Kategorizace informačních zdrojů tématu COVID-19
Bc. Hana Marková / Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačního a znalostního inženýrství, nám. Winstona Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3
Úvodem
Text článku vychází z autorčiny bakalářské práce, která byla součástí ukončení studia oboru Informační média a služby na Vysoké škole ekonomické v Praze, na Fakultě informatiky a statistiky.
Práce reflektuje vliv nemoci COVID-19 na elektronické informační zdroje. Nemoc v průběhu času zasahuje i kvůli přijatým vládním opatřením do mnoha aspektů lidské činnosti a života, a proto na ni reagují i informační zdroje.
Zkoumání odezvy zdrojů na základě různých hledisek může pomoci při výběru zdrojů uživatelům, ale i samotným provozovatelům webových stránek, kteří mohou lépe uzpůsobit obsah a vzhled potřebám svých uživatelů.
Data, informace, znalosti
Nejprve je důležité si uvědomit, jaký typ obsahu se v informačních zdrojích vyskytuje. Obecně jsou v této souvislosti uváděny tři pojmy – data, informace a znalosti.
Data jsou charakterizována jako „čísla, text, zvuk, obraz, popř. jiné smyslové vjemy reprezentované v podobě vhodné pro zpracování počítačem“ (Sklenák, 2001, s. 2). Jejich účelem je zobrazit skutečnosti, znaky či hodnoty (Kučerová, 2017, s. 81; Sklenák, 2001, s. 2).
Z logických důvodů je u COVIDu-19 středem pozornosti lidské zdraví, proto se veřejnost běžně setkává především se zdravotnickými daty, která jsou často reprezentována čísly. Ta v České republice shromažďuje, analyzuje a poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, instituce spravující tzv. Národní zdravotnický informační systém. Ten v období pandemie shromažďoval například údaje o počtech: pozitivních testů, osob/zdravotníků v karanténě, zemřelých, volných/obsazených lůžek v nemocnicích nebo také demografická data (Jarkovský et al., 2020, s. 3).
Druhý typ obsahu – informace – vzniká při hlubší analýze dat. Jedná se tak o data s přiřazeným smyslem – datům je určen význam a jsou využity v konkrétní situaci (Kučerová, 2017, s. 82; Sklenák, 2001, s. 3). Příkladem informací u koronavirového tématu je tak např. přehled platných vládních opatření nebo výčet podmínek pro cestování.
Poslední typ obsahu – znalost – je definována jako „vzájemně provázané struktury poznatků“, s jíž pomocí lze předvídat budoucí vývoj (Sklenák, 2001, s. 4). Podobně jako u předchozích typů obsahu lze uvést přiklad z období COVIDu-19. Za ten by mohl být považován tzv. systém PES. Jednalo se o tabulku, jež hodnotila epidemiologickou situaci a předpovídala budoucí zavádění vládních restrikcí.
Informační zdroje
Již několikrát zmíněné sousloví informační zdroj je považováno za nositele informací, dat či znalostí. Jeho cílem je uspokojit informační potřebu jedince (Sklenák, 2001, s. 22).
Informační zdroje se dle typu jejich nosiče dělí na tištěné, mikrografické a elektronické (Anon. 2020, s. 2). Článek se zaměřuje na počítačovou vědu, proto se bude věnovat elektronickým zdrojům v kontextu nemoci COVID-19. I elektronické zdroje se rozdělují, a to dle dostupnosti přes internetovou síť, optická média, off-line nebo kombinací výše zmiňovaných možností (Papík, 2011, s. 57).
Nejzásadnější roli v době pandemie hrají zdroje nalezitelné na internetu, také nazývané jako internetové (informační) zdroje. V době, kdy je omezen pohyb osob, situace a informace se vyvíjejí velmi dynamicky, poslouží internetové informační zdroje jako užitečný prostředek.
Pro doplnění terminologie je dobré zmínit, že se lze setkat i s jinými označeními pro tyto zdroje. Vzhledem k tomu, že internetová služba je součástí počítačové sítě, se zdroje označují jako síťové/online (informační) zdroje. Využívají se i pojmy webové (informační) zdroje, které specifikují skutečnost, že přístup ke zdrojům zajišťuje internetová služba WWW – World Wide Web (Bratková, 1998, s. 1–2).
| elektronický zdroj | → | siťový/online zdroj | → | internetový zdroj | → | webový zdroj |
Vymezení pojmů od nejširšího k nejužšímu (zdroj: Bratková, 1998, s. 1–2, vlastní zpracování)
Pro práci s informačními zdroji, které se tento článek věnuje, jsou zásadní vlastnosti zdrojů. Charakter, hodnoty a výsledky vlastností se vyžívají pro kategorizaci zdrojů, kterou více představí následující kapitola. Vlastností je mnoho a zkoumají zdroje z různých úhlů.
