Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2019 / 01 Informace a konference Mapování archeologické terminologie: projekt mezi knihovnictvím a archeologií

Mapování archeologické terminologie: projekt mezi knihovnictvím a archeologií

Resumé: Cílem předkládaného článku je představit projekt, jehož podstatou je zmapování archeologické terminologie a zasazení nalezených hesel do hierarchické struktury. Výchozím zdrojem dat byla předmětová hesla národních autorit, která byla doplněna prostřednictvím heslářů archeologické terminologie (archeologické terminologické slovníky, skripta, interní hesláře archeologických pracovišť). Pracovní verze mapy vznikla původně jako referenční pomůcka pro interní potřeby katalogizátorů Knihovny Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. Díky prostředkům z programu Strategie AV21 poskytovaným Akademií věd České republiky se naskytla možnost profesionálního dokončení, spočívající v revizi mapování vědeckými pracovníky a následné implementaci formou databáze, která bude mít přehledné a intuitivní GUI k fulltextovému vyhledávání nebo procházení celé struktury. Tato aplikace bude volně přístupná jak knihovnám, tak jejich uživatelům.


Klíčová slova: archeologie, knihovnictví, terminologie, předmětová hesla, mapování, hierarchie, struktura

Mgr. Jana Kalousová, Mgr. Stanislav Velčev / Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Čechyňská 363/19, 602 00 Brno

Účelem následujícího textu, který vychází z příspěvku prezentovaného na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018 pořádané v Praze,[1] je představit projekt, který vznikl v Knihovně Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. během retrospektivní katalogizace knihovního fondu. V rámci tohoto článku nejdříve uvedeme, proč a z jakých premis se projekt vyvinul, následně představíme jeho současný stav a realizaci. Nakonec zmíníme cíle, kterých bychom chtěli dosáhnout a v neposlední řadě představíme zdroje, z nichž jsme během práce vycházeli. Přiloženy budou také ukázky ze současného provedení.

Úvod

V průběhu retrospektivní katalogizace knihovního fondu Knihovny Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. (ARÚB) probíhající v rámci projektu Archeologický informační systém České republiky (http://www.aiscr.cz/) vznikla potřeba vytvořit stručnou interní referenční pomůcku pro katalogizátory. Zpočátku se počítalo s mapou o přibližné velikosti dvou set nejdůležitějších hesel, která by vycházela převážně z předmětových hesel národních autorit (AUT – Databáze národních autorit NK ČR, 2014) a doplňkově z nejpoužívanějších termínů v lokálním rejstříku. Vybraná hesla měla být zanesena do hierarchické struktury a seskupena do tematických celků. Účelem bylo vytvořit pomůcku, která pomůže jak novým katalogizátorům, tak stávajícím zaměstnancům. V případě nových knihovníků by odpadlo zdlouhavé procházení rejstříku národních autorit během jejich zaškolování, stávajícím knihovníkům by pomůcka umožnila katalogizované svazky zpracovávat relativně konzistentně.

Během přípravy mapy předmětových hesel jsme využili archeologické terminologické slovníky, které posloužily ke dvěma účelům. Jednak jsme je použili jako tezaury odborné terminologie, jednak jsme z nich doplňovali jazykové ekvivalenty k vybraným heslům. Velikost a struktura mapy tak začala narůstat a s tím vznikla i potřeba přehodnotit původní koncepci. Bylo očividné, že mapu bude potřeba dokončit na profesionální úrovni (důvody viz dále). Při dostatečné kvalitě mapování se naskytla též možnost využití mapy jinými institucemi, které zpracovávají v rámci svého fondu archeologickou literaturu. Dalším přínosem, který přinesla analýza situace, rešerše zdrojů a počáteční fáze tvorby, byla všeobecná reflexe problematiky. Při důkladném zanášení hesel do mapy totiž začalo být zřejmé, jaké oblasti oboru archeologie současná předmětová hesla národních autorit pokrývají a jaké nikoli.

