Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2021 / 1 Historie a současnost ÚISK: jeho ředitelé a ředitelky

ÚISK: jeho ředitelé a ředitelky

Jméno

Zdeňka Čížková, Lucie Dorážková, Aneta Špínová, Ivona Zajíčková /
Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK

 

Doc. PhDr. Jaroslav Drtina, CSc.31_Drtina.jpg

Narozen 16. 8. 1908 v Plzni, zemřel 9. 8. 1967 v Praze.

Na otcovu radu začal nejprve studovat práva na Univerzitě Karlově, po dvou letech ale přestoupil na Filozofickou fakultu, kde si zapsal přednášky z oblasti sociologie a filozofie. Po dosažení doktorátu z filozofie nastoupil v roce 1936 jako dobrovolník do pražské Univerzitní knihovny. V tomtéž roce začal také navštěvovat knihovnické kursy u Z. V. Tobolky a složil knihovnické zkoušky.

Při práci v knihovně se věnoval převážně bibliografii, o jejíž historii napsal drobnou publikaci Česká bibliografie (1944), první svého druhu u nás. Působil jako referent zpravodajského (bibliografického, referenčního) oddělení a v letech 1938–1944 zpracovával věcné rejstříky ročenek Bibliografického katalogu. Bibliografii dále pak také přednášel na knihovnických kurzech i školách.

Usiloval o jednotnou soustavu vědeckých a lidových knihoven a o vznik knihoven u všech nových vysokých škol. Angažoval se také ve Svazu českých knihovníků, kde byl zvolen do výboru. V roce 1947 se zúčastnil Kongresu IFLA v Oslo za Československo.

Jeho zásluhou vznikla vysokoškolská forma knihovnického studia, tedy lektorát knihovnictví. Ten byl zřízen výnosem Ministerstva školství a osvěty v roce 1950. Drtina se stal jeho vedoucím a hlavním odborným učitelem. Na lektorátu měl více času věnovat se vědecké práci, a tak vzniklo několik jeho publikací. V roce 1958 byla z jeho iniciativy uspořádána 1. mezinárodní konference o vysokoškolském knihovnickém vzdělávání, která měla obrovský dosah a zapříčinila následné mezinárodní styky knihovnických kateder.

V letech 1945–1955 byl vedoucím redaktorem časopisu Knihovna, současně redaktorem časopisu ÚKR Knihovník (1956 do roku 1962) a členem širší redakční rady mezinárodního knihovnického časopisu Libri. (Drtina 2020)

 

Prof. PhDr. Jiří Kábrt, DrSc.42_Kabrt.jpg

Narodil se 8. března roku 1928 v Náchodě, zemřel 6. října 2010.

Vystudoval reálné gymnázium v Hradci Králové a na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1947, v roce 1953 získal doktorát z filozofie. Během svého studia působil ve fakultních knihovnách. Po dokončení studia začal pracovat ve Státní pedagogické knihovně a stal se asistentem na katedře knihovnictví. V letech 1952–1959 působil na Střední knihovnické škole, přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě a působil jako lektor knihovnických kurzů. V roce 1966 byl jmenován docentem v oboru knihovnictví. V následujícím roce se stal vedoucím Katedry vědeckých informací a knihovnictví. Ve svých výzkumech se zaměřoval na dějiny české bibliografie. V roce 1982 získal titul doktora historických věd. Následný rok se stal prvním univerzitním profesorem oboru vědecké informace a knihovnictví. Působil v organizaci IFLA. Spolupracoval na mnoha publikacích – Základy knihovnictví (spoluautorství s J. Cejpkem, 1956). (Kábrt 2020)

 

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.Cejpek_index_1948.jpeg

Narodil se 20. 2. 1928 v Jevíčku, zemřel 26.12.2005 v Praze.

Jiří Cejpek je jednou z nejdůležitějších osobností, které kdy působily v oboru knihovnictví na Univerzitě Karlově. Mezi lety 1947–1950 vystudoval knihovnictví a vzdělávání dospělých na UK. Dále absolvoval postgraduální studium knihovnictví a lingvistiky na Filozofické fakultě a poté nastoupil na místo asistenta a vědeckého aspiranta na katedře knihovnictví. Roku 1968 se stal místopředsedou nově založeného Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). O několik málo let později odešel kvůli politické situaci do knihovny v Bratislavě a zpět na katedru knihovnictví se vrátil až po roce 1989, kdy byl na několik let zvolen do jejího čela (1990–1994). Později působil na Slezské univerzitě v Opavě.

Je mimo jiné také autorem mnoha monografických publikací, učebnic a odborných článků. Jeho nejznámějšími díly jsou Dějiny knihoven a knihovnictví a Informace, komunikace a myšlení. Roku 2000 mu byla udělena cena Zdeňka Václava Tobolky a o rok později Cena českých knihovníků. (SKIP 2020)

Na katedře knihovnictví prosadil nový studijní program knihovědy. Byl velmi oblíben jak mezi kolegy, tak i mezi studenty. Je také důležité zmínit, že se stal spoluzakladatelem katedry knihovnictví. Po svém návratu v roce 1989 se zasadil o řadu změn, například o přeměnu katedry, která se stala Ústavem informačních studií a knihovnictví. (Šafářová 2013)

 

Doc. PhDr. Rudolf VlasákDoc._Vlasak.jpg

Narodil se 15. června 1936 v Praze.

Docent Vlasák je vysokoškolský pedagog, bývalý ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a čelní představitel české informační vědy. Je specialistou v oblasti projektování automatizovaných informačních systémů a informační politiky. Zásadně se zasloužil o rozvoj oboru vědecko-technických informací a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.

Původně studoval na Českém vysokém učení technickém, fakultu inženýrského stavitelství, ale záhy se rozhodl změnit nejen obor, ale i univerzitu a přešel na Filologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na katedru knihovnictví, kde v roce 1961 obhájil diplomovou práci na téma Předmětový rejstřík k systematickému katalogu. V roce 1967 byl projektantem a spoluautorem jednoho z prvních českých automatizovaných bibliografických systémů KOMPAS.

Od konce šedesátých let až do roku 1992 působil na různých pozicích Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI), byl mimo jiné vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace či členem týmu pracujícím na projektu automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a zabýval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven.

V roce 1992 nastoupil jako odborný asistent na Katedře vědeckých informací a knihovnictví Univerzity Karlovy, kde obhájil habilitační práci, získal titul docent v oboru vědeckotechnické informace a posléze zastával funkci ředitele tehdy již Ústavu informačních studií a knihovnictví (1994-2002). Působil také jako vyučující v dalších institucích, na Slezské univerzitě v Opavě, Vyšší odborné škole informačních služeb a Vysoké škole Karlovy Vary.  V letech 1992-2000 byl předsedou Českého národního výboru FID, podílel se na založení Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, byl členem redakčních rad několika oborových časopisů a autorem téměř tří set odborných prací. Jako vyučující působil na Ústavu informačních studií a knihovnictví až do roku 2009, do současnosti se však jako externista účastní doktorských zkoušek a obhajob. (Bratková, 2016)

 

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.Papik.jpg

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. je významný představitel české informační vědy, zabývá se metodou rychlého čtení a metodami osobní práce s informacemi.

Narodil se 27. 1. 1962 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky v Praze se zaměřením radiokomunikační techniku. V roce 1984 nastoupil do Ústavu vědeckých informací Ministerstva obrany ČR, kde pracoval na pozici informační specialista. Po dvou letech byl přijat ke studiu na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1991 byl vedoucím pracoviště externích a zahraničních databází a pracovníkem vědeckovýzkumné základny ministerstva. Mezi lety 1994–2000 také pracoval jako informační specialista a rešeršér společnosti Medistyl Praha. V roce 1994 pak započal dráhu vysokoškolského pedagoga, když nastoupil na pozici odborného asistenta ÚISK. Nejdříve byl jmenován zástupcem ředitele a po dvou letech se stal ředitelem ÚISK (2002–2012). Během let 2012–2015 byl garantem studijních programů ÚISK. Nyní působí na Slezské univerzitě v Opavě a vyučuje na několika dalších vysokých školách. Je členem vývojářského týmu komerčního projektu Rozečti.se. (Papík 2013)

 

PhDr. Barbora Drobíková, PhD.Barbora-Drobikova.jpg

Narodila se 27. 7. 1976 a vystudovala knihovnictví na Univerzitě Karlově. Roku 2012 se stala první a zároveň nejmladší ředitelkou Ústavu informačních studií a knihovnictví. Je členkou několika institucí, například Stálého výboru katalogizační sekce Mezinárodní federace knihovnických institucí a asociací (IFLA) nebo také revizní skupiny IFLA pro FRBR. Mezi témata jejího vědeckého zájmu patří teorie informační vědy, teorie a praxe katalogizačního procesu, konceptuální modelování a teorie bibliografických informací. Napsala také knihu Teoretická východiska informační vědy: Využití konceptuálního modelování v informační vědě, která vyšla roku 2018. Ve funkci ředitelky působila do 30. 9. 2019 (Barbora Drobíková, © 2013)

 

Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.Jarolimkova.jpg

Narodila se 29.7. 1975 v Praze. V Ústavu Informačních studií a knihovnictví vystudovala jak magisterské, tak i doktorské studium. Po dokončení magisterského studia působila jako rešeršér v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a po roce byla povýšena na pozici vedoucí knihovny. V roce 2010 se opět začala věnovat rešerším, tentokrát v Národní lékařské knihovně. Zde byla o rok později jmenována vedoucí Oddělení informačních a speciálních služeb.

V roce 2016 nastoupila do ÚISK jako odborný asistent, od roku 2019 je ředitelkou ústavu.

Adéla Jarolímková je členkou několika odborných a profesních společenství jako je například Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP, European Association of Health Information and Libraries a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.

 

Literatura:

Barbora Drobíková. In: Wikisofia [online]. © 2013 [cit. 2020-12-03]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Barbora_Drob%C3%ADkov%C3%A1.

BRATKOVÁ, Eva. Doc. PhDr. Rudolf Vlasák osmdesátníkem. Knihovna: knihovnická revue. 2016, 27(1), 93–97. ISSN 1801-3252.

Drtina, Jaroslav, 1908–1967. In: SKC – Slovník českých knihovníků [online]. 2020. [cit. 2020-12-3]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000146&local_base=SCK.

Jiří Cejpek. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2020-11-05]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/co-je-skip/knihovnicky-parnas/cena-ceskych-knihovniku/jiri-cejpek.

Kábrt, Jiří, 1928–2010. In: SKC – Slovník českých knihovníků [online]. 2020, [cit. 2021-01-08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000153&local_base=SCK.

Richard Papík. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2021-01-11]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Richard_Pap%C3%ADk.

ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [1. část]. Ikaros [online]. 2013, 17(6) [cit. 2020-11-05]. urn:nbn:cz:ik-14091. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14091.

02.03.2021




Vyhledávání
Zveme vás na online výstavu ČTEME. ČTEME? ČTĚME!

cteme_plakat.pngCteme_plakat_2.png

Online projekt Karantéňán vyhlašuje další výzvu

 

IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.


Knihovny proti viru


Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?