Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2017 / 01 Informace a konference Jazyky knihy. 24. výroční konference SHARP, Paříž, 18.–21. červenec 2016

Jazyky knihy. 24. výroční konference SHARP, Paříž, 18.–21. červenec 2016

Zpráva o konferenci

Claire Mádlová / Francouzský ústav pro výzkum v sociálních vědách – CEFRES

Úvod

Mezinárodní vědecká společnost zabývající se dějinami autorství, četby a vydávání knih SHARP (Society for the History of Autorship, Reading and Publishing, (http://www.sharpweb.org/) není v českém knihovnickém světě příliš známá. Má přitom již více než čtvrtstoletou historii a její aktivity jsou od počátku velmi rozsáhlé. SHARP byla založena v roce 1991 na půdě kalifornské univerzity v Santa Cruz s podporou tzv. Dickensovského projektu (Dickens Project, http://dickens.ucsc.edu/) jako organizace zaměřená na globální dějiny a kulturu knihy a tisku (http://www.sharpweb.org/main/purpose-history/). SHARP spolupracuje s řadou amerických učených společnost a univerzitních pracovišť (Modern Language Association, American Historical Association, American Studies Association, Reception Study Society, Implementing New Knowledge Environments Project, American Society for Eighteenth-Century Studies, Bibliographical Society of America aj.) i knihovnickýcha dalších spolků (American Library Association – Library History Round Table, Society for American Archivists, sekce pro vzácné knihy a rukopisy – Rare Books and Manuscripts amerického sdružení vědeckých knihoven ACRL), ale také např. s britskou Bibliografickou společností, s pracovištěm IDEA (Interdisciplinarity in English Studies) Lotrinské univerzity v Nancy a dalšími (SHARP Copenhagen, SHARP in Rio, SHARP Le Mans, SHARP Monterrey). Po celém světě SHARP vybudovala síť regionálních spolupracovníků-zpravodajů, v současné době jejich počet dosáhl již dvaceti. Od roku 1998 vydává odborný časopis-ročenku Book history.V roce 2013 SHARP vydala v anglickém překladu první sérii příspěvků z několika „malých“ jazyků (včetně češtiny) – viz edice SHARP Translations, http://www.sharpweb.org/main/sharp-translations/.

SHARP za dobu své existence uspořádala již 24 výročních konferencí. Poslední z nich se uskutečnila v Evropě, a to v červenci 2016 v Paříži. Šlo o rozsáhlou akci, které se zúčastnilo na 400 odborníků z celého světa, včetně České republiky. Konala se simultánně ve dvou významných knihovnách – v Národní knihovně Francie (BNF, http://www.bnf.fr) a Univerzitní knihovně jazyků a civilizací (BULAC – Bibliothèque universitaire des langues et civilisations, http://www.bulac.fr/; v tomto případě jde o relativně mladou instituci, byla zprovozněna v roce 2011).

Na tuto významnou pařížskou konferenci SHARP nás upozornila a svoji zprávu o ní pro publikování v našem časopise laskavě poskytla kolegyně Claire Mádlová z Francouzského ústavu pro výzkum v sociálních vědách – CEFRES (o něm v češtině viz http://www.cefres.cz/cs/cefres-).

Jazyky knihy. 24. výroční konference SHARP, Paříž, 18.–21. červenec 2016

Historikové knihy z celého světa se sjeli na svůj každoroční kongres již po dvacáté čtvrté, tentokrát do Paříže: mezinárodní konference sdružení SHARP (Society for the History of Authorship, Reading and Publishing) se zde konala ve dnech 18.–21. července 2016. Organizační a vědecký výbor konference, kterému předsedali Claire Parfait (Université Paris 13) a Jean-Yves Mollier (emeritní profesor dějin současnosti na univerzitě Paris Ouest Nanterre) pozvali odborníky z významných francouzských institucí, které se věnují historii knihy: kromě dvou knihoven, které poskytly pro jednání svoje prostory (BNF a BULAC), zde tak byli zástupci Knihovny Mazarine (Yann Sordet), École des Chartes (Christine Bénévent a Christoph Gauthier), Státní vysoké školy knihovnictví a vědeckých informací (ENSSIB, Dominique Varry), Vysoké školy sociálních věd (EHESS, Roger Chartier), francouzské „akademie věd“ CNRS – Ústavu pro moderní dějiny a historii současnosti (IHMC, Frédéric Barbier), několika univerzitních pracovišť (Versailles Saint-Quentin en Yvelines – Centrum pro kulturní historii současné společnosti, CHCSC, Jean-Yves Mollier, Marie-Françoise Cachin), Paris Ouest Nanterre (pracoviště zabývající se profesemi spojenými s knihou – Pôle Métiers du livre, Sylvie Ducas), Paris Diderot (Will Slauter), Université du Mans (Brigitte Ouvry-Vial) aj.