Současný stav projektu

Mapa předmětových hesel obsahuje v současnosti přibližně 2500 položek ve čtyřech různě velkých souborech. Zároveň je to maximum, které jsme schopni vytvořit vlastními silami, ať již v rámci našich úvazků nebo finančních prostředků, které má knihovna k dispozici. Mapu lze s určitými obtížemi již nyní použít, její současný stav však stále vnímáme jako pracovní verzi, u které je žádoucí, aby se během profesionálního dokončení dále měnila. Finanční prostředky na profesionální dokončení mapy byly proto zajištěny z programu Strategie AV21 (http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/index.html).

Plán rozvoje mapy je rozdělen do několika kroků:

  • Celková revize mapy odbornými pracovníky, v případě hlavních částí má být provedena archeologem. Během revize by měla být posouzena relevance stávajících hesel, hlavně v případech, kdy je sporné užití předmětového hesla z národních autorit a jejich doplnění o specializovaný termín. V této fázi počítáme s vyřazením nevyhovujících a nadbytečných hesel, opravením hesel chybných nebo naopak přidáním chybějících. Revizí projde také struktura hesel a jejich vzájemné vztahy.
  • Obohacení hesla o příslušný jazykový ekvivalent v soudobé anglické archeologické terminologii. Původní záměr počítal se čtyřmi jazyky, jejichž volba vycházela z nejčastějších jazyků publikací v knihovním fondu (angličtina, němčina, francouzština, ruština). Aktuálně podaný návrh operuje pouze s angličtinou jako nejdůležitějším cizím jazykem.
  • Zahájení jednání s Pracovní skupinou pro věcné zpracování Národní knihovny České republiky. O doplnění chybějících termínů v předmětových heslech budeme usilovat ve třech rovinách – u hesel na nejobecnější úrovni, hesel přibližně uprostřed struktury a u vybraných jednotlivin. O konkrétních příkladech bude pojednáno dále. V současnosti byli osloveni pracovníci knihovny Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., seminární knihovny Ústavu archeologie a muzeologie na FF MU, Ústřední knihovny FF MU, knihovny Archeologického ústavu Moravského zemského muzea a celý projekt jim byl prezentován. Vzhledem ke kladným ohlasům jsme získali jejich podporu a přidání dalších oborových hesel k přesnějšímu věcnému popisu archeologických publikací je těmito institucemi považováno za žádoucí.
  • Vytvoření přívětivého grafického rozhraní (GUI – graphical user interface) pro snadnější fulltextové vyhledávání a procházení jednotlivých úrovní hierarchie hesel. V současném stavu je nejdůležitější část mapy nepřehledná (průběh archeologického výzkumu, mobiliář a terénní památky) a hledání hesel zdlouhavé – mapa v těchto částech obsahuje velké množství hesel na více úrovních.

Realizace

Mapa je v současnosti vytvořena v open software FreeMind (FreeMind – free mind mapping software, 2016), který slouží k vytváření myšlenkových map. Zdrojové soubory je možné exportovat do souborů *.svg, které lze otevřít v internetových prohlížečích. Stávající pracovní řešení vznikalo v provizorních podmínkách, postrádá možnosti databázového zpracování a jedná se pouze o přehledné grafické vyjádření. Samotná mapa předmětových hesel se skládá ze čtyř různě velkých souborů.

Archeologická část

Soubor obsahuje základní a nejdůležitější termíny, které se snaží pokrýt základ archeologické činnosti. Tuto část lze rozdělit na čtyři dílčí skupiny: obecná hesla, popis archeologické praxe, mobiliář a terénní památky. Mezi obecná hesla byly vloženy také ty termíny, u kterých nebylo jasné zařazení a možná bude v budoucnu nalezeno lepší řešení (týká se hesel zařazených do skupin „hmotná kultura“, „dálkový obchod“ nebo do základního výběru hesel z historické demografie, který by bylo možné přesunout do čtvrté části mapy).

