Má mozek ještě šanci?
Klíčová slova: etika, morální rozhodování, neuronové sítě, strojové učení, umělá inteligence
Jan Skopal, DiS. / Knihovnický institut, Národní knihovna
V polovině května 2019 se v přednáškovém sále hotelu Don Giovanni konala konference o umělé inteligenci (dále také AI – artificial intelligence) s názvem „Má mozek ještě šanci?“. Konference se konala pod záštitou firmy TOVEK. Zahájení se ujal ředitel firmy pan Tomáš Vejlupek, který představil hosty a seznámil posluchače s programem. Konferenci moderoval Richard Papík. Hlavním tématem byla umělá inteligence a její použití.
Jako první přednášející vystoupil Lubomír Hanusek z firmy pro zprostředkování úvěrů Home Credit a představil způsoby, jakými může umělá inteligence zasahovat do výběru žadatelů o půjčku. Umělá inteligence dokáže analyzovat během několika minut profil žadatele a pracovník firmy se na základě této analýzy rozhodne, v jaké výši může klientovi půjčku poskytnout.
Jan Romportl ze společnosti O2 Czech Republic přinesl příspěvek na téma strojového učení. Společnost využívá umělou inteligenci k zařazování zákazníků do několika skupin dle jejich zkušeností s firmou O2. Díky této selekci má společnost možnost lépe zmapovat, co které zákazníky tíží, a nabídnout jim pak adekvátní služby.
Na konferenci nechyběli také zahraniční přednášející, kterými byli Jerald Kralik a Paul Bello. První jmenovaný poukázal na náročnost porozumění lidskému mozku, kvůli jeho složitosti a komplexnosti. Paul Bello připomněl rizika spojená s používáním umělé inteligence, hlavně na potřebu určení odpovědnosti za škody, které umělá inteligence zapříčiní svým rozhodováním.
Odpolední část přednášek zahájil Dalibor Kačmář ze společnosti Microsoft. Společnost pracuje na vývoji umělé inteligence již řadu let a výsledky své práce poskytuje dalším firmám pro jejich potřebu. Microsoft využívá rozšířenosti svých služeb ve velké skupině zákazníků, např. zájemců o strojové učení. Autor v závěru přednášky poukázal na nutnost transparentnosti při užívání AI, tedy člověk musí vždy vědět, co umělá inteligence dělá a jakým způsobem k cíli dospěla.
Dále Pavel Kysilka z 6D Advisory, jež se věnuje poradenství pro technologické firmy v digitálním věku, se zaměřil na téma společenského strachu z nahrazení až 80 % pracovních pozic roboty. Autor tuto domněnku částečně vyvrátil a argumentoval tím, že pracovníci budou roboty „vytlačeni“ hlavně od rutinních činností a tím se omezí chybovost.
Juraj Rosa, za partnera konference GoodAI, ukázal možný budoucí vývoj, kdy je velká pravděpodobnost, že umělá inteligence vstoupí postupně do většiny odvětví lidské činnosti. V současné době existuje již řada činností, které jsou automatizovány, a umělá inteligence bude rozšířením této automatizace.
V závěrečném bloku příspěvků se řešila otázka morální a právní odpovědnosti. Vystoupili zde Martin Kvapilík, Radim Polčák a František Koukolík. Martin Kvapilík se zaměřil na umělou inteligenci z hlediska vědních disciplín. Zatím totiž neexistuje její jednoznačné zařazení v systému věd.
Radim Polčák a František Koukolík se věnovali morálnímu rozhodování umělé inteligence. Morální rozhodování a určení odpovědnosti jsou jednou z největších nedořešených překážek při nasazení umělé inteligence do širší praxe. Kdo ponese odpovědnost – uživatel stroje s umělou inteligencí nebo programátor?
Závěr konference patřil představení programů připravených pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu. Jedním z nich je Digitální Česko, program zaměřený na digitalizaci dokumentů veřejné správy a podporu digitálních technologií. Cílem tohoto programu bylo dostat Českou republiku mezi lídry v oblasti informačních technologií a umělé inteligence. Druhým zmíněným byl soubor doporučení od Evropské komise s názvem AI Ethics Guidelines popisující základní etické problémy spojené s umělou inteligencí.
Konference „Má mozek ještě šanci?“ představila několik pohledů na umělou inteligenci, seznámila účastníky se současným využitím AI a problémy. Umělá inteligence má jistě velký potenciál rozšířit se do mnoha oblastí, ve kterých díky ní dojde k zásadním změnám. Podle vystupujících na této konferenci Česká republika v tomto směru drží krok s ostatními zeměmi a patří mezi lídry v technologiích spojených s umělou inteligencí.
Fotografie použity se svolením organizátorů konference z: