Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2020 / 1 Historie a současnost Rozhovor s Mgr. Michaelou Dombrovskou, Ph.D. nejen na téma Kniha ve 21. století

Rozhovor s Mgr. Michaelou Dombrovskou, Ph.D. nejen na téma Kniha ve 21. století

Dombrovská1. Jak byste zhodnotila úvodní panel konference Kniha ve 21. století?

Panelová diskuze, která zahájila konferenci Kniha ve 21. století, byla rozhodně inspirativní a mimo jiné ukázala třeba to, že veřejná správa při přípravě strategických dokumentů, které se knihoven dotýkají přímo, ale i nepřímo, rozhodně stojí, obtížněji však hledá partnery pro jednání. Hovořilo se také o roli knihoven jako nezávislého a nestranného zdroje informací v digitální době nebo jejich důležitém přínosu pro celoživotní vzdělávání.

2. V čem vidíte největší přínos tohoto „bloku expertů“?

Kromě inspirace, kterou panelová diskuze přinesla posluchačům, osobně vidím jako přínos i to, že se panelisté inspirovali a poznali mezi sebou navzájem. Mohla tak vzniknout zajímavá nová propojení a akademici i knihovníci mohou získat větší vliv na implementaci strategie Digitální Česko, na rozvoj průmyslu 4.0. nebo třeba na definování a hlavně rozvíjení digitální gramotnosti. Osobní setkávání, nové vazby a otevřené diskuze jsou vždy velkým přínosem každé odborné akce a panelová diskuze podnítila řadu otázek, které poté doznívaly ještě v dalších dnech konference K21 a v dalších příspěvcích.

3. Co si představujete pod pojmem Knihovna 4.0?

Knihovna 4.0 odkazuje ke čtvrté průmyslové revoluci, digitalizaci a rozvoji umělé inteligence. Znovu se proměňuje role i podoba knihoven, nicméně jejich podstata, jako důležitého zdroje informací, zůstává zachována. Vývoj, který může vzbuzovat obavy, je plný příležitostí hledat nové cesty, způsoby a možnosti. Snad se změní architektura prostoru knihoven nebo služby, které nabízí, ale knihovna jako instituce má ve společnosti své pevné místo. Mění se nástroje, ale vize zůstává. A je na nás, abychom ji naplnili smysluplným obsahem a adekvátně přizpůsobili potřebám čtenářů a nárokům doby.

4. Jak se podle Vás v budoucnosti změní knihovnické prostředí?

V bloku věnovaném architektuře knihoven jsme viděli řadu příkladů ze zahraničí, bloky věnované digitalizaci a vzdělávání zase naznačovaly možné proměny služeb a funkcí knihovny. Například institucionalizace knihoven jako center celoživotního vzdělávání bude mít určitě vliv na jejich prostorovou i obsahovou podobu.

5. Publikujete knihy, které nesouvisí s naším oborem, jako například Pravidla pozitivního sobectví, Pořádek v hlavě apod.). Co mohou tyto knihy přinést konkrétně knihovníkům?

Ke knihám, které vznikají vedle mé odborné práce a odborných textů, mě dovedly mimo jiné i dlouholeté zkušenosti s výukou na vysokých školách. Vysvětlit složitou problematiku jednoduše, srozumitelně a přístupně není vůbec snadné. V práci i v knihách se o to stále pokouším. Stejně důležité jako je nutnost konkrétní záležitosti velmi dobře a do hloubky porozumět, je se pak vynořit na povrch a o poznatky se podělit s lidmi, kteří na takové zkoumání nemají třeba čas, zázemí nebo chuť. Mé knihy jsou určené především těm, kteří odborné texty běžně nečtou. Takovou roli zprostředkovatele nebo překladatele informací právě knihovníci zastávají velmi často a mohou tak čtenáře navést na cestu za dalším poznáním. Například Kreativní diář je kniha o time managementu, Pravidla pozitivního sobectví staví na pozitivní psychologii a Pořádek nejen v hlavě je prodchnutý minimalismem, ekologií a zodpovědnou péčí o sebe i okolí.

6. Zabýváte se i jógou, jak jste se k ní dostala a co Vám do života přinesla?

Jógu už nepovažuji jen za svého koníčka, je to prostě životní styl. Na vysoké škole jsem hledala ten nejsnazší způsob, jak se vyhnout povinnému tělocviku, a byla z toho láska, která trvá dodnes. Udržuji se díky ní v dobré kondici po všech stránkách, chápu ji v mnohem širších souvislostech než jen jako zdravotní cvičení. Pomáhá mi třeba překlenout náročnější období a zvládnout stres, nebo mít srovnané hodnoty, ale přitom si zachovat otevřenou mysl. Asi nevyhnutelně se tak k ostatním knihám přidal také Jógový zápisník a nejnověji Krásná tvář. Kniha, na které aktuálně pracuji, propojuje tento jógový přístup k životu, ekologické myšlení a minimalismus s informační a digitální gramotností.

Děkuji za rozhovor.

Renáta Salátová

01.09.2020




Vyhledávání
Studentská konference Think!+

Termín: 23. 6. 2022

Místo: Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Přihlaste se na sedmý ročník studentské konference Think!+, kterou pořádají doktorandi FF Univerzity Pardubice.
Cílem konference je umožnit studentům prezentovat rozmanitá témata, otevřít nové perspektivy a zprostředkovat mezioborový dialog. Setkání účastníkům poskytne nejen vzájemnou inspiraci, ale rovněž příležitost k reflexi své dosavadní vědecké práce.

Více informací:

https://kfr.upce.cz/cs/studentska-konference-think-2022-23-6-2022

Kodex 1085 – rukopis zblízka

Termín: 22. 4. – 12. 6. 2022

Galerie Klementinum

Út – Ne,
10 – 18 hod.

Budoucnost v bublinách, výstava komiksů

Kam nás vede stále hlubší poznávání světa a vesmíru? Máme se budoucnosti bát, nebo se na ni těšit? V roce 2021 uplynulo sto let od narození světoznámého polského spisovatele a futurologa Stanisława Lema a šedesát let od vydání jeho kultovního, již několikrát zfilmovaného románu Solaris. Polský institut v Praze při této příležitosti vyhlásil otevřenou komiksovou soutěž pro české výtvarníky, inspirovanou Lemovými slavnými povídkami a romány. Na výstavě si můžete prohlédnout výběr nejlepších prací. Dozvíte se také více o Lemově životě, díle a filmových adaptacích jeho děl.

https://www.nkp.cz/aktuality/novinky-titulni-strana/budoucnost-v-bublinach

Výstavní chodba v přízemí NK (vchod A).
Klementinum 190, Praha 1

11. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura knihoven

Místo: Ostrava
Termín: 7. – 8. 6. 2022
více informací - https://www.skipcr.cz/knihovnicke-akce/valna-hromada-skip-a-odborna-konference

Udržitelnost v knihovnách