Hesla zařazená do skupiny archeologická praxe odpovídají čtyřem archeologickým činnostem: archeologickému průzkumu, archeologickému výzkumu, konzervování a restaurování památek a interpretaci nalezených archeologických pramenů (obr. 1). Mobiliář je tříděn primárně podle materiálů, z nichž jsou předměty vyrobeny (obr. 2). V případě mobiliáře jsme se zastavili na úrovni jednotlivých předmětů; jejich podrobná typologie nebyla až na výjimky postihována (např. samotné sekery mají v Schebkově terminologickém slovníku přes jednu stranu různých typů, Schebek 2007, s. 30–31, 38–39). Terénní památky jsou tříděny podle účelu, ke kterému v minulosti sloužily (sídlištní, sepulkrální, sakrální památky). Na současné struktuře hesel o sídlištích (sídliště, posléze samotná sídla, která se ještě dělí na obytné a neobytné objekty) je zřetelně vidět nevýhoda současného zpracování, tj. nepřehlednost.

Obr. 1

obrazek1.png

Obr. 2

obrazek2.png

Nedostatky současného stavu předmětových hesel z hlediska archeologie se týkají především střední úrovně hesel a jednotlivin. Je to nekonzistence (předmětové heslo „stříbrné šperky“ existuje, předmětové heslo „zlaté šperky“ nikoli), chybějící podřazený nebo nadřazený termín (např. existuje předmětové heslo „bronzové sekery“, ale neexistuje heslo „sekery“). Je zřejmé, že obecně zaměřený tezaurus formátu předmětových hesel národních autorit nemůže z podstaty věci pokrýt termíny pro veškerý archeologický mobiliář. Cílem však je přidání nejdůležitějších jednotlivin, jako například jehlice nebo sekery. Bronzové jehlice jsou z hlediska typologie a datování v rámci doby bronzové jedním z nejdůležitějších předmětů, čemuž odpovídá počet použití v rámci katalogizace (počet použití 99+ v lokálním rejstříku). Z pohledu důležitosti pro typologii a datování jsou na stejné úrovni jako např. bronzové sekery, které ale svoje předmětové heslo mají. Naopak u chybějícího hesla „sekery“ jde o menšinový případ, kdy existuje specializovanější termín (už zmíněné „bronzové sekery“), ale neexistuje obecnější tvar „sekery“, takže heslo nelze použít v případě, kdy se jedná například o kamenné nebo železné varianty.

Archeologické kultury a periodizace

Hlavním účelem této části mapy je poskytnout knihovníkovi rychlou referenční informaci týkající se prehistorických a historických období a zároveň archeologických kultur nebo etnik, která se nacházela na území Čech, Moravy nebo sousedních zemí. Periodizace odpovídá absolutní dataci středoevropského prostoru. Do hesel období i kultur jsme se snažili doplnit přibližné absolutní datování a u kultur je popsána též jejich přibližná prostorová lokalizace (obr. 3). Pokud jde o geografický klíč výběru – z prostoru Čech, Moravy a sousedních zemí jsme se snažili zařadit všechny archeologické kultury, z prostoru západní Evropy jen výběrový vzorek. Vzhledem ke skladbě našeho fondu nebylo možné pominout balkánský, černomořský a jihoruský prostor. Tato oblast byla pokryta podrobněji než západní Evropa. Při zpracování kulturně (horizontálně) geografické řady: „civilizace; kulturní okruh (komplex); kultura; skupina“ (řazeno od pojmu s největším rozsahem po nejmenší), práce se zastavila na úrovni „kultur“; „skupiny“ obvykle nebyly zpracovány, a pokud byly použity, tak opět jen výjimečně. Do výběru hesel dále zasáhne odborná revize archeologem, specializujícím se na pravěk a ranou dobu dějinnou.

