Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2019 / 01 Recenze CARR, Nicholas G. Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek: analýza stavu lidské psychiky v době digitální. Překlad Jaroslava Přerovská. V Praze: Dauphin, 2017. 315 stran. ISBN 978-80-7272-780-3.

CARR, Nicholas G. Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek: analýza stavu lidské psychiky v době digitální. Překlad Jaroslava Přerovská. V Praze: Dauphin, 2017. 315 stran. ISBN 978-80-7272-780-3.

carr.pngCo mi přinesla Nebezpečná mělčina, aneb co mne na této knize nejvíce zaujalo?

Originál knihy (The Shallows, what the Internet Is Doing to Our Brains) vydalo americké nakladatelství  W. W. Norton & Company v roce 2011. Od té doby se toho v oblasti internetu a digitálních technologií hodně změnilo. Je zajímavé porovnávat názory a odhady autora v oblasti elektronického čtení, jeho rozvoje a vlivu na čtení tištěného textu, se skutečností. Mnohdy ho vývoj určitě překvapil. Vybírám věci, které mne nejvíce zaujaly.



Kniha obsahuje deset kapitol a několik „odboček“. Neobsahuje rejstříky, což zde není na škodu. V kapitolách jsou průběžně číslovány poznámky a vysvětlivky pod čarou, což přispívá k větší přehlednosti a srozumitelnosti textu. Publikace se dotýká témat jako historie knihy, myšlení čtenáře, mapy, hodiny, technologie intelektuálních dějin, počítače, internet a umělá inteligence.

Když jsem otevřela a začala číst tuhle knihu, říkala jsem si „aha, další skeptik ohledně sociálních sítí, internetu. Další autor (mimo například Manfreda Spitze či Jareda Cohena), který si myslí, že nás internet zničí“. V mnohém lze s autorem souhlasit, v mnohém také ne.

V první kapitole autor tvrdí, že se jeho mozek či jeho myšlení změnilo v důsledku používání internetu. Uvádí zde výhody užívání internetu zvláště pro spisovatele, ale daleko více se zabývá nevýhodami. „Nečtu knihy, nevydržím u nich, jsem informačně přesycen,“ apod. Toto vyplývá z první kapitoly. Druhá část této kapitoly je věnována historii počítačů a nástupu internetu. Zajímavé by bylo srovnání s čtenářskými výzkumy prof. Jiřího Trávníčka (viz například Trávníček, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011. 191 s. ISBN 978-80-7294-515-3).

Druhá kapitola se věnuje vývoji výzkumu fungování lidského mozku, způsobu myšlení, reakcí mozku na různé nehody či zranění, jeho adaptabilitu. Věda již přinesla důkaz plasticity, tvárnosti, mozku, což je téma, které se prolíná celou knihou (dopad intelektuálních technologií na fungování mozku proces mentální a sociální adaptace na tyto technologie). Existuje riziko „nežádoucích plastických adaptací“ a „možnost intelektuálního úpadku je nedílnou součástí tvárnosti našeho mozku“ (str. 54).

Ve třetí kapitole je do souvislostí s revolucí v myšlení dávána kartografie. Co mapa udělala s prostorem, to například hodiny udělaly s časem. Mechanické hodiny změnily vnímání nás samotných i způsob našeho myšlení (totéž udělala mapa). Jsou s námi neustále a neustále nám připomínají, kolik máme času, zda něco stíháme či nikoliv. Na s. 65 najdeme čtyři kategorie technologií. První kategorie zvětšují naši fyzickou sílu, zručnost a houževnatost. Druhá kategorie rozšiřuje škálu a citlivost našich smyslů. Třetí nám umožňuje přetvářet přírodu, aby nám lépe sloužila, čtvrtá kategorie technologií podporuje naše mentální schopnosti. Autor píše, že technologie jsou tu nezávisle na nás (ale člověk je musel vymyslet a dát do oběhu!) s ohledem na politické, ekonomické, geografické faktory. Jsou dobrým sluhou a špatným pánem. Technologie mají někdy bohužel svůj vlastní život a svůj vlastní vývoj, mnohdy to tak vynálezci ani nezamýšleli.

