Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2019 / 01 Historie a současnost Vynálezce pivních stupňů profesor Balling a Národní technická knihovna

Vynálezce pivních stupňů profesor Balling a Národní technická knihovna

Pavel Hortig

Má něco společného stupňovitost piva a Národní technická knihovna? Možná vás překvapí zjištění, že ano. Spojnicí je významný představitel české vědy 19. století Karl Joseph Napoleon Balling. Profesor chemie a rektor pražské polytechniky se totiž zasloužil o vynález sacharometru a o zavedení stupnice, na jejímž základě se začala rozlišovat stupňovitost piva. Balling byl také první, kdo zavedl pořádek do knihovny své školy, jejímiž pokračovateli jsou dnešní ČVUT a VŠCHT. Ballingem uspořádaná sbírka knih tvoří dodnes základní vrstvu fondu dnešní Národní technické knihovny (NTK).

Připomeňme si život a dílo vědce, jenž se stal postavou neodmyslitelnou od vývoje české chemické vědy i chemické výroby v 19. století a od jehož úmrtí letos uplynulo 150 let. Karel Joseph Napoleon Balling pocházel z rodiny významných odborníků na výrobu železa a chemiků. Na svět přišel 21. dubna 1805 v Gabrielině Huti u Chomutova, kde v té době pracoval jeho otec Michael jako kontrolor a poté jako šichtmistr. Děd Kaspar byl architektem ve službách šlechtické rodiny Rottenhanů na jejich panství v Červeném Hrádku v severních Čechách. Významným chemikem a odborníkem na železářství byl i Karlův starší bratr Friedrich a chemikem byl také Karlův syn pojmenovaný Karl Albert Max, který se stal profesorem na Báňské akademii v Příbrami. Zajímavostí je, že vnuk Karla Josepha Napoleona Ballinga Karel (1889-1972) byl hudebním skladatelem. Působil mimo jiné ve slavném pražském kabaretu Červená sedma, v němž byl vedle Eduarda Basse jednou z vůdčích osobností. Hudebním skladatelem byl i jeho pravnuk Mojmír, který zemřel v roce 1999.

Malý Karel Josef vyrůstal se svým bratrem Fridrichem v prostředí železářských hutí, které ovlivnily jejich rozhodování při volbě povolání. Balling studoval soukromě jako externista na gymnáziu v Plzni, kde se podrobil příslušným zkouškám, a poté se přihlásil do Královského českého stavovského technického učiliště v Praze (pražská polytechnika), kam nastoupil v patnácti letech. Jeho učitelem v oboru matematiky a mechaniky byl první ředitel polytechniky F. J. Gerstner, učitelem přírodopisu profesor F. M. Zippe a chemie profesor J. Steinmann. Po ukončení studia v roce 1823 se Karel Josef vydal s bratrem Fridrichem na poznávací cestu po českých železných hutích a rudných dolech a ve stejném roce vstoupil jako praktikant do služeb císařských železáren na zbirožském panství, kde byl v té době jeho otec ředitelem. Zde ale nezůstal. Ballingův velký vědecký potenciál totiž rozpoznal profesor Steinmann, který si ho v roce 1824 v jeho 19 letech vybral za asistenta chemie na pražské polytechnice, kterou Karel Josef od té doby neopustil.

Vlivem rodinné tradice se zpočátku věnoval problémům železářské výroby, jako například konstrukcím vysokých pecí, zkoumal rovněž tepelné hospodářství a redukční pochody. Od druhé poloviny 30. let 19. století soustředil svůj vědecký zájem na kvasnou chemii a aktivně propagovat cukrovarnictví. Pěstování cukrové řepy se v Evropě rozšířilo za napoleonských válek, kdy Velká Británie blokovala kontinentální přístavy a dovoz třtinového cukru ze zámořských kolonií. Ve 30. letech 19. století zažily české země velký rozvoj tohoto průmyslu, ovlivněný státní podporou. Habsburská monarchie totiž osvobodila roku 1830 domácí výrobu řepného cukru od daní.

Profesorem chemie byl Balling jmenován 16. července 1835. Roku 1839 vynalezl cukroměr, neboli sacharometr, který umožnil stanovit množství cukru v příslušném roztoku. Jeho úsilí směřovalo k tomu, aby podrobil cukrovarnickou výrobu vědeckému zkoumání a aby výsledky bádání okamžitě sloužily tomuto průmyslu, který se rychle stával jednou z předních českých továrních produkcí. Kromě cukrovarnictví Ballingův chemický výzkum a vynález sacharometru zanechal nesmazatelnou stopu také v pivovarnictví. Díky Ballingově stupnici, která měří hustotu extraktu původní mladiny, se začala rozlišovat stupňovitost piva. Stupnice se rozšířila i do zahraničí a po různých úpravách se používá dodnes. K úspěchům Karla Josefa Ballinga patří také metodika určování kvality cukerných roztoků a zavádění nového vědeckého názvosloví (např. polarizace, sacharizace či kvocient čistoty). Připravoval též chmelové preparáty, které se zavedly do praxe teprve v 50. letech 20. století.

