Koncept inkubátoru a akcelerátoru pro podporu sociálních inovací v knihovnách

Klíčová slova: knihovny, sociální inovace, inkubátor, akcelerátor, HCD, Komunitní participativní mapování

Summary: In June 2017 the Division of Information and Library Studies at Faculty of Arts, Masaryk University, started to realize the project aimed to support social innovation in czech libraries through the social innovation incubator and accelerator. In this article the concept of the mail project activities will be introduced. This concept is still open to a broad discission and it is developing according to the results of an ongoing research.

Keywords: libraries, social innovations. incubator, accelerator, community participatory mapping

PhDr. Ladislava Zbiejczuk Suchá, Ph.D.; PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.; PhDr. Markéta Bočková / Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno

Knihovny jako komunitní centra a jako iniciátoři i facilitátoři sociálních inovací

Knihovny ve 21. století získávají výraznou novou roli: roli komunitních center. V proměňující se digitální době stojí na třech pilířích: platformě, lidech a místě. Mění se i role knihovníků: “spíše než jako zdroje informací se uplatní jako kouči, mentoři, facilitátoři a učitelé. Měření výsledků je důležitější než měření výstupů. Primárním cílem knihoven je inteligentní komunita, a ne vysoké počty výpůjček.” (Aspen Institute 2014). Nové role knihoven se promítají i do důležitých dokumentů na národní úrovni. Vize českých knihoven, která byla definována ve strategickém dokumentu Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020, tuto novou roli reflektuje: „Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.“ (Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2017–2020). Na roli knihoven jako komunitních center se zaměřuje Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK FF MU, dále jen KISK) v projektu Sociální inovace v knihovnách, který odstartoval v polovině roku 2017. Hlavním cílem projektu je do roku 2020 aktivně podporovat sociální inovace v knihovnách, zlepšit u knihoven povědomí a znalosti týkající se sociálních inovací, přenést do českého prostředí příklady dobré praxe, pomoci s realizací vybraných inovačních projektů v konkrétních knihovnách.

V roce 2017 členové projektového týmu zkoumali a mapovali stav sociálních inovací v českých knihovnách. Na jaře 2018 projekt otevře inkubátor sociálních inovací pro knihovny, kterým postupně za dva roky projde více než 100 knihovníků. V inkubátoru budou knihovny s pomocí metodik designového myšlení a několika desítek lektorů a mentorů hledat a testovat řešení vybraných sociálních problémů. Na podzim 2018 se díky projektu rozběhne akcelerační program, ve kterém bude postupně podpořeno vybraných 16 projektů z českých knihoven. Podpora bude zahrnovat aktivní mentoring, facilitaci projektů se zapojenými stakeholdery i finanční pomoc od investorů.

Knihovny a služby pro sociálně vyloučené skupiny nebo skupiny sociálním vyloučením ohrožené

Knihovny čím dál více fungují jako přirozená centra lokálních komunit. Ve velké míře poskytují komunitní služby, včetně služeb zaměřených na sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Podle zprávy Agentury pro speciální začleňování (Čáp et al. 2015) je ale míra poskytování těchto služeb mnohem nižší, než vnímaná potřeba věnovat se v knihovnách jednotlivým ohroženým skupinám. Rozdíly mezi současným stavem a tím, jak jsou vnímány potřeby, ilustrují následující dva grafy.

Graf. 1 Stávající aktivity knihoven týkající se jednotlivých skupin osob ohrožených sociálním vyloučením. Procenta udávají podíl knihoven, které pro danou skupinu nabízely alespoň jednorázové aktivity. Zdroj: Agentura pro sociální začleňování

Graf. 2 Vnímaná potřeba věnovat se v knihovně jednotlivým ohroženým skupinám v dané obci. Procenta uvádí součet odpovědí 1, 2 a 3 pro jednotlivé skupiny. Zdroj: Agentura pro sociální začleňování