Spojovacím tématem jednání bylo téma jazyků knihy (v této souvislosti připomínáme pražský mezinárodní seminář k výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven „Jazyk a řeč knihy“ z roku 2008 (jeho příspěvky byly publikovány Jihočeskou univerzitou v řadě Opera Romanica, sv. 11).

První den jednání pařížského kongresu SHARP byl věnován především pěti doktorandským seminářům, při nichž mohlo 37 doktorandů z celého světa prezentovat svoje práce. Šest z nich (z Argentiny, Brazílie, Chorvatska, Finska, Rumunska a Vietnamu) využilo stipendium poskytnuté Nadací Gladys Krieble Delmas (http://delmas.org/). Plenární jednání uskutečněné v závěru prvního dne kongresu otevřelo vlastní téma shromáždění – téma jazyka. Tohoto obtížného úkolu se zhostil profesor literatury Antoine Compagnon (Collège de France & Columbia University).

V následujících třech dnech se uskutečnilo jedenáct paralelních panelových diskusí, ukončených vždy jednáním v plénu. Na 400 účastníků tak mělo příležitost vyměňovat si poznatky a názory související se všemi dílčími otázkami ústředního tématu jazyků knihy. Bez nároku na úplnost lze toto rozsáhlé téma rozčlenit podle tří základních os:

První tematickou osou je otázka jazyka spisování (langage d´inscription) vlastních knižních textů. Kolem ní se soustředily konferenční příspěvky týkající se typografie a kaligrafie nebo paratextového aparátu. V centru pozornosti několika panelů byly nelingvistické otázky proměny, transferu, během něhož se z původní formy stává jiné médium, např. přechod od rukopisu k tištěné knize, otázky adaptace textů pro určitý typ recipientů (jazyk pedagogických knih, almanachů, popularizačních textů nebo knih pro děti, knih o lékařství, grafických/kreslených románů atd.). Byla analyzována tvorba edic, ale také vytváření metadat k elektronickým publikacím, která umožňují vydavatelům aplikovat kódy ukazující na umístění textů a díky nimž texty nabývají smyslu.

Druhá skupina panelů byla věnována otázce geografické cirkulace knih a změnám, které tento pohyb vyvolává: transatlantická cirkulace, oběh mezi koloniemi a metropolemi, prodej partitur a šíření periodik v 18. století, existence sítě textů v různých epochách a v různých geografických rámcích.

V prezentovaných příspěvcích byly samozřejmě přítomny také čistě lingvistické otázky překladu, např. v souvislosti s vícejazyčnými edicemi nebo otázkou statutu překladatele, analýzou přístupu „terme a terme“ nebo v souvislosti s genealogií překladu.

Další skupina konferenčních příspěvků se zabývala odborným jazykem knih a tím, jak samy knihy napomáhají vytváření odborného jazyka: lékařského, právního, nebo také rozvoji slovníku týkajícího se vydavatelství, elektronické knihy, jazyka diskurzu souvisejícího s knihou jako produktem používaného členy komisí literárních cen.

Seznámit se hlouběji s prací pozvaných řečníků bylo možné při jednáních v plénu. David Mc Kitterick (Trinity College, Cambridge) přednesl příspěvek na téma jedinečnosti (vzácnosti, rareté) a hodnoty knihy. Svoji historickou analýzu problému uzavřel výzvou ke knihovníkům a bibliografům, aby identifikovali, čím bude v budoucnu vytvářena hodnota knih, kterými se dnes zabývají, tak, aby byla naplněna jejich vědecká a konzervační úloha. Anne Coldiron (Florida State University) velmi erudovaně představila různé úrovně (lingvistické nebo knižní) „překladu“, a to na vzorku vybraných anglických děl 16. století, svědčících o textové otevřenosti a cirkulaci, jež demonstrují díla považovaná dnes za základ anglické kultury.

