatury (KKL)
  • Knihovna Židovského muzea v Praze (KŽM)
  • Moravská zemská knihovna (MZK)
  • Národní technická knihovna (NTK)
  • Ústřední knihovna a Evropské dokumentační středisko Právnické fakulty Masarykovy univerzity (ÚK EDS).

 

Knihovny, které zpracovávají články bez dotační podpory, odpovídaly pouze na otázky týkající se obecně bibliografické činnosti v knihovně:

  1. Má vaše knihovna samostatné bibliografické oddělení?
  2. Pokud ne, jaké oddělení se věnuje excerpci periodik a zpracování článků?
  3. Kolik zaměstnanců/úvazků má bibliografické oddělení vaší knihovny? V případě, že toto oddělení nemáte: Kolik zaměstnanců/úvazků se věnuje excerpci a zpracování článků v oddělení, pod které tyto činnosti spadají?
  4. Vytváříte si svou regionální/odbornou článkovou bibliografii? Souběžně nebo retrospektivně?
  5. Pokud ano, je součástí katalogu vaší knihovny, anebo je v samostatné bázi?
  6. Kolik pro svou regionální článkovou databázi excerpujete periodik?
  7. Děláte úplnou, částečnou, výběrovou excerpci nebo všechny tyto typy excerpce? Pokud všechny, dle jakého kritéria určujete, jaké tituly excerpovat úplně, jaké výběrově a jaké částečně? Kolik titulů excerpujete úplně, kolik částečně, kolik výběrově?
  8. V jakém automatizovaném knihovním systému články zpracováváte?
  9. Zasíláte do báze ANL záznamy všech zpracovaných článků?
  10. Jak často do ANL záznamy zasíláte?

Odpovědi knihoven zpracovávajících články bez dotační podpory

Tabulka_3_Melichova.png

 

Počty záznamů zaslaných do ANL v roce 2019 a jejich chybovost7

V roce 2019 bylo vytvořeno a do ANL zasláno knihovnami zapojenými do kooperačního systému celkem 45 689 bibliografických záznamů článků. Díky podpoře z programu VISK 9/I byla báze obohacena o 19 289 záznamů a bez dotační podpory do ní přibylo 26 400 článků.

Graf 1 zobrazuje rozdíl v počtu záznamů u knihoven, které zpracovávající články jak v rámci své regionální činnosti, tak s podporou z dotačního programu VISK:

Graf_1_Melichova.png

Bibliografické záznamy zaslané do ANL procházejí automatickou kontrolou, kdy jsou sledovány jednak duplicita (není zde zahrnuta mezi chyby), jednak výskyt nepovolených znaků, správnost indikátorů a správnost kódovaných údajů.

Nejčastější chyby vznikají překlepy, ať už se jedná o pole, podpole či jejich obsah. Chyby v diakritice nebo nepřístupné znaky v textu jsou zpravidla zapříčiněny kopírováním textu.

 

Graf 2 zobrazuje, kolik procent z celkového počtu záznamů zaslaných v roce 2019 do báze ANL činily chybové záznamy:

Graf_2_Melichova.png

 

Instituce v současnosti do ANL nepřispívající

V minulosti do báze ANL přispívalo dalších 19 institucí, které však v současné době, tj. v roce 2019 a na počátku roku 2020, nebyly mezi aktivními přispěvateli. Důvodem neaktivity jsou zpravidla personální či finanční důvody, případně zrušení dané knihovny. Do dotazníkového šetření tyto instituce sice zahrnuty nebyly, avšak jejich úsilí nelze považovat za zanedbatelné, a proto je zde uveden alespoň jejich přehled:

