Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2018 / 02 Historie a současnost Historicko-dokumentační středisko České obce sokolské

Historicko-dokumentační středisko České obce sokolské

Mgr. Kateřina Pohlová / jednatelka Vzdělavatelského odboru České obce sokolské

Historický vývoj

Již od dob Tyršových probíhala v sokolských jednotách společenská a vzdělávací činnost, ke které právě Tyrš pobízel a kladl na ni důraz. Pořádaly se výlety, hrálo se divadlo. Jak se Sokol v 19. století rozrůstal, vznikala i jeho organizační hierarchie. Jednoty se se začaly sdružovat do žup a v roce 1889 byla ustavena Česká obec sokolská (dále také ČOS). Dnes je Sokol moderní organizací, ale přesto jednou z jeho základních složek jsou vzdělavatelé. Název je poněkud archaický a pro „nesokolskou“ veřejnost i trochu matoucí až zavádějící. Vzdělavatelskou činností v Sokole se v dnešní době rozumí zajišťování kulturně-společenské činnosti v jednotách a župách. Jedná se především o aktivity kulturních těles, organizaci společenských a pietních událostí a šíření myšlenek a idejí Sokola, s čímž je nerozlučně spjata právě činnost historicko-dokumentační. Vzdělavatelé iniciují vznik výstav, pořádají přednášky, besedy, píší o historii Sokola. V prostorách sokoloven tak existují sokolské knihovny a archivy. Každá sokolská jednota (dnes jich je přibližně 1100) vlastní vzdělavatelskou činnost organizuje sama na základě závazného pokynu k organizování vzdělavatelské činnosti v ČOS.

Jak bylo psáno již výše, ústředí Sokola – Česká obec sokolská (ČOS), byla založena v roce 1889 a sbírková činnost ji provázela od prvopočátku. První výstava se uskutečnila již v roce 1891 při Jubilejní výstavě v Královské oboře v Praze. Veřejnosti se ukazovaly především ceny získané v závodech a čestné dary, např. od Unie francouzských gymnastů. Na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 měli sokolové vlastní dřevěný pavilon, který byl modelem venkovské sokolovny včetně cvičebního nářadí uvnitř. Výstavní činnost pokračovala i v následujících letech a především během všesokolských sletů nesměla chybět. A je tomu tak dodnes. První prostory k uskladnění předmětů se nacházely v malých místnostech přímo na městské radnici. Odtud v roce 1914 předměty putovaly do větších a světlejších místností v letohrádku v parku Santoška. Během první světové války panoval oprávněný strach o sbírkové předměty, jelikož se mezi nimi nacházely i dary a upomínkové věci ze zájezdů do Francie, Ruska nebo Srbska.

V roce 1921 zakoupila ČOS zámecké prostory Michnova paláce v Praze na Újezdě. Nejstarší zmínky osídlení této lokality jsou z konce 13. století. V době renesance zde stál šlechtický dům, který koupil Pavel Michna z Vacínova a přestavěl jej na výstavný palác, který obdivujeme dodnes. Dalším majitelem se stal rakouský „erár“ a v unikátních raně barokních prostorech byla zřízena zbrojnice. Armáda zanechala palác ve velmi špatném stavu. ČOS vypsala veřejnou soutěž na opravu a dostavbu areálu s novým názvem Tyršův dům. Soutěž vyhrál architekt a sokol František Krásný. Úplně nově byla postavena budova tělocvičny, severní a východní křídlo bylo protaženo, čímž došlo k uzavření severního nádvoří ze všech stran a propojení tělocvičny s Michnovým palácem. Slavnostní otevření nově vystavěného areálu proběhlo až v roce 1925, ale již koncem září 1924 se sbírky přestěhovaly ze Santošky do Tyršova domu. Od této doby sídlilo muzeum, archiv a knihovna v Michnově paláci až do změny režimu v roce 1948 a následného sjednocení tělovýchovy a zániku Sokola.