Obr. 3

obrazek3.png

Hlavními nedostatky současného stavu předmětových hesel z hlediska archeologie jsou chybějící hesla týkající se periodizace (především základní periodizační jednotky jako „raná doba dějinná“ „raný středověk“ a stupně doby hradištní, pro historickou dobu „raný novověk“) a etnik pobývajících na našem území (germánské kmeny Markomanů – přestože existuje heslo „markomanské války“ – a Kvádů; heslo „Bójové“ existuje pouze jako odkazová forma na preferovaný termín „Keltové“).

Historická etnika, národy, státy a hesla s nimi související

Cílem této části mapy bylo na základě časového hlediska seskupit hesla týkající se historických etnik (tedy takových, o kterých existují písemné prameny) od starověku/rané doby dějinné po středověk. Část je dělena nejprve chronologicky na období „starověk“ a „středověk“, přičemž jsme si vědomi, že toto dělení neodpovídá archeologickému přístupu. Na druhou stranu uživateli mapy budou do značné míry „nearcheologové“, a proto jsme vybrali tuto přístupnější dvojici termínů. V rámci těchto časových epoch jsou etnika/státy seskupeny na základě geografického členění. Geograficky jsme se snažili pokrýt Evropu, severní Afriku, Blízký a Střední Východ, tedy oblasti, kterými se zabývá literatura nacházející se v našem fondu. Pokud jde o klíč výběru etnik (platí hlavně pro středověkou část), snažili jsme se vybrat etnika nebo kmeny, které v současné podobě už neexistují. Takže jsou zde např. jednotlivé germánské kmeny (Langobardi, Frankové, Sasové), které dnes ale netvoří žádný politický celek a které svůj primárně etnický charakter ztratily už v raném středověku. Naopak zde nejsou hesla týkající se moderních národů (francouzská/é/ý ***; německá/é/ý ***; bulharská/é/ý *** atd.) – myslíme, že tento typ předmětových hesel je schopen dohledat každý knihovník.

Na konec jsme zařadili několik panovnických dynastií, které souvisí s dějinami českých zemí. Ty jsou v rejstříku národních autorit uloženy pod osobními jmény (v systému Aleph se nacházejí v poli 600). Obdobně je u použitých hesel historických útvarů zmíněno, že se nacházejí mezi geografickými termíny uloženými v databázi v poli 651 (týká se např. Byzance nebo Velké Moravy).

Existuje metodický problém s etniky objevujícími se v obou obdobích; extrémním příkladem jsou Keltové, kteří se v době laténské (400–0 př. Kr.) rozšířili z místa svojí etnogeneze do velké části Evropy – od Iberského poloostrova (Keltoiberové) přes ostrovy dnešní Velké Británie, střední Evropu až na Balkán a jedna enkláva vznikla i v Galatii, tedy v okolí dnešní Ankary (Filip, 1995, s. 61–81; Bouzek, 2007, s. 66–115).[2] Po jejich dobytí Římem a následné romanizaci mluvíme na území dnešní Francie o Galorománech nebo galorománské kultuře. Galorománi následně splynuli s Franky, kteří se usídlili na území bývalé Galie. V pozdní antice a raném středověku vzniklo v Irsku keltské křesťanství, specifické svojí klášterní kulturou, které se zpětně šířilo od 7. století iroskotskými misiemi do kontinentální Evropy (Filip, 1995, s. 184–197; Müller, 2009, s. 155-163).[3] Toto vše se nachází pod heslem „Keltové“.