Vnímaná potřeba věnovat se sociálně vyloučeným skupinám obyvatel nekoresponduje s plánovanou budoucí nabídkou služeb ze strany knihoven. Příčin, proč tomu tak je, můžeme identifikovat celou řadu. V roce 2013 tým z Kabinetu informačních studií a knihovnictví v pilotním výzkumu zjistil, že v knihovnách brání nabízení nových služeb několik druhů překážek:

• byrokratické a organizační bariéry (vycházející ze specifik veřejných příspěvkových organizací),

• personální bariéry (mezi které patří bariéry motivační i mezigenerační),

• finanční bariéry (snižující se rozpočty ze strany zřizovatelů a zároveň nezkušenost s jinými formami financování inovací a udržitelnosti),

• bariéry vyplývající z vlastního přístupu ke kreativitě (např. negativní postoje, obava z neúspěchu, stresující prostředí atd.) (Guznarová 2016).

Podle zprávy Agentury pro sociální začleňování je klíčovou oblastí, kterou je nutné zlepšit, aby knihovny mohly účinněji pomoci se začleňováním skupin ohrožených sociálním vyloučením, ochota cílových skupin účastnit se akcí. Jako důležitou hodnotí respondenti také spolupráci s odborníky na danou cílovou skupinu a podporu ze strany zřizovatele knihovny, financování aktivit v této oblasti a profesní rozvoj (Čáp et al. 2014).

Inkubátor a akcelerátor pro podporu sociálních inovací a komunitních služeb v knihovnách

Na základě analýzy současného stavu, pilotního výzkumu a analýzy potřeb knihoven jsme pro projekt podpořený Ministerstvem práce a sociálních věcí ve výzvě 124 OPZ navrhli koncept podpory sociálních inovací pro veřejné knihovny v České republice. Je založený na dvoufázové podpoře vybraných knihoven a knihovních projektů – na tzv. inkubační a akcelerační fázi.

Inkubační fáze pro projekty sociální inovace vychází z přístupu human-centered designu (HCD, designu zaměřeného na člověka). Tento přístup je založený na aplikaci designového myšlení na řešení složitých společenských výzev. Je výjimečný i tím, že umožňuje navrhovat, testovat a realizovat inovace s minimálními nároky na rozpočet, respektive v mantinelech daných možnostmi instituce a komunity. Aplikace HCD také minimalizuje hlavní obavu knihovníků z poskytování tohoto typu služeb – tj. podněcuje ochotu a zájem cílové skupiny účastnit se projektů a akcí tím, že cílové skupiny zahrnuje přímo do procesu návrhu služeb. Uplatnění metodiky HCD v knihovnictví popisuje například příručka Designové myšlení pro knihovny (IDEO 2016), která vyšla ve spolupráci inovační agentury IDEO a Aarhuské knihovny.

V inkubační fázi klademe velký důraz na vzdělávací složku programu (tak, aby si cílové skupiny osvojily jak designové myšlení a dokázaly jej aplikovat v prostředí knihoven, i tak, aby lépe porozuměly tématu sociálních inovací a poskytování služeb skupinám ohroženým sociálním vyloučením) a spolupráci s odborníky na danou cílovou skupinu.

Obr. 1 Metodika HCD. Zdroj: Culén a kol., 2016

Zatímco inkubační fáze může probíhat pro knihovny poměrně standardizovaně a je možné, aby se aktivit v této fázi účastnili zároveň zástupci různých knihoven a institucí poskytujících veřejné informační služby, akcelerační fáze u projektů musí probíhat silně individualizovaně – tedy na míru jednotlivým knihovnám. Přesto lze stavět na metodice, která byla otestována v zahraničí – zejména na metodice Social Innovation Sense Making (de Moor 2017). Akcelerační fáze tedy bude charakteristická zejména kombinací odborného mentoringu a zapojení aktérů nezbytných pro realizaci sociálních inovací.

Inkubátor sociálních inovací pro knihovny a metodika HCD

Designový proces má několik fází. Jednou z nejznámějších forem designového procesu je právě metodika HCD (human-centred design – design zaměřený na člověka) z dílny agentury IDEO. Ta popisuje designový proces ve třech fázích: naslouchání (hear), tvorba (create) a realizace (deliver) (IDEO 2013). Pro různé účely vznikly i další metodiky, například česká metodika Libdesign je zaměřená na podporu designového procesu přímo v knihovnách (Culén et al. 2016).

Obr. 2 Metodika Libdesign. Zdroj: Culén et al., 2016

Pro podporu a nastartování konkrétních inovací prostřednictvím designového procesu se hojně využívají i designové workshopy a tzv. designové sprinty. Ty tvoří obvykle pětidenní program, ve kterém týmy pracují na konkrétním inovačním záměru.

Designové sprinty a designové workshopy jsou založeny na principu tzv. vtěleného zážitku (Pandey 2016). V průběhu designového workshopu se účastníci učí metodám a osvojují si je a zároveň řeší konkrétní problém.

Vstup do akcelerační fáze a kritéria pro zahrnutí projektu do akcelerátoru

Kritéria pro zapojení projektu do akcelerátoru budou upřesněny detailně po zpracování aktuálně probíhajícího výzkumu mezi knihovnami a dalšími zapojenými stranami. Obecně však projektový tým musí zabezpečit splnění minimálních kritérií:

• doložit, že projekt cílí na řešení závažných sociálních problémů,

• doložit potřebnost projektu,

• doložit zájem a zapojení ze strany cílových skupin,

• doložit technickou a obecnou proveditelnost služby,

• otestovat prototyp služby,

• navrhnout plán udržitelnosti služby.

Akcelerátor sociálních inovací pro knihovny a metodika Social Innovation Sense Making

Metodiku Social Innovation Sense Making představil Aldo de Moor (Comunity Sense, NL) jako metodiku pro podporu sociálních inovací přímo pro knihovny. Metodika vychází z adaptace procesu sociálních inovací (Murray a spol. 2010).

Obr. 3 Životní cyklus sociálních inovací. Zdroj: Murray, 2010.

De Moor také ve své metodice uvádí, že logickým partnerem pro mezisektorové sociální inovace jsou univerzity – „zatímco univerzity jsou místy vytváření znalostí a formálního vzdělávání, veřejné knihovny jsou místem pro vzdělávání neformální a další šíření znalostí. Oba typy zainteresovaných stran slouží veřejnému zájmu, ale málokdy spolupracují” (de Moor 2013). Metodologii Social Innovation Sense Making popisuje de Moor jako součást širšího přístupu participativního komunitního mapování (de Moor 2017). Pro akcelerační fázi jsou nejdůležitější praktické implikace této metodologie pro konkrétní projekty. V první řadě musí akcelerační fáze počítat se zapojením všech zainteresovaných stran – tedy zahrnout všechny prvky tzv. modelu spolupráce při sociálních inovacích (de Moor 2012).

Obr.4 Model spolupráce při sociálních inovacích. Zdroj: De Moor, 2012.

Pro účinné zavádění sociálních inovací je potřeba uvědomit si několik následujících aspektů specifických pro veřejné knihovny:

• veřejné knihovny musí zahrnout ostatní zainteresované strany hned od počátku, zvláště pokud vyvíjejí služby řešící komplexní výzvy, jako je stárnutí populace, vzdělávání sociálně znevýhodněných osob, rozvoj měst a občanské společnosti, nezaměstnanost atd. Zvýšená míra zapojení zainteresovaných stran pomáhá knihovnám zvýšit relevanci poskytovaných služeb;

• veřejné knihovny se často vidí jako strůjci inovačních procesů a poskytovatelé služeb (fáze 1–3 procesu sociálních inovací). Inovace může však spočívat i v tom, že knihovny převezmou aktivní roli jiných zainteresovaných stran a pomohou zajišťovat udržitelnost a škálovatelnost inovací jiných zainteresovaných stran (fáze 4–6 procesu);

• díky využívání dynamiky modelu sociální kolaborace knihovny získávají širší sociální kapitál, zkušenosti atd. Samy knihovny se tak mohou stát katalyzátory či inkubátory sociálních inovací v komunitě. (de Moor 2012)

Evaluace a sledované indikátory u projektů v akcelerační fázi

U projektů v akcelerační fázi budeme klást velký důraz na sledování dopadu projektů na cílové skupiny. Součástí podpory projektů bude i nastavení procesu evaluace projektu. V rámci evaluace konkrétních projektů budou sledována např. následující kritéria:

• zvýšení počtu aktivit pro cílové skupiny,

• zvýšení zapojení osob z cílové skupiny do těchto aktivit,

• zlepšení vybraných znalostí a dovedností u cílové skupiny,

• návratnost investic do sociální inovace (ROI).

