Rozhovor s RNDr. Tomášem Řehákem nejen o Knihovnách současnosti

Máte představu, kam by měla směřovat konference Knihovny současnosti (KKS)?

Knihovnická konference Knihovny současnosti by měla zcela logicky řešit otázky rozvoje teorie i praxe našeho oboru, a to na základě schopnosti reflektovat zkušenosti z provozu knihovnických služeb, rozvoje technologií, vyslovené i předpokládané společenské objednávky, potřeby podporovat vzdělání a rozhled lidí – významně obohacovat kvalitu života. Jinak řečeno: se schopností analyzovat minulost, významně měnit současnost a připravovat (se) na budoucnost činnosti knihoven to má být jedinečná a reprezentativní platforma výměny zkušeností a seznamování se s návrhy rozvojových plánů konkrétních knihoven i českého knihovnictví jako celku. A zároveň představuje příležitost pro mezinárodní výměnu zkušeností: pravidelně zveme zajímavé hosty reprezentující vynikající zahraniční knihovny.

Co by se mělo za Vašeho předsednictví změnit ve SDRUK?

Sdružení knihoven je ve svých stanovách definováno jako zájmové sdružení právnických osob a zároveň jako veřejně prospěšná zájmová osoba, jejímž účelem je podpora činnosti a rozvoje knihoven, ochrana a prosazování jejich zájmů, podpora jejich odborné spolupráce napříč obory a podpora knihovnictví. To, co se za mého předsednictví SDRUK už měnit začalo, je množství a rozmanitost knihoven, které SDRUK zastupuje. Zatímco původně byl platformou téměř výhradně pro krajské, akademické a specializované odborné knihovny, dnes se do našich řad zapojuje čím dál více veřejných, městských knihoven. Stáváme se rovněž členy dalších platforem, v nichž můžeme lépe prosazovat zájmy knihoven - např. Unie zaměstnavatelských svazů.

Myslíte si, že jsou nějaká témata, která by měla na KKS zaznít a doposud nezazněla?

Určitě ano, proto se vždy ptáme účastníků přímo na místě konání KKS nebo později při poskytování zpětné vazby. Konkrétní volba témat pro ten který rok je opakovaně diskutována v přípravném výboru, stanovují se odborní garanti pro jednotlivé tematické okruhy, volí se moderátoři sekcí, zvou se zahraniční lektoři se zásadními příspěvky daného ročníku konference.

Vrátí se KKS na Seč?

Nemyslím si to – těžko se vracet do stejné řeky, nároky na organizaci, ubytování a konferenční služby jsou dnes již o poznání dál, kouzlo překonávání nástrah je pryč a – ostatně  z Junior centra Seč je dnes Sanatorium Topas s.r.o. Seč - domov se zvláštním režimem specializovaný na osoby s chronickým duševním onemocněním…
Nejdůležitější však je, že stávající místo konference – Olomouc – je velmi dobře dopravně dostupné, díky velmi dobré spolupráci s UPOL se daří řešit ubytování i stravování a organizace z podstatné části zajišťovaná SVKOL je vynikající. Rovněž si pochvalujeme spolupráci s dalšími subjekty v Olomouci, které nám vycházejí vstříc.

Proč nelze na KKS přihlásit příspěvek standardním způsobem (tj. účastníci konference mohou sami podat návrh svého příspěvku a je jim zasláno vyjádření, zda příspěvek na konferenci zazní či nikoliv)?

Přednášející na KKS jsou zváni garanty jednotlivých sekcí, kteří zodpovídají za dramaturgii programu příslušné sekce. Ale návrhy na příspěvky samozřejmě dostávají a pracují s nimi.

Myslíte si, že by konference měla být mezinárodní?

Doslovně vzato, konference již několik let mezinárodní je. V úvodní sekci dostávají příležitost oslovit české knihovnictví vynikající ředitelé úspěšných evropských knihoven, specialisté orientovaní na strategický rozvoj knihoven, charismatické osobnosti schopné podělit se o svůj pohled na budoucnost knihoven. Tradičními účastníky KKS  jsou zástupci slovenských knihoven, spolků a sdružení. Vážně zvažujeme větší zapojení dalších knihoven zejména středoevropského regionu. Je ale třeba brát v potaz prudký nárůst nákladů na zajištění tlumočnických služeb, který by takové rozhodnutí přineslo. Hledáme tedy nějaké zdroje mimo konferenční vložné a partnerské příspěvky, protože stávající rozpočet takové rozhodnutí neumožňuje.

K čemu by měl dle Vašeho názoru směřovat náš obor?

Obor knihovnictví – jeho lidé, knihovny, školy – by měl jednoznačně a usilovně směřovat k tomu, aby lidé potřebovali a chtěli to, co knihovny nabízejí: kvalitní služby, zvládnuté technologie a chráněné hodnoty, dostupný a bezpečný otevřený veřejný prostor, pohodlí, vědomosti a znalosti, učení a setkávání …

Jaký máte názor na 4. průmyslovou revoluci a její vliv na knihovnictví?

Že přijde – dříve či později. A promění knihovnictví tak, jak promění řadu jiných oborů: mechanickou a málo kvalifikovanou práci nahradí stroje zcela. Kvalifikovanou práci, která spočívá v uplatnění dobře popsaných postupů, nahradí také. Nenahradí inovativní přístup a empatickou komunikaci s uživatelem – tedy tvůrčí přístup k jeho často nedobře specifikovaným potřebám.

Proč bylo pro letošní konferenci zvoleno zrovna motto „Zelená knihovnám. Tvoříme knihovny jako otevřený prostor“?

Protože především my, knihovníci musíme s jistotou takové knihovny tvořit, protože sami musíme překonat vlastní (někdy jen dílčí) bariéry a předsudky o knihovnách jako velebných chrámech ticha a moudrosti, kam smějí jen vyvolení. Protože se musíme otevřenosti nově učit a naučit a přitom neztratit tradiční kvalitu služeb a důvěryhodnosti knihoven.  Proto si o tom máme povídat, navzájem se inspirovat, ujasňovat si recepty a sdílet informaci o neúspěších a radost z úspěchů.

Za rozhovor děkuje Renata Salátová