Největší nedostatky současného stavu předmětových hesel ve výše zmíněné oblasti lze zaznamenat na případu středoevropského prostoru doby římské – nejenže neexistují předmětová hesla pro germánské kmeny na našem území (zmíněno výše), ale stejně tak neexistují předmětová hesla pro popis římského vojska nebo jeho působení za Limes Romanus, které je předmětem zájmu archeologů na našem území – týká se to lokality Hradisko u Pasohlávek nebo krátkodobých táborů (Komoróczy a Vlach, 2018, s. 223–268).[4] Stejně palčivá je neexistence hesla pro samotný Limes Romanus na evropském kontinentu (existují pouze předmětová hesla pro Antoniův a Hadriánův val, což je pro středoevropskou archeologii periferní téma), nebo jeho horno-, středo- a dolnodunajskou část, která je předmětem zájmu jak českých archeologů, tak archeologů z okolních zemí. Německá, rakouská, slovenská a maďarská archeologie doby římské řeší podobné otázky (Droberjar a Komoróczy, 2017; Beljak, Březinová a Varsik, 2010; Droberjar a Chvojka, 2007).[5] Obdobně chybějí předmětová hesla pro popis římsko-provinciálních dílen nebo jejich výrobků a jejich následný import do Barbarika, což je opět tématem bádání archeologů na středoevropské úrovni (Melzer, 2010; Eggers, 1951).[6]

Hraniční a příbuzné disciplíny

Poslední část mapy sdružuje hesla z hraničních (archeozoologie, archeobotanika) nebo příbuzných disciplín (geologie, etnografie atd.). Byla do mapy přiřazena jednak kvůli publikacím z daných oborů nacházejících se v našem fondu, jednak kvůli tomu, že samotné archeologické studie a monografie mohou obsahovat části nebo apendixy z příbuzných disciplín (typicky antropologická nebo osteologická analýza, pylová analýza nebo geologický průzkum/výzkum). Hesla jsme určovali selektivně a snažili jsme se postihnout jenom ty nejdůležitější anebo nejrelevantnější pro archeologii – výběr nešel do takové hloubky jako v případě hesel z archeologie. Např. v historiografické části se nalézají hesla zaměřená převážně na období středověku – archeologové mohou při výzkumu této doby své nálezy konfrontovat s písemnými prameny.

Nedostatky současného stavu předmětových hesel z hlediska archeologie z výše zmíněného důvodu (výběr nejdůležitějších a/nebo nejrelevantnějších hesel) zasahují zejména oblast archeobiologie, které chybí např. hesla „archeobiologie“; „archeobotanika“; „archeozoologie“; „pylová analýza“; „makrozbytky“.[7]

Pokud jde o druhy samotných hesel, v mapě se kromě spojujících hesel a odkazů nacházejí dva nejčastější druhy. Hesla vycházející z předmětových hesel národních autorit jsou označena zkratkou „PH“ za názvem (mají zelenou barvu na přiložených vizualizacích). Hesla z lokálního rejstříku jsou označena zkratkou „LOK“ (mají žlutooranžovou barvu na přiložených vizualizacích). Barevné rozlišení na samotné mapě umožní již z letmého pohledu zjistit, nakolik je daná oblast pokrytá nebo nepokrytá předmětovými hesly národních autorit. V heslu samotném se nachází knihovníkům známé položky. První z nich je položka „Synonyma“ pro odkazové formy, která je v současném stavu přítomna pouze výjimečně (plošně bude doplněna po revizi mapy). Další položkou jsou „Cizojazyčné ekvivalenty“. Jak už bylo řečeno, první verze počítala se čtyřmi ekvivalenty, což bylo posléze zredukováno pouze na angličtinu. V mapě se ve větším množství nachází německé a anglické termíny, což je dáno jednak slovníky, které jsme měli k dispozici, jednak jazykovou výbavou zpracovatelů. Nutno podotknout, že dříve byla z kulturních a geografických příčin pro českou archeologii důležitá německá archeologická terminologie, dnes je to anglická.

V místech, kde jsme usoudili, že bude potřeba doplnit další informace o heslu samotném, jsme je doplnili ve formě komentáře. U hesel týkajících se archeologických kultur jsme přidali položky pro přibližnou dataci a prostorovou lokalizaci. Záměrem bylo, aby se všechny referenční údaje, které by mohl knihovník potřebovat, nacházely na jednom místě.

