Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2018 / 01 Historie a současnost Jak čtou čeští teenageři?

Jak čtou čeští teenageři?

Mgr. Hana Friedlaenderová / Nielsen Admosphere, a.s., Českobratrská 2778/1, 130 00 Praha 3

V průběhu roku 2017 realizovala Národní knihovna ČR velký výzkum zaměřený na čtenářství a vztah ke knihám a knihovnám u mladších čtenářských kategorií. Výzkum se stejně jako v roce 2013 zaměřoval na dětské čtenáře, tentokrát však byla cílová skupina rozšířena o mládež ve věku 15–19 let. Tato cílová skupina je zajímavá zejména proto, že se jedná o mladé lidi na prahu dospělého života, a to, jaké si s sebou z dětství odnášejí čtenářské návyky a vztah ke knížkám i knihovnám, se zdá být klíčové pro jejich další čtenářský život. Ukazuje se, že právě v tomto věku dochází také k většímu odlivu návštěvníků knihoven.

Mladí lidé mají dnes nepřeberné množství možností, jak trávit volný čas

Na rozdíl od mladších dětí, jejichž volný čas je v dnešní době významně organizován prostřednictvím různých mimoškolních aktivit, ať již sportovních či uměleckých, dochází u mládeže ve věku 15–19 let postupně k výraznému utlumení těchto aktivit. Sociální kontakt s vrstevníky hraje v tomto věku velkou roli, proto také významně roste frekvence využívání sociálních sítí. Je to období, kdy mladí lidé navazují první milostné vztahy, chodí na různé brigády a navštěvují častěji i různé společenské akce. Nejvíce svého volného času však dnešní mládež tráví mediálními aktivitami s využitím různých zařízení, od návštěvy sociálních sítí (nejčastější aktivita), přes vyhledávání na internetu, poslech hudby, sledování filmů a videí na YouTube, sledování televize a hraní elektronických her.

Čtení knížek nepatří mezi preferované způsoby trávení volného času

Ať se nám to líbí nebo ne, čtení knih nepatří v rámci mediálních a volnočasových aktivit k těm preferovaným. Denně se čtení knížek věnuje pouze 12 % mladých, alespoň jednou týdně čte polovina z nich. Ty, kteří uvedli, že se ke čtení knížky dostanou méně často než jednou za tři měsíce (zhruba 25 % respondentů), lze považovat za „nečtenáře“.

Graf 1.

K výraznému nárůstu „nečtenářů“ dochází také mezi 15.–16. a 17.–19. rokem (ze 17 % na 31 %). Zhruba 17 % 17-19letých nepřečetlo v uplynulém roce ani jednu knihu, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s 15-16letými (9 %). Častěji než knížky čte dnešní mládež různý obsah (články, delší příspěvky, blogy atd.) na internetu a na sociálních sítích. Této činnosti se několikrát týdně věnuje téměř polovina mládeže (48 %).

Vztah mladých lidí ke knihám a čtení se vyvíjí, střídají se období, kdy mladí čtou více, a období, kdy čtou méně. A to nejen v průběhu roku, kdy intenzita čtenářství kolísá a je ovlivněna například povinnou školní četbou, dárkem v podobě knížky, nebo ročním obdobím. Někteří čtou intenzivněji o prázdninách, kdy mají více času, jiní naopak v zimě, když se dříve stmívá a nemůžou tedy trávit tolik času venku. Řada mladých lidí však prošla v rámci své čtenářské historie i delším obdobím, kdy četla více nebo naopak méně. Naprosto klíčové pro intenzitu čtení je však to, aby vybraná knížka mladé lidi zaujala.

Vztah ke knihám a čtenářství

Jak vyplynulo z 20 individuálních rozhovorů, které byly součástí výzkumu, vztah mladých lidí ke čtení a knihám se utváří v průběhu celého dětství. Nejvíce jej pochopitelně ovlivňuje rodina, jednak předčítáním v předškolním a raném školním věku, ale také doporučováním vhodných knížek a vůbec celkovým vztahem ke knihám, jaký v rodině panuje, včetně čtenářství rodičů. Přes nesporný vliv rodiny formuje postoje ke čtenářství dnešní mládeže také škola, a to zejména prostřednictvím povinné školní četby (s většími či menšími úspěchy), ale také prostřednictvím těch učitelů, kteří dokáží nadchnout mladé lidi pro četbu, doporučit vhodné tituly, autory. Škoda, že takových pedagogů není více.