Archivní materiály byly součástí sbírek sokolského muzea a značně utrpěly během nacistické okupace. Část sbírek a archiválií byla vystěhována a rozvezena po různých koutech Prahy, ale i mimo ni. Po konci války se veškeré sbírkové předměty opět navezly do Tyršova domu. Rozhodnutím Předsednictva ČOS se k 1. 1. 1951 archivní materiály i sbírkové předměty dostaly do Muzea tělesné výchovy a sportu, odtud pak byly archiválie v sedmdesátých letech převzaty Státním ústředním archivem a v dnešním Národním archivu se fond Československá obec sokolská nachází dodnes. Předměty z původní velké sokolské sbírky uložené v Tyršově domě se nadále nacházejí v Národním muzeu, v Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.

VC6E6646.jpg

Historicko-dokumentační středisko České obce sokolské dnes

Vzdělavatelský odbor České obce sokolské zahrnuje Historicko-dokumentační středisko, které se stará o sbírky nově nabyté po roce 1990. Jedná se o archiv, fotoarchiv, knihovnu a předměty sbírkové povahy. Sbírky se od roku 1990, kdy se Tyršův dům navrátil znovu obnovené České obci sokolské, tvoří především z darů a koupí. Za dobu delší než 25 let se podařilo zřídit sokolskou knihovnu, která má zhruba 5 000 svazků především se sokolskou a sportovní tematikou. Badatelé nejvíce využívají sokolská periodika Sokol, Sokolský Věstník, Jas, Poupě, Sokolice a periodika vydávaná sokolskými župami. Byly nám věnovány i ucelené knihovny, za všechny jmenujme např. sbírku bratra Procházky, který byl zavražděn nacisty během druhé světové války a v jehož knihovně se dochovaly tisky vydávané ČOS za první republiky.

Archivní materiál tvoří především hudebniny a tisky vztahující se k všesokolským sletům. Fondy jednot, žup a osob se zde nenacházejí, nebo jenom torzovitě.

Trojrozměrné předměty jsou uchovávány v depozitáři, jelikož ČOS nemá stálé výstavní prostory, ale při příležitosti všesokolských sletů nebo jiných událostí jsou využívány při vytváření krátkodobých výstav, jak tomu bylo např. během letošního XVI. všesokolského sletu v prostorách Michnova paláce. Předměty jsou také půjčovány především sokolským jednotám pro jejich prezentaci, ale i institucím mimo organizaci Sokola.

Služby pro veřejnost

Katalogy knihovny, inventáře ani jiné soupisy nejsou veřejnosti k dispozici. Informace o sbírkách podáváme telefonicky nebo přes e-mailovou korespondenci. Badatele přijímáme po předchozím objednání. Veškeré knihy jsou půjčovány pouze prezenčně. Uživatelé k nám nejčastěji chodí nahlížet do sokolských periodik a sletových tisků. Základní informace o muzeu, knihovně a archivu jsou uvedeny na stránce http://www.sokol.eu/obsah/5414/archiv-muzeum-a-knihovna. Zajímavé aspekty z historie Sokola, při jejichž výběru hojně využíváme naše sbírky, široké veřejnosti zpřístupňujeme ve Vzdělavatelských listech, které vycházejí čtyřikrát do roka a jsou online zpřístupněny na webu Sokola (přístup je z adresy http://www.sokol.eu/obsah/31/vzdelavatelsky-odbor-cos .

1.jpg

Michnův palác kolem roku 1921


Obálka sokolského časopisu Poupě

3.jpg
Obálka sokolského časopisu Vzkříšení

4.jpg
Dekorace obálky časopisu Sokol, vydávaného od roku 1871

5.jpg
Obálka sokolského časopisu Nazdar

6.jpg
Interiér sokolského muzea v Michnově paláci v roce 1935

7.jpg
Figurka dívky cvičící na sletu ze sbírek ČOS

01.03.2019




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Výstava Bibliotheca Atronomica

Termín: 18. 10. - 18. 12. 2024

Místo: Galerie Klementinum, výstavní sál

ba2024_vystava.png

Knihovnická dílna 2024

Termín: 13. - 14. 11. 2024

Místo: Národní knihovna ČR, prostor bývalé STK

další informace

Týden pro digitální Česko

Termín: 18. 11. - 24. 11. 2024

více informací o akci

tdč-black-transparent.png

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě

Termín: 27. - 28. 11. 2024

Místo: Národní archiv v Praze, Archivní 4, Praha 4 Chodovec

Zájemci o přednesení odborných příspěvků mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace) ohlásit do 30. 9. 2024 na adresau vit.richter@nkp.cz

více informací

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text