Mapu plánujeme vytvořit ve formě cloudové nebo webové aplikace umístěné na serveru Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., kde by měla být volně dostupná dalším institucím nebo jednotlivcům. Aplikace bude mít dvě části. „Frontend“ neboli uživatelskou část, kde bude možné fulltextové vyhledávání nebo procházení jednotlivých úrovní hierarchie hesel. Pro přehlednost by měla být viditelná pouze jedna větev a zároveň by tato část měla mít intuitivní navigační nástroje pro přesun v rámci celé struktury mapy. „Backend“ neboli administrativní část by měla sloužit úpravě, přidávání nebo odebírání jednotlivých hesel.

Práci jsme rozdělili na následující kroky. V první řadě je to výběr odborných konzultantů z řad archeologů a příbuzných oborů, kteří provedou revizi obsahu mapy. S tímto jdou ruku v ruce další procesy – určení postupu a cílů revize; rozdělení mapy na menší celky a jejich distribuce konzultantům; provedení revize konzultanty; úprava mapy podle výsledků revize. Následovat bude výběr vědeckých pracovníků nebo překladatelů, kteří k heslům v mapě najdou ekvivalenty v odborné anglické terminologii. Zároveň s prvním krokem započne proces výběru firmy, která provede realizaci databázové struktury.

Předpokládané cíle

Mapa by v první řadě měla sloužit jako referenční pomůcka pro knihovny zpracovávající fond archeologických publikací, ať už se jedná o knihovny archeologických institucí nebo knihovny, kde archeologické publikace tvoří pouze část jejich fondu. Jak už jsme zmínili, cílem je, aby měl knihovník k dispozici v rámci jednoho hesla všechny potřebné referenční údaje. Dalším cílem, je, aby mapa sloužila jako podklad pro vyjednávání o přidání dalších termínů do souboru národních autorit. Mapa také ulehčí zaškolování nových katalogizátorů v knihovnách archeologických institucí tím, že jim dá k dispozici ucelený tezaurus odborné terminologie, zasazený do hierarchické struktury. V neposlední řadě předpokládáme, že mapu jako referenční pomůcku budou kromě knihovníků využívat také uživatelé příslušných knihoven (ať už vědci nebo studenti) k vyhledávání literatury na základě věcných údajů.

Zdroje

Při popisu použitých zdrojů zmíníme na prvním místě zde často opakovaná předmětová hesla národních autorit (AUT – Databáze národních autorit NK ČR, 2014). Vytěžen byl celý rejstřík, přičemž nás zajímalo nejen, jaké oblasti archeologické terminologie pokrývá, ale stejně důležité pro nás bylo i nalezení hluchých míst, tj. míst, která výběr v rejstříku nepokrývá. Dále jsme použili terminologické slovníky Karla Sklenáře (1989, 1992, 1998, 2000), které pokrývají dostatečně archeologický mobiliář. Při tvorbě mapy jsme využili dva jazykové německo-české slovníky (Schebek, 2007; Košnar, 2010), přičemž tyto slovníky byly vnímány též jako tezaury archeologické terminologie (slovník sestavený z pozůstalosti Adolfa Schebka obsahuje cca 4000 termínů), a česko-anglicko-německý slovník (John a Chvojka a Krištufová, 2009) určený studentům archeologie. Zásadním zdrojem, který ovlivnil podobu mapy, byla skripta Vladimíra Podborského (2006). Z nich jsme přebrali strukturu do částí mapy s mobiliářem a terénními památkami. Tato skripta byla neméně důležitá také z hlediska zásoby odborné terminologie nebo popisu celé archeologické praxe od prospekce terénu po interpretaci nálezů. Nelze také opomenout interní hesláře kolegů z archivu pražského i brněnského Archeologického ústavu AV ČR, které jsou užívány pro autoritní popisy při vytváření Archeologické mapy ČR (http://www.archeologickamapa.cz/) a přidružených projektů.

