Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2021 / 1 Historie a současnost 70 let vědecké knihovny v Ostravě

70 let vědecké knihovny v Ostravě

Jméno

Mgr. Monika Oravová / Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace

Resumé: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě slaví v roce 2021 již 70 let od svého založení. Vznikla v roce 1951 jako Státní studijní knihovna v Ostravě, postupně měnila název i zřizovatele. Vyvíjely se také zdroje a služby, které nabízela. Článek přibližuje hlavní milníky v historii knihovny a zároveň představuje aktuální stav přípravy novostavby, tzv. Černé kostky.

Klíčová slova: vědecké knihovny, krajské knihovny, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, historie, výročí

 

Prvních padesát let

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě v letošním roce slaví 70 let od svého založení. Hlavní část oslav směřovala k datu 5. 2. – v tento den roku 1951 totiž byla knihovna oficiálně zřízena výnosem ve Věstníku Ministerstva školství, věd a umění. O vzniku nové vědecké knihovny však bylo rozhodnuto již o rok dříve, a to v reakci na vznikající potřeby průmyslového regionu. Přípravou byl pověřen opavský městský knihovník Drahoslav Gawrecki, který se posléze stal prvním ředitelem vědecké knihovny. Nově vzniklá Státní studijní knihovna v Ostravě byla provizorně umístěna v budově Nové radnice v Moravské Ostravě do doby, než bude vybráno či postaveno nové sídlo a zázemí.

Knihovna byla zakládána s cílem vybudovat ústřední informační základnu pro obory hornictví a hutnictví. Tato specializace se záhy rozšířila o polonika a oblast pracovní hygieny a pracovního lékařství. Tomu odpovídal i prvotní knihovní fond, jehož základem se staly publikace z knihovny zrušeného Průmyslového muzea v Ostravě a dary jiných knihoven (zejména Knihovny vysokých škol technických). V souvislosti s rozvojem vysokého školství v Ostravě i díky poptávce ze strany odborné veřejnosti však knihovna (od roku 1954 působící pod názvem Státní vědecká knihovna v Ostravě) začala brzy doplňovat dokumenty ze všech vědních oborů. Vznikal tak univerzálně zaměřený knihovní fond, potvrzený v roce 1964 získaným právem na celostátní povinný výtisk.

Obr. 1 Pujcovna v roce 1959 (archiv MSVK).jpg

Obr. 1 Půjčovna v roce 1959 (archiv MSVK)

Kromě běžného fondu začala knihovna v 60. letech 20. století doplňovat i některé speciální druhy dokumentů. Reagovala tak na požadavky ze strany průmyslových podniků a vysokých škol. Půjčována tedy byla firemní literatura (včetně zahraniční), dále patentové spisy a normy. Populární se v té době stala i tzv. hvězdicovitá cirkulace těchto fondů, a to včetně odborných lékařských časopisů pro nemocnice.

Již od 70. let je pro ostravskou vědeckou knihovnu významné její metodické působení směrem k jiným knihovnám, zpočátku především odborným (včetně útvarů vědeckotechnických a ekonomických informací – VTEI). Instituce se výrazně podílela také na profesním vzdělávání pracovníků knihoven a informačních pracovišť, např. formou rekvalifikačních kurzů. V průběhu let se pak měnilo obsahové zaměření metodické činnosti i její formy, služby knihovnám však knihovna nabízí neustále, nyní prostřednictvím systému regionálních funkcí.

Obr. 2 Vyhledávání dokumentů v 80. letech (archiv MSVK)

V 80. letech byl stěžejním momentem počátek automatizace, v níž patřila ostravská vědecká knihovna k průkopníkům. Již v roce 1985 byl na krátkou dobu instalován terminálový přístup k Ústřední technické základně (ÚTZ)[1] a v roce 1989 byla knihovna připravena pro využití sálového počítače. Ten byl však záhy nahrazen osobními počítači, které byly zprvu využívány pro evidenci čtenářů a zpracování firemní literatury. Od roku 1994 již mohli zaměstnanci i návštěvníci knihovny těžit z výhod automatizovaného knihovního systému TINLIB (později pod názvem T-Series), v následujícím roce pak byly zřízeny stanice online katalogu pro čtenáře OPAC a ve stejném roce se knihovna připojila k internetu. Do 21. století tak knihovna vykročila již připravena na nové výzvy související s další automatizací a elektronizací.

