Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2020 / 2 Informace a konference První pomoc pro knihovny a pracovníky v Národní knihovně České republiky a dalších knihovnách v době pandemie COVID-19

První pomoc pro knihovny a pracovníky v Národní knihovně České republiky a dalších knihovnách v době pandemie COVID-19


Ing. Petra Vávrová, Ph.D., Mgr. Jitka Neoralová, Dana Hřebecká, Ing. Richard F. Mally / Národní knihovna České republiky

Úvod

Pracovní tým Odboru ochrany knihovních fondů (OOKF) Národní knihovny České republiky (NK ČR) se nachází v organizační struktuře knihovny v sekci Knihovní fondy a služby a zahrnuje tři oddělení:

  • Oddělení vývojových a výzkumných laboratoří
  • Oddělení restaurování
  • Oddělení preventivní konzervace

V Odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny České republiky pracuje 21 pracovníků různých profesí –  konzervátoři, restaurátoři, mikrobiolog, vědci z oblasti technologie restaurování, knihaři, klimatolog a také více než 70 lidí řady profesí, kteří částečně pracují na projektech.
Naše knihovní fondy, více než 8 milionů dokumentů, se nacházejí ve třech budovách:

  • Klementinum – historická budova
  • Centrální depozitáře v Hostivaři
  • Rezervní depozitář v Neratovicích (30 km od Prahy).

V běžné situaci se starají pracovníci OOKF o naše fondy a jejich dobrý fyzický stav. Tímto předcházíme poškození knihovních fondů. Rovněž fungujeme jako metodické a poradenské centrum v oblasti ochrany fondů pro rozsáhlou síť knihoven v České republice. V pandemické situaci bylo potřeba všechny síly koncentrovat na minimalizaci rizika nákazy pracovníků, čtenářů i badatelů.

Aktivity OOKF v době pandemie

Naše aktivity byly zaměřeny na kroky první pomoci v knihovnách během pandemického času. Pracovníci knihoven se na nás obraceli s mnoha praktickými dotazy týkajícími se rizik při manipulaci s knihami a aktivity viru. V České republice je více jak 5000 knihoven a dotazů chodily desítky nejen k nám, ale i kolegům z jiných útvarů NK ČR, kteří nám tyto dotazy předávali.

Dotazy byly následující:

  • Jak bezpečně zacházet s knihami po návratu od čtenářů?
  • Jak a jakými prostředky provádět dezinfekci? Dotazy byly směřovány na metody využívající UV-A záření, gama záření, ozón, alkoholy, apod. Dotazy týkající se délky a podmínek karantény knih.
  • Jak dlouho virus stále žije na různých materiálech knih?

Příprava dezinfekčního roztoku dle WHO

V začátku pandemie nebylo možné zakoupit ochranné pomůcky ani dezinfekční prostředky. Proto po poradě s tehdejším generálním ředitelem NK ČR jsme využili zásob laboratoří a vyrobili pro zaměstnance – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) – dezinfekční roztok pro ochranu zaměstnanců, kteří museli zůstat na pracovištích a zajišťovat nezbytné činnosti.

Použili jsme tento recept a navíc jsme dle doporučení vzešlých z výzkumných aktivit NK ČR přidávali esenciální oleje (čisté látky – Citronellal) jako antibakteriální látku, která zároveň dodává dezinfekci příjemnou vůni.

Obr. 1 - Dezinfekce vyrobená dle WHO pro zaměstnance NK ČR

Obr. 2 - Proces míchání dezinfekce v digestoři po přidání esenciálního oleje

Leták v několika jazykových mutacích. Na základě studia odborné literatury, konzultací s kolegy u nás i v zahraničí jsme zjistili řadu potřebných informací k možnostem ochrany pracovníků a čtenářů před nákazou virem. Z dostupných informací jsme sestavili postup a připravili názorný leták, který jednoduše shrnuje potřebná opatření při vracení knih u přepážky nebo do Biblioboxu – co dělat, jak postupovat krok za krokem, jak pracovat v knihovnách bez rizika, jak zacházet s knihami během jejich návratu v době ohrožení COVID-19. Doporučili jsme umístit tyto knihy do oddělené místnosti do tzv. karantény, doporučili jsme pracovníkům používat rukavice a ochranné roušky.

obr03.jpg
Obr. 3 Plakát Jak manipulovat s knihami v době ohrožení COVID-19

Z dostupné literatury vyplynulo, že doba efektivní karantény pro knihy je 4–5 dní. Je-li třeba postříkat povrchy knih ethylalkoholem (min. 70%), je třeba věnovat pozornost nežádoucímu prolnutí barevných částí knih nebo změkčení plastů. Je potřeba ponechat ošetřené knihy několik minut volně na vzduchu, aby se ethylalkohol odpařil. Na obr. 3 je zobrazen plakát v českém jazyce. Grafický design vytvořila naše kolegyně grafička Bc. Marie Matysová.

Byli jsme v kontaktu s dalšími kolegy z jiných zemí a knihoven. Tento plakát jsme přeložili do několika jazyků a ve spolupráci s kolegy ze Slovenska, Polska a dalších zemí jsme připravili další jazykové verze, například v polském nebo slovenském jazyce.

Další možnosti dezinfekce – ověření účinku na knihovní fondy

Dostali jsme stovky otázek od kolegů z knihoven o možnostech dezinfekce a poškození materiálů sbírek knih. Naše aktivity byly také zaměřeny na studium literatury o vlivu ozónu, gama záření a UV záření na knihovní materiály. Tyto výzkumy již prováděli kolegové z laboratoří Národního archivu (dále také NA) či VŠCHT Praha, kteří prokázali škodlivý vliv těchto prostředků na stabilitu materiálů knihovních fondů. Existují studie o degradaci materiálů knih, kdy dochází ke snížení mechanických vlastností, dezintegraci, změny barev apod. Otázkou tedy je, proč používat tyto nebezpečné metody, když existuje velmi snadná a levná metoda – umístění knih do karantény.

Vliv ultrafialového záření a ozónu na knihovní sbírky

Zpráva Národní archivu: Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty

https://docplayer.cz/5793781-Zaverecna-zprava-grantoveho-ukolu-vliv-svetla-a-ultrafialoveho-zareni-na-archivni-dokumenty.html

  • Fotodegradační proces je dále podpořen působením kyslíku (fotooxidace), vody, ozónu a dalších plynů (NOx) (s. 113).
  • Mechanické poškození vyjádřené poklesem pevnostních vlastností je závislé na podílu UV složky záření, zejména vlnových délek pod 340 nm. To je patrné z výsledků stárnutí bavlněné příze (reprezentant „čisté“ celulózy) na přímém denním světle a pod sklem, které odfiltruje záření o vlnové délce kratší než 320 nm40. Poškození příze chráněné sklem je o 30 až 50 % menší. Významnou roli však hraje i čistota ovzduší, zejména obsah oxidů síry a dusíku, případně ozón a volné radikály (s. 161).
  • Fotochemické degradační procesy textilních materiálů probíhají většinou za přítomnosti vzdušného kyslíku a vlivů okolní atmosféry (přítomnost ozónu, vliv teploty, vlhkosti). Citlivost polymerů k oxidaci je v zásadě určována charakterem uhlíkatého řetězce. Při oxidaci kyslíkem jsou nejodolnější polymery s nasyceným nevětveným řetězcem. Nejcitlivější jsou dienové polymery, tj. takové, které obsahují v řetězci dvojné vazby (s. 171).

I v případě dalších materiálů, zejména plastů, je uvedeno, že ozon je silné oxidační činidlo akcelerující fotochemické degradační procesy. Postup uvedený ve zprávě NA je upraven tak, aby k poškození nedocházelo, ale je méně účinný pokud jde o dezinfekci.

Zpráva Národní knihovny ČR: Vliv atmosféry se sníženým obsahem kyslíku na rychlost degradace papíru. Ing. Marie Benešová

http://wwwold.nkp.cz/restauratori/2010/Benesova_2010_atmosfera.pdf

  • Dalším faktorem významně ovlivňujícím rychlost a průběh degradačních reakcí je přítomnost vzdušných polutantů v atmosféře. Oxidy síry a dusíku, známé jako kyselinotvorné oxidy, reagují s vlhkostí přítomnou v materiálu za vzniku kyseliny sírové, kyseliny dusité a dusičné. Stejný vliv na rychlost degradace má ozón vznikající v atmosféře různými mechanismy. Z tohoto důvodu byly vypracovány na základě výsledku projektu „The museum environment“ doporučené hranice obsahu oxidu síry a dusíku pod 10 mm/m3 a ozonu 0-2 mg/m3(s. 4).

Možnosti rychlé dezinfekce knih

Snažíme se rovněž hledat další metody dezinfekce knih. Jednou z možností pro uživatelsky snadné řešení je pořízení stroje NEBULA, který se vyrábí v Itálii. NEBULA je automatický stroj pro dezinfekci papírového materiálu  jako jsou knihy, noviny, časopisy, složky. Provozním principem je zastavení růstu a deaktivace bakterií, plísní a virů biocidním působením kvarterních amoniových solí. Kniha prochází nebulizační komorou, kde je dezinfekční roztok aplikován na všechny vnější části knihy, a proces je dokončen v sušicí komoře.

Výsledkem první aktivity byla (na základě rešerší a studia odborných článků a publikací) formulace několika bodů a vytvoření manuálu, jak chránit sebe, resp. knihovníky, v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami. Byly definovány tyto zásady a kroky:

  • Je třeba používat ochranné pomůcky, především rukavice (plastové, latexové, chirurgické), roušky, respirátory.
  • Je třeba si umývat důkladně ruce mýdlem a teplou vodou a dostatečně dlouho a celou plochu rukou.
  • Je třeba nedotýkat se rukama obličeje, očí, úst apod., kudy vir může vejít do organizmu.
  • Je třeba nekýchat na sebe, ale do papírového kapesníku a ten pak vyhodit.
  • Transportem knih např. z Číny nebo jiných rizikových oblastí nevzniká vyšší riziko přenosu viru (delší doba transportu, v letadle působí dezinfekčně zvýšená radiace a suchý vzduch, což je důsledek působení radikálů a nízkých teplot), protože viry nejsou v organizmu (kde asi přežijí déle).
  • Dezinfekční gely působí hlavně na bakterie. Jako účinný proti virům se uvádí komerční dezinfekční prostředek, např.  https://www.schuelke.com/de-de/produkte/desderman-pure.php, nebo dezinfekční roztok dle WHO, který jsme vyrobili pro zaměstnance NK ČR.

Dále bylo na základě rešerší a studia odborných článků a publikací definováno, jak manipulovat s knihami v době ohrožení koronavirem:

  • Dle odborného článku Kampf et al. 2020 mohou koronaviry na povrchu být  infekční až 9 dní. Na papíře při pokojové teplotě se uvádí perzistencei/odolnost max. 4–5 dnů.
  • Doporučený postup při vracení knih potenciálně zasažených koronaviry:  pracovníci knihovny, kteří s odevzdanými knihami manipulují, vždy nosí ochranné latexové rukavice (chirurgické). Nové rukavice by se měly používat vždy, když byly staré sundány.
  • Povrchy, které přicházely do styku s potenciálně virulentními knihami, by měly být dezinfikovány sprejem 70% etanolem (asi jednou za hodinu).
  • Otvory v odpadkových koších, ve kterých jsou rukavice uloženy, by měly být také postříkány 70% etanolem, zejména před tím, než úklid vyjme odpadky – a informovat úklidovou firmu, že odpad je potenciálně virulentní, aby věděli, že se mají chránit.
  • Mělo by být rozhodnuto o místě, kde budou vrácené knihy v karanténě, pak by tam knihy měly být uchovávány v karanténě po dobu min. 4–5 dnů.
  • Dle studie Duan et al. 2003 se uvádí, že UV záření a teplo mohou být účinnými opatřeními proti stabilitě viru na površích. Jedním ze způsobů, jak zacházet s potenciálně infikovanými knihami, by tedy mohlo být jejich vystavení UV záření po dobu 30–60 minut – bohužel je prokázán negativní a poškozující účinek UV záření na papír, textilie, usně resp. knihy.
  • Vnější část knih by také mohla být otírána hadříkem namočeným do 70% etanolu, ale to by mohlo být pro knihy a jejich materiály, včetně potisků, poškozující – pozor na „krvácení“ (rozpouštění barevných součástí knih). Studie Lai et al. 2005 však zjistila, že „riziko infekce při kontaktu s papírem kontaminovaným kapičkami je malé“.
  • Závisí to na místních nastaveních v knihovnách, jaké z těchto opatření lze realizovat, např. pokud je k dispozici místnost, ve které mohou být knihy obsahující viry uloženy pro karanténu nebo dokonce nějakým způsobem ošetřeny (přenosné UV světlo, vyšší teplota).

Literatura:

  • DOREMALEN, N., MORRIS, D., H., HOLBROOK, M., G., et al.

„ Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1“ (Correspondence). The New England Journal of Medicine. (March 17, 2020). https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973. PDF version at https://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/3.

  • BOZKURT, H., D’SOUZA D., H., DAVIDSON, P., M., (2015). Thermal inactivation of foodborne enteric viruses and their viral surrogates in foods. J. of Food Prot. 78(8): 1597–1617.
  • CHAN, K., H., PEIRIS, J., S., M., LAM, S., Y., POON, L., L., M., YUEN, K., Y., SETO, W., H., (2011). The effects of temperature and relative humidity on the viability of the SARS coronavirus. Advances in Virology 2011: 7 pages. Art ID 734690.
  • DARNELL, M., E., R., FEINSTONE, S., M., SUBBARAO, K., TAYLOR, D., R., (2004). Inactivation of the coronavirus that induces severe acute respiratory syndrome, SARS-CoV. Journal of Virological Methods 121: 85–91.
  • ISBARN, S., BUCKOW, R., HIMMELREICH, A., LEHMACHER, A., HEINZ, V., (2007). Inactivation of avian influenza virus by heat and high hydrostatic pressure. J Food Prot. 70(3): 667–673.
  • THOMAS, C., SWAYNE, D., E., (2007). Thermal inactivation of H5N1 high pathogenicity avian influenza virus in naturally infected chicken meat. J. Food Prot. 70(3): 674–680.

Poděkování

Tento článek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.

22.09.2020




Vyhledávání

Informace o zdravotním stavu osob v době koronavirové


IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.


Knihovny proti viru


Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?