Závěr

V předkládaném příspěvku byl představen projekt mapování archeologické terminologie, který je realizován v Knihovně Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. Snahou tohoto projektu je zpřístupnit a usnadnit katalogizování archeologických publikací referenční pomůckou určenou knihovníkům-dokumentátorům, kteří nemusí nutně absolvovat vzdělání v oboru archeologie. Obsah hesel a jejich pozice v celé struktuře by měl knihovníkovi poskytnout co nejvíce informací pro katalogizování odborných archeologických publikací.

Při práci jsme vycházeli ze zdrojů odborné archeologické terminologie – terminologických slovníků, skript určených pro začínající studenty a interního hesláře kolegů z archivů pražského a brněnského Archeologického ústavu AV ČR – a srovnávali je s předmětovými hesly národních autorit tak, abychom zjistili, jaké oblasti předmětová hesla pokrývají a jaká nikoli. Realizace projektu je ve své pilotní fázi, díky prostředkům poskytnutým z programu Strategie AV21 bude možné mapu realizovat na profesionální úrovni, ve formě databáze. Naším konečným cílem je cloudová nebo webová aplikace obsahující tuto databázi, která bude volně online dostupná knihovnám i jejich uživatelům.

Příspěvek vznikl za podpory projektu Archeologický informační systém České republiky (AIS CR; LM2015080).

Seznam literatury:

Akademie věd České republiky. Programy Strategie AV 21 – Akademie věd České republiky. [online]. © Středisko společných činností AV ČR [cit. 2019-02-22]. Dostupné z: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/index.html.

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. a Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. AIS CR [online]. © 2016 AIS CR/SEARCH TECHNOLOGIES [cit. 2019-02-22]. Dostupné z: http://www.aiscr.cz/.

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. a Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Archeologická mapa ČR [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné z: http://www.archeologickamapa.cz/.

BELJAK, Ján, Gertrúda BŘEZINOVÁ a Vladimír VARSIK, , ed., 2010. Archeológia barbarov 2009: hospodárstvo Germánov: sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek: zborník referátov z V. protohistorickej konferencie Nitra, 21. – 25. septembra 2009. Nitra: Archeologický ústav SAV. Archaeologica Slovaca Monographiae. Communicationes, Tomus X. ISBN 978-80-89315-24-6.

BOUZEK, Jan, 2007. Keltové našich zemí v evropském kontextu. Vydání první. Praha: Triton. ISBN 978-80-7254-931-3.

DROBERJAR, Eduard a Ondřej CHVOJKA, ed., 2007. Archeologie barbarů 2006: příspěvky z II. protohistorické konference České Budějovice, 21.–24.11.2006. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Supplementum, 3/1. ISBN 978-80-86260-73-0.

DROBERJAR, Eduard a Balázs KOMORÓCZY, ed., 2017. Římské a germánské spony ve střední Evropě: (Archeologie barbarů 2012). 1. vydání. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, 53. ISBN 978-80-86023-63-2.

EGGERS, Hans Jürgen, 1951. Der römische Import im freien Germanien. Hamburg: Hamburgisches Museum für Völkerkunde und Vorgeschichte. Atlas der Urgeschichte, Bd. 1.

FILIP, Jan, 1995. Keltská civilizace a její dědictví. 4., rozšířené vydání. Praha: Akademia. ISBN 80-200-1079-3.

JOHN, Jan, Ondřej CHVOJKA a Tereza KRIŠTUFOVÁ, 2009. Česko-anglicko-německý slovníček pro studenty archeologie. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita. ISBN 978-80-7043-843-5.

KOŠNAR, Lubomír, 2010. Německo-český a česko-německý archeologický slovník. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1757-2.

