Editorial 2020/2
Vážení čtenáři,
na začátku části Historie a současnost nám kolega Adolf Knoll předkládá zprávu o tom, že končí Světová digitální knihovna (World Digital Library – WDL), která byla na svém počátku (v 90. letech 20. století) jednou ze snah soustředit prezentaci části světového kulturního dědictví na jedno místo, de facto pokračovatelkou snah a iniciativ několika národních knihoven světa vytvořit Univerzální knihovnu – Bibliotéku Universalis cestou propojení již existujících digitalizačních programů. Autor popisuje, jak a proč tento projekt vznikl a jaké jsou důvody jeho neudržitelnosti a zániku. Projekt měl velmi dobrou reklamu opírající se o velká jména institucí i o takovou organizaci, jakou je UNESCO. Na seznamů přispěvovatelů WDL figuruje i Národní knihovna ČR, ale hledané dokumenty jsou dnes nenalezitelné. Popsané technologické i organizační důvody neúspěchu projektu WDL nabádají vzít si z tohoto „příběhu WDL“ ponaučení.
Ze světa se dostáváme zpět do České republiky, konkrétně do Uherského Hradiště, kde nezaháleli ani v době coronavirové a nabídli svým čtenářům „svoji srdeční záležitost“ pod názvem Čteme pro vás – Slovácké literární voničky. Jde o soubor videosekvencí v délce 3–10 minut, které byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí. Zaměstnanci knihovny vysílali jednou týdně a představovali regionální autory a autorky. Humorné povídy, črty, humoresky měly nejen potěšit čtenáře, ale také připomenout a oživit zvukomalebné slovácké nářečí. Více se o jednotlivých dílech, autorech i podmínkách natáčení dočtete v příspěvku Radovana Jančáře.
Další příspěvek zve na výstavu Z hvězdy kruh nejkrásnějších knih Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska, která vznikla u příležitosti výročí soutěže o nejkrásnější české knihy. Výstavu můžete zhlédnout do 1. listopadu 2020 v Praze v letohrádku Hvězda. Autorka příspěvku Aneta Křížková přibližuje architekturu výstavy zapadající do těchto unikátních a netradičních prostor. Dále přibližuje parametry knih, které obstály v „soutěžích krásy“ jednotlivých zemí, nejzajímavější exponáty a doprovodné akce. Knihy lze vzít do ruky, prolistovat apod.
Další výstavu s tematikou vztahu mezi čtenářem a knihou, nazvanou Vzdělaný čtenář, můžete navštívit v zámku Kynžvart do 10. října 2020. Expozice je jednou ze čtyř plánovaných výstav s tematikou čtenářství a mimo jiné představuje viditelné stopy, které v knihách zanechali jejich majitelé (vpisky a kresby od dětských „neumětelů“ přes studenty až po kritické či pochvalné komentáře skutečných vzdělanců). Na výstavě se podílela i Národní knihovna ČR, a to pěti starými tisky, mapou a jednu faksimilií. Výstava je rozdělena do sedmi kapitol (jedna kapitola nese například název Smích vzdělaného čtenáře) – podrobněji v příspěvku.
V části Informace a konference najdeme rozhovor s ředitelkou Ústavu informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze paní Adélou Jarolímkovou. Tento zajímavý rozhovor, za který redakce velmi děkuje, byl připraven při příležitosti 70. výročí založení této vzdělávací insitutce. Zabývá se nejen historií a současností ústavu, ale také plány do budoucna; otázkou uplatnitelnosti studentů této instituce po ukončení studií, tématem spolupráce s knihovnami, oborovými časopisy apod.
Dostáváme se opět do zahraničí, tentokrát na Slovensko. Zuzana Prachárová mapuje „coronavirovou“ situaci ve slovenských knihovnách. Můžeme tedy porovnat rozdíly v přístupech k opatřením na ochranu čtenářů a zaměstnanců knihoven v českém a slovenském prostředí v době pandemie a hledat případné rozdíly.
Autoři z řad nejpovolanějších z Odboru ochrany knihovních fondů NK ČR zveřejňují souhrnnou informaci o metodice první pomoci určené pracovníkům knihoven v době pandemie COVID 19. Popisují aktivity tohoto útvaru zaměřující se na dezinfekci knih, manipulaci s knihami po vrácení čtenáři atd. Ná základě studia zahraničních odborných materiálů připravili pro knihovny návod, jak postupovat, i ve formě letáku v několika jazykových mutacích.
Bez karantény by nevznikl ani vzdělávací projekt lektorského oddělení Památníku národního písemnictví Karantéňan (z pera Anety Křížkové). Karantéňan, to je postavička provázející děti knižním světem, a to celým procesem tvorby příběhu od textu až k výtvarnému doprovodu, a zároveň je motivuje k vyprávění vlastních příběhů.
Podzimní číslo doplňuje informace o knize Čtení jako radost a dobrodružství a pravidelné rubriky Novinky zahraniční knihovnické literatury a Tipy z knihovny knihovnické literatury.
Tímto číslem jsme vás nejenom chtěli informovat, co se děje v našem oboru, ale také pozvat na několik zajímavých výstav, seznámit s různými projekty, které by bez pandemie možná ani nespatřily světlo světa. Za celou redakci vám však hlavně přeji pevné zdraví, veselou, optimistickou mysl, otevřenou novým myšlenkám, neboť všechno zlé může být k něčemu dobré.
Krásný podzim přeje
Renáta Salátová