Jaký byl význam Ballinga pro knihovnu pražské polytechniky? Správou sbírky knih v majetku školy jmenoval Ballinga v roce 1831 její ředitel F. J. Gerstner. Ballingovým prvním úkolem bylo soustředit knihy doposud rozptýlené v pracovnách jednotlivých učitelů. Shromážděné publikace poté sepsal do inventárního seznamu, knihy roztřídil do pěti oborových skupin, pořídil index podle autorů a vedl evidenci výpůjček. Teprve od doby Ballingova řízení je tak možno mluvit o ucelené knihovně pražské polytechniky. Balling za knihovnu odpovídal až do roku 1865, kdy se stal rektorem školy.

Literaturu, kterou v roce 1831 nalezl, sepsal v tzv. Ballingově indexu. Knihy roztřídil do pěti skupin: A – astronomie, matematika; B – architektura; C – chemie; F – fortifikace, vojenství; M – mechanika. V roce 1831 bylo ve vlastnictví školy celkem 1887 knih. V Ballingově členění se knihy rozdělovaly následovně: astronomií a matematikou se zabývalo 292 titulů, architekturou 503 titulů, chemií 443 titulů, vojenstvím 236 titulů a mechanikou 413 titulů.

Účelem knihovny bylo další vzdělávání učitelského sboru a jeho seznámení s pokrokem v technických vědách a vynálezech. Půjčovat knihy si tehdy mohli jen členové kateder. Pouze vynikajícím studentům mohlo být povoleno užívání knihovny, a to na doporučení profesora. Všem studentům byla knihovna zpřístupněna otevřením čítárny až v lednu 1865. Náplň knihovny byla na svou dobu obsáhlá. Zaměřovala se nejen na technické obory v celé šíři, ale sledovaly se i technické novinky v manufakturách, továrnách a v neposlední řadě i pokroky v umění, důležité pro vzdělávání domácích řemeslníků a umělců.

Knihovna byla umístěna v zadním traktu 1. poschodí budovy Svatováclavského semináře v dnešní Husově, tehdy Dominikánské ulici č. 5, která byla uvolněna po zrušení jezuitského řádu. V roce 1786 ji zemské stavy přidělily profesoru Hergetovi pro jeho stavovskou inženýrskou školu. V této budově se stavovská inženýrská škola změnila v roce 1806 na pražskou polytechniku. Podle popisu z roku 1856 zabírala tři místnosti o celkové rozloze 31,8 čtverečních sáhů, tedy asi 115 m2. Knihovna zde sídlila do roku 1935, kdy se přestěhovala do východního křídla Klementina.

svatovaclavsky_seminar.jpg

Odkaz profesora Ballinga je v Národní technické knihovně živý i dnes. Na jeho počest byl jeho jménem nazván velký konferenční sál, který je součástí budovy knihovny otevřené pro veřejnost v roce 2009. Konají se zde konference a přednášky, v poslední době například přednášky dvou francouzských nositelů Nobelovy ceny za chemii. Při příležitosti 150. výročí jeho úmrtí se v březnu  roku 2018 pořádala v NTK akce „Dej si jedno na Ballinga“. Návštěvníci zde mohli ochutnat pivo z výzkumného pivovaru VŠCHT, který si mohli v prostorách školy prohlédnout. VŠCHT se také v roce 2016 ujala správy Ballingovy hrobky, objevené při rekonstrukci staré části hřbitova na pražských Olšanech, v níž vědec spočinul po své smrti v roce 1868. VŠCHT rovněž zajistila obnovu rozpadlé stavby do původního stavu.hrob.JPG

Až si v restauraci objednáte pivo a požádáte o slabší desítku nebo silnější dvanáctku, vzpomeňte si na profesora Ballinga. Ačkoliv není veřejnosti příliš znám, jeho práce proslavila českou vědu po celém světě a zaslouží si proto naše uznání.

01.03.2019




Vyhledávání

Terminologický seminář
Datum: 4. dubna 2019
Místo: Národní knihovna ČR


ILIDE INTERNTIONAL CONFERENCE
22nd Innovative Library in Digital Era
When: 8th to 10th April 2019
Where: in Jasna, Slovakia.


5. konference ELEKTRONICKÉ SLUŽBY KNIHOVEN
Termín: 14. - 15. května 2019
Místo: 14|15 BAŤŮV INSTITUT, Zlín
Zájemci o přednesení odborných příspěvků mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace) nabídnout do 28. února 2019 prostřednictvím online formuláře na adrese
https://goo.gl/forms/h8rU6wwLgvInSSz93


Konference: Má mozek ještě šanci?
Kdy: 14. května 2019
Místo: Hotel Don Giovanni, Praha
https://mamozekjestesanci.cz/cs.html
https://www.linkedin.com/groups/12184966/


Bookstart - logo

Bookstart


Hana Friedlaenderová o průzkumu dětského čtenářství