Main Page – FreeMind [online]. Naposledy modifikováno 2016 [cit. 2019-02-21]. Dostupné z: http://freemind.sourceforge.net/wiki/index.php/Main_Page.

MELZER, Walter, 2010. Imperium Romanum produxit – Römische Sachgüter in Soest und im mittleren Hellwegraum. Soest: Westfälische Verlagsbuchhandlung Mocker & Jahn. Soester Beiträge zur Archäologie, Bd. 11. ISBN 978-3-87902-310-3.

MÜLLER, Felix, 2009. Kunst der Kelten: 700 v. Chr. – 700 n. Chr. Bern: Historisches Museum. ISBN 978-90-6153-863-9.

Národní knihovna České republiky. AUT – Databáze národních autorit NK ČR [online]. © 2014 Ex Libris, NK ČR [cit. 2019-02-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=aut.

PODBORSKÝ, Vladimír, 2006. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-4153-6.

SCHEBEK, Adolf, 2007. Deutsch-tschechische archäologische Terminologie. 1. vyd. Praha: Archeologický ústav Akademie České republiky Brno. ISBN 978-80-86124-74-2.

SKLENÁŘ, Karel, 1989. Archeologický slovník. Část 1, Kamenné artefakty. Praha: Národní muzeum.

SKLENÁŘ, Karel, 1992. Archeologický slovník. Část 2, Kovové artefakty 1. Pravěk a raný středověk. Praha: Národní muzeum.

SKLENÁŘ, Karel, 1998. Archeologický slovník. 3., Keramika a sklo. Praha: Národní muzeum.

SKLENÁŘ, Karel, 2000. Archeologický slovník. Sv. 4., Kostěné artefakty. Praha: Národní muzeum.


[1] KALOUSOVÁ, Jana a Stanislav VELČEV. Mapování archeologické terminologie – sňatek z rozumu i vášně mezi archeologií a knihovnictvím. [online]. 2018 [cit. 15.02.2019]. Dostupné z: https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2018/Kalousova.pdf.

[2] V obou publikacích popsáno přehledově, obě zároveň obsahují odkazy na další zahraniční literaturu.

[3] V publikaci Jana Filipa jsou opět přehledově zmíněny tyto kulturně-civilizační aspekty včetně irské klášterní kultury a iro-skotských misií do kontinentální Evropy. Katalog z výstavy Kunst der Kelten potom čtenáři představí čtrnáct století keltského umění ve výše nastíněném rozsahu.

[4] Nejnověji z poslední doby, zpracováno synteticky a přístupně veřejnosti.

[5] K demonstraci středoevropského rozměru těchto otázek jsou výběrově citovány sborníky konferencí s mezinárodní účastí.

[6] Uvedeny jsou, opět ilustračně, dvě publikace z německého prostředí, jinak by bylo možné dále citovat desítky monografií a studií, což nepokládáme za účelné. Stejné problematice se věnují i výše citované sborníky, konkrétně Droberjar a Chvojka (2007).

[7] Aktuální srovnání ke dni 15. 02. 2019.

01.03.2019




Vyhledávání

CELOSTÁTNÍ PRŮZKUM SPOLUPRÁCE KNIHOVEN A ŠKOL V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Pro koho: pro všechny typy knihoven
Dotazník
Prosíme o vyplnění: do 7. června 2019


Otevřené repozitáře 2019
Kdy: 28. a 29. května 2019
Kde: Aula VŠB-TUO, místnost NA3,
17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – Poruba
Téma: Od vizí k akčním plánům


10. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura a výstavba knihoven

Kde: Obecní dům v Praze
Kdy: 13 – 14.6. 2019


KS_POZ_BAR_2019.png

Knihovny současnosti 2019
Termín: 10-12. 9. 2019
Místo: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci


Bookstart - logo

Bookstart


Hana Friedlaenderová o průzkumu dětského čtenářství