  • Knihovna České geologické služby (KČGS)
  • Knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i. (KHH)
  • Knihovna Kroměřížska (KK)
  • Knihovna Ústavu mezinárodních vztahů (KÚMV)
  • Knihovna Národního filmového archivu (KNFA)
  • Knihovna Národního památkového ústavu (KNPÚ)
  • Knihovna Národního technického muzea (KNTM)
  • Knihovna Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (KNÚV)
  • Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze (KUPMP)
  • Knihovna Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. (KUSD)
  • Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku (KVPJ)
  • Národní knihovna České republiky (NK)
  • Národní lékařská knihovna (NLK)
  • Odborná knihovna Referenčního informačního střediska Ministerstva životního prostředí ČR (OK RIS)
  • Pedagogická knihovna J. A. Komenského (PK)
  • Pedagogická knihovna Moravské zemské knihovny (PK MZK)
  • Státní technická knihovna Moravské zemské knihovny (STK MZK)
  • Středisko vědeckých informací Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (SVI ÚSP)
  • Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (ÚK FSS)

 

Přispívání do báze z historického hlediska

Od založení Kooperačního systému článkové bibliografie přispělo do báze ANL svými záznamy 42 různých knihoven – NK, 13 krajských, 26 specializovaných a 2 základní knihovny.

Následující tabulka zobrazuje celkový počet záznamů zaslaných do báze ANL všemi 42 knihovnami.

Tabulka_4_Melichova.png Tabulka_5_Melichova.png

 

Závěr

Doplňování báze ANL je náročný proces složený z lidské i automatizované činnosti, jehož výsledkem je výběrová článková bibliografie, která je zároveň významným rešeršním zdrojem.

Na základě dat zjištěných průzkumem lze konstatovat, že podíl bibliografických záznamů článků zpracovaných a dodaných do ANL díky finanční podpoře z podprogramu VISK 9/I rozhodně není zanedbatelný – v roce 2019 tvořily takto zpracované články více než 42 % ze všech dodaných bibliografických záznamů článků. Tato forma spolupráce má jednoznačně smysl a její zásluhou přibývají do báze ANL nemalou měrou záznamy odborných článků.

Poznámky

1 MELICHOVÁ, Tereza. Poslání a plnění Databáze českých článků – báze ANL: Mission and Filling of the Database of Czech Articles – Database ANL. Opava, 2020. Diplomová práce. Slezská univerzita. Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Ústav bohemistiky a knihovnictví. Vedoucí práce Richard Papík.

2 O bázi ANL. In: SKČR: Souborný katalog České republiky [online]. 29. 11. 2019 [cit. 2020-05-13]. Dostupné z: https://www.caslin.cz/caslin/databaze-pro-vyhledavani/databaze-ceskych-clanku-baze-anl/o-bazi-anl.

3 Pro výběr (A – D) a úplnost (1–3) zpracování článků byla stanovena následující hlediska: A – Seriály vydávané AV ČR a českými vysokými školami – 1; B – Seriály vydávané ostatními institucemi v ČR – 1 (sborníky, ročenky), 1–2 (oborové časopisy);C – Noviny a kulturněpolitické časopisy – 2,3;D – Populárně naučné časopisy – 3; přičemž:1 = úplná excerpce (100–80 % článků);2 = částečná excerpce (80–25 % článků);3 = výběrová excerpce (25 % a méně článků)…Více MELICHOVÁ, Tereza. Databáze českých článků – báze ANL. Knihovna: knihovnická revue. 2021, 32(1), 23–42. ISSN 1801-3252. Dostupné z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2021-1/knihovny-a-informace-doma-a-ve-svete/databaze-ceskych-clanku-baze-anl

4 File Transfer Protocol

5 E-mailová korespondence s Mgr. Danielem Kindlem [online], 30. 4. 2020.

Záznamy, které nebyly přijaty do ANL [online]. [Cit. 2020-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/web/anl/aba007/aba007_200107.htm.

7 Do srovnání nebyla zařazena SVK ÚL, neboť se nepodařilo zjistit skutečné počty záznamů zaslaných do báze ANL a data by tak nebyla srovnatelná s ostatními knihovnami.

01.03.2022




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Manga den v Národní knihovně

Termín: 6. 12. 2024

Více informací

Nitky vzpomínek

Osudy žen v Gulagu

Termín: 27. 11. 2024 - 31. 1. 2025

Místo: výstavní chodba přízemí, Národní knihovna ČR, Mariánské nám. 190, Praha 1

Výstava Bibliotheca Atronomica

Termín: 18. 10. - 18. 12. 2024

Místo: Galerie Klementinum, výstavní sál

ba2024_vystava.png

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text