Kromě kvantitativních ukazatelů ale bude probíhat i kvalitativní výzkum, který bude mapovat přínosy sociální inovace na úrovni jednotlivců, ale i komunit a sítí. Tyto přínosy budou sledovány prostřednictvím evaluačních rozhovorů a případových studií. V rámci evaluace dopadu na úrovni systémových změn (Leviner 2005) budou sledována i další kritéria, např. potenciál myšlenky pro sociální změnu, potenciál pro sociální impakt (replikovatelnost nápadu), dopad na veřejné politiky (na lokální úrovni) a změny v postavení knihovny v ekosystému.

Závěr

První fází projektu CIDES – Sociální inovace v knihovnách je rozsáhlá analýza cílových skupin a zainteresovaných stran. V současnosti dokončujeme analýzu a interpretaci hloubkových rozhovorů s knihovníky, které mapují jejich potřeby, motivace a bariéry v této oblasti. Zároveň probíhá analýza „stakeholderů“ (zainteresovaných stran) a pilotní komunitní participativní mapování. Výsledky aktuálních výzkumů se promítnou do finální podoby inkubátoru a akcelerátoru a knihovnám bude nabídnuta účast v těchto aktivitách na jaře 2018.

Zdroje

ASPEN INSTITUTE. Přijímání výzvy: Tvorba nové vize veřejných knihoven, 2014. Dostupné [online] z: http://koncepce.knihovna.cz/e-book-prijimani-vyzvy-tvorba-nove-vize-verejnych-knihoven.

CULÉN, A. L., A. GASPARINI, R. NOVOTNÝ, J. DELONG, P. MINAŘÍKOVÁ, P a L. ZBIEJCZUK (eds.). Knihovníci jako designéři: Případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016.

ČÁP, P., T. PROTIVÍNSKÝ, M. HRUBEŠ. Komunitní činnost veřejných knihoven v procesech integrace sociálně znevýhodněných osob: výzkumná zpráva. [Praha: Centrum občanského vzdělávání, 2015], 2015. 90 stran. Dostupné z: http:// www.obcanskevzdelavani.cz/download/759/zprava_sazba_L[dot]pdf.

DE MOOR, A. (2017). CommunitySensor: Towards a Participatory Community Network Mapping Methodology. The Journal of Community Informatics, 13(2):35-58.

DE MOOR, A., R. VAN DEM ASSEN. (2013). Public Libraries as Social Innovation Catalysts. In Proc. of the 10th Prato CIRN Conference „Nexus, Confluence, and Difference: Community Archives meets Community Informatics„, Prato, Italy, Oct 28-30 2013

GUZNAROVÁ, H. (2016). Zavádění inovací v knihovnách: kvalitativní výzkum v českých knihovnách. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví.

Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2017–2020. Dostupné [online] z: http://ipk.nkp.cz/docs/koncepce/koncepce_k_vystaveni.pdf.

LEVINER, N.,  R. CRUTCHFIEL. A  D. WELLS. (2005) Understanding the Impact of Social Entrepreneurs: Ashoka’s answer to the challenge of measuring effectiveness. Ashoka. Dostupné z: https://www.ashoka.org/en/story/understanding-impact-social-entrepreneurs-ashoka%27s-answer-challenge-measuring-effectiveness

PANDEY, S. (2016). Proto Design Practice: translating design thinking practices to organizational settings. ID&A Interaction design & architecture(s). 27, s 129–158. ISSN 1826-9745.