Rozhovor na téma konference ILIDE

Je zde 22. ročník konference ILIDE, s jakou vizí tato konference vznikla? Prosím popište vývoj této konference.

V zájmu pokroku a rozvoje také naše knihovnictví potřebuje konzultovat nejnovější poznatky se světem. Cestování na zahraniční konference je velmi nákladné, takže ne všichni mohou cestovat po světě. Rozhodli jsme se proto, že světové lídry (experty z Oxfordské univerzity, Stanfordovy univerzity, Kalifornské univerzity, ale také z univerzity v Tchien-Ťjinuatd.), budeme zvát do našeho regionu a tím přinášet to nejlepší z aktuálních otázek knihovnictví.

Původně jsme se zaměřovali jen na problematiku digitálních knihoven a digitalizace, což se odráželo i v názvu konference („Digital Library“). Konference se konala dvakrát ročně. Byla určena účastníkům z České a Slovenské republiky, takže příspěvky v angličtině bylo třeba tlumočit do slovenštiny.

Postupem času začalo přibývat zahraničních účastníků konference (rekord drží rok 2015, kdy účastníci přijeli z 26 zemí) a konferenčním jazykem se stala angličtina. Upustili jsme tedy od tlumočení do slovenštiny. Konference změnila název na Ilide, zahrnuje 4–5 tematických okruhů z moderního knihovnictví.

Jak se podle Vašeho mínění bude konference v budoucnu vyvíjet?

Nedávno jsme rozšířili programový výbor konference, jeho členy je nyní i několik zahraničních expertů. Inovativní je formát diskusí k příspěvkům, a to ve formě tzv. „open café“. Myslím, že v nejbližším období další výrazné změny neplánujeme.

Jakým konkrétním tématům se do budoucna chcete věnovat?

Hlavní témata určuje programový výbor konference. Myslím, že v nejbližších letech bude fenoménem otevřená věda, výzkumná data, analýza vědeckých poznatků, bibliometrie a intenzivně se rozvíjející téma digitálních humanitních věd, jejichž rozvoj navazuje na nedávnou masovou digitalizaci.

Podle čeho vybíráte hlavní témata konference?

Hlavní témata určuje programový výbor konference složený z odborníků z celého světa.

Jaké zajímavé přednášející ze zahraniční jste na konferenci přivítali? Z dostupných informací lze zjistit, že míváte hosty z Maďarska, Polska, Anglie, Německa, Nizozemska…

Naší konference se tradičně účastní zástupci z různých zemí – z USA, Velké Británie, Německa, Francie, Dánska, Finska, České republiky, Polska, Maďarska, Slovenska, ale i ze zemí Asie, jako jsou Čína, Korea, Nový Zéland, Katar atd. Samozřejmě máme radost z každého odborníka, který navštívil nebo v budoucnu navštíví naši konferenci.

Konference mezi širokou odbornou veřejností není moc známa, čím si to vysvětlujete?

Konference naráží na jazykovou bariéru vzhledem k tomu, že příspěvky nejsou tlumočené. Problémem je také fakt, že na rozdíl od západní Evropy a Ameriky se výzkumu nevěnují naše regionální knihovny, nejsou tzv. research libraries. Konference se snaží přinášet do knihoven nové trendy, ale v našich zeměpisných šířkách se knihovníci stále cítí bezpečněji v oblastech, které jsou v knihovnách už „zaběhané“, a inovací se obávají.

Kde lze dohledat informace o původní konferenci Digitálna knižnica? Je někde soustředěn archiv příspěvků?

Jediný archiv od roku 2014 je možné nalézt na http://ilideconference.schk.sk/wordpress/digital-library-english/conference-presentations/.

Na této konferenci bývají samozřejmě partneři. Kteří z nich tuto konferenci doprovázejí nejdéle?

Tradičním partnerem konference je společnost Tempest, která je od počátku generálním partnerem této akce. Svými zkušenostmi a cennými poznatky konferenci obohacují také všechna významná nakladatelství.

Redakce děkuje za rozhovor ing. Jozefu Dzivákovi

Rozhovor přeložila: PhDr. Anna Machová