Obr. 3 Studovna v roce 1994 (archiv MSVK).jpg

Obr. 3 Studovna v roce 1994 (archiv MSVK)

Knihovna pro Moravskoslezský kraj

Zásadním milníkem v dosavadní historii knihovny se stal rok 2001. Tehdy vstoupil v platnost nový knihovní zákon č. 257/2001 Sb., který v návaznosti na reformu veřejné správy ustanovil krajské knihovny. Jednou z nich se stala i Státní vědecká knihovna v Ostravě, jež tak získala nového zřizovatele (Moravskoslezský kraj) i nový název (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, dále též MSVK).

Knihovní zákon definoval řadu funkcí, které musela krajská knihovna naplnit. Stala se krajským centrem regionální bibliografie, meziknihovních výpůjčních služeb či regionálních funkcí. Díky zákonu o neperiodických publikacích získala také právo regionálního povinného výtisku a začala budovat regionální konzervační fond. Nad rámec legislativou daných povinností však knihovna začala věnovat pozornost i dalším aktivitám, jejichž cílem byla ochrana a propagace kulturního dědictví Moravskoslezského kraje. Navazovala tak na tvorbu retrospektivních bibliografií jednotlivých okresů, kterou zahájila již v 90. letech 20. století.

Jako jedna z prvních krajských knihoven vybudovala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě již v roce 2005 vlastní digitalizační pracoviště, které bylo od začátku koncipováno jako celokrajské. Digitalizovány totiž nebyly zdaleka pouze dokumenty z fondu MSVK, ale také z různých paměťových institucí regionu. Monografie a periodika z muzeí, archivů, knihoven i dalších typů organizací byly díky tomu zpřístupňovány v jednotném rozhraní Digitální knihovny Moravskoslezského kraje, která nyní obsahuje již více než 700 000 stran regionálních dokumentů. Vybrané tituly autorsky volných děl jsou navíc od roku 2012 zpřístupňovány také v uživatelsky přívětivější podobě elektronických knih (formáty pdf, epub a mobi) a od roku 2015 vydává knihovna rovněž regionální audioknihy v edici určené nevidomým a slabozrakým čtenářům. Dosavadním vrcholem těchto aktivit se pak v roce 2020 stal portál Vojtěch Martínek (www.vojtech-martinek.cz), věnovaný významnému ostravskému spisovateli a novináři, který integruje všechny uvedené počiny a pozvedává je na vyšší úroveň.

První dvě dekády 21. století bylo pro knihovnu rovněž obdobím pokračující automatizace a elektronizace. Zásadním krokem bylo v tomto ohledu především pořízení nového knihovního systému Aleph v roce 2009, které definitivně stvrdilo přechod od knihovny „lístkové“ k „online“ knihovně. Kromě elektronizace výpůjčních služeb a automatizace odborných činností (akvizice, katalogizace) byly postupně zaváděny i další moderní postupy a technologie – wifi ve studovnách, online platby, RFID apod.

Obr. 4 Půjčovna po rekonstrukci v roce 2018 (archiv MSVK)

Měnila se samozřejmě i skladba zdrojů a služeb, které knihovna nabízí svým uživatelům. Kromě klasického knihovního fondu jsou čím dál více zpřístupňovány také elektronické zdroje, včetně zahraničních odborných databází, které knihovna již od roku 2000 nabízí díky své účasti v konsorciích a rozvojových projektech. Významnou aktivitou se stalo také půjčování elektronických knih prostřednictvím různých platforem. Jeho obliba postupně stoupá, svého vrcholu dosáhly tyto výpůjčky především v době nuceného uzavření knihovny v období pandemie koronaviru. Z hlediska akviziční politiky je nutno zmínit také nově budovaný fond pro zrakově a sluchově handicapované uživatele (od roku 2007).