Zástupci České republiky přednesli na konferenci čtyři příspěvky. V panelu věnovanému střední Evropě Alena Fídlerová (FF UK) demonstrovala ortografickou různorodost českých textů, jak rukopisných, tak tištěných, v období 17. a 18. století. Další příspěvek prezentoval práci vykonanou v rámci vědeckého projektu o „knižních profesionálech“ v Čechách 1749–1848 (projekt GAČR „Budování národa čtenářů. Sítě, podniky a protagonisté knižního trhu v Čechách – 1749–1848“), představili ji řešitelé projektu Michael Wögerbauer a Petr Píša (Ústav pro českou literaturu AV ČR). Jiřina Šmejkalová (FSV UK) a Roar Lishaugen (Univerzita v Oslo) hovořili o právě zpracovávané studii o úloze ekonomiky papíru při cirkulaci textů v Československu. V panelu, který byl věnován vydávání pedagogické literatury a publikacím o jazyce, se Claire Mádlová věnovala jazykové politice, jež dominovala při vydávání školních učebnic v období školních reforem Marie Terezie a Josefa II.

Paříž byla hostitelem kongresu SHARP poprvé. Ve dvou panelech představila dva obzvláště významné francouzské badatele, kteří se zasloužili jak o vědecké výsledky, tak o institucionalizaci oboru dějin knihy ve Francii: Jeana-Yvese Molliera (vystoupil 20. července) a Rogera Chartiera (21. července). Tento poslední, závěrečný panel tak zdůraznil význam dějin knihy jako disciplíny: přínos Rogera Chartiera pro rozvoj této specializace (hovořila o něm Lodovica Braida z milánské univerzity), a také vzájemné ovlivňování dějin knihy a dalších, souvisejících disciplín: dějin literatury (tomuto aspektu se věnoval Alain Vaillant z Univerzity Paris Ouest Nanterre), sociologie literatury (Gisèle Sapiro, EHESS) a ekonomiky knihy (Françoise Benhamou, Université de Paris 13).

Příští konference SHARP se bude konat v červnu 2017 v kanadské Victorii a její téma bude velmi aktuální právě v souvislosti s perspektivou oboru dějin knihy pro studium prostředků tvorby a mediace textu: „Technologie knihy“ – „Technologies of the Book“. Bližší informace jsou na http://www.sharpweb.org/ocs/index.php/annual/SHARP2017/schedConf/cfp.

Překlad textu a úvodní poznámka – PhDr. Anna Machová

02.03.2017




Vyhledávání

Jak dál s predátorskými časopisy

Predátorské časopisy ve SCOPUS


Výzva k přihlášení odborných příspěvků na 10. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích - Národní technická knihovna pořádá 19. října 2017 jubilejní 10. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Rádi bychom při této příležitosti vyzvali všechny zájemce k přihlášení odborných příspěvků na tuto konferenci. Odborné příspěvky musí být nekomerční a podány prostřednictvím on-line formuláře. Všechny došlé příspěvky a abstrakty budou vyhodnoceny programovým výborem konference a všichni autoři budou vyrozuměni o přijetí/nepřijetí příspěvku nejpozději do 16. června 2017. Více informací o konferenci, pokyny k vypracování příspěvku a formulář pro přihlášení příspěvku, je možné najít na webových stránkách konference. Návrhy na příspěvky je možné podávat do 15. května 2017.


INFOS 2017výzva pre prednášateľov. Ústredná téma: Transformácia knižníc a výzvy 4. priemyselnej revolúcie


Registrace příspěvků na další ročník konference INFORUM (30. až 31. května 2017) byla zahájena! Použijte prosím online formulář a staňte se přednášejícím! Odborné příspěvky musí být nekomerční a obsahově vycházet že zveřejněných témat letošní konference. Nejzazší termín pro podání přihlášky příspěvku je 13. 3. 2017.


Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR