ŠKOVIEROVÁ, Angela (ed.). Periodiká v minulosti a súčasnosti = Periodicals in the past and in the present: zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Bratislava: Univerzitná knižnica, 2018. 301 s. ISBN 978-80-89303-63-2.

Po delší době se téma časopisy dostalo na pořad mezinárodní vědecké konference, když bratislavská Univerzitná knižnica pozvala na 12. a 13. září 2017 odborníky na dějiny periodik, literární vědce zabývající se vydáváním slovenských časopisů v zahraničí i knihovníky, kteří současné knihovnické časopisy redigují nebo se starají o jejich ochranu. Výsledkem je otištěných 33 příspěvků s úvodním slovem editorky, které v uvedené publikaci, vydané v roce 2018, najdeme.

Redaktorka několika knihovnických periodik Kamila Fircáková podala kritický přehled periodik vydávaných bratislavskou Univerzitní knihovnou. Přehled začíná vydáváním národní bibliografie v době po 2. světové válce, kdy knihovna plnila roli slovenské národní knihovny. Následovaly různé řady tzv. novinek literatury, jak to vědeckým knihovnám ukládalo ministerstvo školství a jak knihovna pokládala za vhodné o novinkách informovat odbornou veřejnost. Odborné statě přinášel až Bulletin Univerzitnej knižnice, vydávaný od roku 1990, a od roku 2006 sborník Studia Bibliographica Posoniensia. Touto činností Univerzitná knižnica přispívá k rozvoji knihoven i propagaci svých sbírek. Sondu do českých knihovnických časopisů zpracovala Renáta Salátová. Spíše než jejich historický výčet a porovnání současných českých a slovenských knihovnických časopisů je zajímavá jejich charakteristika z hlediska definic, dále vystižení redakční práce a autorčino zamyšlení nad funkcí i budoucností knihovnických periodik.

Univerzitná knižnica v Bratislavě se soustavně podílí na zpracování retrospektivní bibliografie slovenských periodik. Bibliografie nepravých periodik jsou pro některé typy (kalendáře, výroční zprávy škol) již zpracovány a mají definitivní, tiskem vydanou podobu, a tak nyní dochází i na další dokumenty, jako jsou církevní schematismy a direktoria. O jejich stavu z 18. století a významu podaly zprávu Angela Škovierová s Míriam Ambrúžovou Poriezovou. Jde o první přehled, neboť tato periodika nacházející se v mnohých klášterních knihovnách byla dosud mimo zájem badatelů, a to nejen na Slovensku. Knihovědné odbornice z pořádající instituce tak svým vystoupením uvedly blok historických studií.

Ve sborníku o dějinách tisku má své místo práce o nejstarším listu tištěném na Slovensku. Prezentovala ji Agáta Klimeková, která s využitím dosavadních pramenů zhodnotila význam časopisu Mercurius Hungaricus (Uherský posel), který vycházel v letech 1705–1710 v Levoči a v historii zanechal výraznou stopu. Další práce Vlasty Okoličányové Poznatky z prírodných vied a medicíny publikované na Slovensku v 20.–40. rokoch 18. storočia v německých periodikách Sammlung von Natur- und Medicin (1717–1726) a Miscellanea Physico-Medico-Mathematica (1727–1730) rozvádí téma, které autorka příspěvku již publikovala ve sborníku Kniha 2011. Je pozoruhodné, kolik článků od tří slovenských mediků najdeme v časopisech vydávaných ve Vratislavi a jak tyto umožňují dokreslit jejich biografie. O tom, že vydávání periodik v 18. století nebylo snadné, svědčí příspěvek Judit Vizkelety-Ecsedy z maďarské národní knihovny, která rozvedla snahy o vydávání St. Georger Zeitung z roku 1793, které měly vycházet ve Sv. Juri, ale z důvodu možné konkurence nebyly povoleny.

Jazykově slovenské noviny a časopisy vydávané od roku 1783 ve slovenských tiskárnách se staly předmětem výzkumu Nikoly Ďungelové a Evy Augustínové z žilinské univerzity.

Autorky podaly jejich přehled podle zpráv uveřejňovaných v dobovém tisku a v obsahu zkoumaných periodik si všímaly anoncí souběžné vydavatelské produkce. Šlo spíše o redakční zprávy o novinkách na knižním trhu, vlastní reklama se začala v tisku prosazovat až od konce 19. století.

Studie Eleonóry Blaškové V znamení Uránie zachytila pronikání moderních médií, jak je v Košicích na počátku 20. století představoval biograf. K propagaci filmového umění ve městě vycházel v letech 1912 a 1913 týdeník Uránia, na svou dobu dobře vedený a graficky výpravný list, dokládající spolupráci umělců ve městě. Vydavatelské aktivity Vavro Šrobára od počátku 20. století zhodnotila Dana Hučková. Podrobně se zaměřila na obsah časopisu Nové časy (1913–1915), na jehož vydávání se Šrobár podílel. Poté, kdy se stal ministrem v nové vládě, redigoval Nedeľné čítanie (1921–1922). Podobnou tematiku zvolily Alexandra Pavličková s Lucií Mičianovou, když po výčtu 58 titulů slovenských pedagogických časopisů z první poloviny 20. století hodnotily obsah jen tří měsíčníků, určených pro národní školy, především z toho pohledu, jak se tyto časopisy podílely na formování slovenského národa.

Referát o politických novinách Ľudová politika, vydávaných na Slovensku za první republiky, přinesl Michal Marťák. Pro svůj příspěvek vytěžil korespondenci redaktorů novin. Naproti tomu Pavel Suk v příspěvku o protektorátním týdeníku Arijský boj vycházel z archivních policejních materiálů a poukázal na jeho štvavý obsah.

Metodickou povahu má příspěvek Viktora Szabó, jenž na příkladu některých místních východoslovenských novin zhodnotil jejich význam pro zpracování regionálních dějin Velké války. Podobně Peter Zmátlo navázal meziválečným obdobím a poukázal, jaký význam má politický tisk pro historiky. Uvolnění cenzury a rozvoj tisku a kulturního života v demokratizačním procesu po lednu 1968 sledovala ve svém vystoupení Elena Londáková. Vycházela ze zákonných předpisů, podobně jako následující vystoupení Ondreje Podolece, který se zaměřil na charakteristiku státního monopolu ve vydávání tisku v letech 1948 až 1966.

Tematicky velký blok příspěvků je zaměřen na exilová a v zahraničí pro Slováky vydávaná periodika. Uvedl jej Ján Ďurica vystoupením o periodiku Posol Božského Srdca Ježišovho. Ten začal vycházet na Slovensku v roce 1897, po jeho zastavení v roce 1949 jej obnovili slovenští katolíci v Kanadě a na Slovensko se vrátil v roce 1991. Slovenské časopisy Rím a Hlasy z Ríma, vydávané po roce 1948, zhodnotila Beata Katrebová Blehová. Pokus o širší přehled periodik slovenského politického exilu s těžištěm v severní Americe podal Josef M. Rydlo, který poukázal, jak fondy slovenských knihoven jsou v jejich výskytu neúplné. Za vrcholové periodikum slovenského exilu je pokládán Bulletin Svetového kongresu Slovákov z let 1971–1989, jak jej představil Peter Jašek.

Několik vystoupení je monotematicky zaměřených na některé časopisy vydávané pro slovenské jazykové menšiny v zahraničí. Ve Francii to byl od roku 1974 časopis Slovenské katolické misie Život – La Vie; pojednal o něm Imrich Tóth. V Rumunsku to byl Slovenský týždenník (1929–1932) a Naše snahy (1936–1941), s jejich významem a redaktory seznámila Marta Dobrotková. V Srbsku vychází pro slovenskou národnostní menšinu od roku 1944 Hlas ľudu, o jeho významu pojednala Vladimíra Dorčová-Valtnerová. Novodobým časopisem je Slovenčinár, vydávaný od roku 1991 v Maďarsku s určením pro slovenské školy; takto jej charakterizovala Edita Pečeňová. Od roku 1996 vychází Budapeštianský Slovák, jeho význam pro slovenskou komunitu přiblížila Anna Kováčová. V Chorvatsku si Slováci založili v roce 1992 časopis Prameň, s jeho vznikem a osudy seznámil Andrej Kuric. Nejmladším periodikem zahraničních Slováků je pak Slovenský svetový kalendár, vydávaný od roku 2017 v Srbsku; s jeho vznikem seznámila Katarína Mosnáková-Bagľašová. Celkový přehled slovenských periodik v Maďarsku po roce 1989 popsala ve svém vystoupení Alžběta Uhrinová-Hornoková. Podobně výčet slovenských novin a časopisů v Srbsku přinesl Vladimír Valentík.

Závěr konferenčního sborníku tvoří dva příspěvky o technickém zpracování a ochraně periodik. Tomáš Fiala seznámil účastníky s digitalizací sbírek bratislavské Univerzitní knihovny a Petra Vávrová hovořila o odkyselování periodik v Národní knihovně České republiky.

Obsah sborníku svědčí o širokém záběru, v němž největšího prostoru se dostalo historii. I když některé příspěvky seznámily se souběžnými periodiky, vycházeli jejich autoři z historických pramenů a často využili vzpomínky pamětníků. Zachytili tak ve svých vystoupeních události, které se stanou výchozím pramenem pro další studium. Za uspořádání konference a vzorně vydaný sborník příspěvků si Univerzitná knižnica v Bratislavě zaslouží naše uznání.

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc.