Historicko-dokumentační středisko České obce sokolské
Mgr. Kateřina Pohlová / jednatelka Vzdělavatelského odboru České obce sokolské
Historický vývoj
Již od dob Tyršových probíhala v sokolských jednotách společenská a vzdělávací činnost, ke které právě Tyrš pobízel a kladl na ni důraz. Pořádaly se výlety, hrálo se divadlo. Jak se Sokol v 19. století rozrůstal, vznikala i jeho organizační hierarchie. Jednoty se se začaly sdružovat do žup a v roce 1889 byla ustavena Česká obec sokolská (dále také ČOS). Dnes je Sokol moderní organizací, ale přesto jednou z jeho základních složek jsou vzdělavatelé. Název je poněkud archaický a pro „nesokolskou“ veřejnost i trochu matoucí až zavádějící. Vzdělavatelskou činností v Sokole se v dnešní době rozumí zajišťování kulturně-společenské činnosti v jednotách a župách. Jedná se především o aktivity kulturních těles, organizaci společenských a pietních událostí a šíření myšlenek a idejí Sokola, s čímž je nerozlučně spjata právě činnost historicko-dokumentační. Vzdělavatelé iniciují vznik výstav, pořádají přednášky, besedy, píší o historii Sokola. V prostorách sokoloven tak existují sokolské knihovny a archivy. Každá sokolská jednota (dnes jich je přibližně 1100) vlastní vzdělavatelskou činnost organizuje sama na základě závazného pokynu k organizování vzdělavatelské činnosti v ČOS.
Jak bylo psáno již výše, ústředí Sokola – Česká obec sokolská (ČOS), byla založena v roce 1889 a sbírková činnost ji provázela od prvopočátku. První výstava se uskutečnila již v roce 1891 při Jubilejní výstavě v Královské oboře v Praze. Veřejnosti se ukazovaly především ceny získané v závodech a čestné dary, např. od Unie francouzských gymnastů. Na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 měli sokolové vlastní dřevěný pavilon, který byl modelem venkovské sokolovny včetně cvičebního nářadí uvnitř. Výstavní činnost pokračovala i v následujících letech a především během všesokolských sletů nesměla chybět. A je tomu tak dodnes. První prostory k uskladnění předmětů se nacházely v malých místnostech přímo na městské radnici. Odtud v roce 1914 předměty putovaly do větších a světlejších místností v letohrádku v parku Santoška. Během první světové války panoval oprávněný strach o sbírkové předměty, jelikož se mezi nimi nacházely i dary a upomínkové věci ze zájezdů do Francie, Ruska nebo Srbska.
V roce 1921 zakoupila ČOS zámecké prostory Michnova paláce v Praze na Újezdě. Nejstarší zmínky osídlení této lokality jsou z konce 13. století. V době renesance zde stál šlechtický dům, který koupil Pavel Michna z Vacínova a přestavěl jej na výstavný palác, který obdivujeme dodnes. Dalším majitelem se stal rakouský „erár“ a v unikátních raně barokních prostorech byla zřízena zbrojnice. Armáda zanechala palác ve velmi špatném stavu. ČOS vypsala veřejnou soutěž na opravu a dostavbu areálu s novým názvem Tyršův dům. Soutěž vyhrál architekt a sokol František Krásný. Úplně nově byla postavena budova tělocvičny, severní a východní křídlo bylo protaženo, čímž došlo k uzavření severního nádvoří ze všech stran a propojení tělocvičny s Michnovým palácem. Slavnostní otevření nově vystavěného areálu proběhlo až v roce 1925, ale již koncem září 1924 se sbírky přestěhovaly ze Santošky do Tyršova domu. Od této doby sídlilo muzeum, archiv a knihovna v Michnově paláci až do změny režimu v roce 1948 a následného sjednocení tělovýchovy a zániku Sokola.
Archivní materiály byly součástí sbírek sokolského muzea a značně utrpěly během nacistické okupace. Část sbírek a archiválií byla vystěhována a rozvezena po různých koutech Prahy, ale i mimo ni. Po konci války se veškeré sbírkové předměty opět navezly do Tyršova domu. Rozhodnutím Předsednictva ČOS se k 1. 1. 1951 archivní materiály i sbírkové předměty dostaly do Muzea tělesné výchovy a sportu, odtud pak byly archiválie v sedmdesátých letech převzaty Státním ústředním archivem a v dnešním Národním archivu se fond Československá obec sokolská nachází dodnes. Předměty z původní velké sokolské sbírky uložené v Tyršově domě se nadále nacházejí v Národním muzeu, v Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.
Historicko-dokumentační středisko České obce sokolské dnes
Vzdělavatelský odbor České obce sokolské zahrnuje Historicko-dokumentační středisko, které se stará o sbírky nově nabyté po roce 1990. Jedná se o archiv, fotoarchiv, knihovnu a předměty sbírkové povahy. Sbírky se od roku 1990, kdy se Tyršův dům navrátil znovu obnovené České obci sokolské, tvoří především z darů a koupí. Za dobu delší než 25 let se podařilo zřídit sokolskou knihovnu, která má zhruba 5 000 svazků především se sokolskou a sportovní tematikou. Badatelé nejvíce využívají sokolská periodika Sokol, Sokolský Věstník, Jas, Poupě, Sokolice a periodika vydávaná sokolskými župami. Byly nám věnovány i ucelené knihovny, za všechny jmenujme např. sbírku bratra Procházky, který byl zavražděn nacisty během druhé světové války a v jehož knihovně se dochovaly tisky vydávané ČOS za první republiky.
Archivní materiál tvoří především hudebniny a tisky vztahující se k všesokolským sletům. Fondy jednot, žup a osob se zde nenacházejí, nebo jenom torzovitě.
Trojrozměrné předměty jsou uchovávány v depozitáři, jelikož ČOS nemá stálé výstavní prostory, ale při příležitosti všesokolských sletů nebo jiných událostí jsou využívány při vytváření krátkodobých výstav, jak tomu bylo např. během letošního XVI. všesokolského sletu v prostorách Michnova paláce. Předměty jsou také půjčovány především sokolským jednotám pro jejich prezentaci, ale i institucím mimo organizaci Sokola.
Služby pro veřejnost
Katalogy knihovny, inventáře ani jiné soupisy nejsou veřejnosti k dispozici. Informace o sbírkách podáváme telefonicky nebo přes e-mailovou korespondenci. Badatele přijímáme po předchozím objednání. Veškeré knihy jsou půjčovány pouze prezenčně. Uživatelé k nám nejčastěji chodí nahlížet do sokolských periodik a sletových tisků. Základní informace o muzeu, knihovně a archivu jsou uvedeny na stránce http://www.sokol.eu/obsah/5414/archiv-muzeum-a-knihovna. Zajímavé aspekty z historie Sokola, při jejichž výběru hojně využíváme naše sbírky, široké veřejnosti zpřístupňujeme ve Vzdělavatelských listech, které vycházejí čtyřikrát do roka a jsou online zpřístupněny na webu Sokola (přístup je z adresy http://www.sokol.eu/obsah/31/vzdelavatelsky-odbor-cos .
Michnův palác kolem roku 1921
Obálka sokolského časopisu Poupě
Obálka sokolského časopisu Vzkříšení
Dekorace obálky časopisu Sokol, vydávaného od roku 1871
Obálka sokolského časopisu Nazdar
Interiér sokolského muzea v Michnově paláci v roce 1935
Figurka dívky cvičící na sletu ze sbírek ČOS