Změnou procházely poskytované služby. Rozvíjely se například vzdělávací a kulturní aktivity, ať už organizované ve spolupráci s jinými institucemi, či samostatně. Mezi ty prvně jmenované patří Ostravská muzejní noc (www.ostravskamuzejninoc.cz/) a především Festival ostravských knihoven (www.festivalostravskychknihoven.cz), jehož je MSVK hlavním iniciátorem a organizátorem a který nyní na jeden den v roce spojuje již 10 knihoven různého typu a zaměření. V oblasti vzdělávání veřejnosti knihovna postupně realizovala řadu aktivit, nyní svůj zájem směřuje zejména na edukaci v oblasti informační a mediální gramotnosti či kybernetické bezpečnosti. Rozvíjí se také aktivity související s trénováním paměti či popularizací vědy.

Obr. 5 Ostravská muzejní noc – jedna z úspěšných akcí knihovny (archiv MSVK)

Současnost a výhled do budoucna

V roce 2021 slaví vědecká knihovna 70 let od svého vzniku. Za tuto dobu se výrazně proměnila a prošla řadou modernizací. Tento trend pokračuje i nadále. V souvislosti s novou strategií knihovny je nyní kladen důraz především na rozvoj knihovny jakožto instituce podporující vzdělávání studentů, pedagogů a vědců. Své síly soustřeďuje také na digitalizaci, věnuje se vědě a výzkumu.

Co se bohužel během 70 let dosud nezměnilo, je sídlo knihovny. I v roce svého 70. výročí Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě stále funguje ve zcela nevyhovujících prostorách v budově Nové radnice. Ačkoliv se v letech 2018 až 2020 povedlo zásadně zrenovovat všechny prostory určené veřejnosti (půjčovna, studovny), nemůže knihovna ani zdaleka rozvíjet všechny služby tak, aby odpovídaly špičkové informační instituci pro 21. století.

To však již nemusí dlouho platit. Moravskoslezský kraj, jakožto zřizovatel knihovny, se rozhodl vrátit k projektu Černé kostky – tedy novostavby knihovny v podobě, která vzešla z architektonické soutěže v roce 2004. Původní návrh Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře, symbolizující pevnou schránku vědění, byl přepracován do podoby tzv. smart knihovny a adaptován v souladu se současnými knihovnickými i společenskými trendy. V únoru 2021, symbolicky právě v době výročí knihovny, byla podána žádost o stavební povolení, přičemž nová knihovna by měla začít sloužit veřejnosti v roce 2024. Věřme tedy, že svoje 75. výročí už bude Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě slavit v důstojném a reprezentativním prostředí, jaké si zaslouží.

Obr. 6 Vizualizace Černé kostky (archiv MSVK)

O historii vědecké knihovny je podrobněji pojednáno v publikaci 70 let vědecké knihovny v Ostravě (https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/dokumenty/MSVK_70let_e-kniha.pdf), která obsahuje i výběrovou bibliografii odkazující na další zdroje k dějinám MSVK.

 


[1] ÚTZ od 70. let 20. století zajišťovala nasazování moderních technologií do informačních procesů a plnila funkci československého databázového centra. Od roku 1984 působila jako středisko automatizované výměny informací, které poskytovalo rešerše ze zahraničních databázových center.

01.09.2021




Vyhledávání
Výstava o čtení

ČTEME. ČTEME? ČTĚME!

místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna České republiky

termín: 30. 8. - 15. 10. 2021

cteme_plakat.png

(Ne)šťastná Ukrajina

Osobnosti Ukrajinské svobodné university v Praze 1921–1945
místo: Klementinum, Národní knihovna ČR
termín: 7. 9. – 30. 10. 2021

plakat_ukrajina_2021.png

CovidCON

Termín: 30. 11. 2021
Místo: Městská knihovna v Praze
https://www.sdruk.cz/vyzva-k-prihlaseni-prispevku-na-konferenci-covidcon-2021/

Konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě

Konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě
místo: Univerzita Karlova,
Celetná 20,
110 00 Praha 1
termín: 1. 12. - 2. 12. 2021
ZÁJEMCI O PŘEDNESENÍ ODBORNÝCH PŘÍSPĚVKŮ MOHOU SVÉ NÁVRHY OHLÁSIT DO 30.9.2021 na adresu:
vit.richter[zavináč]nkp.cz
(název příspěvku, stručná anotace).
https://www.skipcr.cz/knihovnicke-akce/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2021