Editorial 2018/2

Milí čtenáři,

předkládáme vám podzimní číslo Knihovny plus. V tomto čísle naleznete mj. stručný popis „osudů“ dvou zajímavých knihoven: Ústřední knihovny dopravy (sídlí v Kralupech nad Vltavou) a knihovny Sokola – České obce sokolské. Tento článek jsme zařadili s ohledem na 100. výročí vzniku Československé republiky a také u příležitosti letošního XVI. Všesokolského sletu, konaného 5.–6. července 2018.

Příspěvek Digitální knihovna kramářských tisků Špalíček popisuje výsledky digitalizace části sbírek kramářských tisků Knihovny Národního muzea a další nezbytné práce, které jsou se zpřístupněním těchto elektronických dokumentů spojené. Zajímavý je záměr knihovny zapojit do této databáze digitalizované sbírky kramářských tisků jiných českých institucí.

Sekci Informace a konference zahajujeme již téměř tradičně článkem s tematikou konference Knihovny současnosti – rozhovorem s Martinou Horejšovou, která je přípravou konference pověřena. Drobnějším textem s názvem „Ta kniha patří mně!“ upozorňujeme na jedinečnou výstavu exlibris, pořádanou Knihovnou Národního muzea na pražském Vítkově. Důležité téma sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených a možností knihoven v tomto ohledu reflektuje příspěvek, který přináší základní poučení a několik praktických zkušeností z práce knihoven, konkrétně z Knihovny města Ostravy; upozorňuje na příručku, kterou tato knihovna k dané problematice vydala v roce 2017. Krátký článek o nedávné instalaci otevřeného operačního systému GNU/Linux v Národní technické knihovně (NTK) přináší téma využívání open source v informačních systémech knihoven; Národní technická knihovna v tomto ohledu bezesporu patří na špičku mezi veřejnými institucemi v ČR, věříme, že její zkušenosti budou příkladem pro další následování. Připomínáme při této příležitosti, že NTK letos oslavila 300leté výročí založení svých fondů.

Prostřednictvím recenze se seznámíme s e-knihou Kreativní práce s informacemi; zabývá se inovativním učením a sebevzděláváním (metodami učení, kreativitou, tvůrčím psaním, aktivním a kritickým čtením atd.) a podle mínění recenzentky autor „svou prací zdařile navazuje na dlouholetou tradici publikací vztahujících se k technice duševní práce (či práce s informacemi) či kreativitě v českém knihovnicko-informačním prostředí“, „propojuje různé oblasti (vzdělávání, práci s informacemi, kreativitu, digitální technologie) a výslovně uvádí některé souvislosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty“.

Číslo uzavírá rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury, která tentokrát přináší výběr článků o pařížské mezinárodní knihovnické scéně: ve městě nad Seinou je řada zajímavých knihoven, které nabízejí klasické i elektronické sbírky a zdroje vypovídající o dalších zemích (Německo, USA, Irsko, severské státy, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Japonsko, Polsko). V některých případech jde o instituce navázané na moderní kulturní a informační střediska daných zemí (Japonsko, Itálie), na francouzské knihovny (tzv. Severská knihovna, která je součástí jedné z knihoven Sorbonny), jindy o samostatné instituce související např. s vlnami emigrace v Evropě (Polská knihovna v Paříži, jejíž vznik sahá do roku 1838 a je přímo spjat s básníkem Adamem Mickiewiczem) nebo dokonce s 1. světovou válkou (American Library in Paris). Mnohé z těchto knihoven disponují unikátními sbírkami knihovních i archivních dokumentů a uměleckých předmětů a poskytují expertní služby.

Jsme na začátku podzimu, které je obdobím naplněným konferencemi, semináři a vzdělávacími akcemi. Užijme si jich a vytěžme z nich co nejvíce. Náš časopis bude přítomen například na konferenci Knihovny současnosti (Olomouc, 11.–13. září 2018), Konferenci o šedé literatuře (Národní technická knihovna, 24. října 2018), konferenci Knihovny, archivy a muzea v digitálním světě (Praha, 28.–29. listopadu 2018).

Přejeme hezké babí léto, klidný podzim a těšíme se v roce 2019!

Renata Salátová
výkonná redaktorka