K úmrtí PhDr. Lidmily Vášové

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. / Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity

V únoru 2020 v podstatě nečekaně zemřela PhDr. Lidmila Vášová (31. 12. 1939 - 18. 2. 2020). Byla spjata téměř celý profesní život s katedrou, která měla vztah ke knihovnictví a informačním studiím. Osobně pamatuji spojení s dvěma názvy pracovišť, kde jsem Lidmilu Vášovou mohl často potkávat. Byla to nejdříve Katedra vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a to v době mého studia na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy byla Lidmila Vášová nejen mojí oblíbenou pedagožkou v předmětech, které vyučovala, ale i mojí vedoucí diplomové práce. Od roku 1994 jsem se pak stal jejím kolegou na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚISK FF UK). Měl jsem to potěšení i čest patřit do bližšího okruhu jejích spolupracovníků, a toho si velice vážím a děkuji jí za to.

Doktorka Vášová vyučovala předměty, které se dotýkaly zejména práce se čtenářem a uživatelem, a to z pohledu pedagogických a psychologických oborů. S Lidmilou Vášovou a dalšími kolegyněmi jsem se mohl účastnit mnoha výjezdů na exkurze do knihoven a informačních institucí, a to po celé České republice, ale i na Slovensku. Mohl jsem s ní a dalšími rozjíždět úvodní kurzy pro zahajující studenty na sportovní základně Univerzity Karlovy na Albeři (od roku 1996), v magickém to místě nedaleko Nové Bystřice a blízko rakouských hranic, také blízko pověstného hradu Landštejna a úžasného města Slavonic. Lidmila Vášová měla mj. celoživotní vztah ke sportu a lidem kolem sportu. Zejména měla ráda sporty a aktivity, které tmelí partu a jsou spojeny s pobytem v přírodě (sjíždění řek, lyže, táboření, turistika). Byla velmi oblíbenou kolegyní a pedagožkou, odvedla stovky kvalifikačních prací a byla v kontaktu s mnoha kolegyněmi a kolegy v oboru, v knihovnách a informačních institucích, starala se obětavě organizačně o praxe studentů. Je moc dobře a potěšující, že na ní vzpomínají kolegyně a kolegové v dobrém a že si váží její práce, kterou odvedla.

Je vynikající, že Knihovnický institut Národní knihovny České republiky vede ve Slovníku českých knihovníků její profil, který si dovolím v následujících řádcích přejmout, neboť je zřejmě přesný a ověřený v kontextu mých znalostí o životě doktorky Lidmily Vášové.

"Byla absolventkou Gymnázia Jana Nerudy v Praze. V letech 1957 - 1962 studovala obor knihovnictví – čeština na FF UK v Praze, který zakončila diplomovou prací Čtenářské výzkumy N. A. Rubakina a jejich ohlas u nás. Rigorózní zkoušku složila v roce 1967. Od září 1962 působila dva roky jako metodička v Městské lidové knihovně v Praze, Obvodní knihovně v Praze 6. V listopadu 1964 byla přijata na Univerzitu Karlovu v Praze. Nejdříve působila ve funkci asistentky na Katedře knihovnictví v rámci bývalého Institutu osvěty a novinářství (ION) UK, od října 1966 pak ve funkci odborné asistentky na stejné katedře v rámci tehdy nově vzniklé Fakulty osvěty a novinářství (FON). Od října 1972 pokračovala ve stejné funkci na Filozofické fakultě UK, kam byla katedra přesunuta. Na plný úvazek pracovala na ÚISK FF UK až do konce roku 2007. Od roku 2008 na témž ústavu působila formou dohody až do roku 2012. V průběhu působení na ÚISK FF UK vedla přednášky a semináře v oblasti pedagogicko-psychologických disciplín, aplikovaných v oboru knihovní a informační vědy. Soustředila se zejména na pedagogické a psychologické otázky čtení, čtenáře a čtenářství a také biblioterapii. V letech 1971 - 1975 se podílela na řešení části vědeckovýzkumného úkolu Výchova informačních pracovníků z hlediska potřeb výstavby integrované soustavy v ČSSR. V letech 1973 - 1990 zajišťovala výuku předmětu studijního oboru knihovnictví a vědecké informace Čtenáři a uživatelé informací. V roce 1974 ve spolupráci s tehdejší Katedrou knihovědy a vědeckých informací FF Univerzity Komenského v Bratislavě připravila nový předmět Bibliopedagogika, který začala přednášet od školního roku 1975/1976. Zavedla tak u nás bibliopedagogiku jako samostatnou vědní disciplínu a vysokoškolský předmět. Novou koncepci vyučovaného předmětu promítla také do řešení výzkumné úlohy Vědní základ studijního oboru Vědecké informace a knihovnictví. V letech 1976 - 1992 vedla specializovaný seminář pro knihovnické zaměření studijního oboru knihovnictví a vědecké informace Metodika práce s dětmi a mládeží v knihovnách. V roce 1984 koncipovala předmět Metodika práce s dětmi a mládeží pro program specializačního pomaturitního studia absolventů středních knihovnických škol. V roce 2000 zpracovala 40 odborných hesel pro novou online Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV). V rámci nově akreditovaného oboru informačních studií a knihovnictví zavedla nový seminář Úvod do rétoriky. Od svého nástupu na UK také řídila provozní praxe posluchačů ÚISK FF UK a vedla odborné exkurze. Od roku 1969 měla na starosti také organizační zabezpečení studia při zaměstnání (dnes kombinovaného studia). V rámci ÚISK FF UK vedla několik kursů celoživotního vzdělávání. Mimo vysokou školu přednášela od roku 1966 odborná témata z oblasti pedagogicko-psychologických aspektů v knihovnictví včetně knihovnické práce s handicapovanými občany. Výraznou částí její publikační činnosti je kolekce učebnic a učebních textů pro vysoké i střední odborné školy a jiných studijních a metodických materiálů. V roce 1970 publikovala k předmětu Práce se čtenářem první rozsáhlejší vysokoškolské skriptum Teorie výchovy čtenáře. K předmětu Čtenáři a uživatelé informací publikovala ve dvou vydáních rozsáhlé stejnojmenné vysokoškolské skriptum."

Uzavřela se životní a profesní dráha jednoho dobrého a laskavého člověka, ve vztahu pak k jejím osobním životním událostem i člověka, který si nikdy nestěžoval. Uměla se v životě zatnout a bojovat, nenaříkat. Obdivoval jsem ji nejen jako milou a váženou pedagožku, ale rovněž pro její lidskost a přátelskost, a to v podstatě od prvního setkání s ní, tedy je to již 35 let. Inspirovala řadu generací studentek a studentů, kteří ji měli rádi a kteří na ni budou vždy rádi a s úsměvem vzpomínat.