Mládež a knihovny

Také knihovny hrály v rozvoji čtenářství dnešní mládeže svoji roli, a to nejen jako nejvýznamnější zdroj knih, ale také prostřednictvím různých besed a akcí pořádaných knihovnami. Výzkum ukázal, že drtivá většina mladých lidí mezi 15 a 19 lety (83 % respondentů) navštívila alespoň jednou v životě veřejnou knihovnu, téměř dvě třetiny z nich chodily v určitém období do knihovny pravidelně. V současné době však chodí do knihovny (tedy navštívilo ji v uplynulém roce alespoň jednou) zhruba 43 % mladých lidí ve věku 15–19 let.

Graf 2.

Výsledky výzkumu ukazují, že právě v době přechodu mezi základní a střední školou dochází k výraznějšímu odlivu návštěvníků knihovny a významný je také pokles návštěvníků mezi 15–16 a 17–19 lety, což zřejmě souvisí i s poklesem čtenářství a také s nižší mírou povinné školní četby v této věkové skupině. I v rámci individuálních rozhovorů mladí lidé přiznávali, že do knihovny chodí méně než dříve, zejména kvůli tomu, že mají méně času, ale také díky dostupnosti knih z jiných zdrojů (například internetu). Mezi další důvody však patří i fakt, že mládež v tomto věku prostě dává před návštěvou knihovny přednost jiným volnočasovým aktivitám.

Výzkum ukázal, že přitáhnout mladé lidi zpět do knihoven není jednoduché, 45 % z nich není možné jakkoli motivovat. I když někteří „nenávštěvníci“ nevylučovali, že do knihovny v budoucnu opět začnou chodit například ze studijních důvodů. Nejsilnějším motivátorem pro mladé se zdá být vytvoření příjemného prostředí s nabídkou kavárny nebo občerstvení, lepší a modernější vybavení technologiemi (počítači a notebooky), možnost hrát počítačové hry, půjčovat si herní konzole (zejména je to charakteristické pro mladší respondenty) a lepší a širší nabídka knih včetně žádaných titulů a knižních novinek.

Pozitivním zjištěním však je, že i u těch mladých lidí, kteří knihovnu v současné době nenavštěvují vůbec, nebo ji navštěvují málo, přetrvává pozitivní vztah ke knihovnám. „To prostředí knihoven mám moc rád, jenom prostě nemám čas se tím zaobírat. Dělám jiné věci. Není to tak, že bych měl negativní vztah ke knihovnám, mám tam rád to prostředí, ty budovy, ta atmosféra, sálají z toho ty vědomosti.“ (chlapec, 16 let).

04.07.2018




Vyhledávání

Bibliotheca Academica
https://akvs.cz/event/bibliotheca-academica-2018/
30-31.10. 2018, Plzeň


TÝM INFORUM INFORMUJE
Díky naší spolupráci s konferencí o inovaci v knihovnách ILI - Internet Librarian International, která se již po dvacáté koná v Londýně 16. a 17. října, mohou účastníci INFORUM využít zvláštní slevy ve výši 25% z letošního účastnického poplatku ILI. Úplný program konference je k dispozici na adrese www.internet-librarian.com .
Inforum

Sdružení knihoven ČR a Ústřední knihovnická rada ČR
pořádají: 26. konferenci Knihovny současnosti 2018
termín: 11.-13. září 2018
místo: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Žižkovo náměstí 951/5, 771 11 Olomouc. Zájemci o přednesení přednášky (20 min) nebo tzv. bleskovky (5 min.) v bloku Infobox (12.9.2018) mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace max. 500 znaků) nabídnout do 31. května 2018 prostřednictvím online formuláře.


Stále běží také přihlašování příspěvků na Konferenci o šedé literatuře a repozitářích, která se bude konat v NTK v Praze 24. října 2018. Více informací včetně vyhlášených témat a odkazu na přihlašovací formulář najdete na https://nusl.techlib.cz/konference/11-rocnik-konference/


PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇĚ) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA (online)

ŠPÁLA, Milan. Doc. MUDr. Milan Špála, CSc.: PRAKTICKÉ DESATERO (VÍCE MÉŇĚ) ÚSPĚŠNÉHO AUTORA (online). Praha: Ústav vědeckých informací , 2001 , Aktualizováno: 02. 11. 2001 (cit. 2007-12-27). Text v češtině. Dostupný z WWW


Bookstart - logo

Bookstart



Hana Friedlaenderová o průzkumu dětského čtenářství