Čtvrtá kapitola pojednává o vzniku knihy, vynálezu knihtisku, jeho vlivu na vzdělanost a rozšíření čtení, přetrvávajícím vlivu orality, ústní tradice a jejím potlačení s tím, jak se vyvíjel text (oddělování slov mezerami, pravidla slovosledu…). Také se okrajově věnuje vzniku knihoven a posunu čtení jako volnočasové aktivity. Taktéž je zajímavé porovnání četby a vnímání obsahu tištěné a elektronické verze stejného textu, úvaha nad tím, zda komunikace na internetu nepřispěje k návratu „ke ztracenému orálnímu světu“ (autor na str. 110 uvádí Waltera Onga: Psaní, tisk a počítač jsou všechno formy technologizace slova, a jakmile je jednou slovo technologizované, nemůže být detechnologizované…). Až v závěru této kapitoly je popisován vznik nových médií rozhlasu, televizi, filmu.

Pátá kapitola popisuje vynález internetu (Alan Turing). Nové médium mění to staré. Jak se tedy změnila kniha? Elektronická kniha či zdigitalizovaná kniha? Kniha však neměnila obsah na rozdíl od ostatních médií. Na s. 137-138 je popsána měnící se role knihoven. Myslím si, že autor v době vydání knihy (2011) věci viděl moc černě (možno porovnat Trávníček, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). 1. vyd. Brno: Host, 2014. 190 s. ISBN 978-80-7491-256-6).

V šesté kapitole, pojednávající o knize jako takové, o změnách psaní a prezentování knih, jsou nové (alespoň pro mne) termíny „sms romány“ či „voots“. Velmi zajímavá polemika nad osudem tištěné knihy. Polemika nad tím, kdo má dnes čas číst klasické romány (v knize uveden román „Vojna a mír“). Myslím si, že čtení knih je rozhodnutím o prioritách člověka. Kdo chce číst, ten si čas najde. Stejně jako si najde čas, který stráví na sociálních sítích. Dále se autor věnuje HTML odkazům, multimediálním obsahům a prezentacím, problému tištěného versus elektronického textu, jejich vnímání, vlivu na lidskou psychiku, zapamatování si textu. Také se dotýká problematiky zdravotnických informací. Na „jeden klik“ lze zjistit všechno (autor sebohužel se nezabývá problematikou lékařských dezinformací).

Poslední tři kapitoly jsou věnovány internetu, fenoménu Google (zvláště jeho roli v digitalizaci knih a fondů knihoven), vlivu internetu na lidskou psychiku, digitálním technologiím, měnící se inteligenci v závislosti na používání počítačů (nejen internetu), lidské paměti dlouhodobé a krátkodobé také vlivu počítačů na paměť člověka (biologická paměť vs. paměť počítače – lidé by neměli zapomínat, že jen osobní paměť, ne databanka, udržuje kolektivní vědomí a lidskou kulturu).

Co mi kniha přinesla? Rozhodně nové znalosti, nové termíny, náměty k přemýšlení. Dále vědomí, že stejně jako autor jsem zastáncem „klasického čtení“, neboť čtení obohacuje můj vlastní život. Publikace mi přinesla také vědomí, že se chci dále danou problematikou zabývat. Nejvíce mne zaujala celistvost autorova myšlení. Také jeho obrana klasického čtení, knihoven apod. Knihu doporučuji k přečtení.

Renata Salátová

14.03.2019




Vyhledávání

CELOSTÁTNÍ PRŮZKUM SPOLUPRÁCE KNIHOVEN A ŠKOL V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Pro koho: pro všechny typy knihoven
Dotazník
Prosíme o vyplnění: do 7. června 2019


Otevřené repozitáře 2019
Kdy: 28. a 29. května 2019
Kde: Aula VŠB-TUO, místnost NA3,
17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – Poruba
Téma: Od vizí k akčním plánům


10. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura a výstavba knihoven

Kde: Obecní dům v Praze
Kdy: 13 – 14.6. 2019


KS_POZ_BAR_2019.png

Knihovny současnosti 2019
Termín: 10-12. 9. 2019
Místo: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci


Bookstart - logo

Bookstart


Hana Friedlaenderová o průzkumu dětského čtenářství