První skupina vlastností reflektuje účastníky, kteří se zdroji pracují. Patří mezi ně uživatelé, producenti (tvůrci), poskytovatelé (zprostředkovatelé) (Papík, 2011, s. 62). Subjekty, které informace nabízejí, by měly působit na uživatele důvěryhodně. K posouzení důvěryhodnosti zdroje slouží informace o původu a pověsti producenta/poskytovatele.
Vedle účastníků je významná i identifikace samotných zdrojů, tedy určení adresy URL.
Rozsáhlá je charakteristika dostupnosti zdroje nebo jeho obsahu. Zahrnuje aspekty jako jsou: nalezitelnost zdroje ve vyhledávačích či jiných zdrojích, rychlost práce (samotného zdroje nebo v rámci zdroje), nastavení přístupů a oprávnění, cenu za přístup k informacím, spolehlivost technického fungování, období vzniku zdroje, způsob vyhledávání ve zdroji atd.
Určujícím je i celkový návrh design webové stránky, který zahrnuje princip použitelnosti, grafický design, informační architekturu (navigaci) nebo přístupnost (ovládání) stránky (Kosek, © 2000–2019). V souvislosti s COVIDem-19 je možné sledovat i proměny vzhledu nebo návštěvnosti.
V neposlední řadě lze zkoumat charakteristiky uváděného obsahu v souvislosti s tematickým zaměřením, rozsahem, formátem (text, obraz, video...), možností zásahu do obsahu a jeho úpravami, aktualizací, kvalitou externích odkazů, přesností, vyvážeností, platností nebo ověřitelností. (Sklenák, 2001, s. 23, 24, 379–400)
Kategorizace
Kategorizace není v běžném životě slovem neznámým. Podle odborné definice Heleny Kučerové (2017, s. 117) „kategorizace označuje postup, při němž se části spojují a zařazují do větších celků (směr zdola nahoru)“. Výsledkem je strukturalizace dané problematiky/oblasti.
Helena Kučerová (2017, s. 117) ve své publikaci zmiňuje i obdobný pojem klasifikace. Od kategorizace se odlišuje ve směru postupu – dochází k dělení celku na části (shora dolů). Společně s tím dodává, že rozdíl mezi pojmy klasifikace a kategorizace jiní autoři nerozlišují. Tento pohled je použit i v případě výzkumné části zmíněné bakalářské práce.
Jak vyplývá z předchozích řádků, přínosem kategorizace elektronických informačních zdrojů v kontextu COVIDu-19 je jejich uspořádání, díky kterému by se měl uživatel mezi zdroji orientovat, porovnávat nebo je hodnotit (Kučerová, 2017, s. 103, 129).
Pro organizaci informačních zdrojů je zvolena tzv. fasetová analýza. Její postup dle H. Kučerové aplikovaný na téma elektronických informačních zdrojů a COVIDu-19 vytváří následující proces/postup:
- Pomocí adres URL se identifikují zdroje, kterými se kategorizace bude zabývat.
- Následně se určují tzv. fasety. Faseta neboli kritérium členění reprezentuje určitou zvolenou vlastnost, podle níž se zdroje kategorizují. Samotné fasety se dále hlouběji člení pomocí dalších faset. Vznikne proto několik kritérií členění.
- Nakonec se jednotlivé zdroje přiřazují k fasetám. Po seskupení zdrojů, které se při daném úhlu pohledu považují za stejné/podobné, vznikne kategorie. Kategorie jsou na sobě nezávislé, přesto se obsahově překrývají (zdroj může být zastoupen ve více kategoriích) (Kučerová, 2017, s. 128–132).
Kategorizace zdrojů ovlivněných COVIDem-19
V rámci výzkumu bakalářské práce bylo na základě autorčiny analýzy vymezeno šest základních kategorií/skupin a ty byly dále členěny. Zde je celkový přehled použitých faset:
- tematické zaměření
- zdraví
- fyzické
- data
- informace
- znalosti
- duševní
- opatření
- osvěta
- dezinformace
- vzdělání
- volný čas
- dobročinnost
- ostatní
- financování
- veřejné zdroje
- státní zdroje
- veřejnoprávní média
- mezinárodní organizace
- soukromé zdroje
- komerční zdroje
- zdroje typu neziskových organizací
- přizpůsobení uživateli
- nové stránky
- navigace
- bez vizuální odezvy
- dostupnost
- volný zdroj
- placený zdroj
- s nutností registrace
- kombinovaná
- změna dostupnosti zdroje během COVIDu-19
- technické problémy
- vyhledávání ve zdroji
Zkoumány jsou zdroje od počátku propuknutí pandemie (přelom roku 2019 a 2020) do března 2021. Pozornost se zaměřuje především na elektronické zdroje, které využívali čeští uživatelé, ale pro porovnání nebo doplnění jsou využity i weby mezinárodní.
Kategorie jsou postavené z velké části na konkrétních ukázkách a seznamech zdrojů. V tomto článku se uvádí úzký výtah z nich, a proto pro získání celkového obrazu doporučuje autorka nahlédnout do plného znění své bakalářské práce.
Tematické zaměření
Nejrozsáhlejší kategorií je ta, jež se věnuje samotnému obsahu zdrojů.
Významným tématem je ze své povahy zdraví lidí. Především se jedná o zdraví fyzické, kde lze pozorovat zdroje, které přinášejí data, informace a znalosti, ať už jsou zaměřeny na každou z těchto entit zvlášť, nebo je zahrnují všechny.
U formátu dat dominují dvě základní odlišnosti mezi zdroji. Těmi jsou zobrazení dat a možnosti předání dat pro další zpracování jinými uživateli.
Mezi zdroje, které se věnují převážně předávání informací, se řadí především webové stránky českých státních institucí jako je ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Státní zdravotní ústav, jednotlivé kraje, obce nebo hygienické stanice. Ze zahraničních zdrojů jsou to weby vědeckých národních center, např.: Institut Roberta Kocha (Německo), CDC (USA), NHS (Spojené království) nebo mezinárodních institucí jako je WHO či ECDC. U tématu očkování jsou pak zdrojem informací stránky Evropské agentury pro léčivé přípravky a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Dále lze informace nalézt na stránkách různých médií či v odborných databázích a časopisech (Medline, EBSCO, Nature a dalších), kde lze dohledat vědecké informace.
Do podkategorie znalostí poté spadá například web s názvem Korona hra[1], kde hráč dostává možnost „ovládat“ jednotlivá vládní opatření a na datech vidí efektivnost jejich zavádění.
Vedle fyzického zdraví by se nemělo zapomínat ani na zdraví psychické, kde se angažuje např. Národní ústav duševního zdraví nebo iniciativa Nevypusť duši.
Dalším tématem jsou vydávaná opatření. Zde hrají ústřední roli opět stránky státu a média. Největší popularitu si však svého času získal instagramový účet Dominika Feriho a jím zveřejňované žluto-černé vykřičníky.
Především na počátku propuknutí pandemie vznikla potřeba osvěty o tématu COVIDu-19. Výraznou osobností se v tomto případě stal Petr Ludwig a jeho projekty. Na dezinformace zase denně upozorňuje např. nezávislý web Manipulátoři.cz[2].
Další různé tematické zdroje zaváděly a rozvíjely během pandemie distanční formy obsahu. Během uzávěr tak např. pomáhala s distanční výukou Česká televize, ve volném čase lidé vzdáleně navštěvovali muzea, koncerty, pouštěli si filmy, cvičili z domova s lektory nebo pomáhali seniorům nebo podnikatelům.
Oblastí, které je možné do tematické kategorie zahrnout, je skutečně mnoho. Jako poslední zdroj z této kategorie by autorka zmínila svůj osobní tip. Tím je online jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR[3], kde lze dohledat termíny s vysvětlivkami pravopisu a významu, které se používají v souvislosti s COVIDem-19.
Financování
V pořadí druhá základní kategorie se věnuje financování zdrojů, respektive jejich poskytovatelům. Toto kritérium může napovědět, jaký obsah či služby lze od zdroje očekávat.
Financování zdrojů se dělí na veřejné a soukromé. Veřejné zdroje jsou financovány z veřejných prostředků – daní, občanských poplatků či státních příspěvků. Naopak soukromé zdroje získávají prostředky pro svou činnost z reklamy, provize, předplatným/platbou/příspěvky od samotných uživatelů nebo z dotací, a to za účelem vlastního výdělku, nebo pouze pokrytí provozních nákladů.
Přizpůsobení uživateli
Kategorie přizpůsobení uživateli reflektuje snahu webových stránek zjednodušit přístup uživateli přímo k obsahu o COVIDu-19.
První využívanou možností je vytvoření zcela nové stránky. Důvodem je oddělení tématu COVIDu-19 od běžného obsahu. Díky tomu se lze věnovat problematice komplexněji. Za rozhodnutím mohou stát i kapacitní důvody nebo vstup nových poskytovatelů na trh.
Druhou a častou možností je použití viditelného odkazu na COVID-19 na stávajícím webu, např. v rámci navigace stránky.
Najdou se i takové elektronické informační zdroje, které přístup ke koronavirovému obsahu neusnadňují a nijak ho neodlišují. To samozřejmě přináší i negativní dopady spojené s odlivem uživatelů.
Dostupnost
Hledisko dostupnosti zdrojů se týká otázky přístupu uživatele do zdroje. Také zahrnuje cenovou dostupnost, a zohledňuje, kdo je uživatelem zdroje.
Existují zdroje volné, které poskytují obsah komukoliv a zdarma. Ve velké míře se jedná o zdroje veřejné. Opačný přístup je zvolen u zdrojů placených, do nichž je vstup zpoplatněn. Velmi často takové stránky nabízejí zábavu.
Další podkategorií jsou zdroje vyžadující registraci neboli prokázání se vůči zdroji. Tato podmínka však neznamená, že uživatel musí za přístup platit.
Přístup kombinovaného využití volného a placeného obsahu je další možností, která se v současnosti využívá např. u soukromých médií.
V neposlední řadě se v období COVIDu-19 objevily i zdroje, které svoji dostupnost a politiku změnily. Změny se vyskytovaly především u odborných časopisů a databází, které zpřístupňovaly články a studie o nemoci komukoliv, což nebývá u těchto zdrojů obvyklé.
Technické problémy
Technické problémy se nevyhýbaly webovým stránkám ani v době COVIDu-19. Především na počátku důležitých milníků (počátek pandemie v ČR, spuštění registrací pro dotace nebo zdravotní úkony...) byly náchylné k přetížení. Uživatelé se tak doposud setkali s nefunkčními stránkami především veřejných zdrojů. Jejich funkčnost si však uživatelé mohou ověřit na webu s názvem Hlídač státu[4].
Vyhledávání ve zdroji
Poslední sledovanou kategorií je způsob vyhledávání ve zdroji.
Nejpoužívanějším prostředkem je využití běžné navigace, odkazů a fulltextového vyhledávání.
U odbornějších webů, např. v databázových centrech a digitálních knihovnách, se uživatelé setkávají s pokročilejším vyhledáváním, při kterém se využívaje nástroje jako booleovské operátory, proximitní operátory nebo filtry specifikující dotaz.
Závěr
Snahou článku bylo shrnout teoretické zázemí informačních zdrojů a jejich kategorizace a zasadit tyto pojmy do kontextu nemoci COVIDu-19. Kategorizace, tedy rozčlenění zdrojů podle různých hledisek, následně může v praxi posloužit nejen uživatelům při výběru vhodných informačních zdrojů, ale i samotným poskytovatelům webů ke zkvalitnění služeb. Vybraných šest kategorií nahlíží na webové stránky tak, aby oba tyto tábory nabyly v této oblasti určitých znalostí.
Seznam zkratek
CDC - Centers for Disease Control and Prevention, Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí
ECDC - European Centre for Disease Prevention and Control, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
NHS - National, Health Service, Národní zdravotní služba
WHO - World Health Organization, Světová zdravotnická organizace
Literatura
Anon. 2020. Kde hledat informace I. In: Dokumentový server RMU [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2020-02-16 [vid 2021-02-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/kde-hledat_opora.pdf
BRATKOVÁ, Eva, 1998. K otázkám pojmu, třídění a typologie internetových a webovských informačních zdrojů. Národní knihovna: knihovnická revue. Praha: Národní knihovna ČR. 1998, 9(5), 262-276 [cit. 2021-02-04]. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://eprints.rclis.org/6180/1/ResourceTypes05.pdf
JARKOVSKÝ, Jiří et al, 2020. Datové zdroje analýz COVID-19 v ČR. In: Onemocnění aktuálně [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2020-03-27 [cit. 2021-01-26]. Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/doc/2020-03-27-datove-zdroje.pdf
KOSEK, Jiří, © 2000–2019. Návrh stránek. In: 4IZ268 – Webové technologie. Přednášky [online]. Poslední změna: 2019-10-25 [cit. 2021-02-16]. Dostupné z: https://www.kosek.cz/vyuka/4iz268/prednasky/design/#/
KUČEROVÁ, Helena, 2017. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-3587-3.
MARKOVÁ, Hana, 2021. Kategorizace informačních zdrojů tématu COVID-19 během pandemického stavu. Praha. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
PAPÍK, Richard, 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-7399-338-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:81dbc790-9f94-11e7-920d-005056827e51
SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. ISBN 80-7179-409-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:31e86d80-1368-11e4-90aa-005056825209
Poznámky
